Kontakt 2012, 14(2):218-230 | DOI: 10.32725/kont.2012.023

Asthma bronchiale a fajčenieBiomedicína - recenze

Dana Lauková
Fakultná nemocnica Nitra, Oddelenie pneumológie a ftizeológie, Slovenská republika

Vplyv aktívneho aj pasívneho fajčenia na bronchiálnu astmu je často popisovaný okrajovo vzhľadom na možný vývoj chronickej obštrukčnej choroby pľúc (CHOCHP). Podľa Svetovej zdravotníckej organizácie na svete fajčí asi 1,25 miliárd ľudí a dve tretiny z nich žije v rozvojovým krajinách. Vo viacerých vyspelých krajinách fajčí minimálne jedna štvrtina dospelých. Fajčia najmä ľudia s nízkym príjmom a nízkym vzdelaním. Hodnotenie reálneho vplyvu fajčenia u astmatikov je preto zložité. Štúdie, ktoré nevylúčili zo svojho výskumu fajčiacich astmatikov, potvrdili silnú asociáciu s neatopickým typom bronchiálnej astmy. Fajčenie gravidných matiek zvyšuje 2,5krát vznik astmy u ich detí v porovnaní s nefajčiacimi. Aktívne i pasívne fajčenie vplýva aj na diagnostiku a manažment liečby astmy. Spôsobuje napríklad zníženie oxidu dusnatého (NO) vo vydychovanom vzduchu (FENO). Pozorovala sa tiež znížená koncentrácia eozinofilného kationového proteínu v spúte, v bronchoalveolárnej lavážnej tekutine zvýšenie neutrofilov, makrofágov a CD8+ buniek, v stene dýchacích ciest zvýšenie počtu neutrofilov, alveolárnych makrofágov, mastocytov a eozinofilov. Fajčenie mení zápalové prejavy typické pre astmu. Tak spôsobuje zmenu metabolizmu teofylínov (zníženie) aj vznik kortikorezistencie. Mechanizmus kortikosteroidovej rezistencie u fajčiacich astmatikov je ešte nejasný, ale môže byť zapríčinený poškodením fenotypov zápalových buniek v dýchacích cestách, zmenami expresie glukokortikoidových receptorov (napríklad zvýšením expresie glukokortikoidových receptorov β) a zvýšením aktivácie zápalových transkripčných faktorov (napríklad jadrový faktor-κB) či redukciou aktivity histón deacetylázy. Preto sa môžu zhoršiť astmatické príznaky a ich frekvencia a celkový manažment bronchiálnej astmy sa stáva u fajčiarov zložitejší a finančne náročnejší.

Klíčová slova: bronchiálna astma; fajčenie; manažment diagnostiky a liečby astmy

Vloženo: 29. únor 2012; Přijato: 11. květen 2012; Zveřejněno: 22. červen 2012  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Lauková D. Asthma bronchiale and smoking. Kontakt. 2012;14(2):218-230. doi: 10.32725/kont.2012.023.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Althuis MD, Sexton M, Prybylski D (1999). Cigarette smoking and asthma symptom severity among adult asthmatics. The Journal of Asthma. 36/3: 257-264. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Amin K, Ekberg-Jansson A, Lofdahl CG, Venge P (2003). Relationship between inflammatory cells and structural changes in the lungs of asymptomatic and never smokers: a biopsy study. Thorax. 58/2: 135-142. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Apostol GG, Jacobs DR, Tsai AW et al. (2002). Early life factors contribute to the decrease in lung function between ages 18 and 40. American Journal of Respiratory and Critical Care Medicine. 166/2: 166-172. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Assreuy J, Cunha FQ, Liew FY, Moncada S (1993). Feedback inhibition of nitric oxide synthase by nitric oxide. British Journal of Clininical Pharmacology. 108/3: 833-837. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Barnes PJ (2002). Scientific rationale for inhaled combination therapy with long-acting beta2-agonists and corticosteroids. European Respiratory Journal. 19/1: 182-191. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Barnes PJ (2003). Chronic obstructive pulmonary disease 12: new treatments for COPD. Thorax. 58/9: 803-808. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Barnes PJ, Ito K, Adcock IM (2004). Corticosteroid resistance in chronic obstructive pulmonary disease: inactivation of histone deacetylase. Lancet. 363/9410: 731-733. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Beasley R (1998). Worldwide variations in the prevalence of symptoms of asthma, allergic rhinoconjunctivitis and atopic eczema: ISAAC. The Lancet. 351/9111: 1225-1232. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Benowitz NL (1996). Cotinine as a biomarker of environmental tobacco smoke exposure. Epidemiologic Reviews. 18/2: 188-204. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Boulet LP, Lemiére C, Archambault F et al. (2006). Smoking and asthma: clinical and radiologic features, lung function, and airway inflammation. CHEST. 129/3: 661-668. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Broekema M, Ten Hacken NHT, Volbeda F et al. (2009). Airway epithelial changes in smokers but not in ex-smokers with asthma. American Journal of Respiratory and Critical Care Medicine. 180/12: 1170-1178. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Brunnée T, Graf K, Kastens B et al. (1993). Bronchial hyperreactivity in patients with moderate pulmonary circulation overload. CHEST. 103/5: 1477-1481. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Byron K, Varigos G, Wootton A (1994). IL-4 production is increased in cigarette smokers. Clinical and Experimental Immunology. 95/2: 333-336. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Caramori G, Adcock I (2003). Pharmacology of airway inflammation in asthma and COPD. Pulmonary Pharmacology and Therapeutics. 16/5: 247-277. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Center for Disease Control and Prevention (2011). Tobacco use: Targenting the nation's leading killer at a glance 2011. [online]. [cit. 2012-01-08]. Dostupné z: http://www.cdc.gov/chronicdisease/resources/publications/aag/osh.htm
    16. Costabel U, Bross KJ, Reuter Ch et al. (1986). Alterations in immunoregulatory T-cell subsets in cigarette smokers: a phenotypic analysis of bronchoalveolar and blood lymphocytes. CHEST. 90/1: 39-44. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Creed TJ, Norman MR, Probert CS et al. (2003). Basiliximab (anti-CD25) in combination with steroids may be an effective new treatment for steroid-resistant ulcerative colitis. Alimentary Pharmacology and Therapeutics. 18/1: 65-75. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Di Stefano A, Turato G, Maestrelli P et al. (1996). Airflow limitation in chronic bronchitis is associated with T-lymphocyte and macrophage infiltration of the bronchial mucosa. American Journal of Respiratory and Critical Care Medicine. 153/2: 629-632. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Domagala-Kulawik J, Maskey-Warzechowska M, Kraszewska I, Chazan R (2003). The cellular composition and macrophage phenotype in induced sputum in smokers and ex-smokers. CHEST. 123/4: 1054-1059. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Dweik RA, Boggs PB, Erzurum SC et al. (2011). An official ATS Clinical practice guideline: interpretation of exhaled nitric oxide levels (FENO) for clinical applications. American Journal of Respiratory and Critical Care Medicine. 184/5: 602-615. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Eisner MD, Yelin EH, Katz PP et al. (2000). Predictors of cigarette smoking and smoking cessation among adults with asthma. American Journal of Public Health. 90/8: 1307-1311. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Ekberg-Jansson A, Amin K, Bake B et al. (2005). Bronchial mucosal mast cells in asymptomatic smokers relation to structure, lung function and emphysema. Repiratory Medicine. 99/1: 75-83. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. Glantz SA, Parmley WW (1991). Passive smoking and hearth disease: epidemiology, psysiology, and biochemitry. Circulation. 83/1: 1-12. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. Glantz SA, Parmley WW (1995). Passive smoking and hearth disease: mechanism and risk. JAMA. 273/13: 1047-1053. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    25. Godtfredsen NS, Lange P, Prescott E et al. (2001). Changes in smoking habit and risk of asthma: a longitudinal population based study. European Respiratory Journal. 18: 549-554. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. Grant EN, Lyttle ChS, Weiss KB (2000). The relation of socioeconomic factors and racial/ethnics differences in US asthma mortality. American Journal of Public Health. 90/12: 1923-1925. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    27. Gratzl S, Palca A, Schmitz M, Hans-Uwe S (2000). Treatment with IFN-" in corticosteroid unresponsive asthma. Journal of Allergy and Clinical Immunology. 105/5: 1035-1036. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    28. Higenbottam TW, Feyeraband C, Clark TJH (1980). Cigarette smoking in asthma. British Journal of Diseases of the Chest. 74: 279-284. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    29. Hillerdahl G, Rylander R (1984). Asthma and smoking cessation. Clinical and Experimental Allergy. 14/1: 45-47. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    30. Hunninghake GW, Crystal RG (1983). Cigarette smoking and lung destruction: accumulation of neutrophils in the lungs of cigarette smokers. American Review of Respiratory Diseases. 128/5: 833-838.
