Kontakt 2017, 19(1):e48-e56 | DOI: 10.1016/j.kontakt.2017.01.003

Problémy rozdílné místní příslušnosti orgánů sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) a soudů v rámci zajištění ochrany práv nezletilých dětíSociální vědy ve zdraví - původní práce

Jana Borská

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, České Budějovice, Česká republika

Česká republika jako signatář Úmluvy o právech dítěte svěřila výkon státní správy na úseku péče o nezletilé děti obecním úřadům obcí s rozšířenou působností, které jsou v systému orgánů sociálně-právní ochrany základním článkem a které mají zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, nejširší působnost. Orgány sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) jsou začleněny do systému výkonu státní správy v územním členění tak, aby byla zajištěna komplexní péče o nezletilé děti v rozsahu stanoveném zákonem o sociálně-právní ochraně dětí. Místní příslušnost těchto orgánů je stanovena zák. č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, v platném znění (dále jen zák. č. 359/1999 Sb.) a je určena dle trvalého bydliště nezletilého dítěte. Faktické rozhodování o ochraně zejména práv nezletilých dětí je svěřeno do pravomoci okresních soudů, které jmenují OSPOD jako kolizního opatrovníka, jenž v řízení hájí zájmy nezletilých dětí. Místní příslušnost soudů se však řídí zákonem č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v platném znění (dále jen zák. č. 292/2013 Sb.), kde je k jednání příslušný obecný soud nezletilého, kterým je zpravidla soud, kde má nezletilé dítě faktické bydliště. Ne vždy se místo trvalého pobytu a faktické bydliště shodují. Cílem tohoto příspěvku je zpracovat komplexní právní úpravu dané problematiky z teoretického hlediska s poukázáním na praktické dopady a problémy plynoucí z rozdílné místní příslušnosti OSPOD a soudů. Zkoumání rozdílné místní příslušnosti těchto orgánů je součástí širšího výzkumu vzájemného vztahu OSPOD a soudů při rozhodování o nezletilých dětech, kde právě rozdílná místní příslušnost je problémem, který je označován jak soudy, tak i OSPOD za stěžejní. Kvalitativní výzkum byl proveden formou strukturovaných rozhovorů vedených s deseti soudci okresních soudů, kteří soudí rodinné právo, a současně s deseti vedoucími pracovníky OSPOD párově tak, aby byl zachycen vzájemný názorový vztah soudců v místě sídla soudu a pracovníků OSPOD. V teoretické rovině byl proveden rozbor právních textů, judikatury v dané oblasti a byly definovány problémy, které z rozdílné místní příslušnosti těchto orgánů plynou z dostupné literatury, odborných článků, komentovaných zákonů a platné judikatury v dané oblasti. Všichni dotázaní označili rozdílnou místní příslušnost výše zmíněných orgánů za velmi problematickou. Byly zkoumány i širší dopady rozdílné místní příslušnosti v souvislosti se zajištěním účasti kolizních opatrovníků při rozhodování soudu o nezletilých dětech.

Klíčová slova: kolizní opatrovník; místní příslušnost; odbory sociálních věcí; orgány sociálně-právní ochrany dětí; opatrovnické soudy; pověřené obecní úřady

Vloženo: 26. únor 2016; Revidováno: 30. březen 2016; Přijato: 30. březen 2016; Zveřejněno: 28. březen 2017  Zobrazit citaci