Kontakt 2006, 8(2):347-354 | DOI: 10.32725/kont.2006.055

Fajčenie a alkohol u obyvateľov domovov dôchodcov v rokoch 1989 a 2000Biomedicína

Ivan Bartošovič1,*, Alena Tašká2, Dušana Bartošovičová3
1 Neštátna ambulancia praktického lekára pre dospelých a geriatrická ambulancia NsP, Skalica (riaditeľ Ing. Ivan Medlen)
2 Neštátna ambulancia prenosných chorôb, Holíč
3 Neštátna pediatrická ambulancia, Skalica

Cieľ - posúdiť fajčenie a konzumáciu alkoholu a ich vývoj v jedenásťročnom období u obyvateľov domovov dôchodcov.
Metóda - vlastnými riadenými rozhovormi (dotazníkmi) sme vyšetrili dva súbory obyvateľov DD; v roku 1989 všetkých 48 obyvateľov jedného DD (priemerný vek 69,3 rokov); v roku 2000 59 náhodne vybraných obyvateľov štyroch DD s priemerným vekom 71,2 rokov. Na dotaz o fajčení boli tri možnosti odpovedí: fajčiar, nikdy nefajčil a bývalý fajčiar. Odpoveďou na otázku o pití alkoholu mohlo byť áno, vôbec nie alebo príležitostne (občas). Uvedené dva súbory sme navzájom porovnávali podľa pohlavia a vekových kategórií. Štatistické zisťovanie sme vykonali pomocou chí-kvadrátového testu v kontingenčných tabuľkách a testu na porovnanie dát v percentách.
Výsledky - v roku 1989 fajčilo 12,5 % obyvateľov, o jedenásť rokov stúpol ich počet viac ako dvojnásobne (na 27,1 %). Zároveň v roku 2000 prišlo k zníženiu počtu seniorov, ktorí zanechali fajčenie alebo nikdy nefajčili. Vzostup počtu fajčiarov sme pozorovali vo všetkých skupinách. Štatistickú významnosť (p < 0,001) sme zistili vo vekovej skupine 75 ročných oproti seniorom 74 ročným a mladším. Pitie alkoholu priznalo v roku 2000 menej obyvateľov (10,2 %) ako v roku 1989 (14,6 %) a znížil sa aj počet ľudí, ktorí alkohol jednoznačne odmietli (z 60,4 % na 50,8 %), ale v roku 2000 sa zvýšil počet seniorov, ktorí alkohol pijú príležitostne (z 25 % na 39 %). Pri porovnaní pitia alkoholu podľa veku i pohlavie sme zistili zníženú konzumáciu alkoholu u oboch vekových skupín aj u mužov. Zaujímavý je však aj fakt, že tzv. "príležitostné" pitie alkoholu sa zvýšilo vo všetkých štyroch porovnávaných skupinách.
Obsah - autori sa zaoberajú prevalenciou i významom týchto najčastejších závislostí u seniorov v inštitúciách.

