ISBN: 978-80-2712-434-3 | ISBN online: 978-80-2712-434-3 | DOI: 10.32725/zsf.2020_124343

Sociální práce v systému koordinované rehabilitace

u klientů po získaném poškození mozku (zejména CMP) se zvláštním zřetelem na intervenci z hlediska sociální práce, fyzioterapie, ergoterapie a dalších vybraných profesí

Jitka Vacková a kolektiv

According to estimates by the World Bank and the World Health Organization approximately one billion people (about 15% of the
population) live with some form of disability, with the highest incidences seen in developing countries. In Europe, by the end of 2020,
it is estimated that people with disabilities will represent up to one-fifth of the population. Stroke (CVA), as a subset of acquired brain
injury (ABI), is referred to as a silent epidemic. It is, therefore, clear that caring for people after a CVA is one of the key issues for many
health professions. The abovementioned estimates, and in conjunction with the current situation in the Czech Republic concerning the
implementation of a coordinated rehabilitation program using a interdisciplinary team approach (in particular the absence of suitable
legislation), led to the submission of a unique project funded by the University of South Bohemia in České Budějovice called “Coordinated
rehabilitation in patients with brain injuries” (project number GAJU 138/2016/S, solution time: 2016–2018).
The aim of the research project was to map (using a qualitative research strategy) and partially measure (using quantitative methods
and techniques) the outcomes of coordinated rehabilitation of ABI clients in their home environments – and at the same time using social
work, physiotherapy, occupational therapy, medicine, speech therapy, and psychotherapy to improve quality of life (QoL) and help clients
start to regain their independence (despite the limitations caused by the disease).
The formulation of the objectives included the use of mixed research strategies. The qualitative part took place in the client’s home
environment and focused on providing a thorough description of the social and health issues faced by clients after a stroke. Data collection
took the form of structured interviews and observations of the home environment (e.g., assessment of the home to determine what
modifications were needed to make it wheelchair accessible). Standardized functional tests such as the Functional Independence Measure
(FIM), the WHO Disability Assessment Schedule 2.0, as well as additional questionnaires specific for physiotherapists and social workers
were used in the evaluation process. The results were statistically processed in Microsoft Excel 2010. Interview records were processed
using the ATLAS.ti program. Basic descriptor statistics were used to evaluate the project’s quantitative results.
To meet the research goals of the project, two target groups were assessed (1) clients after a stroke together with their family members
(total number of clients = 21), and (2) social workers directly responsible for providing social services (all organizations in České Budějovice
that provide services to clients after an CVA were approached – a total of 20 were approached, and 12 agreed to be interviewed). At first
glance, this might seem to be an insignificant group, but it is important to note that since each client received roughly 56 visits (44 visits
for physiotherapists, 6 visits for occupational therapists, and 6 visits for the social worker) the amount of data collected was significant.
Clients were monitored for 9 months after discharge from the hospital and received on average 2,201 hours of direct care during the
project (about 2 hours per visit to clients and their families).

1. vydání. edition, Published: 2020, online: 2020, publisher: Grada Publishing, a. s., Praha



Attachments

Download filemono_zsf_2020_124343.pdf

File size: 228.08 kB

References

  1. AbilityLab (© 2019). Rehabilitation measures database: The Rehabilitation Clinician's Place to Find the Best Instruments to Screen Patients and Monitor Their Progress. [online] [cit. 2018-10-21]. Dostupné z: http://www.rehabmeasures.org/
  2. Aktuální verze MKN-10 v ČR (2019). [online] [cit. 2019-11-22]. Dostupné z: https://www.uzis.cz/zpravy/aktualni-verze-mkn-10-cr
  3. Alghwiri, A. A., Whitney, S. L. (2012). Balance and Falls, chapter 18, pp. 331-353. [online] [cit. 2018-10-21]. Dostupné z: https://www.chirocredit.com/downloads/geriatricrehab/geriatricrehab110.pdf Go to original source...
  4. Ambler, Z. (2002). Neurologie pro studenty lékařské fakulty. Praha: Nakladatelství Karolinum.
  5. Ambler, Z. (2011). Základy neurologie: učebnice pro lékařské fakulty. 7. vyd. Praha: Galén.
  6. Andersson, A. G., Kamwendo, K., Seiger, A., Appelros, P. (2006). How to identify potential fallers in a stroke unit: validity indexes of 4 test methods. J Rehabil Med 38 (3): 186-191. DOI: 10.1080/16501970500478023. Go to original source... Go to PubMed...
  7. AOTA (2013). Specialty certification in environmental modification. [online] [cit. 2018-07-10]. Dostupné z: https://bit.ly/2NEJofm
  8. Asociace ucelené rehabilitace ČR. [online] [cit. 2020-01-26]. Dostupné z: http://www.aurcr.cz/
  9. Barry, E., Galvin, R., Keogh, C., Horgan, F., Fahey, T. (2014). Is the Timed Up and Go test a useful predictor of risk of falls in community dwelling older adults: a systematic review and meta-analysis. BMC Geriatr 14: 14. DOI: 10.1186/1471-2318-14-14. Go to original source... Go to PubMed...
  10. Bártlová S. (2005). Sociologie medicíny a zdravotnictví. 6. vyd. Praha: Grada Publishing.
  11. Bastlová, P., a kol. (2015). Výběr klinických testů pro fyzioterapeuty. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
  12. Bennie, S., Bruner, K., Dizon, A., Fritz, H., Goodman, B., Peterson, S. (2003). Measurements of balance: comparison of the Timed "Up and Go" test and Functional Reach test with the Berg Balance Scale. Journal of Physical Therapy Science 15(2): 93-97. DOI: 10.1589/jpts.15.93. Go to original source...
  13. Bent, N., Tennant, A., Swift, T., Posnett, J., Scuffham, P., Chamberlain, M. (2002). Team approach versus ad hoc health services for young people with physical disabilities: a retrospective cohort study. The Lancet 360(9342): 1280-1286. DOI: 10.1016/s0140-6736(02)11316-x. Go to original source... Go to PubMed...
  14. Berg, K., Wood-Dauphinee, S.L., Williams, J. I. (1995). The Balance Scale: reliability assessment with elderly residents and patients with an acute stroke. Scand J Rehabil Med 27(1): 27-36.
  15. Berg, K., Wood-Dauphinee, S. L., Williams, J. I., Gayton, D. (1989). Measuring balance in the elderly: preliminary development of an instrument. Physiotherapy Canada 41(6): 304-311. DOI: 10.3138/ptc.41.6.304. Go to original source...
  16. Berg, K., Wood-Dauphinee, S. L., Williams, J. I., Maki, B. (1992). Measuring balance in the elderly: validation of an instrument. Can J Public Health 83(Suppl. 2): S7-S11. Go to PubMed...
  17. Berglind, H. (1992). Action theory: a tool for understanding in social work. International Journal of Social Welfare 1: 28-35. DOI: 10.1111/j.1468-2397.1992.tb00005.x. Go to original source...
  18. Berglind, H., Gerner, U. (2002). Motivation and return to work among the long-term sicklisted: an action theory perspective. Disability and Rehabilitation 24(14): 719-726, DOI: 10.1080/09638280210124301. Go to original source... Go to PubMed...
  19. Bickenbach, J., Cieza, A., Rauch, A., Stucki, G. (2012). "ICF Core Sets, Manual for Clinical Practice", ICF Research Branch in cooperation with the WHO Collaborating Centre for the Family of International Classifications in Germany.
  20. Bizovská, L. a kol. (2017). Rovnováha a možnosti jejího hodnocení. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 125 s. Go to original source...
  21. Bizovská, L., Janura, M., Míková, M., Svoboda, Z. (2017). Rovnováha a možnosti jejího hodnocení. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. Go to original source...
  22. Blennerhassett, J. M., Jayalath, V. M. (2008). The Four Square Step Test is a feasible and valid clinical test of dynamic standing balance for use in ambulant people poststroke. Arch Phys Med Rehabil 89(11): 2156-2161. DOI: 10.1016/j.apmr.2008.05.012. Go to original source... Go to PubMed...
  23. Bohannon, R. W. (2006). Normative reference values by age (reference values for the Timed Up and Go Test: A descriptive meta-analysis. J Geriatr Phys Ther 29(2): 64-68. DOI: 10.1519/00139143-200608000-00004. Go to original source... Go to PubMed...
  24. Borstad, A. L., Travis, B., Seongjin, C., Goodman, L., Schmalbrock, P., Nichols-Larsen D. S. (2013). Sensorimotor Training and Neural Reorganization After Stroke. Journal of Neurologic Physical Therapy 37(1): 27-36. DOI: 10.1097/NPT.0b013e318283de0d. Go to original source... Go to PubMed...
  25. Bouchalová, V., Houben, E., Tancsik, D., Schaekers, L., Meuws, L., Feys, P. (2016). The influence of an ankle-foot orthosis on the spatiotemporal gait parameters and functional balance in chronic stroke patients. J Phys Ther Sci 28(5): 1621-1628. DOI: 10.1589/jpts.28.1621. Go to original source... Go to PubMed...
  26. Bronstein, L. (2003). A Model for Interdisciplinary Collaboration. Social Work 48: 297-306. DOI: 10.1093/sw/48.3.297. Go to original source... Go to PubMed...
  27. Bruthansová, D., Jeřábková, V. (2012). Koordinovaná rehabilitace. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i. 73 s. [online] [cit. 2019-11-22]. Dostupné z: http://praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_344.pdf
  28. Bryndziar, T., Šedová, P., Mikulík, R. (2017). Incidence cévní mozkové příhody v Evropě - systematická review (Czech). Česká a Slovenská Neurologie a Neurochirurgie 80(2): 180. Go to original source...
  29. Buck, D., Jacoby, A., Massey, A., Ford, G. (2000). Evaluation of measures used to assess quality of life after stroke. Stroke 31(8): 2004-2010. Go to original source... Go to PubMed...
  30. Bulik, O., Machálka, M., Liberda, O., Foltán, R., Jura, R., Gelnarová, E., Pavlík, T. (2008). Traumatické poranění mozku a zlomeniny obličejového skeletu. Cesk Slov Neurol N 71/104(5): 559-564.
  31. Bültmann, U., Sherson, D., Olsen, J., Hansen, C. L., Lund, T., Kilsgaard, J. (2009). Coordinated and Tailored Work Rehabilitation: A Randomized Controlled Trial with Economic Evaluation Undertaken with Workers on Sick Leave Due to Musculoskeletal Disorders. J Occup Rehabil 19(1): 81-93. DOI: 10.1007/s10926-009-9162-7. Go to original source... Go to PubMed...
  32. Burget, N. (2015). Využití zpětné vazby v rehabilitaci pacientů s poruchami chůze po cévní mozkové příhodě. Rehabil Fyz Lék 22(2): 70-78.
  33. Carraro, L. (2002). Obnova pohybu po cévní mozkové příhodě. Praha: Rehalb o.p.s.
  34. Cauraugh, J. H., Lodha, N., Naik, S. K., Summers, J. J. (2010). Bilateral Movement Training and Stroke Motor Recovery Progress: A Structured Review and Meta-Analysis. Human Movement Science 29(5): 853-870. DOI: 10.1016/j.humov.2009.09.004 Go to original source... Go to PubMed...
  35. Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti ČLS JEP (2019). [online] [cit. 2019-11-22]. Dostupné z: http://www.cmp.cz/jnp/cz/pece_o_cmp_v_cr/CVSP_2015.html
  36. CEREBRUM (© 2010). Analýza současné situace dostupnosti vybrané zdravotní a sociální péče a rehabilitace pro pacienty po získaném poškození mozku v České republice. [online] [cit. 2018-10-21]. Dostupné z: http://www.poranenimozku.cz/system-pece/popis-soucasne-situace/analyzasoucasne-situace-dostupnosti-vybrane-zdravotni-a-socialni-pece-a-rehabilitace-propacienty-po-ziskanem-poskozeni-mozku-v-cr.html
  37. CEREBRUM (© 2013a). Analýza současné situace dostupnosti vybrané zdravotní a sociální péče a rehabilitace pro pacienty po získaném poškození mozku v České republice. [online] [cit. 2019-05-22]. Dostupné z: http://www.poranenimozku.cz/system-pece/popis-soucasne-situace/analyza-soucasne-situace-dostupnosti-vybrane-zdravotni-a-socialni-pece-a-rehabilitace-pro-pacienty-po-ziskanem-poskozeni-mozku-v-cr.html
  38. CEREBRUM (© 2013b). Únava a bolesti hlavy. [online] [cit. 2019-05-22]. Dostupné z: http://www.poranenimozku.cz/nasledky-a-rehabilitace/fyzicke-a-smyslove-funkce/unava-a-bolesti-hlavy.html
  39. Cogné, M., Wiart, L., Simion, A., Dehail, P., Mazaux, J. (2017). Five-year follow-up of persons with brain injury entering the french vocational and social rehabilitation programme UEROS: Return-to-work, life satisfaction, psychosocial and community integration. Brain Injury 31(5): 655-666. DOI: 10.1080/02699052.2017.1290827. Go to original source... Go to PubMed...
  40. Community based rehabilitation and health care referral services: A guide for programme managers (1994). Rehabilitation. World Health Organization.
  41. Craig, T. J. (2018). Social care: an essential aspect of mental health rehabilitation services. Epidemiology and Psychiatric Sciences 28: 4-8. DOI: 10.1017/S204579601800029X. Go to original source... Go to PubMed...
  42. Čeledová, L., Čevela, R. (2011). Koordinovanost ucelené rehabilitace. Praktický lékař č. 11, s. 653-656.
  43. Čevela, R., Čeledová, L. (2011). Osud koordinované rehabilitace. [online] [cit. 2017-09-19]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/11618
  44. Čeledová, L., Čevela, R., Kalita, Z., Vaňásková, E. (2010). Posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti osob po cévní mozkové příhodě - kazuistiky. Česk Slov Neurol N 73/106(6): 728-733.
  45. De Vriendt, P., Peersman, W., Florus, A., Verbeke, M., Van de Velde, D. (2016). Improving health related quality of life and independence in community dwelling frail older adults through a client-centred and activity-oriented program. A pragmatic randomized controlled trial. Journal of Nutrition, Health and Aging 20(1): 35-40. DOI: 10.1007/s12603-015-0581-1. Go to original source... Go to PubMed...
  46. Dite, W., Temple, V. A. (2002). A clinical test of stepping and change of direction to identify multiple falling older adults. Arch Phys Med Rehabil 83(11): 1566-1571. DOI: 10.1053/apmr.2002.35469. Go to original source... Go to PubMed...
  47. Dite, W., Connor, H. J., Curtis, H. C. (2007). Clinical identification of multiple fall risk early after unilateral transtibial amputation. Arch Phys Med Rehabil 88(1): 109-114. DOI: 10.1016/j.apmr.2006.10.015. Go to original source... Go to PubMed...
  48. Duncan, R. P., Earhart, G. M. (2013). Four Square Step Test performance in people with Parkinson disease. J Neurol Phys Ther 37(1): 2-8. DOI: 10.1097/NPT.0b013e31827f0d7a. Go to original source... Go to PubMed...
  49. Dungl, P. (2005). Biomechanika chůze. In: Dungl, P. a kol. (Eds). Ortopedie. Grada.
  50. Egan, M., Kessler, D., Laporte, L., Metcalfe, V., Carter M. (2007). A Pilot Randomized Controlled Trial of Community-Based Occupational Therapy in Late Stroke Rehabilitation. Topics in Stroke Rehabilitation (Thomas Land Publishers Incorporated) 14(5): 37-45. Go to original source... Go to PubMed...
  51. Ektor-Andersen, J., Ingvarsson, E., Kollendorff, M., Ofbaek, P. (2008). High cost-benefit of early team-based biomedical and cognitive-behaviour intervention for long-term pain-related sickness absence. J Rehabil Med 2008; 40: 1-8. DOI: 10.2340/16501977-0127. Go to original source... Go to PubMed...
  52. Eldar, R., Kullman, L., Marincek, C., Sekelj-Kauzlarič, K., Švestková, O., Palat, M. (2008). Rehabilitation Medicine in Countries of Central/Eastern Europe, Disability and Rehabilitation (An International Multidisciplinary Journal), Taylor & Francis, London, England 30(2): 134-141. Go to original source... Go to PubMed...
  53. Emmerová, M. (2012). Co je to koordinovaná rehabilitace? In: Základní východiska zavedení koordinované rehabilitace zdravotně postižených v ČR. Praha: MPSV ČR, s. 5-12.
  54. Employment, Social Affairs & Inclusion European Commission (2019). [online] [cit. 2019-10-31]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=1137〈Id=en
  55. Fisher, G. S., Ewonishon, K. (2006). Cougar Home Safety Assessment - Version 4.0. Misericordia University, Dallas, PA. [online] [cit. 2019-10-31]. Dostupné z: http://www.misericordia.edu/uploaded/documents/academics/ot/ot_research/home_safety/ot_finalcougar07.pdf Go to original source...
  56. Fleming, M. K., Sorinola, I. O., Roberts-Lewis, S. F., Wolfe, C. D., Wellwood, I., Newham, D. J. (2015). The Effect of Combined Somatosensory Stimulation and Task-Specific Training on Upper Limb Function in Chronic Stroke. Neurorehabilitation and Neural Repair 29(2): 143-152. DOI: 10.1177/1545968314533613. ISSN 1545-9683. Go to original source... Go to PubMed...
  57. Forster, A., Young, J. (1995). Incidence and consequences of falls due to stroke: a systematic inquiry. BMJ 311: 83-86. DOI: 10.1136/bmj.311.6997.83. Go to original source... Go to PubMed...
  58. Fugl-Meyer, K. S. (2016). A Medical Social Work Perspective on Rehabilitation. J Rehabil Med 48: 758-763. DOI: 10,2343/16501977-2146. Go to original source... Go to PubMed...
  59. Gál, O., Hoskovcová, M., Jech, R. (2015). Neuroplasticita, restituce motorických funkcí a možnosti rehabilitace spastické parézy. Rehabil Fyz Lék 22(3): 101-127.
  60. García-Hernández, J. J., Mediavilla-Saldaña, L., Pérez-Rodríguez, M., Pérez-Tejero, J., González-Alted, C. (2013). Analysis of the effect of physical group activities in patients with acquired brain injury in the subacute phase. Rev Neurol 57(2): 64-70. DOI: 10.33588/rn.5702.2012634. Go to original source...
  61. Geriatrická klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (2020). [online] [cit. 2020-01-26]. Dostupné z: https://www.vfn.cz/pacienti/kliniky-ustavy/geriatricka-klinika/
  62. Gitlin, L. N., Schinfeld, S., Winter, L., Corcoran, M., Boyce A. A., Hauck, W. (2002). Evaluating home environments of persons with dementia: interrater reliability and validity of the Home Environmental Assessment Protocol (HEAP). Disabil Rehabil 24(1-3): 59-71. DOI: 10.1080/09638280110066325. Go to original source... Go to PubMed...
  63. Hampson, R., Joubert, L. (2011). The role of social work in the rehabilitation of people with movement disorders. Rehabilitation in movement disorders, pp. 124-130. DOI: 10.1017/CBO9781139012942.012. Go to original source...
  64. Hanušová, J., Hellebrandová, K. (2006). Interdisciplinární spolupráce. Praha: Vzdělávací institut ochrany dětí, 24 s.
  65. Hartl, P., Hartlová, H. (2010). Velký psychologický slovník. 4. vyd. Praha: Portál.
  66. HEADWAY (© 2011). Brain injury services and support. What is ABI. [online] [cit. 2018-05-20]. Dostupné z: https://headway.ie/our-publications/what-is-abi/
  67. Health 21 - health for all in the 21st century. Kopenhagen: WHO Regional Office for Europe, 1999. Praha: MZ ČR, 2001.
  68. Hlinovský, D., Doležalová, I., Hlinovská, J. (2016). Komplexní rehabilitace pacientů po cévní mozkové příhodě - projekt iktového centra Thomayerovy nemocnice. Prakt Lék 96(6): 267-271.
  69. Horak, F. (2006). Postural orientation and equilibrium: what we need to know about neural control of balance to prevent falls? Age Ageing 35(Suppl. 2): 7-11. DOI: 10.1093/ageing/afl077. Go to original source... Go to PubMed...
  70. Hugues, A., Di Marco, J., Janiaud, P., Xue, Y., Pires, J., Khademi, H., et al. (2017). Efficiency of physical therapy on postural imbalance after stroke: Study protocol for a systematic review and meta-analysis. BMJ 7(1): e013348. DOI: 10.1136/bmjopen-2016-013348. Go to original source... Go to PubMed...
  71. Hughes, J., Wilberforce, M., Symonds, E., Bowns, I., Challis, D. (2016). Occupational therapy roles and responsibilities: Development of a standardised measure of time use for staff working with adults in community settings. British Journal of Occupational Therapy, 79(6): 336-344. DOI: 10.1177/0308022616640298. Go to original source...
  72. Hultberg, E. L., Lonnroth, K., Peter, A., Gunnel, H. (2006). Effects of co-financed interdisciplinary teamwork on sick leave for people with musculoskeletal disorders. Work 26(4): 369-377. Go to PubMed...
  73. Chandler, J. M., Duncan, P. W., Weiner, D. K., Studenski, S. A. (2001). Special feature: the home assessment profile - a reliable and valid assessment tool. Topics in Geriatric Rehabilitation 16(3): 77-88. DOI: 10.1097/00013614-200103000-00010. Go to original source...
  74. Chandler, J. M., Weiner, D. K., Duncan, P. W., Studenski, S. A. (2001). Special Feature: The Home Assessment Profile - A Reliable and Valid Assessment Tool. Topics in Geriatric Rehabilitation 16(3): 77-88. DOI: 10.1097/00013614-200103000-00010. Go to original source...
  75. Chiatti, C., Iwarsson, S. (2014). Evaluation of housing adaptation interventions: integrating the economic perspective into occupational therapy practice. Scand J Occup Ther 21(5): 323-333. DOI: 10.3109/11038128.2014.900109. Go to original source... Go to PubMed...
  76. Chiu, T., Oliver, R., Ascott, P., Choo, L. C., Davis, T., Gaya, T., et al. (2006). Safety Assessment of Functional and the Environment for Rehabilitation-Health Outcome Measurement and Evaluation (SAFER-HOME), Version 3 manual. Toronto, ON: COTA Health.
  77. Christiansen, B., Feiring, M. (2016). Challenges in the nurse's role in rehabilitation contexts. J Clin Nurs 26(19-20): 3239-3247. DOI: 10.1111/jocn.13674. Go to original source... Go to PubMed...
  78. Chudomel, O., Růžička, F., Brázdil, M., Marusič, P., Růžička, E., Ehler, E., Bednařík, J. (2019). Lehká mozková poranění - konsenzuální odborné stanovisko České neurologické společnosti ČLS JEP. Cesk Slov Neurol N 82(1): 106. DOI: 10.14735/amcsnn2019106. Go to original source...
  79. Iemmi, V., Suresh Kumar, R., Blanchet, K., Gibson, L., Hartley, S., Murthy, G. V. S., et al. (2017). Community-based Rehabilitation for People With Disabilities in Low- and Middle-income Countries: A Systematic Review. Cochrane Database Syst Rev. DOI: 10.1002/14651858.CD010617. Go to original source...
  80. International Classification of Functioning, Disability and Health (ICF). Ženeva: WHO (2001). Překlad Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví WHO (MKF) Grada Publishing, a. s., 2006. [online] [cit. 2019-11-22]. Dostupné z: https://www.uzis.cz/publikace/mezinarodni-klasifikace-funkcnich-schopnosti-disability-zdravi-mkf
  81. Iwarsson, S., Slaug, B., Fänge, A. M. (2011). The housing enabler screening tool: feasibility and interrater agreement in a real estate company practice context. J Appl Gerontol 31(5): 641-660. DOI: 10.1177/0733464810397354. Go to original source...
  82. Janáčková, L. (2007). Bolest a její zvládání. Praha: Portál.
  83. Janečková, M. (2011). Doporučení k organizaci systému zdravotně-sociální péče o pacienty po získaném poškození mozku. Praha: Cerebrum.
  84. Janečková, M., Žílová, T., Radochová, K. (Eds) (2011). Doporučení k organizaci systému zdravotně-sociální péče o pacienty po získaném poškození mozku. Praha: CEREBRUM - Sdružení osob po poranění mozku a jejich rodin.
  85. Jankovský J. (2014). Koordinovaná podpora dětí a mládeže s tělesným (motorickým) a kombinovaným postižením v rámci uceleného systému rehabilitace. In: Pfeiffer, J. a kol. (Eds). Koordinovaná rehabilitace. České Budějovice: ZSF JU v Českých Budějovicích, s. 49-120.
  86. Jankovský, J. (2015). Multidisciplinární tým z hlediska sociálního pracovníka. In: Kodymová, P. (Ed.). Sešit sociální práce: Sociální pracovník v multidisciplinárním týmu 3/2015. Praha: MPSV, s. 7-13.
  87. Jankovský, J., Holub, M., Matoušková, I., Vrabcová, D., Tajanovská, A., Michelová, R. (2015). Sociální pracovník v multidisciplinárním týmu. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí, Sešit sociální práce 3/2015.
  88. Jankovský, J., Pfeiffer, J., Švestková, O. (2005). Vybrané kapitoly z uceleného systému rehabilitace. České Budějovice: ZSF JU v Českých Budějovicích.
  89. Jelínková, J., Krivošíková, M. (© 2007). Koncepce oboru ergoterapie. Česká asociace ergoterapeutů. [online] [cit. 2018-05-20]. Dostupné z: http://ergoterapie.cz/Page.aspx?PageHierarchyID=8&PageIndex=5&PageID=45&node=7&ParentPageID=51
  90. Jelînková, J., Krivošîková, M., Šajtarová, L. (2009). Ergoterapie. Praha: Portál.
  91. Johnson, J. L., Grant, G. (2005). Medical Social Work. Boston: Pearson Education.
  92. Johnson, W., Onuma, O., Owolabi, M., Sachdev, S. (2016). Stroke: a global response is needed. Bulletin of the World Health Organization 94: 634-634A. DOI: 10.2471/BLT.16.181636. Go to original source... Go to PubMed...
  93. Kalvach, Z., Čeledová, L., Holmerová, I., Jirák, R., Zavázalová, H., Wija, P., a kol. (Eds). Křehký pacient a primární péče. Praha: Grada Publishing.
  94. Kalvach, Z., Zadák, Z., Jirák, R., Zavázalová, H., Sucharda, P. a kol. (2004). Geriatrie a gerontologie. Praha: Grada Publishing, a. s.
  95. Kärrholm, J., Ekholm, K, Ekholm, J., Bergroth, A., Ekholm, K. (2008). Systematic co-operation between employer, occupational helath service and social insurance office: a 6-year follow-up of vocational rehabilitation for people on sick-leave, including economic benefits. J Rehabil Med 40: 628-636. DOI: 10.2340/16501977-0233. Go to original source... Go to PubMed...
  96. Khan, F., Amatya, B., Galea, M. P., Gonzenbach, R., Kesselring, J. (2017). Neurorehabilitaiton: Applied Neuroplasticity. J Neurol 264(3): 603-615. DOI: 10.1007/s00415-016-8307-9. Go to original source... Go to PubMed...
  97. Kim, H. J., Lee, Y., Sohng, K.-Y. (2014). Effects of Bilateral Passive Range of Motion Exercise on the Function of Upper Extremities and Activities of Daily Living in Patients with Acute Stroke. Journal of Physical Therapy Science 26(1): 149-156. DOI: 10.1589/jpts.26.149. Go to original source... Go to PubMed...
  98. Kirst-Ashman, K. K. (2013). Introduction to social work and social welfare: Critical thinking perspectives (4th ed.). Belmont: CA: Brooks/Cole.
  99. Kitzman, P., Hudson, K., Sylvia, V., Feltner, F., Lovins, J. (2017). Care coordianation for community transitions for individuals post-stroke returning to low-resource rural communities. J Community Health 42(3): 565-572. DOI: 10.1007/s10900-016-0289-0. Go to original source... Go to PubMed...
  100. Klenková, J. (2006). Logopedie. Praha: Grada.
  101. Klimkiewicz, P., Klimkiewicz, R., Jankowska, A., Kubsik, A., Widłak, P., Łukasiak, A., et al. (2018). An assessment of the functional status in the neurorehabilitation of patients after ischemic stroke. Wiadomosci lekarskie 71(2): 271-277. Go to PubMed...
  102. Kolář, P., a kol. (2009). Rehabilitace v klinické praxi. Praha: Galén.
  103. Kolář, P., et al. (2012). Rehabilitace v klinické praxi. Praha: Galén, dotisk, 713 s.
  104. Kolář, P., Máček M., et al. (2015). Základy klinické rehabilitace. Praha: Galén.
  105. Kollárová, D. (Ed.) (2014). Manuál zaměstnávání osob po poškození mozku. [online] [cit. 2017 09 12]. Dostupné z: http://www.cerebrum2007.cz/files/892_8327728145.pdf
  106. Kopřiva, K. (2006). Lidský vztah jako součást profese. 5. vyd. Praha: Portál.
  107. Krhutová, L. (2017). Personal Autonomy and Disability. The Review of Disability Studies: An International Journal. 13(1): 1-12.
  108. Krivošíková, M. (2011). Úvod do ergoterapie. Praha: Grada.
  109. Krivošíková, M., Krulová, A. (2017). Funkční míra nezávislosti - měřící nástroj v posouzení soběstačnosti. [online] [cit. 2018-05-20]. Dostupné z: http://www.uzis.cz/book/export/html/7901
  110. Krulová, A., Švestková, O. (2017a). Význam intervence ergoterapeuta v rámci komunitní rehabilitace u osob s polytraumatem. In: Janko, V. et al. (Eds). IX. Janskolázeňské sympozium, Oficiální program. Sborník abstrakt, Jánské Lázně 11.-14. 1. 2017. Jánské Lázně: Státní léčebné lázně Jánské Lázně, státní podnik, s. 42-44.
  111. Krulová, A. Švestková, O. (2017b). Facilitační prostředky v komunitní rehabilitaci z hlediska ergoterapie. In: Sborník abstrakt: XXIV. Sjezd Společnosti rehabilitační a fyzikální medicíny, Luhačovice, 19.-20. 5. 2017 v Luhačovicích. Lázně Luhačovice, s. 28.
  112. Krulová, A., Vacková, J., Švestková, O. (2017). Ergoterapie v kontextu koordinované komunitní rehabilitace. In: NEUROREHAB 2017: Monografia s tematickým zameraním na neurorehabilitáciu. Kútniky: Almil, s. 67-75.
  113. Kübler-Ross, E. (2015). O smrti a umírání: co by se lidé měli naučit od umírajících. 2. vyd. Praha: Portál.
  114. Kuenemund, A., S., Zwick, S., Doering, B. K., Conrad, N., Rief, W., Exner, C. (2013). Decline in attainability of communion and agency life goals over 2 years following acquired brain injury and the impact on subjective well-being. Neuropsychol Rehabil 23(5): 678-697. DOI: 10.1080/09602011.2013.801779. Go to original source... Go to PubMed...
  115. Lamontagne, A., Fung, J. (2004). Faster is better. Implication for speed-intensive gait training after stroke. Stroke 35(11): 2543-2548. DOI: 10.1161/01.STR.0000144685.88760.d7. Go to original source... Go to PubMed...
  116. Langford, Z. (2015). The Four Square Step Test. J Physother 61(3): 162. DOI: 10.1016/j.jphys.2015.03.005 Go to original source... Go to PubMed...
  117. Lávičková, J. (2005). Sociální důsledky CMP pro nemocného a jeho rodinu. [online] [cit. 2017-11-16]. Dostupné z: https://zdravi.euro.cz/clanek/sestra/socialni-dusledky-cmp-pro-nemocneho-a-jeho-rodinu-288313/check-status/
  118. Lee, K., Cho, E. (2017). Activities of daily living and rehabilitation needs for older adults with a stroke: A comparison of home care and nursing home care. Jpn J Nurs Sci 14(2): 103-111. DOI: 10.1111/jjns.12139. Go to original source... Go to PubMed...
  119. Leonardi, M., Pissoni, C., Raggi, A., Ajovalasit, D., Cattoni, D. (2005). Measuring Health and Disability in Europe: Supporting Policy Development - MHADIE. Milano: Instituto neurologico C. Besta.
  120. Lewandowska, A., Ratuszek-Sadowska, D., Stępowska, J., Kuczma, M., Kurczewski, M., Hagner, W. (2018). Therapeutic treatment according to the Bobath concept based on the International Classification ICF in a patient after a stroke - case report. Journal of Education, Health and Sport 8(9): 1609-1621. DOI: 0.5281/zenodo.1438375.
  121. Linacre, J. M., Heinemann, J. W., Wright, B. D., Granger, C. V., Hamilton, B. B. (1994). The structure and stability of the functional independence measure. Arch Phys Med Rehabil 75(2): 127-132. Go to original source...
  122. Lindquist, R., Grape, O. (1999). Vocational rehabilitation of the socially disadvanted long-term sick: inter-organisational co-operation between welfare state agencies. Scan J Public Health 1: 1-5. Go to original source...
  123. Linhartová, V. (2013). Týmová práce je efektivnější. [online] [cit. 2017-11-23]. Dostupné z: https://www.linkos.cz/lekar-a-multidisciplinarni-tym/kvalita-zivota-lekar/pomoc-zdravotnikum/tymova-prace-je-efektivnejsi/
  124. Lippertová-Grünerová, M. (2005). Neurorehabilitace. Praha: Galén. 350 s.
  125. Lippertová-Grünerová, M. (2009). Trauma mozku a jeho rehabilitace. Praha: Galén.
  126. Lippertová-Grünerová, M. (2015). Rehabilitace po náhlé cévní mozkové příhodě. Praha: Galén.
  127. Lišková, K., a kol. (2014). Neurorehabilitace - jak se zorientovat? Příručka pro osoby se získaným poškozením mozku a jejich rodiny. Praha: Erudis.
  128. Macaden, A. S., Chandler, B. J., Chandler C., Berry, A. (2010). Sustaining employment after vocational rehabilitation in acquired brain injury. Disabil Rehabil 32(14): 1140-1147. Go to original source... Go to PubMed...
  129. Mahoney, F. I., Barthel, D. (1965). Functional evaluation: the Barthel Index. Maryland State Med J 14: 56-61. Go to original source...
  130. Macháčová, K., a kol. (2014). SEMAFOR home: Smart Evaluation Methodology of Accessibility FOR home. Praha: ILA, s.r.o.
  131. Mannan, H., MacLachlan, M., McAuliffe, E. (2012). The Human Resources Challenge to Community Based Rehabilitation: The Need for a Scientific, Systematic and Coordinated Global Response. DCID 23(4). DOI: 10.5463/DCID.v23i4.157. Go to original source...
  132. Markle-Reid, M., Orridge, C., Weir, R., Browne, G. (2011). Interprofessional Stroke Rehabilitation for Stroke Survivors Using Home Care. Can J Neuro Sci 38(2): 317-334. DOI: 10.1017/S0317167100011537. Go to original source... Go to PubMed...
  133. Matějková, A. (2018). Koordinovaná rehabilitace z pohledu pacienta po poškození mozku a členů multidisciplinárního týmu. České Budějovice. Diplomová práce. ZSF JU.
  134. Maťhová, L., Formánková, P. (2014). Pohybová aktivita ve stáří. Rehabilitácia 51(1): 55-63.
  135. Matoušek, O. (2013). Metody a řízení sociální práce. 3. vyd. Praha: Portál, 400 s.
  136. Mayer, M. (2002). Paradoxy v neurokineziologii spastické chůze. Rehab Fyz Lék 7(2): 66-73.
  137. Medley, A. R, Powell, T. (2010). Motivational interviewing to promote selfawareness and engagement in rehabilitation following acquired brain injury: a conceptual review. Neuropsychol Rehabil 20(4): 481-508. DOI: 10.1080/09602010903529610. Go to original source... Go to PubMed...
  138. Merhautová, I. (2015). Záměry MPSV v oblasti zdravotně-sociální péče. [online] [cit. 2017-10-22]. Dostupné z: http://www.senat.cz/xqw/webdav/pssenat/original/76114/64000
  139. Meyer, S., Karttunen, A. H., Thijs, V., Feys, H., Verheyden G. (2014). How Do Somatosensory Deficits in the Arm and Hand Relate to Upper Limb Impairment, Activity, and Participation Problems After Stroke? A Systematic Review. Physical Therapy 94(9): 1220-1231. DOI: 10.2522/ptj.20130271. Go to original source... Go to PubMed...
  140. Michielsen, M., Vaughan-Graham, J., Holland, A., Magri, A., Suzuki, M. (2019). The Bobath concept - a model to illustrate clinical practice. Disabil Rehabil 41(17): 2080-2092. DOI: 10.1080/09638288.2017.1417496. Go to original source... Go to PubMed...
  141. Mikula, J. (2008). Rehabilitace po CMP. Kardiol Rev Int Med 10(2): 66-73.
  142. Miovský, M. (2006). Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Praha: Grada.
  143. MKF - Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví (2008). WHO, 280 s. Praha: Grada Publishing.
  144. Moore, S. A., Da Silva, R., Balaam, M., Brkic, L., Jackson, D., Jamieson, D., et al. (2016). Wristband Accelerometers to motivate arm Exercise after Stroke (WAVES): study protocol for a pilot randomized controlled trial. Trials 17(1): 508. DOI: 10.1186/s13063-016-1628-2. Go to original source... Go to PubMed...
  145. Motlová, L. (2012.) Canisterapie u seniorů s demencí. Psychiatr. praxi 13(3): 133-135.
  146. Motlová, L. (2018a). Vybrané aktivizační činnosti a terapie realizované v domovech pro seniory. České Budějovice. Disertační práce. Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
  147. Motlová, L. (2018b). Felinotherapy in nursing homes. Journal of Nursing, Social Studies, Public Health and Rehabilitation 9(3-4): 101-110.
  148. Mühlpachr, P. (2005). Měření kvality života jako metodologická kategorie. In: Tokárová, A., Kredátus, J., Frk, V. (Eds). Kvalita života a rovnosť príležitostí - z aspektu vzdelávania dospelých a sociálnej práce. Zborník príspevkov z vedeckej konferencie s medzinárodnou účasťou. Prešov. Filozofická fakulta Prešovskej univerzity v Prešove, s. 59-70.
  149. Musilová, E., Žiaková, E., Letašiová, D. (2014). Fyzioterapie u pacientů po cévní mozkové příhodě. Rehab Fyz Lék 21(3): 136-140.
  150. MZ ČR (2008). Zdraví pro všechny v 21. století. [online] [cit. 2018-10-20]. Dostupné z: https://www.mzcr.cz/dokumenty/zdravi-pro-vsechny-v-stoleti_2461_1101_5.html
  151. MZ ČR (2010). Péče o pacienty s cerebrovaskulárním onemocněním v České republice. In: Věstník MZ ČR, částka 2, s. 2-10.
  152. MZ ČR (2015a). Cerebrovaskulární péče v ČR. In: Věstník MZ ČR, částka 4, s. 8-18.
  153. MZ ČR (2015b). Seznam center vysoce specializované zdravotní péče o pacienty s iktem. In: Věstník MZ ČR, částka 11, s. 55-56.
  154. Národní plán na vytváření rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením (2015). Praha: Vládní výbor pro zdravotně postižené občany. [online] [cit. 2020-01-26]. Dostupné z: https://www.vlada.cz/assets/ppov/vvzpo/dokumenty/Narodni-plan-OZP-2015-2020_2.pdf
  155. Národní plán podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením 2015-2020 (2015). [online] [cit. 2018-04-12]. Dostupné z: https://www.databaze-strategie.cz/cz/urad-vlady/strategie/narodni-plan-podpory-rovnych-prilezitosti-pro-osoby-se-zdravotnim-postizenim-na-obdobi-2015-2020
  156. Nemocnice České Budějovice, a. s. (2017). V kraji se podařilo zpětinásobit počet úspěšně akutně léčených pacientů s mrtvicí. [online] [cit. 2018-10-21]. Dostupné z: http://www.nemcb.cz/v-kraji-se-podarilo-zpetinasobit-pocet-uspesne-akutne-lecenych-pacientu-s-mrtvici/
  157. Neubauerová, L., Javorská, M., Neubauer, K. (2012). Ucelená rehabilitace osob s postižením centrální nervové soustavy. 2. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus.
  158. Nilsagård, Y., Lundholm, C., Denison, E., Gunnarsson, L. G. (2009). Predicting accidental falls in people with multiple sclerosis - a longitudinal study. Clin Rehabil 23(3): 259-269. DOI: 10.1177/0269215508095087. Go to original source... Go to PubMed...
  159. Opavský, J. (2016). Spektrum, trendy a postupy současné neurorehabilitace. Rehabil Fyz Lék 23(2): 59-63.
  160. Palmer, J., Palmer, S. (2013). Soužití s partnerem po mrtvici. Praha: Portál.
  161. Park, J. (2018). The influences of client-centered therapy on the level of performance, the level of satisfaction of activity of daily living, and the quality of life of the chronic stroke patients. Journal of Physical Therapy Science 30(2): 347-350. DOI: 10.1589/jpts.30.347. Go to original source... Go to PubMed...
  162. Perlman, H. (1970). The problem-solving model in social casework. In: Roberts R. W., Nee R. Theories of social casework. Chicago, University of Chicago Press.
  163. Pfeiffer, J. (2007). Neurologie v rehabilitaci: Pro studium i praxi. Praha: Grada.
  164. Pfeiffer, J., Švestková, O. (2008). Mezinárodní klasifikace funkční schopnosti, disability a zdraví. Praha: Grada Publishing, "Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví: MKF", překlad z originálu International Classification of Functioning, Disability and Health: ICF, World Health Organization 2001.
  165. Pharmazeutische Zeitung (2012). Gefahren erkennen und vermeiden. [online] [cit. 2018-10-21]. Dostupné z: https://www.pharmazeutische-zeitung.de/ausgabe-092012/gefahren-erkennen-und-vermeiden/
  166. Pincus, A., Minahan, A. (1973). Social Work Practice: Model and Method. Itasca, IL: Peacock.
  167. Pizzi, M. A. (2015). Promoting health and well-being at the end of life through client-centered care. Scandinavian Journal of Occupational Therapy 22(6): 442-449. DOI: 10.3109/11038128.2015.1025834. Go to original source... Go to PubMed...
  168. Pockett, R., Beddoe, L. (2016). Social work in health care: An international perspective. International Social Work 60(1): 126-139. DOI: 10.1177/0020872814562479. Go to original source...
  169. Podsiadlo, D., Richardson, S. (1991). The timed "Up & Go": a test of basic functional mobility for frail elderly persons. J Am Geriatr Soc 39(2): 142-148. DOI: 10.1111/j.1532-5415.1991.tb01616.x. Go to original source... Go to PubMed...
  170. Podzemná, D. (2018). Ergoterapeutické hodnocenî domácîho prostředî osob se zîskaným poškozenîm mozku: Přîpadová studie se zaměřenîm na facilitátory a bariéry dle Mezinárodnî klasifikace funkčnîch schopnostî, disability a zdravî. Diplomová práce. Praha: Univerzita Karlova, 1. lékařská fakulta, Klinika rehabilitačnîho lékařstvî 1. LF UK a VFN.
  171. Pokorná, T. (2013). Koordinovaná rehabilitace u osob po cévní mozkové příhodě. Brno. Diplomová práce. PF MU.
  172. Powell, T. (2004). Head Injury. A Practical Guide. Oxon: Speechmark Publishing.
  173. Powell, T. (2010). Poškození mozku: praktický průvodce pro terapeuty, rodinné příslušníky a pacient. Praha: Portál.
  174. Putthinoi, S., Lersilp, S., Chakpitak, N. (2017). Home Features and Assistive Technology for the Home-Bound Elderly in a Thai Suburban Community by Applying the International Classification of Functioning, Disability, and Health. J Aging Res 2017, ID: 2865960. DOI: 10.1155/2017/2865960. Go to original source... Go to PubMed...
  175. Radomski, M. V., Latham, C. A. T. (2014). Occupational Therapy for Physical Dysfunction. 7th ed. Baltimore: Wiley.
  176. Randrtröm, K. B., Asplund, K., Svedlund, M. (2012). Impact of environmental factors in home rehabilitation - a qualitative study from the perspective of older persons using the International Classification of Functioning, Disability and Health to describe facilitators and barriers. Disabil Rehab 34(9): 779-787. DOI: 10.3109/09638288.2011.619621. Go to original source... Go to PubMed...
  177. Roos, M. A. (2011). Reliability and validity of dynamic balance measures and the influence of dynamic balance on ambulation activity post stroke (Order No. 3498538). Available from Hospital Premium Collection; ProQuest Central. (927606566). [online] [cit. 2019-10-31]. Dostupné z: https://search.proquest.com/docview/927606566?accountid=9646
  178. Rowland, T., Cooke, D. M., Gustafsson, L. A. (2008). Role of occupational therapy after stroke. Annf Indian Acad Neurol 11(5): 99-107. Go to original source...
  179. Rychtář, K., Miler, V. (2008). Metodika motivačních nástrojů pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Program Iniciativy Společenství EQUAL. [online] [cit. 2018-05-20]. Dostupné z: http://rap.pracovnirehabilitace.cz/uploads/File/Metodika%20motivacnich%20nastroju%20pro%20zamestnavani%20osob%20se%20zdravotnim%20postizenim.pdf
  180. Říčan, P. (2010). Psychologie osobnosti. 6. vyd. Praha: Grada Publishing.
  181. Sackett, D. L., Straus, S. E., Richardson, W. S., Rosenberg, W., Haynes, R. B. (2000). Evidence based medicine: how to practice and teach EBM. New York: Churchill Livingstone.
  182. Sedláčková, M. (2012). Důvěra a demokracie: přehled sociologických teorií důvěry od Tocquevilla po transformaci v postkomunistických zemích. Praha: Sociologické nakladatelství SLON.
  183. Schmid, A. A., Van Puymbroeck, M., Altenburger, P. A., Miller, K. K., Miller, S. A., Page, S. J. (2013). Balance is associated with quality of life in chronic stroke. Top Stroke Rehabil 20(4): 340-346. DOI: 10.1310/tsr2004-340. Go to original source... Go to PubMed...
  184. Schuntermann, M. F. Die Internationale Klassifikation der Funktionfähigkeit, Behinderung und Gesundheit (ICF) der Weltgesundheitsorganisation (WHO) [online]. [cit. 2007-05-30]. Dostupné na: http://www. deutsche-rentenversicherung-bund.de
  185. Schusterová, B., Krobot, A., Bastlová, P. (2004). Podstata a cíle léčebné rehabilitace ramenního pletence u hemiparetika. Rehab Fyz Lék 11(1): 52-58.
  186. Son, H., Park, C. (2018). Effect of turning direction on Timed Up and Go test results in stroke patients. Eur J Phys Rehabil Med 55(1): 35-39. DOI: 10.23736/S1973-9087.18.05202-4. Go to original source... Go to PubMed...
  187. Strossová, I., Kurtinová, R. (2016). Metodika multidisciplinárního týmu. [online] [cit. 2017-10-22]. Dostupné z: http://www.fokusopava.cz/dokumenty/Fokus_Metodika-MT.pdf
  188. Stucki, G., Cieza, A., Ewert, T., Konstanjsek, N., Chatterji, S., Bedirhan Üstün, T. (2002). Application of the International Classification of Functioning, Disability and Health (ICF) in clinical praktice, Disability and Rehabilitation 5: 281-282. Go to original source... Go to PubMed...
  189. Sweden Disability Policy (2019). [online] [cit. 2019-11-22]. Dostupné z: https://sweden.se/society/swedens-disability-policy/
  190. Šamánková, M., a kol. (2011). Lidské potřeby ve zdraví a nemoci: aplikované v ošetřovatelském procesu. Praha: Grada Publishing.
  191. Švestková O., Svěcená K. (2014). Occupational therapy as a part of interprofessional rehabilitation. Rehabilitácia 51(3): 176-191.
  192. Švestková, O. (2002). Conceptual Basis of a Legal Framework for Rehabilitation in the Czech Republic - a Proposal, Disability and Rehabilitation (An international multidisciplinary journal), 24(15) 15. October 2002, pp. 798-801 Editor Professor Dave Müller, Published by Taylor & Francis, London, England. Go to original source...
  193. Švestková, O. (2009). Praktické zkušenosti s funkční diagnostikou v rehabilitaci pacientů po traumatickém poranění mozku. In: Janečková, M. (Ed.). Sborník příspěvků z konference CEREBRA "Život po poranění mozku" konané 12. března 2009 v Praze. Praha: CEREBRUM - Sdružení osob po poranění mozku a jejich rodin, s. 109-111.
  194. Švestková, O. (2013). Základní principy současné neurorehabilitace. Neurol Praxi 14(3): 136-139.
  195. Švestková, O., Hoskovcová, S. (2010). Nové přístupy k náhledu na občana se zdravotním postižením a Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví. E-psychologie 4(4): 27-40.
  196. Švestková, O., Svěcená, K. (2014). Occupational therapy as a part of interprofessional rehabilitation. Rehabilitacia 51(3): 176-191.
  197. Švestková, O., Angerová, Y., Brtnická, P. (2007). Chapter "Practical using of ICF of patients after TBI" "9th Congress of European Federation for Research in Rehabilitation 2007", published by MEDIMONT, Bologna, Italy, pp. 95-99.
  198. Švestková, O., Angerová, Y., Druga, R., Pfeiffer, J., Votava, J. (2017). Rehabilitace motoriky člověka: fyziologie a léčebné postupy. Praha: Grada Publishing.
  199. Švestková, O., Angerová, Y., Pfeiffer, J. (2006). Hodnocení zdraví, disability v Evropě, EUROREHAB, 3-4, XVI, vydáno Eurorehab spol. s r. o., Bratislava, s. 117-120.
  200. Švestková, O., Pfeiffer, J., Angerová, Y., Brtnická, P. (2006). Praktické použití Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví - MKF, Eurorehab, číslo 1-2, XVI. ročník, vydáno EUROREHAB spol. s r. o., Bratislava, s. 31-36.
  201. Tempest, S., Harries, P., Kilbride, C., De Souza, L. (2012). To adopt is to adapt: the process of implementing the ICF with an acute stroke multidisciplinary team in England. Disabil Rehab 34(20): 1686-1694. DOI: 10.3109/09638288.2012.658489. Go to original source... Go to PubMed...
  202. Thordardottir, B., Chiatti, C., Ekstam, L., Fänge, A. M. (2016). Heterogeneity of characteristics among housing adaptation clients in Sweden - relationship to participation and self-rated health. Int J Environ Res Public Health 13(1): 91. DOI: 10.3390/ijerph13010091. Go to original source... Go to PubMed...
  203. Trachtová, E., et al. (2013). Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu. 3. vyd. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 185 s.
  204. Traumatic Brain Injury Information Page (2019). National Institut of Neurological Disorders and Stroke (NIS). [online] [cit. 2019-11-22]. Dostupné z: https://www.ninds.nih.gov/disorders/All-Disorders/Traumatic-Brain-Injury-Information-Page
  205. Trojan, S., Druga, R., Pfeiffer, J., Votava, J. (2005). Fyziologie a léčebná rehabilitace motoriky člověka. 3. vyd. Praha: Grada.
  206. Turner-Stokes, L., Disler, P. B., Nair, A., Wade, D. T. (2005). Multi-disciplinary rehabilitattion for acquired brain injury in adults of working age. Cochrane Database Syst Rev 3: CD004170. DOI: 10.1002/14651858.CD004170.pub2. Go to original source... Go to PubMed...
  207. Tým rehabilitace.info (2012). Rehabilitace po CMP (cévní mozkové příhodě). [online] [cit. 2017-08-14]. Dostupné z: http://www.rehabilitace.info/zdravotni/rehabilitace-po-cmp-cevni-mozkove-prihode/
  208. Tyson, S. F., Hanley, M., Chillala, J., Selley, A., Tallis, R. C. (2006). Balance disability after stroke. Phys Ther 86(1): 30-38. DOI: 10.1093/ptj/86.1.30. Go to original source... Go to PubMed...
  209. Úmluva Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením (2007). Vláda České republiky. Dokumenty Vládního výboru pro osoby se zdravotním postižením. [online] [cit. 2019-10-31]. Dostupné z: https://www.vlada.cz/assets/ppov/vvzpo/dokumenty/Umluva-ve-sbirce.pdf
  210. Uniform Data System for Medical Rehabilitation (2014). The FIM Instrument®: Its Background, Structure, and Usefulness. Buffalo: UDSMR. [online] [cit. 2017-05-06]. Dostupné z: http://www.udsmr.org/Documents/The_FIM_Instrument_Background_Structure_and_Usefulness.pdf
  211. Urban, L. (2011). Sociologie trochu jinak. 2. rozšířené vyd. Praha: Grada Publishing.
  212. Üstün, T. B., Kostanjsek, N., Chatterji, S., Rehm, J. (2010). Measuring health and disability: manual for WHO Disability Assessment Schedule WHODAS 2.0. Geneva: WHO.
  213. ÚZIS ČR (2016). Hospitalizovaní v nemocnicích ČR 2015. [online] [cit. 2018-10-21]. Dostupné z: https://www.uzis.cz/system/files/hospit2015.pdf
  214. ÚZIS ČR (2017). Barthelové test. [online] [cit. 2018-05-20]. Dostupné z: https://www.uzis.cz/katalog/klasifikace/barthelove-test
  215. ÚZIS ČR (2018). Hospitalizovaní v nemocnicích ČR 2017. [online] [cit. 2018-10-21]. Dostupné z: https://www.uzis.cz/system/files/hospit2017.pdf
  216. ÚZIS (2018). WHO Disability Assessment Schedule 2.0 (WHODAS 2.0) [online]. Praha: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR [cit. 2018-12-01]. Dostupné z: https://www.uzis.cz/katalog/klasifikace/WHODAS
  217. Vágnerová, M., Hadj-Moussová, Z., Štech, S. (2004). Psychologie handicapu. 2., přepracované vyd. Praha: Karolinum.
  218. van Duijn, M., Miedema, H., Elders, L., Burdorf, A. (2004). Barriers for Early Return-to-Work of Workers with Musculoskeletal Disorders According to Occupational Health Physicians and Human Resource Managers. J Occup Rehabilit 14(1): 31-41. DOI: 10.1023/b:joor.0000015009.00933.16. Go to original source... Go to PubMed...
  219. van Velzen, J. M., van Bennekom, C. A., Edelaar, M. J., Sluiter, J. K., Frings-Dresen, M. H. (2009). How many people return to work after acquired brain injury?: A systematic review. Brain Inj 23(6): 473-488. DOI: 10.1080/02699050902970737. Go to original source... Go to PubMed...
  220. Vařeka, I. (2002). Posturální stabilita (I. část): Terminologie a biomechanické principy. Rehabil Fyz Lék 9(4): 115-121.
  221. Véle, F. (2006). Kineziologie - přehled klinické kineziologie a patokineziologie pro diagnostiku a terapii poruch pohybové soustavy. 2. vyd. Praha: Triton.
  222. Véle, F. (2012). Vyšetření hybných funkcí z pohledu neurofyziologie: příručka pro terapeuty pracující v neurorehabilitaci. Praha: Triton.
  223. Věstník Ministerstva zdravotnictví České republiky (2010). Péče o pacienty s cerebrovaskulárním onemocněním v České republice. Praha: Ministerstvo zdravotnictví České republiky, Částka 2, s. 2-10.
  224. Věstník Ministerstva zdravotnictví České republiky (2015). Seznam center vysoce specializované zdravotní péče o pacienty s iktem. Praha: Ministerstvo zdravotnictví České republiky, 11, s. 55-56.
  225. Věstníky Ministerstva zdravotnictví České republiky (2019). [online] [cit. 2019-11-22]. Dostupné z: http://www.mzcr.cz/obsah/vestniky_1768_11.html
  226. Vilímovský, M. (2012). Mozková mrtvice: prevence, příznaky, následky a rehabilitace. [online] [cit. 2017-11-6]. Dostupné z: https://cs.medlicker.com/24-mozkova-mrtvice-prevence-priznaky-nasledky-a-rehabilitace
  227. Votava, J., a kol. (2005). Ucelená rehabilitace osob se zdravotním postižením. Praha: Karolinum.
  228. Vyhláška č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. In: Sbírka zákonů České republiky, částka 20/2011.
  229. Vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění účinném do 31. 8. 2017. In: Sbírka zákonů České republiky, částka 10/2016.
  230. Wade, D. T. (1999). Goal Planning in Stroke Rehabilitation: Evidence. Topics in Stroke Rehabilitation 6(2): 37-42. DOI: 10.1310/fmyj-rkg1-yanb-wxrh. Go to original source...
  231. Wade, D. T., de Jong, B. A. (2000). Recent advances in rehabilitation. BMJ (Clinical research ed.) 320(7246): 1385-1388. DOI: 10.1136/bmj.320.7246.1385. Go to original source...
  232. Weeks, A. L., Lamb, B. A., Pickens, N. D. (2010). Home modification assessments: clinical utility and treatment context. Phys Occup Ther Geriatr 28(4): 396-409. DOI: 10.3109/02703180903528405. Go to original source...
  233. Whitney, S. L., Marchetti, G. F., Morris, L. O., Sparto, P. J. (2007). The reliability and validity of the four square step test for people with balance deficits secondary to a vestibular disorder. Arch Phys Med Rehabil 88(1): 99-104. DOI: 10.1016/j.apmr.2006.10.027. Go to original source... Go to PubMed...
  234. WHO (2006). Neurological disorders: public health challenges [online] [cit. 2018-05-20]. Dostupné z: http://www.who.int/mental_health/neurology/neurological_disorders_report_web.pdf
  235. WHO (2006). United Nations: Convention on the Rights of Persons with Disabilities. [online] [cit. 2019-10-31]. Dostupné z: https://www.un.org/development/desa/disabilities/convention-on-the-rights-of-persons-with-disabilities/the-convention-in-brief.html
  236. WHO (2008). Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví: MKF. Praha: Grada.
  237. WHO (2010). Community-based Rehabilitation: CBR guidelines. [online] [cit. 2019-10-31]. Dostupné z: https://apps.who.int/iris/bitstream/handle/10665/44405/9789241548052_introductory_eng.pdf;jsessionid=14E2A30EF1C19784393B8B12998F2A9D?sequence=9
  238. WHO (2011). World Report on Disability. [online] [cit. 2019-10-31]. Dostupné z: https://www.who.int/disabilities/world_report/2011/report/en/https://bit.ly/2NEJofm
  239. WHO (2019a). Community-based rehabilitation guidelines. [online] [cit. 2019-11-16]. Dostupné z: https://www.who.int/disabilities/cbr/guidelines/en/
  240. WHO (2019b). Disability and Rehabilitation. [online] [cit. 2019-11-16]. Dostupné z: https://www.who.int/disabilities/cbr/matrix/en/
  241. Wilken, J. M., Darter, B. J., Goffar, S. L., Ellwein, J. C., Snell, R. M., Tomalis, E. A, Shaffer, S. W. (2012). Physical performance assessment in military service members. J Am Acad Orthop Surg 20(Suppl. 1): S42-S47. DOI: 10.5435/JAAOS-20-08-S42. Go to original source... Go to PubMed...
  242. Williams, D. J. (2016). The Future of Effective Social Work Practice: Broadening Multidisciplinary Collaboration and Increasing Flexibility. Social Work 61(4): 363-365. DOI: 10.1093/sw/sww054. Go to original source... Go to PubMed...
  243. Wolf, T. J., Chuh, A., Floyd, T., McInnis, K., Williams, E. (2015). Effectiveness of occupation-based interventions to improve areas of occupation and social participation after stroke: An evidence-based review. Am J Occup Ther 69(1): 6901180060p1-6901180060p11. DOI: 10.5014/ajot.2015.012195. Go to original source... Go to PubMed...
  244. Wong, A. M., Pei, Y. C., Hong, W. H., Chung, C. Y., Lau, Y. C., Chen, C. P. (2004). Foot contact pattern analysis in hemiplegic stroke patients: an implication for neurologic status determination. Arch Phys Med Rehabil 85(10): 1625-1630. DOI: 10.1016/j.apmr.2003.11.039. Go to original source... Go to PubMed...
  245. World Bank (2019). Disability Inclusion. [online] [cit. 2019-10-31]. Dostupné z: https://www.worldbank.org/en/topic/disability
  246. World Bank Country and Leading Groups (2019). [online] [cit. 2019-10-31]. Dostupné na: https://datahelpdesk.worldbank.org/knowledgebase/articles/906519-world-bank-country-and-lending-groups
  247. Zacharová, E., Hermanová, M., Šrámková, J. (2007). Zdravotnická psychologie. Praha: Grada.
  248. Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů. In: Sbírka zákonů České republiky, částka 32/2000.
  249. Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), v platném znění. [online] [cit. 2020-06-03]. In: Sbírka zákonů České republiky, částka 30, s. 1452-1479.
  250. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění. [online] [cit. 2020-06-03]. In: Sbírka zákonů České republiky, částka 37/2006, s. 1257-1289.
  251. Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů. In: Sbírka zákonů České republiky, částka 115/2011.
  252. Zákon č. 268/2014 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů České republiky, částka 110/2014.
  253. Zdravotnický registr (NZIS) (2019). Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS). [online] [cit. 2019-11-22]. Dostupné z: http://www.uzis.cz/registry-nzis-vstup