Kontakt 2019, 21(2):181-188 | DOI: 10.32725/kont.2019.022

Vybrané ukazatele vztahující se k výskytu kouření českých žen v těhotenstvíSociální vědy ve zdraví - původní práce

Radka Wilhelmová1,*, Liana Greiffeneggová1,2
1 Masaryk University, Faculty of Medicine, Department of Midwifery and Paramedics, Brno, Czech Republic
2 Masaryk University, Faculty of Medicine, Department of Public Health, Brno, Czech Republic

Úvod: Rizikové chování budoucích rodičů v podobě kouření již před početím a zejména pak prenatálně hraje významnou roli v etiologii různých abnormalit vývoje a poruch zdraví dítěte. Ty se mohou projevit okamžitě, a následně i s dlouhodobou latencí. Na chování budoucích matek mají dopad znalosti, které tvoří základ pro každodenní návyky žen. Kouření žen v těhotenství podmiňují faktory psychosociální. Výskyt tohoto rizikového chování může být pozitivně ovlivněn poskytovateli péče v rámci prenatálních poraden či kurzů; v optimálním případě již prekoncepčně.

Cíl: Záměrem práce bylo identifikovat faktory významně ovlivňující kouření českých žen ve vztahu k těhotenství a popsat nežádoucí jevy, které se v návaznosti na tento návyk u žen objevují. Metodologie: Byla použita dotazníková metoda u žen po porodu ve vybraných lůžkových zdravotnických zařízeních Čech a Moravy a hodnocení některých antropometrických parametrů žen a novorozenců. Statistická analýza byla provedena pomocí Pearsonova testu χ2 (chi-square) pro testování četnosti a testu Anova (analýza rozptylu) pro vícenásobné testování středních hodnot na hladině významnosti 0,05.

Výsledky: Bylo zjištěno, že i přes relativně dobrou informovanost je v populaci budoucích matek kuřáctví rozšířeným návykem a souvisí zejména se stupněm dosaženého vzdělání žen a kouřením v původní rodině ženy. Některé ženy (30 %) přestávají kouřit během období přípravy na těhotenství nebo až v jeho průběhu. Určitá část žen (10 %) se svého návyku (aktivně či pasivně) nevzdává ani přes informovanost o riziku, které tento návyk přináší jak pro zdraví ženy, tak dítěte.

Závěr: Je zřejmé, že prevence a eliminace rizikového chování těhotných žen, v našem případě kouření, vykazuje stále značné rezervy. Důležitou součástí účelné prevence poškození plodu a budoucího vývoje dítěte nejen v rámci prenatální péče je zdravotní gramotnost, která může být zlepšena prostřednictvím prenatálních kurzů a poraden vedených porodní asistentkou.

Klíčová slova: faktory vlivu; kouření; prenatální kurzy; rizika; těhotenství; zdravotní gramotnost

Vloženo: 31. červenec 2018; Přijato: 30. leden 2019; Zveřejněno online: 8. duben 2019; Zveřejněno: 17. červen 2019  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Wilhelmová R, Greiffeneggová L. Selected indicators related to smoking incidence in pregnant women in the Czech Republic. Kontakt. 2019;21(2):181-188. doi: 10.32725/kont.2019.022.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Albrecht S, Kelly-Thomas K, Osborne JW, Ogbagaber S (2011). The SUCCESS program for smoking cessation for pregnant women. J Obstet Gynecol Neonatal Nurs 40(5): 520-531. DOI: 10.1111/j.1552-6909.2011.01280.x. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Ashford KB, Hahn E, Hall L, Rayens MK, Noland M, Ferguson JE (2010). The effects of prenatal secondhand smoke exposure on preterm birth and neonatal outcomes. J Obstet Gynecol Neonatal Nurs 39(5): 525-535. DOI: 10.1111/j.1552-6909.2010.01169.x. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Bakker MJ, de Vries H, Mullen PD, Kok G (2005). Predictors of perceiving smoking cessation counselling as a midwife's role: a survey of Dutch midwives. Eur J Public Health 15(1): 39-42. DOI: 10.1093/eurpub/cki109. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Barker DJ (2001). Fetal and infant origins of adult disease. Monatsschr Kinderheilkd 149 (Suppl. 1.): S2-S6. DOI: 10.1007/s001120170002. Přejít k původnímu zdroji...
    5. Berglund A (1999). Consequences of programme changes in antenatal care. Doctoral thesis. Comprehensive summaries of Uppsala dissertations from the Faculty of Medicine, vol. 888.
    6. Bottorff JL, Poole N, Kelly MT, Greaves L, Marcellus L, Jung M (2014). Tobacco and alcohol use in the context of adolescent pregnancy and postpartum: a scoping review of the literature. Health Soc Care Commun 22(6): 561-574. DOI: 10.1111/hsc.12091. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Duckworth AL, Chertlock IR (2012). Review of perinatal partner-focused smoking cessation interventions. MCN Am J Matern Child Nurs 37(3): 174-181. DOI: 10.1097/NMC.0b013e31824921b4. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Ebert L, Van der Riet P, Fahy K (2009). What do midwives need to understand/know about smoking in pregnancy? Women Birth 22(1): 35-40. DOI: 10.1016/j.wombi.2008.11.001. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Eurostat Statistics Database (2011). Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. Praha: ÚZIS ČR. [online] [cit. 2018-01-30]. Available from: http://www.uzis.cz/rychle-informace/zprava-oecd-evropske-komise-zdravi-evrope
    10. Filion KB, Abenhaim HA, Mottillo S, Joseph L, Gervais A, O'Loughlin J, et al. (2011). The effect of smoking cessation counselling in pregnant women: a meta-analysis ofrandomised controlled trials. BJOG 118(12): 1422-1128. DOI: 10.1111/j.1471-0528.2011.03065.x. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Gollwitzer ES, Marsland BJ (2015). Impact of early-life exposures on immune maturation and swusceotibility to Disease. Trends Imunol 36(11): 684-696. DOI: 10.1016/j.it.2015.09.009. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Goodwin RD, Cheslack-Postava K, Nelson DB, Smith PH, Hasin DS, Janevic T, et al. (2017). Serious psychological distress and smoking during pregnancy in the United States: 2008-2014. Nicotine Tob Res 19(5): 605-614. DOI: 10.1093/ntr/ntw323. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Hackshaw A, Rodeck C, Boniface S (2011). Maternal smoking in pregnancy and birth defects: a systematic review based on 173 687 malformed cases and 11.7 million controls. Hum Reprod Update 17(5): 589-604. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Händel G, Hannöver W, Röske K, Thyrian JR, Rumpf HJ, Fusch C, et al. (2009). Intention to change smoking in pregnant and postpartum women according to number of pregnancies. Eur J Public Health 19(2): 218-221. DOI: 10.1093/eurpub/ckn133. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Harville EW, Boynton-Jarrett R, Power C, Hyppönen E (2010). Childhood hardship, maternal smoking, and birth outcomes: a prospective cohort study. Arch Pediatr Adolesc Med 164(6): 533-539. DOI: 10.1001/archpediatrics.2010.61. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Heppner WL, Ji L, Reitzel LR, Castro Y, Correa-Fernandez V, Vidrine JI, et al. (2011). The role of prepartum motivation in the maintenance of postpartum smoking abstinence. Health Psychol 30(6): 736-745. DOI: 10.1037/a0025132. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Holčík J (2010). Systém péče o zdraví a zdravotní gramotnost. Brno: Masarykova univerzita.
    18. Hrubá D (2007). Proč nekouřit v těhotenství - nové poznatky o účincích nikotinu. Prakt Gyn 11(3): 132-134.
    19. Hrubá D (2011). Riziko kouření v těhotenství se stále podceňuje: tolerovat kouření v těhotenství je neodborné a neetické. Praktická gynekologie 15(1): 34-39.
    20. Hrubá D, Kukla L, Okrajek P, Šikolová V (2013). Vliv perikoncepční a prenatální expozice kouření na mužskou reprodukci: poměr pohlaví a nástup puberty. Československá pediatrie 68(5): 283-292.
    21. Hrubá D, Žaloudíková I (2009). Vliv rodiny na účinnost protikuřáckých výchovných programů. In: Řehulka E (Ed.).
    22. School and Health 21. Brno: Masarykova univerzita, pp. 197-201.
    23. Janatová H, Štundlová D, Skývová M, Uličná E (2008). Komplexní intervence v těhotenství. Hygiena 53(Suppl. 1): 48-51.
    24. Jones SC, Telenta J, Shorten A, Johnson K (2011). Midwives and pregnant women talk about alcohol: what advice do we give and what do they receive? Midwifery 27(4): 489-496. DOI: 10.1016/j.midw.2010.03.009. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    25. Kataoka MC, Carvalheira APP, Ferrari AP, Malta MB (2018). Smoking during pregnancy and harm reduction in birth weight: a cross-sectional study. BMC Pregnancy Childbirth 18(1): 67. DOI: 10.1186/s12884-018-1694-4. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. Kukla L, Hrubá D, Tyrlík M (2000). Kouření a stres: výsledky studie ELSPAC. Česká a slovenská psychiatrie 96(6): 316-321.
    27. La Torre G (2013). Smoking prevention and cessation. Roma: Springer. Přejít k původnímu zdroji...
    28. Leonardi-Bee J, Smyth A, Britton J, Coleman T (2008). Environmental tobacco smoke and fetal health: systematic review and meta-analysis. Arch Dis Child Fetal Neonatal Ed 93(5): F351-F361. DOI: 10.1136/adc.2007.133553. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    29. Lillycrop KA, Burdge GC (2012). Epigenetic mechanisms linking early nutrition to long-term health. Best Pract Res Clin Endocrinol Metab 26(5): 667-676. DOI: 10.1016/j.beem.2012.03.009. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    30. Lipton BH (2011). Biologie víry: Jak uvolnit sílu vědomí, hmoty a zázraků. Olomouc: Anag.
    31. Malik S, Cleves MA, Honein MA, Romitti PA, Botto LD, Yang S, et al. (2008). Maternal smoking and congenital heart defects. Pediatrics 121(4): 810-816. DOI: 10.1542/peds.2007-1519. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    32. Männistö T, Bloigu A, Heino A, Gissler M, Surcel HM (2016). Changes in objectively measured smoking in pregnancy by time and legislative changes in Finland: a retrospective cohort study. BMJ Open 6: e013296. DOI: 10.1136/bmjopen-2016-013296. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    33. Moshki M, Mirzania M, Kharazmi A (2018). The relationship of health literacy to quality life and demographic factors in pregnant women. Journal of Health Literacy 2(4): 203-215. Přejít k původnímu zdroji...
    34. Mulder EJ, Robles de Medina PG, Huizink AC, Van den Bergh BR, Buitelaar JK, Visser GH (2002). Prenatal maternal stress: effects on pregnancy and the (unborn) child. Early Hum Dev 70(1-2): 3-14. DOI: 10.1016/S0378-3782(02)00075-0. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    35. Oskarsdottir GN, Sigurdsson H, Gudmundsson KG (2017). Smoking during pregnancy: A population-based study. Scand J Public Health 45(1): 10-15. DOI: 10.1177/1403494816676034. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    36. Patterson AJ, Chen M, Xue Q, Xiao D, Zhang L (2010). Chronic prenatal hypoxia induces epigenetic programming of PKCε gene repression in rat hearts. Circ Res 107(3): 365-373. DOI: 10.1161/CIRCRESAHA.110.221259. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    37. Paul K, Boutain D, Agnew K, Thomas J, Hitti J (2008). The relationship between racial identity income, stress and C-reactive protein among parous women: implications for preterm birth disparity research. J Natl Med Assoc 100(5): 540-546. DOI: 10.1016/S0027-9684(15)31300-6. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    38. Pender NJ (2011). The Health Promotion Model Manual. [online] [cit. 2013-01-08]. Available from: http://deepblue.lib.umich.edu/bitstream/handle/2027.42/85350/HEALTH_PROMOTION_MANUAL_Rev_5-2011.pdf?sequence=1
    39. Schneider S, Schütz J (2008). Who smokes during pregnancy? A systematic literature review of population-based surveys conducted in developed countries between 1997 and 2006. Eur J Contracept Reprod Health Care 13(2):138-147. DOI: 10.1080/13625180802027993. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    40. Šípek A, Gregor V, Horáček J, Šípek A, Langhammer P (2012). Vývoj a změny incidencí vrozených vad u narozených dětí v České republice. Čes Gynek 77(5): 424-436.
    41. Širvinskienė G, Žemaitienė N, Jusienė R, Šmigelskas K, Veryga A, Markūnienė E (2016). Smoking during pregnancy in association with maternal emotional well-being. Medicina (Kaunas) 52(2): 132-138. DOI: 10.1016/j.medici.2016.02.003. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    42. Suzuki K, Tanaka T, Kondo N, Minai J, Sato M, Yamagata Z (2008). Is maternal smoking during early pregnancy a risk factor for all low birth weight infants? J Epidemiol 18(3): 89-96. DOI: 10.2188/jea.JE2007415. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    43. Tough SC, Johnston DW, Siever JE, Jorgenson G, Slocombe L, Lane C, Clarke M (2006). Does supplementary prenatal nursing and home visitation support improve resource use in a universal health care system? A randomized controlled trial in Canada. Birth 33(3): 183-194. DOI: 10.1111/j.1523-536X.2006.00103.x. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    44. ÚZIS ČR (2012). Rodička a novorozenec. Praha: ÚZIS ČR.
    45. Von Kohorn I, Nguyen SN, Schulman-Green D, Colson ER (2012). A qualitative study of postpartum mothers' intention to smoke. Birth 39(1): 65-69. DOI: 10.1111/j.1523-536X.2011.00514.x. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    46. Welberg LA, Seckl JR (2001). Prenatal stress, glucocorticoids and the programming of the brain. J Neuroendocrinol 13(2): 113-128. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    47. WHO (2018). WHO recommendations on antenatal care for a positive pregnancy experience. Geneva: World Health Organization. Přejít na PubMed...
    48. Wigginton B, Lee C (2013). Stigma and hostility towards pregnant smokers: does individuating information reduce the effect? Psychol Health 28(8): 862-873. DOI: 10.1080/08870446.2012.762101. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    49. Wilhelmová R, Hrubá D (2014a). Které ženy se připravují na své těhotenství a mateřství? Hygiena 59(4): 162-166. DOI: 10.21101/hygiena.a1267. Přejít k původnímu zdroji...
    50. Wilhelmová R, Hrubá D (2014b). Odvykání kouření v těhotenství. Prakt Gyn 18(2): 134-139.

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License (CC BY-NC-ND 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah