Kontakt 2012, 14(1):14-20 | DOI: 10.32725/kont.2012.003

Kvalita života pacientů s bronchogenním karcinomem plic před a po chemoterapiiOšetřovatelství

Olga Dunková, Radka Bužgová*
Ostravská univerzita v Ostravě, Lékařská fakulta, Ústav ošetřovatelství a porodní asistence

Bronchogenní karcinom patří zejména u mužů k jednomu z nejčastějších onkologických onemocnění v ČR. Příznaky nemoci či vedlejší účinky léčby mohou snižovat kvalitu života nemocných. Cílem výzkumu bylo zjistit kvalitu života pacientů s karcinomem plic před a po léčbě chemoterapií. Dále pak zjistit, zda ovlivňuje pohlaví pacienta vnímání kvality života před podáním léčby a po léčbě. Výzkumný soubor tvořilo 103 pacientů ve věku 40-80 let. Ke sběru dat byl použit standardizovaný dotazník pro měření kvality života onkologických pacientů EORTC QLQ-C30 a QLQ-LC13 v české verzi. Pacienti před léčbou nejhůře hodnotili celkové hodnocení kvality života a zdraví a rolovou funkci. Jako zatěžující symptomy uvedli únavu, dušnost, nespavost, bolest, nechutenství, kašel a bolesti paže. Muži pociťovali více než ženy větší zátěž téměř ve všech měřených symptomech před léčbou i po léčbě. Po léčbě chemoterapií nedošlo v kvalitě života u pacientů k výrazným změnám. Mírné zlepšení kvality života uvedli respondenti pouze v oblasti fyzických funkcí. V symptomatické škále se po chemoterapii významně snížily problémy s dušností. Naopak se po chemoterapii mírně zvýšily problémy s průjmem, vypadávání vlasů, bolestivá ústa a periferní neuropatie (pouze u mužů). Symptomy, které pacienti uvedou při měření kvality života jako zatěžující, by se měly stát předmětem lékařských i ošetřovatelských intervencí.

Klíčová slova: kvalita života; symptom; bronchogenní karcinom plic; chemoterapie

Vloženo: 7. říjen 2011; Přijato: 28. listopad 2011; Zveřejněno: 16. březen 2012  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Dunková O, Bužgová R. Quality of life of patients with bronchogenic lung carcinoma before and after chemotherapy. Kontakt. 2012;14(1):14-20. doi: 10.32725/kont.2012.003.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Ahlner-Elmqvist M, Bjordal K, Jordhoy MS (2009). Characteristics and implications of attrition in healt-related quality of life studies in palliative care. Palliative Medicine. 23: 432-440. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Bredin M (2005). Dušnost. In: O'Connor M, Aranda S. Paliativní péče pro sestry všech oborů. 1. vyd. Praha: Grada, s. 101-113.
    3. Fayers PM, Aaronson NK, Bjordal K et al. (2001). EORTC QLQ-C30 Scoring Manual. 3rd edition Brussels: EORTC.
    4. Gridelli C, Perrone F (2001). Quality of life Lung Cancer patiens. Anals of Oncology, 12: 21-25. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Kart C, Ford ME (2002). Exploring the Factorial Structure of the EORTC QLQ-30: Racional Differences in Measuring Health-Related Quality of Life in a Sample of Urban Oder Adults. Journal of Aging and Health. 14/3: 399-421. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Klener P, Vorlíček J (1998). Podpůrná léčba v onkologii. 1. vydání. Praha: Galén, 231 s.
    7. Langendijk JA, Velde G, Aaronson NK et al. (2000). Quality of life after palliative radiotherapy in non-small cell lung cancer: a prospective study. International Journal of Radiation Oncology * Biology * Physics. 47/1: 149-155. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Lloydová-Williamsová M (2007). Emoce a kognice. Psychologické aspekty péče. In: Payneová S, Seymourová J, Ingletonová Ch. Principy a praxe paliativní péče. 1. vydání Brno: Společnost pro odbornou literaturu, s. 317-330.
    9. Montazeri A, Milroy R, Hole D et al. (2001). Quality of life in lung cancer patients: As an important prognostic factor. Lung cancer. 31/2-3: 233-240. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Osoba D, Rodrigues J, Myles B et al. (1998). Interpreting the Significance of Changes in Health-related Quality of life Scores. Journal of Clinical Oncology. 19/1: 139-144. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Pálková I, Merta Z, Pešek M (2002). Podpůrná terapie. In: Pešek M et al. Bronchogenní karcinom. 1. vydání. Praha: Galén, s. 191-196.
    12. Pešek M et al. (2002). Bronchogenní karcinom. 1. vydání. Praha: Galén, 235 s.
    13. Porock D (2005). Únava. In: O'Connor M, Aranda S. Paliativní péče pro sestry všech oborů. 1. vydání Praha: Grada, s. 115-128.
    14. Salajka F (2000). Kvalita života při léčbě karcinomu plic. In: Špásová I, Paráková Z. Pneumologie. Hradec Králové: Nucleus, s. 156-158.
    15. Salajka F, Pešek M (2002). Klinická klasifikace bronchogenního karcinomu. In: Pešek M et al. Bronchogenní karcinom. 1. vyd. Praha: Galén, s. 67-71.
    16. Vorlíček J, Adam Z, Pospíšilová Y (2004). Paliativní medicína. 2. vydání, přepracované a doplněné. Praha: Grada, 537 s.
    17. Votava V (1996). Pneumologie v praxi. Praha: Galén, 279 s.
    18. Zatloukal P, Petruželka L (2001). Karcinom plic. 1. vydání. Praha: Grada, 367 s.

    Zpět na obsah