Kontakt 2006, 8(2):366-369 | DOI: 10.32725/kont.2006.058

Problematika vlasové analýzy ve forenzní toxikologiiBiomedicína

Petr Procházka
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, katedra radiologie a toxikologie

Cílem této práce je shrnout poznatky a poskytnout ucelený náhled na problematiku vlasové analýzy. Zabývá se zejména jejím použitím v praxi. Přináší čtenáři také ucelený náhled na metodiku provedení testů vzorků vlasů na přítomnost některých látek. V neposlední řadě slouží jako souhrn známých poznatků, které jsou pro analýzy vlasů nezbytné. Práce je rozdělena na pasáž zabývající se problematikou výběru typu biologického materiálu k analýze, a to zejména významem vlasové tkáně a dalších alternativních materiálů. Další část je věnována popisu mechanizmu inkorporace látek do vlasové matrice. Po těchto "teoretických" pasážích následuje popis a rozbor metodiky vlasové analýzy. Metodika vlasové analýzy je velmi zajímavá v tom smyslu, že ani odborníci se neshodují na standardním postupu. Je však vytvořen obecný vzor, podle kterého je možné analýzy provádět. Obecná doporučení pro metodické postupy jsou vydávána společností Society of hair testing. Podle těchto doporučení jsou pak sestavovány konkrétní metodické návody a postupy, vytvořené pro dané typy rozborů. Poslední část poskytuje ucelený přehled použití vlasové analýzy. V literatuře nalezneme mnoho rozporů a nesrovnalostí. Ne všichni autoři shodují v tom, že vlasy jako alternativní biologický materiál mohou stát významově na stejné úrovni jako vzorky typu krev či moč, ale zhodnotíme-li široké spektrum použití vlasové analýzy, zjistíme, že vlasy jsou opravdu velmi významným typem vzorku. Zjišťování chemických látek nebo jejich metabolitů ve vlasové tkáni se v současné době stává moderním nástrojem nejen forenzní toxikologie, ale také jiných odvětví toxikologie, jako je např. tzv. "Human performance toxicology". V současné době se v České republice uvažuje o použití vlasové analýzy i v rámci vyšetřování dopravních přestupků. Je tedy zřejmé, že stoupá nutnost znalosti této problematiky nejen mezi toxikology, ale také mezi odborníky zabývající se např. soudní praxí.

Klíčová slova: vlasy; alternativní materiály; vlasová analýza; forenzní toxikologie; "Human performance toxicology"; metodika vlasové analýzy

Zveřejněno: 15. prosinec 2006  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Procházka P. Problems of hair analysis in forensic toxicology. Kontakt. 2006;8(2):366-369. doi: 10.32725/kont.2006.058.
Stáhnout citaci

Reference

  1. BALÍKOVÁ, M.: Hair analysis for drugs of abuse. Plausibility of interpretation. Biomed Pap Med Fac Univ Palacky Olomouc Czech rep. 2005. Vol. 149, no 2, s. 199-207. Přejít k původnímu zdroji...
  2. BALÍKOVÁ, M.: Forenzní a klinická toxikologie. Praha: Galén, 2004.
  3. KINZ, P.: Value of hair analysis in postmortem toxicology. Forensic Science International. 2004. Vol. 142, s. 127 - 134. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. LÁZNIČKOVÁ, J. et al.: Stanovení amfetaminu a metamfetaminu v lidských vlasech metodou GC/MS. Soudní Lékařství. 2000. Vol. 45, no 2, s. 26 - 29. Přejít na PubMed...
  5. KINZ, P.: Testing for anabolic steroids in hair: a rewiew. Legal Medicine. 2003. Vol. 2, s. 29 - 33. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. KINZ, P.: Hair testing and doping control. Toxicology Letters. 1998. Vol. 102-103, s. 109-113. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. SCHERER, CR., REINHARDT, G.: Nachweis sechs endogener Steroide in menschlichen Haaren mit GC/MS und Isotopenverdünnungsanalyse Abstract.: Althoff H, editor. 74. Jahrestagung der Deutschen Gesellschaft für Rechtsmedizin, Aachen, 1995. s. 55.
  8. KINTZ, P., CIRIMELE, V., JEANNEAU, T., LUDES, B.: Identification of testosterone and testosterone esters in human hair. J Anal Toxicko. 1999. Vol. 23, s. 352-356. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. VOREL, F.: Soudní lékařství. Praha: Grada, 1999.
  10. PROCHÁZKA, P.: Srovnání extrakčních metod používaných při stanovení amfetaminů ve vzorcích lidských vlasů ve forenzni toxikologii. České Budějovice: Jihočeská univerzita, Zdravotně sociální fakulta. Bakalářská práce. 2006.
  11. RAUL, J. S. et al.: Detection of physiological concentrations of cortisol and cortisone in human hair. Clinical Biochemistry. 2004. Vol. 37, s. 1105-1111. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. BÁEZ, H. et al.: Drugs in prehistory: chemical analysis of ancient human hair. Forensic Science International. 2000. Vol. 108, s. 173-179. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. KINZ, P., SAMYN, N.: Determination of "Ecstasy" components in alternative biological specimens. Journal of Chromatography B. 1999. Vol. 733, s. 137-143. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. KINZ, P., et al.: Interlaboratory comparison of quantitative determination of amphetamine and related compounds in hair samples. Forensic Science International. 1997. Vol. 84, s. 151-156. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. Society of Hair Testing. (2004) Recommendations for hair testing in forensic cases. Forensic Sci Int 145, 83-84. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...