Kontakt 2018, 20(1):e81-e88 | DOI: 10.1016/j.kontakt.2017.11.001

Rizikové chování u žáků staršího školního věkuSociální vědy ve zdraví - původní práce

Martina Hruškováa,*, Tomáš Mrhálekb
a Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, Ústav sociálních a speciálněpedagogických věd, České Budějovice, Česká republika
b Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Pedagogická fakulta, katedra pedagogiky a psychologie, České Budějovice, Česká republika

Cílem studie je představit vybrané charakteristiky rizikového chování spojeného s návykovými látkami v rámci všech městských základních škol v krajském městě České Budějovice, a to z důvodu postihnutí vývoje těchto patologií u populace žáků staršího školního věku. Výzkum byl realizován formou kvantitativního šetření v designu popisné a srovnávací studie. Data (N = 1172) byla získána pomocí hromadně administrovaného dotazníku u celé populace žáků 6. a 9. ročníků českobudějovických škol zřizovaných městem. Studie se zaměřuje na konzumaci alkoholu, nikotinu, nelegálních drog, energetických nápojů, léků (zejména analgetik) a vliv rizikového prostředí - rizikového chování v rodině a návštěv nočních akcí mladistvými (party, diskotéky). Šetření popisuje současný stav této subpopulace, vývoj v rámci šestých a devátých tříd, porovnává výsledky s celorepublikovými studiemi a testuje vztahy mezi rizikovým chováním a trávením volného času. Bylo zjištěno, že popisovaný soubor jako celek vykazuje nižší zastoupení rizikového chování než srovnávací studie realizované v rámci Jihočeského kraje a celé České republiky. V rámci dílčích proměnných byl nalezen stoupající trend v užívání analgetik a užívání energetických nápojů mezi žáky šestých tříd. Výsledky také prokazují vztah mezi užíváním návykových látek a prevalencí kouření spolu s rizikovými volnočasovými aktivitami (zejména návštěvou diskoték) a také mezi dobou strávenou u počítače a konzumací energetických nápojů.

Klíčová slova: rizikové chování; starší školní věk; návykové látky; České Budějovice