Klíčová slova: domov dôchodcov; inštitúcie; fajčenie; alkohol; seniori

Zveřejněno: 15. prosinec 2006  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Bartošovič I, Tašká A, Bartošovičová D. Smoking and alcohol in occupiers of old people's homes in 1989 and 2000. Kontakt. 2006;8(2):347-354. doi: 10.32725/kont.2006.055.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. ANDRÉ, I. et al.: Problematika zneužívania psychoaktívnych látok u osôb vyššieho veku. Psychiatria, 8, 2001. č. 3, s. 117-122.
    2. BÁNSKA, K.: Fajčenie: najviac rozšírený spoločensky tolerovaný návyk. Zdravotnícke noviny - príloha Lekárske listy, 10/54, 2003. č. 28, s. 15-16.
    3. BAYER, A., REBAN, J.: Alzheimer's disease and related conditions. A dementologist's handbook. Rudolfov: Medea Press, 2004. s. 330.
    4. CONNOLLY, M. J.: Smoking cessation in old age: closing the stable door? Age and Ageing, 29, 2000. s. 193-195. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. DÓCI, I. et al.: Aktuálne názory na umiernené pitie alkoholu. Psychiatrie, 6, 2002. č. 2, s. 104-108.
    6. DOLL, R. ET AL.: Mortality in relation to smoking: 50'years observations on male British doctors. BMJ, 2004. 328, s. 1519-1528. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. DUFOUR, M. C.: Alcohol: Use and Abuse. In: Principles and practice of geriatric medicine, (M.S.Pathy-ed.). 3 ed. London: Wiley, 1998. s. 175-182.
    8. GUILMETTE, T. J., SHADEL, W. G.: Suggestions for a smoking-cessation program in the long-term setting. Annals of long-term care, 2002. Vol. 10, č. 3, s. 43-48.
    9. HEGYI, L., KRAJČÍK, Š.: Geriatria pre praktického lekára. 1. vyd., Bratislava: Herba, 2004. s. 298.
    10. HONZÁTKOVÁ, Z.: Podiel fajčiarskeho návyku na úmrtnosť vo vyššom veku u nás a vo svete. Geriatria, 3, 1997. č. 3-4, s. 44-47.
    11. HOŠEK, K., KREMR, M.: Některé sociálně psychologické a zdravotní charakteristiky starých lidí v populaci okresu. Českoslov. Psychiatr, 83, 1987. č. 4-5, s. 251-257.
    12. KOVÁŘOVÁ, J.: Spotřeba zdravotní péče v DD. In: III. gerontologické dny Ostrava s mezinárodní účastí, sborník přednášek. Kolektiv autorů. Ostrava: Dům techniky, 1999. s. 101-107.
    13. KOVÁŘOVÁ, M., DÓCI, I.: Charakteristika konzumentov alkoholu nad 65 rokov v kontexte Projektu Zdravé starnutie. Geriatria, 8, 2002. č. 2, s. 78-82.
    14. KVĚTINA, J.: Gerontofarmakologie. In: Geriatrie a gerontologie (Kalvach, Z. et al. - eds.). 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2004. s. 365-375.
    15. LANTZ, M. S.: Alcohol abuse in the older adults. Clinical Geriatrics, 10, 2002. č. 2, s. 40-42.
    16. LANTZ, M. S.: Smoking cessation: don 't give up on older adults. Clinical Geriatrics, 12, 2004. č. 8, s. 11-15.
    17. MAGUIRE, C. P. et al.: Do patient age and medical condition influence medical advice to stop smoking? Age and Ageing, 29, 2000. s. 264-266. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. NOVOTNÝ, V. et al.: Alkoholizmus a vyšší vek. Protialkoholický obzor, 24, 1989. č. 4, s. 209-216.
    19. O'CONNELL, H. et al.: Alcohol use disorders in elderly people - redefining an age old problem in old age. BMJ, 327, 2003, s. 664-667. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. PILAŘOVÁ, L.: Problematika závislosti na nikotinu. Psychiatrie pro praxi, 4, 2003, č. 5, s. 205-208.
    21. SPAR, J. E., LA RUE, A.: Geriatrická psychiatria. Stručný sprievodca. 1. vyd. Trenčín: Vydavateľstvo F, 2003, s. 239.
    22. VAN GOOL, C. H. et al.: Relationship between changes in depressive symptoms and unhealthy lifestyles in late middle aged and older persons: results from the Longitudinal Aging Study Amsterdam. Age and Ageing, 32, 2003, s. 81-87. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. WEBER, P. et al.: Minimum z klinické gerontologie pro lékaře a sestru v ambulanci. 1. vyd. Brno: IDV PZ, 2000, s. 151.
    24. WEBER, P.: Velké geriatrické syndromy - vztah k polymorbidite a dysabilitě v seniu. Příloha Postgraduální medicíny, 6, 2004, č. 3, s. 13-17.
    25. WEYERER, S., SCHÄUFELE, M., ZIMBER, A.: Alcohol problems among residents in old age homes in the city of Mannheim, Germany. Australian and New Zealand Journal of Psychiatry, 33, 1999, č. 6, s. 825-830. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. ZAREMBA, V.: Rozdíly ve zdravotní a sociální situaci mezi muži a ženami ve věku 65-74 let. Českoslov. Zdrav., 35, 1987, č. 12, s. 497-503.
    27. ZAREMBA, V. et al.: Subjektivní hodnocení zdravotního stavu osobami staršími 60 let a vybrané charakteristiky jejich zdravotního chování. Geriatria, 11, 2005, č. 1, s. 18-23.
    28. ZHOU, H. et al.: Study of the relationship between cigarette smoking, alcohol drinking and cognitive impairment among elderly people in China. Age and Ageing, 32, 2003, s. 205-210. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Zpět na obsah