    31. Chalmers GW, Macleod KJ, Thomson L et al. (2001). Smoking and airway inflammation in patients with mild asthma. CHEST. 120/6: 1917-1922. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    32. Chaudhuri R, Livingston E, Mcmahon AD et al. (2003). Cigarette smoking impairs the therapeutic response to oral corticosteroids in chronic asthma. American Journal of Respiratory and Critical Care Medicine. 168/11: 1308-1311. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    33. Churg A, Dai J, Changshi X, Wright JL (2002). Tumour necrosis factor-" is central to acute cigarette smoke-induced inflammation and connective tissue breakdown. American Journal of Respiratory and Critical Care Medicine. 166/6: 849-854. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    34. Ito K, Lim S, Caramori G, Chung K, Barnes PJ, Adcock IM (2001). Cigarette smoking reduces histone deacetylase 2 expression, enhances cytokine expression, and inhibits glucocorticoid actions in alveolar macrophages. The FASEB Journal. 15/6: 1100-1102. Přejít k původnímu zdroji...
    35. Ito K, Caramori G, Lim S et al. (2002a). Expression and activity of histone deacetylases in human asthmatic airways. American Journal of Respiratory and Critical Care Medicine. 166/3: 392-396. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    36. Ito K, Lim S, Chung KF, Barnes PJ, Adcock IM (2002b). Theophylline enhances histone deacetylase activity and restores glucocorticoid function during oxidative stress. American Journal of Respiratory and Critical Care Medicine. 165: A625.
    37. Jindal SK, Gupta D (2004). The relationship between tobacco smoke and bronchial asthma. Indian Journal of Medical Research. 120: 443-453. Přejít na PubMed...
    38. Johnson M, Rennard S (2001). Alternative mechanisms for longacting $2-adrenergic agonists in COPD. CHEST. 120/1: 258-270. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    39. Kane B, Kolsum U, Southworth T et al. (2009). The effects of smoking on the lipopolysaccharide response and glucocorticoid sensitivity of alveolar macrophages of patients with asthma.. CHEST. 136/1: 163-170. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    40. Kašák V (2010). Asthma bronchiale. In: Kolek, V., Kašák, V.: Pneumologie. Vybrané kapitoly pro praxi. 1. vyd. Praha: Maxdorf, p. 70-104.
    41. Keatings VM, Collins PD, Scott DM, Barnes PJ (1996). Differences in interleukin-8 and tumour necrosis factor-" in induced sputum from patients with chronic obstructive pulmonary disease and asthma. American Journal of Respiratory and Critical Care Medicine. 153/2: 530-534. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    42. Kim V, Rogers TJ, Criner GJ (2008). New concepts in the pathobiology of chronic obstructive pulmonary disease. Proceedings of the American Thoracic Society. 5/4: 478-485. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    43. Kim Y, Kim SH, Tak YJ et al. (2002). High prevalence of current asthma and active smoking effect among the elderly. Clinical and Experimental Allergy. 32/12: 1706-1712. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    44. Kleeberger SR, Ohtsuka Y, Zhang LY, Longphre M (2001). Airway responses to chronic ozone exposure are partially mediated through mast cells. Journal of Applied Physiology. 90/2: 713-723. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    45. Knight JM, Eliopoulos C, Klein J et al. (1996). Passive smoking in children. Racial differences in systemic exposure to cotinine by hair and urine analysis. CHEST. 109/2: 446-450. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    46. Knight JM, Eliopoulos C, Klein J et al. (1998). Pharmacokinetic predisposition to nicotine from environmental tobacco smoke: a risk factor for pediatric asthma. The Journal of Asthma. 35/1: 113-117. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    47. Kumar PRK, Curts LM, Khiani S et al. (2008). A community-based study of tobacco smoke exposure among inner - city children with asthma in Chicago. Journal of Allergy and Clinical Immunology. 122/4: 754-759. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    48. Kurukulaaratchy RJ, Waterhouse L, Matthews SM et al. (2005). Are influences during pregnancy associated with wheezing phenotypes during the first decade of life? Acta Paediatrica. 94/5: 553-558. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    49. Kuschner WG, D'Alessandro A, Wong H, Blanc PD (1996). Dose-dependent cigarette smoking-related inflammatory responses in healthy adults. European Respiratory Journal. 9/10: 1989-1994. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    50. Lannerö E, Wickman M, Pershagen G et al. (2006). Maternal smoking during pregnancy increases the risk of wheezing during the first years of life (BAMSE). Respiratory Research. 7: 3. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    51. Leong JW, Dore NV, Shelley K et al. (1998). The elimination half-life of urinary cotinine in children of tobacco-smoking mothers. Pulmonary Pharmacology and Therapeutics. 11/4: 287-290. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    52. Leurs R, Church M, Taglialatela M (2002). H1-antihistamines: inverse agonism, anti-inflammatory actions and cardiac effects. Clinical and Experimental Allergy. 32/4: 489-498. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    53. Martinez FD, Cline M, Burrows B (1992). Increased incidence of asthma in children of smoking mothers. Pediatrics. 8/1: 21-26. Přejít k původnímu zdroji...
    54. Martinez FD, Wright AL, Taussig LM et al. (1995). Asthma and wheezing in the first six years of life. The New England Journal of Medicine. 332/3: 133-138. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    55. McKay A, Komai-Koma M, Mac Leod KJ et al. (2004). Interleukin-18 levels in induced sputum are reduced in asthmatic and normal smokers. Clinical and Experimental Allergy. 34/6: 904-910. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    56. Melgert BN, Postma DS, Geerlings M et al. (2004). Short-term smoke exposure attenuates ovalbumin-induced airway inflammation in allergic mice. American Journal of Respiratory Cell and Molecular Biology. 30/6: 880-885. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    57. Murray AB, Morrison BJ (1986). The effect of cigarette smoke from the mother on bronchial responsiveness and severity of symptoms in children with asthma. Journal of Allergy and Clinical Immunology. 77/4: 575-581. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    58. Murray AB, Morrison BJ (1993). The decrease in severity of asthma in children of parents who smoke since the parents have been exposing them to less cigarette smoke. Journal of Allergy and Clinical Immunology. 91/1: 102-110. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    59. Nadel JA (1991). Role of mast cell and neutrophil proteases in airway secretion. American Review of Respiratory Diseases. 144/3: S48-S51. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    60. Persson MG, Zetterstrom O, Agrenius V et al. (1994). Singlebreath nitric oxide measurements in asthmatic patients and smokers. Lancet. 343/8890: 146-147. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    61. Peters JM, Avol E, Navidi W et al. (1999). A study of twelve Southern California communities with differing levels and types of air pollution: I. Prevalence of respiratory morbidity. American Journal of Respiratory and Critical Care Medicine. 159/3: 768-775. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    62. Plaschke PP, Janson Ch, Norrman E et al. (2000). Onset and remission of allergic rhinitis and asthma and the relationship with atopic sensitization and smoking. American Journal of Respiratory and Critical Care Medicine. 162: 920-924. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    63. Prescott E, Lange P, Vestbo J and the Copenhagen city Heart study group (1997). Effect of gender on hospital admissions for asthma and prevalence of self reported asthma: a prospective study based on a sample of the general population. Thorax. 52/3: 287-289. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    64. Radon K, Büsching K, Heinrich J et al. (2002). Passive smoking exposure: A risk factor for chronic bronchitis and asthma in adults? CHEST. 122/3: 1086-1090. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    65. Reardon JZ (2007). Environmental tobacco smoke: respiratory and other health effects. Clinics in Chest Medicine. 28/3: 559-573. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    66. Riise GC, Torén K, Olin A-C (2011). Subjects in population study with high levels of FENO have associated eosinophil airway inflammation. Allergy. doi:10.5402/2011/792613. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    67. Robbins RA, Millatmal T, Lassi KR, Stephen-Daughton D (1997). Smoking cessation is associated with an increase in exhaled nitric oxide. CHEST. 112/2: 313-318. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    68. Roth MD, Arora A, Barsky SH et al. (1998). Airway inflammation in young marijuana and tobacco smokers. American Journal of Respiratory and Critical Care Medicine. 157/3: 928-937. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    69. Sauni R, Oksa P et al. (2001). The effects of asthma on the quality of life and employment of construction workers. Occupational Medicine. 51/3: 163-167. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    70. Selby A, Clayton B, Grundy J et al. (2010). Are exhaled nitric oxide measurements using the portable NIOX MINO repeatable? Respiratory Research. 11: 1465-1474. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    71. Silverman RA, Boudreaux ED, Woodruff PG et al. (2003). Cigarette smoking among asthmatic adults presenting to 64 emergency departments. CHEST. 123/5: 1472-1479. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    72. Simon HV, Seebach H, Ehmann R, Schmitz M (2003). Clinical and immunological effects of low-dose IFN-alpha treatment in patients with corticosteroid-resistant asthma. Allergy. 58/12: 1250-1255. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    73. Siroux V, Pin I et al. (2000). Relationships of active smoking to asthma and asthma severity in the EGEA study. European Respiratory Journal. 15/3: 470-477. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    74. Stapleton M, Howard-Thompson A, George Ch et al. (2011). Smoking and asthma. Journal of American Board of Family Medicine. 24/3: 313-322. Přejít k původnímu zdroji...
    75. St-Laurent J, Bergeron C, Page N et al. (2008). Influence of smoking on airway inflammation and remodelling in asthma. Clinical and Experimental Allergy. 38/10: 1582-1589. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    76. Strachan DP, Cook DG (1998). Health effects of passive smoking. Parental smoking and childhood asthma: longitudinal and case-control studies. Thorax. 53/3: 204-212. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    77. Strachan DP, Cook DG (1998). Parental smoking and childhood asthma: longitudinal and case-control studies. Thorax. 53/3: 204-212. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    78. Taylor AE, Johnson DC, Kazemi H (1992). Environmental tobacco smoke and cardiovascular disease. A position paper from the council on cardiopulmonary and critical care. American Hearth Association. Circulation. 86/2: 699-702. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    79. Thomson NC, Chaudhuri R, Livingston E (2004). Asthma and cigarette smoking. European Respiratory Journal. 24/5: 822-833. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    80. Troisi RJ, Speizer FE, Rosner B et al. (1995). Cigarette smoking and incidence of chronic bronchitis and asthma in women. CHEST. 108/6: 1557-1561. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    81. Weiss ST, Tager JB, Speizer FE et al. (1980). Persistent wheeze: its relation to respiratory illness, cigarette smoking and level of pulmonary function in a population sample of children. American Review of Respiratory Diseases. 122/5: 697-707. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    82. Weitzman M, Gortmaker S, Walker Klein D et al. (1990). Maternal smoking and childhood asthma. Pediatrics. 85/4: 505-611. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    83. Willemse B, Postma DS, Timens W et al. (2004). The impact of smoking cessation on respiratory symptoms, lung function, airway hyperresponsiveness and inflammation. European Respiratory Journal. 23/3: 464-476. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    84. Zhu J, Kilty I, Granger H et al. (2002). Gene expression and immunolocalization of 15-lipooxygenase izozymes in the airway mucosa of smokers with chronic bronchitis. American Journal of Respiratory Cell and Molecular Biology. 27/6: 667-677. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Zpět na obsah