Kontakt 2012, 14(2):159-170 | DOI: 10.32725/kont.2012.018

Problematika realizace rodinné péče o osobu se sníženou soběstačnostíZdravotně sociální vědy - původní práce

Petra Formánková1,3,*, Aleš Novotný1,2, Marcela Efenberková3
1 Student DSP Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
2 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, katedra sociální práce
3 Městský úřad Písek, odbor sociálních věcí a zdravotnictví, Česká republika

Rodina vždy zajišťovala pomoc svým blízkým, kteří pomoc vyžadovali z důvodu nemoci nebo stáří. Toto odhodlání rodin existuje i v dnešní době. Mluvíme tak o neformálních pečovatelích, kteří bez odborné znalosti uspokojují potřeby svých blízkých v jejich přirozeném domácím prostředí. Svou péčí se snaží zachovat důstojný a kvalitní život nesoběstačné osoby. Ochota rodiny pečovat o osobu se sníženou soběstačností vyžaduje nejen časovou náročnost, ale i fyzickou a psychickou zátěž pečující osoby a odřeknutí si vlastních priorit. Cílem textu je nastínit současnou problematiku realizace rodinné péče o nesoběstačné osoby na území správního obvodu obce s rozšířenou působností Písek. Výsledkem průzkumného dotazníkového šetření jsou údaje, do jaké míry jsou rodinní pečovatelé informováni o způsobu péče o nesoběstačnou osobu a od koho tyto informace získávají. Dále jaká úskalí při péči o osobu blízkou pociťují a jak využívají možnosti profesionální zdravotní a sociální podpory na území daného samosprávného celku. Pro realizaci průzkumného šetření byla použita metoda dotazování. Pro sběr dat byla použita technika dotazníku. Výsledky šetření ukázaly, že 39,5 % respondentů vůbec nebylo prakticky seznámeno s potřebnou péčí o nesoběstačnou osobu. A pouze polovina respondentů věděla, kam se obrátit o poskytnutí kompenzační pomůcky. Neformální pečovatelé z malých obcí (tj. I. a II. typu), nacházejících se na katastrálním území obce s rozšířenou působností Písek, vnímají při poskytování péče nejvíce zátěž fyzickou, oproti neformálním poskytovatelům přímo z obce s rozšířenou působností Písek (tj. III. typu), kteří uvedli zátěž sociální. Nejvíce informací a potřebnou pomoc rodinní pečovatelé vyhledávají u lékařů, ošetřujícího zdravotnického personálu a přátel. Pouze 10,5 % rodin využívá zdravotních a sociálních služeb k zajištění potřebné pomoci o nesoběstačné osoby.

Klíčová slova: příspěvek na péči; rodinná péče; nesoběstačná osoba; sociální služby; zátěž pečovatelů

Vloženo: 23. září 2011; Přijato: 23. únor 2012; Zveřejněno: 22. červen 2012  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Formánková P, Novotný A, Efenberková M. Problems of the implementation of taking family care of persons with reduced self-sufficiency. Kontakt. 2012;14(2):159-170. doi: 10.32725/kont.2012.018.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Bartoňová J (2005). Modely rodinné péče o starého člověka. In: Jeřábek H et al. Rodinná péče o staré lidi. 1. vydání. Praha: CESES FSV UK, s. 28-41.
    2. Barvíková J (2005). Rodinná péče a profesionální péče. In: Jeřábek H et al. Rodinná péče o staré lidi. 1. vydání. Praha: CESES FSV UK, s. 58-70.
    3. Francová H, Novotný A (2008). Podmínky péče o seniory se sníženou soběstačností v kontextu současných změn. Kontakt. X/2: 334-338. Přejít k původnímu zdroji...
    4. Jarošová D (2006). Péče o seniory. 1. vydání. Ostrava: Ostravská univerzita, ZSF, 96 s.
    5. Jarošová D (2007). Úvod do komunitního ošetřovatelství. 1. vydání. Praha: Grada, 99 s.
    6. Jeřábek H (2005). Péče o staré lidi v rodině. In: Jeřábek H. et al. Rodinná péče o staré lidi. 1. vydání. Praha: CESES FSV UK, s. 9-19.
    7. Jeřábek H (2009). Rodinná péče o seniory jako "práce z lásky": nové argumenty. Sociologický časopis, Czech Sociological Review. 45/2: 243-265. Přejít k původnímu zdroji...
    8. Leichsering K (2004). Developing integrated health and social care services for older persons in Europe. [online]. [cit. 2010-11-01]. Dostupné z: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1393267/
    9. Organisation for economic for co-operation and development (2005). Long-therm Care for Older People. Paris: OECD Publishing, 137 p.
    10. Pichaud C, Thareauová I (1998). Soužití se staršími lidmi: praktické informace pro ty, kdo doma pečují o staré lidi, i pro sociální a zdravotnické pracovníky. 1. vydání. Praha: Portál, 156 s.
    11. Průša L (2011). Vývoj vybavenosti regionů službami sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením. Kontakt. XIII/2: 157-165.
    12. Tošnerová T (2001). Pocity a potřeby pečujících o starší rodinné příslušníky. Praha: Ambulance pro poruchy paměti a Ústav lékařské etiky 3. LF UK, 62 s.
    13. Tošnerová T (2009). Jak si vychutnat seniorská léta. 1. vydání. Brno: Computer Press, 239 s.
    14. Tóthová V, Bártlová S (2010). Uplatnění komunitní sestry v péči o seniory. Kontakt. XII/3: 272-280. Přejít k původnímu zdroji...
    15. Veselá J (2003). Sociální služby poskytované seniorům v domácnosti. Praha: VÚPSV, 50 s.
    16. Zavázalová H et al. (2001). Vybrané kapitoly ze sociální gerontologie. 1. vydání. Praha: Karolinum UK, 97 s.

    Zpět na obsah