Kontakt 2012, 14(1):94-98 | DOI: 10.32725/kont.2012.011

Huminové látky v balneologii. Současný stav a perspektivyBiomedicína - původní práce

Petr Petr1,*, Miroslav Verner2, Hana Kalová1, Brigita Janečková1, Olga Vačkářová3, Ivana Zezulková4
1 Pracoviště klinické farmakologie, Nemocnice České Budějovice, a. s.
2 Centrální laboratoře, Nemocnice České Budějovice, a. s.
3 Městské slatinné lázně Třeboň, Lázně Aurora, s. r. o.
4 Městské slatinné lázně Třeboň, Bertiny lázně Třeboň, s. r. o.

Huminové látky (HL) - produkty rozkladu organických materiálů v peloidech, případně přítomné v jejich extraktech či synteticky vyrobené, představují chemicky/fytochemicky účinnou podstatu překvapivě široké škály příznivých biologických účinků, uplatňujících se zejména v balneologii. Peloidy - termín je odvozen od řeckého výrazu pelos = bahno, rozumíme bahnu podobné látky užívané v lékařství k léčebným účelům. Dělíme je podle obsahu huminových látek na rašeliny a slatiny, slatinné zeminy a bahna. Jde o jeden ze státem uznaných přírodních léčivých zdrojů. Přitom v rašelinách a slatinách je obsah HL nejvyšší (více než 50 %), v bahnech nejnižší. U člověka i nižších organismů jsou pozorovány a dokumentovány příznivé, zdraví prospěšné účinky HL. Jde o účinky antirevmatické, účinky příznivě ovlivňující osteoartrózu, dále účinky obecně protizánětlivé, imunomodulační, biostimulační - přírůstové (Jurcsik, 1994), antihemokoagulační a fibrinolytické, fytoestrogenní - s významným potenciálem i pro dermatologii a kosmetologii, účinky antivirové (Kloecking, Helbig, 2005), protinádorové (Jurcsik, 1994) a v neposlední řadě účinky na reprodukční zdraví. Autoři předkládají přehled takovýchto poznatků a připojují údaje o vlivu peloidů na kvalitu života. Podstatou těchto účinků je především schopnost HL zasahovat do cyklu kyseliny arachidonové. Tím se dostávají coby účinné látky do křižovatky vzniku a působnosti lokálních tkáňových hormonů a mediátorů, například prostaglandinů a cytokinů. Léty nahromaděné empirické zkušenosti především v oblasti balneologických intervencí v oborech revmatologie a reprodukčního zdraví jsou nyní doplněny exaktními podklady experimentální medicíny. Technologické zvládnutí jemné filtrace, extrakce a následné koncentrace výtěžku přírodního léčivého zdroje, tedy vlastních peloidů, umožňuje použití HL ve formě vodných a lihových koncentrátů, a to jak v profesionálním, tak domácím uspořádání (Petr, 2004; Petr et al., 2009).

Klíčová slova: huminové látky; peloidy; peloidní extrakty; příznivé biologické účinky; balneologie; kvalita života

Vloženo: 20. únor 2012; Přijato: 2. březen 2012; Zveřejněno: 16. březen 2012  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Petr P, Verner M, Kalová H, Janečková B, Vačkářová O, Zezulková I. Humic substances in balneology. Contemporary situation and perspectives. Kontakt. 2012;14(1):94-98. doi: 10.32725/kont.2012.011.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Ascheim S, Holweg W (1933). Ueber das Vorkomen estrogene Wirkstoffe in Bitumen. Detsch. Med. Wochenschr. 59: 12-14. Přejít k původnímu zdroji...
  2. Amosova Ya et. al. (1990). Humic acids in the therapeutic muds with a special reference to their physiological activity. J. Kurortol. Fizioter. 27/4: 1-6.
  3. Bellometti S et al. (1997). Cytokine levels in osteoarthrosis patients undergoing mud bath therapy. Int. J. Clin. Pharmacol. Res. 17: 149-153.
  4. Bittner M (2007). Ecotoxicological Aspects uf Humic Substance. Dissertation Thesis in Enviromental Chemistry. Masaryk University, Faculty of Science, RECETOX, Research Centre for Enviromental Chemistry and Ecotoxicology, Brno, Czech Republic.
  5. Boland W (1995). The chemismy of gamete attraction: Chemical structures, biosynthesis, and (a)biotic degradation of algal pheromones. Proc. Natl. Acad. Sci., USA. 92: 37-43. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. Brožek B (1981). Fyzikálněchemická aktivita peloidních procedur. Fysiatr. Vest. 59/3: 145-155. Přejít k původnímu zdroji...
  7. Flaig W, Goecke C, Kauffeis W (eds.) (1988). Moortehrapie-Grundlagen und Anwendungen. Wien, Berlin, Ueberreuter.
  8. Hoess S et al. (2002). Enhanced growth and reproduction of Caenorhabdis elegant (Nematoda) in the presence of 4-nonylphenol. Environ. Poluit. 120: 169-172. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. Iubitskaya NS, Ivanov EM (1999). Sodium humate in the treatment of osteoarthrosis patiens. Vopr. Kurortol. Fizioter. Sech. Fiz. Kurtol. 5: 22-24.
  10. Jandová D (2008). Balneologie. Praha: Grada Publishing, a. s.
  11. Jandová D (2010). Balneologie - česká lázeňská medicína na počátku třetího tisíciletí. Zdravotnické noviny, příloha Lékařské listy. 14/2010, 23. 8. 2010.
  12. Jurcsik I (1994). Possibilites of applying humic acids in medicine (wound healing and cancer therapy). In: Senesi N, Miano TM. (eds.). Humic Substances in the Global Environment. Amsterdam, London, New York, Tokyo: Elsevier, p. 1331-1336.
  13. Kloecking R, Helbig B (2005). Medical Aspects and Applications of Humic Substances. In: Steinbuechel A, Marchessault RH (eds.). Biopolymers for Medical and Pharmaceutical Applications., WILEY-VCH, GmbH and Co., KGaA, Weinheim.
  14. Kovarik R. (1998). Ueber die Anwendung von Praeparaten aus Torf., bzw. Huminstoffen, bei gynaekologischen Erkrankungen. In: Flaig W et al. (eds.). Moortherapie-Grundlagen und Anwendungen, Berlin: Ueberreuter, p. 177-197.
  15. Mesrogli M, Maas DHA, Mauss B, Plogman S, Eichmann W, Schneider J (1991). Erfolgreiche Adhaesionsprofylaxe durch Anwendung von Moor rund Huminsaeuren. Zent. Bl. Gynaekoíl. 113: 583-590.
  16. Petr P (2004), Kvalita života v balneologii, Nástroj k hodnocení výsledků a účinnosti balneoterapie. České Budějovice: Inpress, a. s., 118 s.
  17. Petr P, Kalová H, Janečková B, Verner M et al. (2009). Rašelina a rašelinové extrakty. Naše společné dědictví v česko-bavorsko-rakouském příhraničí (Stříbrná stuha Lipenska), Česky. Torf und Torfextrakte (Das silbene Band des Lipnostausees). Deutsch.
  18. Schneider J et al. (1996). Inhibition of HIV-1 in cell culture by synthetic humate analogues derived from hydroquinone: mechanism of inhibition. Virology. 217: 389-395 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  19. Schultz H (1962). Die viricide Wirkung der Huminsaeueren im Torfmuel auf das Virus der Maul und Klauenseuche. Dtsch. Tierarztl. Wochenschr. 69: 613-616.
  20. Steinberg CEW et al. (2004). Hormonlike Effects of Humic Substances on Fish, Amphibians and Invertebrates. Environ Toxicol Aug. 19/4: 409-411. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  21. Taugner B (1963). Tierexperimentelle Untersuchungen ueber ein Nartriumhumat-Salicylsaeuere-Bad. Arzneimittelforschung. 13: 329-333.
  22. Vačkářová O (2011). Vliv třeboňské lázeňské léčby na některé laboratorní ukazatele u člověka. Nepublikovaná data. Osobní sdělení. Prim. MUDr Olga Vačkářová, 2011, Lázně Aurora, s. r. o., Třeboň.
  23. Vaňková J et al. (2011). Effects of humic acids in vitro. In Vitro Cell. Dev. Biol.-Animal. 47: 376-382. Přejít k původnímu zdroji...
  24. Zezulková I (2012). Analýza těla TANITA, analyzér tělesné komposice BC-418. Jeho využití při sledování vlivu třeboňské lázeňské léčby u stavů po totální alloplastické endoprotéze kloubu kyčelního. Nepublikovaná data. Osobní sdělení. Prim. MUDr. Ivana Zezulková, Bertiny lázně Třeboň, s. r. o.