Kontakt 2019, 21(2):114-120 | DOI: 10.32725/kont.2019.004

Faktory spojené s pády v nemocničním prostředí: důsledky pro ošetřovatelskou péčiOšetřovatelství - původní práce

Hana Hajduchová1,*, Iva Brabcová1, Valérie Tóthová1, Sylva Bártlová1, Martin Doseděl2, Josef Malý2, Jiří Vlček2
1 University of South Bohemia in České Budějovice, Faculty of Health and Social Sciences, Institute of Nursing, Midwifery and Emergency Care, České Budějovice, Czech Republic
2 Charles University, Faculty of Pharmacy in Hradec Králové, Department of Social and Clinical Pharmacy, Hradec Králové, Czech Republic

Cíl: Cílem výzkumu bylo provést analýzu pádů hospitalizovaných pacientů za rok 2017, ke kterým došlo na 16 vybraných odděleních ve 4 nemocnicích Jihočeského kraje. Pády hospitalizovaných pacientů patří k nejčastějším nežádoucím událostem, ke kterým dochází v nemocničním prostředí.

Metodika: Data o pádech z jednotlivých nemocnic byla pověřenými pracovníky kódována a vkládána do databáze "Monitoring rizikových faktorů pádů a jejich analýza", následně byla provedena jejich statistická analýza za pomoci statistického programu SASD. Bylo analyzováno celkem 280 pádů hospitalizovaných pacientů.

Výsledky: Nejvíce pádů se odehrálo na odděleních skupiny následné péče - 48.9 % pádů, na interních odděleních se odehrálo 44.3 % pádů, nejméně pak na chirurgických odděleních - 6.8 % pádů. Téměř polovina (46.5 %) pádů se týkala pacientů s délkou hospitalizace 1-7 dní. Průměrný věk pacientů, u kterých došlo k pádu, byl 76.9 let. Nejvíce pádů se odehrálo na pokojích pacientů - 78.0 %, v 93.3 % se jednalo o pády pacientů bez přítomnosti zdravotníků. Pád v anamnéze v posledních 12 měsících měla více než třetina (39.8 %) pacientů. Nejrizikovější bylo časové období mezi 22:00 až 5:59 hodinou (35.8 % pádů). Nejčastěji se jednalo o pád pacienta z lůžka - 31.6 %. Bez poranění/následků se obešla téměř polovina pádů - 41.8 %. Jako nejčastější vnitřní příčina, která přispěla k pádu pacienta, byla určena porucha rovnováhy nebo závrať (57.1 % případů), třetina pacientů (34.4 %), u nichž došlo během hospitalizace k pádu, byla zmatená.

Závěr: Vzhledem k výše zmíněným výsledkům doporučujeme změnu v systému kontrol ošetřujícím personálem a intervence s využitím moderních informačních technologií a systémů.

Klíčová slova: Analýza pádů; Česká republika; Hospitalizovaní pacienti; Ošetřovatelská péče; Rizikové faktory

