Kontakt 2006, 8(2):280-285 | DOI: 10.32725/kont.2006.046

Proces medicinalizaceOšetřovatelství

Sylva Bártlová
Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, Brno

V článku jsou uvedeny stupně, kterými prochází proces medicinalizace, a to identifikace, klasifikace, diagnóza, intervence a prognóza. Tyto stupně jsou stručně vymezeny. Je poukázáno na kladné i záporné stránky tohoto fenoménu, který je významným vedlejším produktem růstu poznatků v oblasti medicíny. Sociologický přístup k medicinalizaci je kritický. Sociologové uvádějí, že kromě aspektů "společenské kontroly" v lékařské praxi existuje rovněž nepřímý "kontrolní" účinek medicinalizace, který je daleko mocnější. Zaměřením se výhradně na pacienta individualizuje lékař společenské problémy. Avšak mnoho vážných nemocí má společenské a environmentální rozměry. Mnoho smrtelných nemocí je podmíněno chudobou, špatným bydlením, nepříznivým přírodním prostředím a také rizikovými pracovními podmínkami. Lékařská hegemonie je však i výsledkem skutečného úspěchu v léčbě některých nemocí. Tak jak se lékařská terminologie rozšířila do mnoha lidských aktivit a na řešení řady problémů, objevují se ve stále větší míře demedicinalizační a deprofesionalizační snahy. V současné době jsme svědky demedicinalizačních procesů, kdy se lékaři i pacienti pokusili v řadě případů odstranit některé aspekty lidského chování z dosahu medicíny. Někteří kritikové medicinalizace se snaží redefinovat aspekty života, jakými jsou např. narození, smrt apod., jako soukromé záležitosti, ve kterých by měly být lékařské zásahy limitovány. Ačkoliv tyto snahy jsou jen počátkem odporu proti medicinalizaci společnosti a zdají se být dosud izolovanými výjimkami "medicinalizačního" trendu, upozorňují i na určité problémy v tomto započatém boji.

Klíčová slova: medicinalizace; proces medicinalizace; společenská kontrola; stigmatizace

Zveřejněno: 15. prosinec 2006  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Bártlová S. Medicinalization process. Kontakt. 2006;8(2):280-285. doi: 10.32725/kont.2006.046.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. BÁRTLOVÁ, S.: Medicinalizace - problém stále živý. In: Sociální práce/Sociálna práca, Brno: ASVSP, Fakulta sociálních studií MU, 2005. 1: 115 - 121.
    2. FOUCAULT, M.: Birth of the clinic: an archaeology of medical perception, New York: Vintage, 1973.
    3. GOFFMAN, E.: Stigma: notes on the management of spoiled identity. London: Penguin, 1963.
    4. HRČKA, M.: Sociální deviace, Praha: Sociologické nakladatelství, 2001.
    5. CHROMÝ, K.: Duševní nemoc. Sociologický a sociálně psychologický pohled, Praha: Avicenum, 1990.
    6. ILLICH, I.: Medical Nemensis (The expropriation of health), New York: Random House, 1976.
    7. IVANOVÁ, K.: Etika a organizační kultura v managementu zdravotnictví, Brno: NCO NZO, 2006.
    8. MORRALL, P.: Sociology and nursing, London: Routledge, 2001.
    9. PARSONS, T.: The social system, New York: Free Press. 1951.
    10. SCAMBLER, G.: Sociology as applied to medicine, London: Saunders, 1997.
    11. WATKINS, C., CARLISLE, C., WHITEHEAD, E. et all.: Relationship to practice. In: T. Mason et all. (ed.): Stigma and Social Exclusion in Healthcare, London and New York: Routledge, 2001, 41 - 48.
    12. ZOLA, I.: Healthism and disabling medicalization. In: P.Morrall, P.: Sociology and Nursing, London: Routledge, 2001.

    Zpět na obsah