Vloženo: 23. leden 2017; Revidováno: 12. září 2017; Přijato: 1. listopad 2017; Zveřejněno: 26. březen 2018  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Hrušková M, Mrhálek T. Risky behaviour in older school children. Kontakt. 2018;20(1):e81-88. doi: 10.1016/j.kontakt.2017.11.001.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Csémy L, Heller J, Pecinovská O, Šťastný V, Kostroňová T, Nová D, Mráčková E. Návykové chování a jeho kontext u mimořádně ohrožených skupin dětí. Praha: Notes: Výzkumná zpráva; 2003.
  2. Miovský M, Skácelová L, Zapletalová J, Novák P (Eds). Primární prevence rizikového chování ve školství. Praha: Sdružení SCAN, Univerzita Karlova v Praze & Togga; 2010.
  3. Sirůčková M. Psychosociální souvislosti rizikového chování v adolescenci: role vrstevnických a rodinných vztahů. Disertační práce. Brno: FSS; 2009.
  4. Gullone E, Robinson K. The inventory of parent and peer 120 attachment - revised (IPPA-R) for chilren: a psychometric investigation. Clinical Psychology and Psychotherapy 2005;12(1):67-79. Přejít k původnímu zdroji...
  5. Macek P. Adolescence: Psychologické a sociální charakteristiky dospívajících. Praha: Portál; 2003.
  6. Helus Z. Dítě v osobnostním pojetí: obrat k dítěti jako výzva a úkol pro učitele i rodiče. Praha: Portál; 2009.
  7. Jedlička R. Výchovné problémy s žáky: z pohledu hlubinné psychologie. Praha: Portál; 2011.
  8. Jessor R. New perspectives on adolescent risk behavior. Cambridge: Cambridge University Press; 1998. Přejít k původnímu zdroji...
  9. Sobotková I. Psychologie rodiny. Praha: Portál; 2007.
  10. Nielsen Sobotková V a kol. Rizikové a antisociální chování v adolescenci. Praha: Portál; 2014.
  11. Gažiková E. Ohrozenie dieťaťa v dôsledku pracovnej vyťaženosti rodičov. In: Timemanagement - rodinný život verzus pracovný čas a posolstvo osobnosti blahoslavenej Sári Salkaházi: zborník príspevkov z vedeckej konferencie s medzinárodnou účasťou, Košice 29. október 2014. Ružomberok: KU; 2014, s. 136-48.
  12. Langmeier J, Krejčířová D. Vývojová psychologie. Praha: Grada Publishing; 2006.
  13. Vágnerová M. Vývojová psychologie. Dětství a dospívání. Praha: Portál; 2012.
  14. Chomynová P, Csémy L, Mravčík V. Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD) 2015. Praha: Úřad vlády České republiky; 2016.
  15. Mravčík V (Ed.). Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2014. Praha: Úřad vlády České republiky; 2015.
  16. Hrubá D, Žaloudíková I. Chuť první cigarety: ovlivňuje vývoj kuřáckého chování? Česko-slovenská pediatrie 2011;66(1):6-12.
  17. Hrubá D, Žaloudíková I. Rodiče, děti a legální drogy. Alkoholizmus a drogové závislosti. Protialkoholický obzor 2009;44(5):257-71.
  18. Kastnerová M. Kouření a alkohol u dětí na základních školách Jihočeského kraje. Naše společnost 2008;6(2):19-28.
  19. Mann MJ, Smith ML, Kristiansson AL. Energy drink consumption and substance use risk in middle school students. Preventive Medicine Reports 2016;3(3): 279-82. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  20. Temple LJ. Caffeine use children: what we know, what we have left to learn, and why we should worry. Neuroscience and Biobehavioral Reviews 2009;33(6):793-806. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  21. Seifert MS, Schaechter LJ, Hershorin RE, Lipshultz ES. Health effects of energy drinks on children, adolescents, and young adults. Pediatrics 2011;127(3):511-28. Přejít na PubMed...
  22. Nowak D, Jasionowski A. Analysis of the consumption of caffeinated energy drinks among Polish adolescents. International Journal of Environmental Research and Public Health 2015;12(7):7910-21. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  23. Spilková J. Výzkum zdravotně rizikového chování. Přehled výsledků zpracovaných pro NMS. 2014.
  24. Spilková J, Pikhart H, Dzúrová D. Multilevel analysis of health risk behaviour in Czech teenagers. AUC Geographica 2015;50(1):91-100. Přejít k původnímu zdroji...
  25. Říčan P, Krejčířová D. Dětská klinická psychologie. Havlíčkův Brod: Grada Publishing; 2006.
  26. Fischer S, Škoda J. Sociální patologie - Analýza příčin a možnosti ovlivňování závažných sociálně patologických jevů. Praha: Grada Publishing; 2014.
  27. Novotný SJ, Okrajek P. Vliv vybraných charakteristik rodinného prostředí na rizikové chování 15tiletých adolescentů. E-psychologie, Českomoravská psychologická společnost 2012;6(2):9-21.
  28. Hodačová L, Čermáková E, Šmejkalová J, Hlaváčková E, Kalman M. Prevalence kouření v populaci českých dětí. Praktický lékař 2015;95(4):148-53.
  29. Světová zdravotnická organizace - WHO. Energy drinks cause concern for health of young people. WHO; 2014. [online] [28-05-2016]. Dostupné z: http://www.euro.who.int/en/health-topics/disease-prevention/nutrition/news/news/2014/10/energy-drinks-cause-concern-for-health-of-young-people
  30. Breda JJ, Whiting SH, Encarnacao R, Norberg S, Jones R, Reinap M, Jewell J. Energy drink consumption in Europe: a review of the risks, adverse health effects, and policy options to respond. Front. Public Health; 2014. [online] [28-05-2016]. Dostupné z: http://journal.frontiersin.org/article/10.3389/fpubh.2014.00134/full Přejít k původnímu zdroji...
  31. Jirák J, Köpplová B. Masová média. Praha: Portál; 2009.
  32. Anderson P, de Bruijn A, Angus K, Gordon R, Hastings R. Impact of alcohol advertising and media exposure on adolescent alcohol use: a systematic review of longitudinal studies. Alcohol and Alcoholism 2009;44(3):229-43. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  33. Califf RM, Woodcock J, Ostroff C. A proactive response to prescription opioid abuse. New England Journal of Medicine 2016;374:1480-5. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...