Vloženo: 28. srpen 2018; Přijato: 11. prosinec 2018; Zveřejněno online: 30. leden 2019; Zveřejněno: 17. červen 2019  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Hajduchová H, Brabcová I, Tóthová V, Bártlová S, Doseděl M, Malý J, Vlček J. Factors associated with falls in hospitals: outcomes for nursing care. Kontakt. 2019;21(2):114-120. doi: 10.32725/kont.2019.004.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Abreu C, Mendes A, Monteiro J, Santos FR (2012). Falls in hospital settings: a longitudinal study. Rev Lat Am Enfermagem 20(3): 597-603. DOI: 10.1590/S0104-11692012000300023. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Ang E, Mordiffi SZ, Wong HB (2011). Evaluating the use of a targeted multiple intervention strategy in reducing patient falls in an acute care hospital: a randomized controlled trial. J Adv Nurs 67(9): 1984-1992. DOI: 10.1111/j.1365-2648.2011.05646.x. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Barker AL, Morello RT, Wolfe R, Brand CA, Haines TP, Hill KD, et al. (2016). 6-PACK programme to decrease fall injuries in acute hospitals: cluster randomised controlled trial. BMJ 352: h6781. DOI: 10.1136/bmj.h6781. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Barrett MB, Vizgirda VD, ZhouY (2017). Registered nurse and patient care technician perceptions of toileting patients at high fall risk. Medsurg Nursing 26(5): 317-323.
    5. Bayen E, Jacquemot J, Netscher G, Agrawal P, Tabb Noyce L, Bayen A (2017). Reduction in fall rate in dementia managed care through video incident review: Pilot Study. J Med Internet Res 19(10): e339. DOI: 10.2196/jmir.8095. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Bittencourt VLL, Graube SL, Stumm EMF, Battisti IDE, Loro MM, Winkelmann ER (2017). Factors associated with the risk of falls in hospitalized adult patients. Rev Esc Enferm USP 51:e03237. DOI: 10.1590/S1980-220X2016037403237. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Bóriková I, Žiaková K, Tomagová M, Záhumenská J (2018). The risk of falling among older adults in long-term care: screening by the Morse Fall Scale. Kontakt 20(2): e111-e119. DOI: 10.1016/j.kontakt.2017.11.006. Přejít k původnímu zdroji...
    8. Bradley SM, Karani R, McGinn T, Wisnivesky J (2010). Predictors of serious injury among hospitalized patients evaluated for falls. J Hosp Med 5(2): 63-68. DOI: 10.1002/jhm.555. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Cameron ID, Murray GR, Gillespie LD, Robertson MC, Hill KD, Cumming RG, Kerse N (2010). Interventions for preventing falls in olderpeople in nursing care facilities and hospitals. Cochrane Database SystRev 20(1): CD005465. DOI: 10.1002/14651858.CD005465.pub2. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Chang CM, Chen MJ, Tsai CY, Ho LH, Hsieh HL, Chau YL, Liu CY (2011). Medical conditions and medications as risk factors of falls in the inpatient older people: a case-control study. Int J Geriatr Psychiatry 26(6): 602-607. DOI: 10.1002/gps.2569. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Clyburn TA, Heydemann JA (2011). Fall prevention in theelderly: Analysis and Comprehensive Review of Methods Used in the Hospital and in the Home. J Am Acad Orthop Surg 19(7): 402-409. DOI: 10.5435/00124635-201107000-00003. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Cox J, Thomas-Hawkins C, Pajarillo E, De Gennaro S, Cadmus E, Martinez M (2015).Factors associated with falls in hospitalized adult patients. Appl Nurs Res 28(2): 78-82. DOI: 10.1016/j.apnr.2014.12.003. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Cumbler E, Likosky D (2011). In-hospital falls: Evaluation and response. Continuum (Minneap Minn) 17(5): 1063-1076. DOI: 10.1212/01.con.0000407060.48155.05. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Cumming RG, Sherrington C, Lord SR, Simpson JM, Vogler C, Cameron ID, Naganathan V (2008). Cluster randomised trial of a targeted multifactorial intervention to prevent falls among older people in hospital. BMJ 336(7647): 758-760. DOI: 10.1136/bmj.39499.546030.BE. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Cuttler SJ, Barr-Walker J, Cuttler L (2017). Reducing medical-surgical inpatient falls and injuries with videos, icons and alarms. BMJ Open Qual 6(2): e000119. DOI: 10.1136/bmjoq-2017-000119. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Dunne TJ, Gaboury I, Ashe MC (2014). Falls in hospital increase length of stay regardless of degree of harm. J Eval Clin Pract 20(4): 396-400. DOI:10.1111/jep.12144. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Dykes PC, Carroll DL, Hurley A, Lipsitz S, Benoit A, Chang F, Middleton B (2010). Fall prevention in acute care hospitals: a randomized trial. JAMA 304(17): 1912-1918. DOI: 10.1001/jama.2010.1567. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Gallardo AM, Morales-Asencio Asencio JM, Canca-Sanchez JC, Barrero-Sojo S, Perez-Jimenez C, Morales-Fernandez, et al. (2013). Instruments for assessing the risk of falls in acute hospitalized patients: A systematic review protocol. J Adv Nurs 69(1): 185-193. DOI: 10.1111/j.1365-2648.2012.06104.x. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Ganz DA, Huang C, Saliba D, Shier V (2013). Preventing falls in hospitals: A toolkit for improving quality of care. RAND Corporation, Boston University School of Public Health and ECRI. Rockville, MD: Agency for Healthcare Research and Quality. AHRQ Publication no. 13-0015-EF.
    20. Godlock G, Christiansen M, Feider L (2006). Implementation of an evidence-based patient safety team to prevent falls in inpatient medical units. Medsurg Nurs 25(1): 17-23.
    21. Härlein J, Halfens RJ, Dassen T, Lahmann NA (2011). Falls in older hospital inpatients and the effect of cognitive impairment: a secondary analysis of prevalence studies. J Clinical Nurs 20: 175-183. DOI: 10.1111/j.1365-2702.2010.03460.x. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Healey F (2016). Preventing falls in hospitals: Tackling risk factors should be a clinical priority. BMJ: 352. DOI: 10.1136/bmj.i251. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. Healey F, Darowski A (2012). Older patients and falls in hospital. Clinical Risk 18(5): 170-176. DOI: 10.1258/cr.2012.012020. Přejít k původnímu zdroji...
    24. Healey F, Scobie S (2007). Slips, trips and falls in hospital. Patient Safety Observatory, 3rd report. London: National Patient Safety Agency.
    25. Hefner JL, McAlearney AS, Mansfield J, Knupp AM, Moffatt-Bruce SDA (2015). Falls wheel in a large academic medical center: An intervention to reduce patient falls with harm. J Healthc Qual 37(6): 374-380. DOI: 10.1097/JHQ.0000000000000011. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. Hitcho EB, Krauss MJ, Birge S, Dunagan WD, Fischer I, Johnson S, et al. (2004). Characteristics and circumstances of falls in a hospital setting: A prospective analysis. J Gen Inter Med 19(7): 732-739. DOI: 10.1111/j.1525-1497.2004.30387.x. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    27. Horová J, Brabcová I, Krocová J (2017). The effectiveness of intervention programs for preventing patients from falls. Kontakt 19(2): 105-115. DOI: 10.1016/j.kontakt.2017.04.003. Přejít k původnímu zdroji...
    28. Jørgensen TSH, Hansen AH, Sahlberg MIE, Gislason GH, Torp-Pedersen C, Andersson C, Holm E (2015). Nationwide time trends and risk factors for in-hospital falls-related major injuries. Int J Clin Pract 69(6): 703-709. DOI: 10.1111/ijcp.12624. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    29. Kang YO, Song R (2015). Identifying characteristics of fall episodes and fall-related risks of hospitalized patients. Journal of Muscle and Joint Health 22(3): 149. DOI: 10.5953/JMJH.2015.22.3.149. Přejít k původnímu zdroji...
    30. Katsulis Z, Ergai A, Leung WY, Schenkel L, Rai A, Adelman J (2010). Iterative user centered design for development of a patient-centered fall prevention toolkit. Applied Ergonomics 56: 117-126. DOI: 10.1016/j.apergo.2016.03.011. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    31. King B, Pecanac K, Krupp A, Daniel Liebzeit D, Mahoney J (2018). Impact of fall prevention on nurses and care of fall risk patients. Gerontologist 58(2): 331-340. DOI: 10.1093/geront/gnw156. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    32. Lamis RL, Kramer JS, Hale LS, Zackula RE, Berg GM (2012). Fall risk associated with inpatient medications. Am J Health Syst Pharm 69: 1888-1894. DOI: 10.2146/ajhp110723. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    33. Lang AR, Kwok TC, Fioratou E, LeJeune I, Sharples S (2014). User-centred design of patient information for hospital admissions and patient experience. In: Sharples S, Shorrock S (Eds). Contemporary Ergonomics and Human Factors. CRC Press, pp. 203-210. Přejít k původnímu zdroji...
    34. Lee DCA, Pritchard E, McDermott F, Haines TP (2014). Falls prevention education for older adults during and after hospitalization: a systematic review and meta-analysis. Health Educ J 73: 530-544. DOI: 10.1177/0017896913499266. Přejít k původnímu zdroji...
    35. Luzia MF, Argenta C, Almeida MA, Lucena AF (2018). Conceptual definitions of indicators for the nursing outcome "Knowledge: Fall Prevention". Rev Bras Enferm 71(2): 431-439. DOI: 10.1590/0034-7167-2016-0686. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    36. Mazur K, Wilczyński K, Szewieczek J (2016).Geriatric falls in the context of a hospital fall prevention program: delirium, low body mass index, and other risk factors. Clin Interv Aging 11: 1253-1261. DOI: 10.2147/CIA.S115755. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    37. McKechnie D, Pryor J, Fisher MJ (2017). Predicting falls in the inpatient setting. JARNA 20(3): 14-19.
    38. Oliver D, Healey F, Haines T (2010). Preventing falls and fall-related injuries in hospitals. Clin Geriatr Med 26(4): 645-692. DOI: 10.1016/j.cger.2010.06.005. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    39. Oliver D, Hopper A, Seed P (2000). Do hospital fall prevention programs work? A systematic review. J Am Geriatr Soc 48: 1679-1689. DOI:10.1111/j.1532-5415.2000.tb03883.x. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    40. Pokojová R, Bártlová S (2018). Ensuring a sufficient number of personnel as part of the safety culture in medical facilities. Kontakt 20(1): e11-e16. DOI: 10.1016/j.kontakt.2017.10.002. Přejít k původnímu zdroji...
    41. Pokorná A, Búřilová P, Štrombachová V, Dolanová D (2017). Centrální systémové hlášení nežádoucích událostí - Metodika Nežádoucí událost, PÁD. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. [online] [cit. 2018-07-15]. Available from: http://shnu.uzis.cz/res/file/metodicke_dokumenty/pad_metodika_plna_verze_metodiky(1).pdf
    42. Rheaume J, Fruh S (2015). Retrospective cases reviews of adult inpatient falls in the acute care setting. Medsurg Nurs 24(5): 318-324. Přejít na PubMed...
    43. Shumba C, Abraham S (2017). Patient falls in the acute care hospital setting as perceived by the frontline staff. Prensa Med Argent 103(3). DOI: 10.4172/lpma.1000251. Přejít k původnímu zdroji...
    44. Schwendimann R, Bühler H, Geest S, Milisen K (2008). Characteristics of hospital inpatient falls across clinical departments. Gerontology 54(6): 342-348. DOI: 10.1159/000129954. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    45. Tinetti ME, Kumar C (2010). The patient who falls: "It's always a trade-off" JAMA 303(3): 258-266. DOI: 10.1001/jama.2009.2024. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    46. Topinková E (2005). Geriatrie pro praxi. Praha: Galén.
    47. Twibell RS, Siela D, Sproat T, Coers G (2015). Perceptions related to falls and fall prevention among hospitalized adults. Am J Crit Care 24(5): e78-85. DOI: 10.4037/ajcc2015375. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    48. Tzeng HM (2010). Inpatient falls in adult acute care settings: influence of patients' mental status. J Adv Nurs 66(8): 1741-1746. DOI: 10.1111/j.1365-2648.2010.05343.x. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    49. Tzeng HM, Yin CY (2014). Engaging as an innovative approach to engage patients in their own fall prevention care. Patient Prefer Adherence 8: 693-700. DOI: 10.2147/PPA.S62746. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    50. Vivanti A, Ward N, Haines T (2011). Nutritional status and associations with falls, balance, mobility and functionality during hospital admission. J Nutr Health 15(5): 388-391. DOI: 10.1007/s12603-010-0302-8. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    51. Votruba L, Graham B, Wisinski J, Syed A (2016). Video monitoring to reduce falls and patient companion costs for adult inpatients. Nurs Econ 34(4): 185-189.
    52. Williams T, Szekendi M, Thomas S (2014). Ananalysis of patient falls and fall prevention programs across academic medical centers. J Nurs Care Qual 29(1): 19-29. DOI: 10.1097/NCQ.0b013e3182a0cd19. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    53. Wong CA, Recktenwald AJ, Jones ML,Waterman BM, Bollini ML, Dunagan WC (2011). The cost of serious fall-related injuries at three Midwestern hospitals. Jt Comm J Qual Patient Saf 37(2): 81-87. DOI: 10.1016/S1553-7250(11)37010-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    54. Zhao YL, Kim H (2015). Older adult inpatient falls in acute care hospitals: intrinsic, extrinsic, and environmental factors. J Gerontol Nurs 41(7): 29-43. DOI: 10.3928/00989134-20150616-05. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License (CC BY-NC-ND 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah