ISBN: 978-80-7422-893-3 | ISBN online: 978-80-7422-893-3 | DOI: 10.32725/zsf.2023.74228933

O morálce a o stavu morálky v Čechách

Jiří Šimek

Při rozvrhu a psaní knihy si byl autor vědom dvou problémů současné etiky. Svět se v posledních desetiletích radikálně proměnil a díky rozvoji technologií je život současného člověka tak bezpečný a pohodlný, jaký nebyl v celé historii lidstva. Proto tradiční pravidla lidského soužití nejsou v současné době použitelná v té podobě, v jaké byla po mnoho století lidmi vypracovávána. Druhým problémem je zkušenost dlouhodobé absence tématu morálky v českém veřejném prostoru.
V úvodních kapitolách je proto vysvětleno, co je mravnost, jak v lidské společnosti funguje a proč je pro ni tak důležitá.
Aby bylo čtenáři zřejmé, že morálka není jen věcí filosofické a teologické analýzy, jsou na začátku knihy popsány základní prvky morality, které najdeme již u nižších tvorů, například u makaků smysl pro spravedlnost. Podrobně jsou popsány výsledky zkoumání společenství šimpanzů americkými etology. Ukazují, jak pro nás lidi evoluce připravila „základní stavební kameny morality“. Dále je vysvětleno, v čem se člověk zásadně liší od všech nižších tvorů a proč potřebuje vypracovávat pravidla svého soužití.
V následujících kapitolách je vysvětlena role morálky v životě jedince i ve fungování lidského společenství. Kapitola psychologie mravnosti začíná empirickými doklady fungování morálních pravidel v jednání lidských jedinců. Následují výsledky zkoumání Erika Eriksona, které ukazují, jak morálka společnosti, do které se člověk narodil, je již od prvních let života zabudovávána do jeho nejzákladnějších pocitů, představ a reakcí. Pro porozumění psychologické stránce mravnosti je představen koncept Ericha Fromma produktivní a neproduktivní osobnosti. Role morálky ve společnosti je popsána v historických kontextech. Je vysvětlen fenomén mravního konsenzu a je ukázáno, jak mravní shoda ve společnosti ovlivňuje lidské jednání víc než zákony.
Kniha o morálce samozřejmě obsahuje i filosofické základy mravnosti. Jsou vysvětleny základní filosofické koncepty etiky, největší prostor je dán dílu Ernsta Tugendhata, který vychází ze svých širokých i hlubokých znalosti morální filosofie a svou vlastní filosofii staví na univerzalistických konceptech Immanuela Kanta. Zvláštní pozornost je věnována etice ctností. Zde autor vychází především z Aristotelovy Etiky Nikomachovy a jejích pozdějších interpretů.
Pro úplnost jsou zmíněny některé prvky náboženské morality.
Vztah morálky a zákonů je řešen ve zvláštní kapitole. Je vysvětleno, jak ve společnosti funguje mravní shoda a jak zásadním způsobem ovlivňuje jednání lidí. Zákony jsou nutné pro vymezení základních pravidel a pro možnost jejich vynucení. Mezilidské vztahy jsou ale velmi složité, proto v mantinelech pravidel daných zákony musí navíc fungovat méně striktní pravidla, založená na místních zvláštnostech a na dohodě.
Kapitoly Morální rozvažování a Morální rozhodování jsou věnovány úkolu každého slušného člověka nějak o své mravnosti přemýšlet a na základě svých úvah se pak rozhodovat. Je ukázáno, z čeho je možné vycházet při osobních úvahách o morálce, jako jedna z možných metod je vysvětlen principialismus. Mravní principy jsou dobrým základem, ale nejsou vždy ve vzájemném souladu, proto není možné je slepě následovat, je nutné se naučit řešit konflikty mezi uznanými principy. Jestliže důležitou součástí morality je i mravní shoda, pak je nutné přemýšlet i o tom, jak může jedinec k dobré mravní shodě sám nebo ve společenství s druhými lidmi přispívat.
Morálka je potřebným základem pro dobré fungování profesionálních aktivit. Vědec by měl být ve svém vědeckém snažení poctivý, jinak bychom nemohli věřit výsledkům jeho práce. Také v oblasti podnikání se ukázalo, že nepoctivost a nedodržování dohod ekonomiku brzdí, a tím brání i rozvoji jednotlivých podniků a snižuje výdělky jejich majitelů. I na zaměstnance můžeme mít morální nároky. Nedbalá a nekvalitní práce poškozuje zaměstnavatele, je proto nemravná. Zde jsou důvody, proč tolik organizací v dnešní době vypracovává vlastní etické kodexy, tedy mravní pravidla chování v rámci jejich působností.
Poslední kapitola je věnována tématu v České republice nejvíce opomíjenému, etice v politice. Přitom již máme tu zkušenost, že pokud v politice chybí základní morální postoje, jako jsou pravdomluvnost, ochota naslouchat, jednání směřující k dohodě a respekt k nositelům jiných názorů, vede to k roztříštěnosti politické sféry, k nekonzistentní legislativě a k rozpadu společnosti na nepřátelské skupiny. Je stručně popsána historie politické etiky a je položena otázka, jaké nároky by měli mít občané na své politiky. V závěru poslední kapitoly je nabídnut etický kodex politika jako shrnutí základních mravních pravidel politického úsilí.
 
Klíčová slova: evoluční základy morálky; filosofie mravnosti; morálka; náboženská morálka; politická morálka; profesionální morálka; psychologie mravnosti; vztah morálky a zákonů

1.. vydání, Publikováno: 2023/Q2, online: 2023/Q2, vydavatel: NLN, s. r. o., Praha