Kontakt 2019, 21(1):3-7 | DOI: 10.32725/kont.2019.007

Význam edukace o pohybové aktivitě v prevenci kardiovaskulárních onemocněníOšetřovatelství - původní práce

Ivana Chloubová1,*, Valérie Tóthová1, Věra Olišarová1, Lenka Šedová1, Marie Trešlová1, Sylva Bártlová1, Radka Prokešová2, Helena Michálková1
1 University of South Bohemia in České Budějovice, Faculty of Health and Social Sciences, Institute of Nursing, Midwifery and Emergency Care, České Budějovice, Czech Republic
2 University of South Bohemia in České Budějovice, Faculty of Health and Social Sciences, Institute of the Humanities in Helping Professions, České Budějovice, Czech Republic

Cílem příspěvku je popsat přínos pohybové aktivity v prevenci kardiovaskulárních onemocnění a možnosti sester a lékařů při poskytování zdravotní edukace v oblasti pohybových aktivit. Příspěvek přináší data z kvantitativního výzkumu, který byl realizován za účelem zjištění stavu edukace v oblasti pohybových aktivit. Lze konstatovat, že o změně životního stylu z hlediska úpravy pohybových aktivit hovoří s občany častěji lékař než sestra. O nutnosti úprav pohybových aktivit hovoří s pacientem vždy nebo často přibližně pětina lékařů, necelá čtvrtina lékařů na toto téma s pacientem nehovoří nikdy. Frekvence hovorů s lékařem o nutnosti úpravy pohybových aktivit se významně liší dle pohlaví, věku pacienta, jeho vzdělání, rodinného stavu, místa bydliště a zaměstnání. O nutnosti úprav v pohybových aktivitách hovoří s pacientem vždy nebo často 11,4 % sester, více než dvě pětiny sester na toto téma s pacientem nehovoří nikdy. Frekvence hovorů se sestrou o nutnosti úpravy pohybových aktivit se významně liší dle věku pacienta, jeho vzdělání, rodinného stavu, velikosti místa bydliště a zaměstnání. Z hlediska změny cvičení hodnotí občané pozitivněji vliv lékařů. Vliv sestry na změnu cvičení hodnotí jako velmi dobrý či dobrý 24,8 % občanů, průměrné hodnocení zvolilo 51,1 % dotázaných a jako špatný či velmi špatný označilo vliv sestry v této oblasti 24,1 % respondentů. Hodnocení vlivu sestry na změnu cvičení významně souvisí s pohlavím, velikostí místa bydliště a zaměstnáním občana. Výzkumné šetření prokázalo, že přestože aktivita je zdravotnickými pracovníky nabízena, občané, především ve věkové kategorii 40-59 let, této možnosti nevyužívají.

Klíčová slova: Kardiovaskulární onemocnění; Pohybová aktivita; Prevence; Sestra

Vloženo: 12. září 2018; Přijato: 19. prosinec 2018; Zveřejněno online: 11. únor 2019; Zveřejněno: 27. březen 2019  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Chloubová I, Tóthová V, Olišarová V, Šedová L, Trešlová M, Bártlová S, et al.. The importance of education on physical activities regarding cardiovascular illnesses. Kontakt. 2019;21(1):3-7. doi: 10.32725/kont.2019.007.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Bártlová S (2005). Sociologie medicíny a zdravotnictví. Praha: Grada.
    2. Bulava A (2017). Kardiologie pro nelékařské zdravotnické obory. Praha: Grada.
    3. Dolák F, Hudáčková A, Chloubová I, Tamáš Otásková J (2017). Přístup pacientů k prevenci z pohledu všeobecných praktických lékařů. Praktický lékař 97(1): 31-35.
    4. Erzsébet AZ (2016). Gondolatok az ápolói kompetenciáról. Nővér 29(2): 22-32.
    5. Guyatt GH, Oxman AD, Vist GE, Kunz R, Falck-Ytter Y, Alonso-Coello P, et al. (2008). GRADE: an emerging consensus on rating quality of evidence strength of recommendations. BMJ 336(7650): 924-926. DOI: 10.1136/bmj.39489.470347.AD. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Hamrik Z, Sigmundová D, Kalman M, Pavelka J, Sigmund E (2014). Physical activity and sedentary behaviour in Czech adults: Results from the GPAQ study. Eur J Sport Sci 14(2): 193-198. DOI: 10.1080/17461391.2013.822565. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Hořejší J (1987). První zkušenosti intenzifikovaného programu prevence ischemické choroby srdeční. Zasedání koordinátorů národních programů. Kardiovaskulární zpravodaj 7(4): 61-89.
    8. Kordulová P (2017). Vzdělávání sester v akutní kardiologii. Interv Akut Kardiol 16(1): 32-34.
    9. Levin-Zamir D, Baron-Epel OB, Cohen V, Elhayany A (2016). The association of health literacy with health behavior, socioeconomic indicators, and self-assessed health from a national adult survey in Israel. J Health Commun 21(2): 61-68. DOI: 10.1080/10810730.2016.1207115. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Luepker RV, Evans A, McKeigue P, Reddy KS (2002). Cardiovascular survey methods. Geneva: World Health Organization.
    11. Luepker RV, Evans A, McKeigue P, Reddy KS (2004). Cardiovascular survey methods. Geneva: World Health Organization.
    12. Melloni C, Berger JS, Wang TY, Gunes F, Stebbins A, Pieper KS, et al. (2010). Representation of women in randomized clinical trials of cardiovascular disease prevention. Circ Cardiovasc Qual Outcomes 3: 135-142. DOI: 10.1161/CIRCOUTCOMES.110.868307. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Miller WR, Rollnick S (2004). Motivační rozhovory. Příprava lidí ke změně závislého chování. Tišnov: Sdružení SCAN.
    14. Paffenbarger RS, Brand RJ, Sholtz RI, Jung DL (1978). Energy expenditure, cigarette smoking, and blood pressure level as related to death from specific diseases. Am J Epidemiol 108(1): 12-18. DOI: 10.1093/oxfordjournals.aje.a112578. Přejít k původnímu zdroji...
    15. Perk J, De Backer G, Gohlke H, Graham I, Reiner Z, Verschuren M (2012). European guidelines on cardiovascular disease prevention in clinical practice (version 2012). The fifth joint task force of the escand other societies on cardiovascular disease prevention in clinical practice (constituted by representatives of nine societies and by invited experts). Eur Heart J 33(13): 1635-1701. DOI: 10.1093/eurheartj/esh092. Přejít k původnímu zdroji...
    16. Rose G, Blackburn H (1968). Cardiovascular survey methods. Monogr Ser World Health Organ 56: 1-188. Přejít na PubMed...
    17. Rosolová H, et al. (2013). Preventivní kardiologie v kostce. Praha: Axonite.
    18. Šimon, J, et al. (2001). Epidemiologie a prevence ischemické choroby srdeční. Praha: Grada.
    19. Špinar J, Vítovec J, et al. (2007). Jak dobře žít s nemocným srdcem. Praha: Grada.
    20. ÚZIS ČR (2014). Zdravotnická ročenka České republiky 2013. Praha: ÚZIS ČR.

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License (CC BY-NC-ND 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah