ISBN: 978-80-7492-658-7 | ISBN online: 978-80-7492-658-7 | DOI: 10.32725/zsf.2023.74926587

Komplexní prevence a interdisciplinární péče o jedince s cévní mozkovou příhodou

Lenka Šedová a kol.

doc. Mgr. Lenka Šedová, Ph.D., doc. PhDr. Sylva Bártlová, Ph.D., PhDr. Andrea Hudáčková, Ph.D., Mgr. František Dolák, Ph.D., Mgr. Lucie Havierniková, Ph.D., MUDr. Svatopluk Ostrý, Ph.D., MUDr. Jan Rosol, MUDr. Marcela Míková, PhDr. Olga Shivairová, Ph.D., Mgr. Zuzana Širůčková, Mgr. Martina Víšková, Mgr. Tereza Koutská

Cévní mozková příhoda (CMP) představuje hlavní příčinu invalidity. Její výskyt spojuje kombinace ovlivnitelných a neovlivnitelných faktorů. Sestry sehrávají důležitou roli v primární i sekundární péči o pacienty s CMP. V multidisciplinárním týmu nabízí koordinovanou péči, která je preventivně a terapeuticky zaměřená a vede ke zlepšení kvality života pacientů po CMP.
Hlavním cílem tohoto kvantitativního výzkumu občanů České republiky (dále ČR) bylo zjistit zdravotní gramotnost ve vztahu k cévní mozkové příhodě a zmapovat současnou úroveň poznání v oblasti prevence CMP u občanů České republiky, dílčím cílem bylo zmapovat úroveň následné péče a kvality života o pacienty po CMP z pohledu sester pečujících o pacienty po CMP i samotných pacientů, kteří CMP prodělali.
Cíle práce byly naplněny kombinací metodologických postupů. V případě zjištění úrovně zdravotní gramotnosti ve vztahu k CMP šlo o reprezentativní sociologické šetření laické veřejnosti. Šlo o kvantitativní strategii šetření, výzkum byl proveden technikou standardizovaného řízeného rozhovoru tazatele s respondentem. Výzkumný soubor tvořilo 1 004 občanů. Ke sběru dat byla použita kombinace standardizovaného dotazníku pro zjištění celkové zdravotní gramotnosti (HLSQ-16) a nestandardizovaného dotazníku, týkajícího se prevence cévní mozkové příhody. Soubor tvořilo 489 (48,7 %) mužů a 515 (51,3 %) žen.
V případě šetření pacientů výběrový soubor tvořilo 416 pacientů po cévní mozkové příhodě. Šlo o pacienty, kteří prodělali tzv. minor stroke (lehkou cévní mozkovou příhodu ischemického typu). Z hlediska pohlaví tvoří soubor 207 (49,8 %) mužů a 209 (50,2 %) žen. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 354 sester z agentur domácí péče.
Veřejnost za nejvíce rizikový faktor CMP (více než 70 %) považuje hypertenzi, kouření a stres. Se zdravotní gramotností souvisí informovanost o nemoci. Z výsledků je patrné, že více než třetina oslovených osob by ještě uvítala více informací o CMP, a to i navzdory tomu, že se tato choroba vyskytla u jejich blízkých. Podle veřejnosti patří mezi nejvýznamnější zdroje informací o CMP internet, dále TV, rodina, pouze 28 % dotázaných uvedlo, že je zdrojem informací praktický lékař.
Analýza ovlivnitelných rizikových faktorů CMP prokázala, že 6 % oslovených respondentů pravidelně kouří tabákové cigarety. Z oblasti stravovacích návyků bylo zřejmé, že necelá třetina oslovených respondentů konzumuje v optimální míře ovoce, zeleninu a rybí maso. Z výsledků dále vyplývá, že více než 60 % veřejnosti konzumuje smažená jídla 1–2× do týdne. Optimální fyzické aktivitě se věnuje skoro 70 % dotázaných osob. Zhruba polovina souboru (N = 559) oslovených respondentů zná hodnotu svého krevního tlaku, z čehož necelých 30 % vykázalo vyšší hodnoty systoly a diastoly. Pravidelné monitoraci TK se věnuje malý počet osob (N = 250), přičemž byla prokázaná souvislost s vybranými SES faktory.
Analýza otázek směrovaných sestrám ukazuje, že sestry poskytující domácí ošetřovatelskou péči pravidelně při každé návštěvě hodnotí úroveň každodenních aktivit pacienta po CMP. Dále sestry uvedly, že více než polovina pacientů projevuje zájem zvýšit úroveň soběstačnosti v každodenních aktivitách a tento zájem převládá dokonce i u rodinných příslušníků pacienta. V rámci studie jsme zjistili i negativní zjištění od sester, a to absence některých kompenzačních pomůcek potřebných k zajištění soběstačnosti pacienta po CMP v domácím prostředí. Nejčastěji sestry uváděly chodítka a polohovací pomůcky a postele. Z výsledků výzkumu je dále patrné, že občané, kteří pečují o osobu po CMP, nejvíce postrádají odlehčovací služby. Také by přivítali služby v oblasti domácí péče, následné péče a zdravotní péče, a to především ve formě navýšení iktových lůžek.
Získané výsledky poukazují na řadu bariér a nedostatků na jedné straně, na druhé straně jistě přinášejí zajímavé poznání reality, která se k prevenci a následné péči o pacienty po lehké CMP (minor stroke) váže. Projekt si klade za cíl popsat vztah iCMP z hlediska primární i sekundární prevence. Výsledky komplexně popisují vztah primární prevence až po následnou péči o tyto osoby. Hlavním mottem výzkumu, jak již bylo v úvodu zmíněno, je změna. Jde o změnu, která mění způsob přemýšlení o prevenci, významu životosprávy nebo motivace k udržení zdravého životního stylu. Je potřeba si uvědomit, že k této změně je potřeba stabilního multidisciplinárního týmu, který zajišťuje komplexní péči o pacienty s CMP. O efektivitě můžeme mluvit tehdy, bude-li naše péče multidisciplinární, kontinuální, koordinovaná a kvalitní.

1.. vydání, Publikováno: 2023, online: 2023, vydavatel: Galén, Praha