Kontakt 2019, 21(1):32-38 | DOI: 10.32725/kont.2018.003

Prediktory zvýšených depresivních příznaků v poporodním obdobíOšetřovatelství - původní práce

Lubica Banovcinova *, Zuzana Skodova, Kristina Jakubcikova
Comenius University, Jessenius Faculty of Medicine, Department of Midwifery, Martin, Slovak Republic

Úvod: Těhotenství a poporodní období jsou rizikovým obdobím v životě ženy, pokud jde o projev duševních poruch, jako je poporodní deprese. Předchozí výzkum identifikoval několik rizikových faktorů ovlivňujících nástup a průběh poporodní deprese.

Cíl: (1) zjištění výskytu depresivních příznaků u skupiny žen po porodu; (2) ověření vlivu vybraných faktorů na úrovni poporodní deprese.

Metodika: Vzorek byl sestaven z 510 matek v poporodním období v průměrném věku 30,6 let (± 5,3, v rozmezí 19-45 let). Na měření postnatální deprese byla použita Edinburská škála k měření symptomů deprese a vlastní dotazník byl použit k posouzení vybraných faktorů, které by mohly ovlivnit úroveň symptomů deprese.

Výsledky: Na Edinburské škále respondenti dosáhli průměrného skóre 9,3 ± 5,6; prevalence závažných depresivních symptomů byla 25,3 %. Lineární regresní model ukázal, že významnými prediktory deprese po porodu byly: nižší vzdělání; historie deprese; závislost na názorech druhých; obavy ohledně budoucnosti; nízká úroveň spokojenosti s mateřstvím; problémy s partnerem; problémy s kojením; plačtivé dítě; negativní emoce vůči dítěti; špatné zvládnutí mateřství.

Diskuse: Významné prediktory poporodní deprese identifikované v této studii lze snadno zjistit v klinické praxi pomocí jedinečného dlouhodobého kontaktu, který má žena s její prenatální porodní asistentkou. Vyhodnocení emočního zdraví matek a screening rizikových faktorů poporodní deprese mohou umožnit porodním asistentkám identifikovat ty rizikové a zasáhnout včas.

Klíčová slova: Edinburská škála poporodní deprese; poporodní období; prediktory; příznaky deprese

Vloženo: 18. květen 2018; Přijato: 16. říjen 2018; Zveřejněno online: 11. leden 2019; Zveřejněno: 27. březen 2019  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Banovcinova L, Skodova Z, Jakubcikova K. Predictors of increased depressive symptoms in the postpartum period. Kontakt. 2019;21(1):32-38. doi: 10.32725/kont.2018.003.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Abdollahi F, Zarghami M, Azhar MZ, Sazlina SG, Lye MS (2014). Predictors and incidence of post-partum depression: a longitudinal cohort study. J Obstet Gynaecol Res 40(12): 2191-2200. DOI: 10.1111/jog.12471. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Asselmann E, Wittchen HU, Erler L, Martini J (2016). Peripartum changes in social support among women with and without anxiety and depressive disorders prior to pregnancy: a prospective-longitudinal study. Arch Womens Ment Health 19(6): 943-952. DOI: 10.1007/s00737-016-0608-6. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Austin MP, Tully L, Parker G (2007). Examining the relationship between antenatal anxiety and postnatal depression. J Affect Disord 101(1-3): 169-174. DOI: 10.1016/j.jad.2006.11.015. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Bašková M (2015). Metodika psychofyzické přípravy na porod. Praha: Grada.
    5. Batmaz G, Dane B, Sarioglu A, Kayaoglu Z, Dane C (2015). Can we predict postpartum depression in pregnant women? Clin Exp Obstet Gynecol 42(5): 605-609. DOI: 10.12891/ceog1910.2015. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Beck CT, Gable RK (2000). Postpartum Depression Screening Scale: development and psychometric testing. Nurs Res 49(5): 272-282. DOI: 10.1097/00006199-200009000-00006. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Bell AF, Carter CS, Davis JM, Golding J, Adejumo O, Pyra M, et al. (2016). Childbirth and symptoms of postpartum depression and anxiety: a prospective birth cohort study. Archives of Women's Mental Health 19(2): 219-227. DOI: 10.1007/s00737-015-0555-7. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Cox JL, Holden JM, Sagovsky R (1987). Detection of postnatal depression: Development of the 10-item Edinburgh Postnatal Depression Scale. Br J Psychiatry 150: 782-786. DOI: 10.1192/bjp.150.6.782. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Dagher RK, Shenassa ED (2012). Prenatal health behaviors and postpartum depression: is there an association? Arch Womens Ment Health 15(1): 31-37. DOI: 10.1007/s00737-011-0252-0. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Ding T, Wang DX, Qu Y, Chen Q, Zhu SN (2014). Epidural labor analgesia is associated with a decreased risk of postpartum depression: a prospective cohort study. Anesth Analg 119(2): 383-392. DOI: 10.1213/ANE.0000000000000107. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Faisal-Cury A, Menezes PR, Quayle J, Matijasevich A (2017). Unplanned pregnancy and risk of maternal depression: secondary data analysis from a prospective pregnancy cohort. Psychol Health Med 22(1): 65-74. DOI: 10.1080/13548506.2016.1153678. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Fiala A, Švancara J, Klánová J, Kašpárek T (2017). Sociodemographic and delivery risk factors for developingpostpartum depression in a sample of 3233 mothers from the Czech ELSPAC study. BMC Psychiatry 17(1): 104. DOI: 10.1186/s12888-017-1261-y. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Halbreich U, Karkun S (2006). Cross-cultural and social diversity of prevalence of postpartum depression and depressive symptoms. J Affect Disord 91(2-3): 97-111. DOI: 10.1016/j.jad.2005.12.051. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Helle N, Barkmann C, Bartz-Seel J, Diehl T, Ehrhardt S, Hendel A, et al. (2015). Very low birth-weight as a risk factor for postpartum depression four to six weeks postbirth in mothers and fathers: Cross-sectional results from a controlled multicentre cohort study. J Affect Disord 180:154-161. DOI: 10.1016/j.jad.2015.04.001. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Inandi T, Elci OC, Ozturk A, Egri M, Polat A, Sahin TK (2002). Risk factors for depression in postnatal first year, in eastern Turkey. Int J Epidemiol 31(6): 1201-1207. DOI: 10.1007/s00127-005-0949-3. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Izáková Ľ (2015). Duševné zdravie počas tehotenstva a po pôrode. Psychiatria pre prax 16(3): 18-20.
    17. Izáková Ľ, Borovská M, Baloghová B, Krištúfková A (2013). Výskyt depresívnych príznakov v popôrodnom období. Psychiatria pre prax 14(2):75-78.
    18. Kumwar D, Corey EK, Sharma P, Risal A (2015). Screening for Postpartum Depression and Associated Factors among Women who Deliver at a University Hospital, Nepal. Kathmandu Univ Med J (KUMJ) 13(1): 44-48. DOI: 10.3126/kumj.v13i1.13752. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Lee YJ, Yi SW, Ju DH, Lee SS, Sohn WS, Kim IJ (2015). Correlation between postpartum depression and premenstrual dysphoric disorder: Single center study. Obstet Gynecol Sci 58(5): 353-358. DOI: 10.5468/ogs.2015.58.5.353. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Martini J, Petzoldt J, Einsle F, Beesdo-Baum K, Höfler M, Wittchen HU (2015). Risk factors and course patterns of anxiety and depressive disorders during pregnancy and after delivery: a prospective-longitudinal study. J Affect Disord 175: 385-395. DOI: 10.1016/j.jad.2015.01.012. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Mazúchová L, Kelčíková S, Vasiľková P (2016b). Informovanosť žien o bondingu. Pediatr praxi 17(2): 122-125. Přejít k původnímu zdroji...
    22. Mazúchová L, Kelčíková S, Vasiľková P, Buchanec J (2016a). Podpora bondingu po pôrode. Česko-Slovenská Pediatrie 71(4): 196-201.
    23. Milgrom J, Gemmill AW, Bilszta JL, Hayes B, Barnett B, Brooks J, et al. (2008). Antenatal risk factors for postnatal depression: A large prospective study. J Affect Disord 108(1-2): 147-157. DOI: 10.1016/j.jad.2007.10.014. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. Patel RR, Murphy DJ, Peters TJ (2005). Operative delivery and postnatal depression: a cohort study. BMJ 330(7496): 879. DOI: 10.1136/bmj.38376.603426.D3. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    25. Petzoldt J, Wittchen HU, Einsle F, Martini J (2016). Maternal anxiety versus depressive disorders: specific relations to infants' crying, feeding and sleeping problems. Child Care, Health Dev 42(2): 231-245. DOI: 10.1111/cch.12292. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. Pidermann V (2006). Žena a poruchy nálady. Praha: Galén.
    27. Reck C, Zietlow AL, Müller M, Dubber S (2016). Perceived parenting stress in the course of postpartum depression: the buffering effect of maternal bonding. Arch of Womens Ment Health 19(3): 473-482. DOI: 10.1007/s00737-015-0590-4. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    28. Rich-Edwards JW, Kleinman K, Abrams A, Harlow BL, McLaughlin TJ, Joffe, H., et al. (2006). Sociodemographic predictors of antenatal and postpartum depressive symptoms among women in a medical group practice. J Epidemiol Community Health 60(3): 221-227. DOI: 10.1136/jech.2005.039370. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    29. Seimyr L, Welles-Nyström B, Nissen E (2013). A history of mental health problems may predict maternal distress in women postpartum. Midwifery 29(2): 122-131. DOI: 10.1016/j.midw.2011.11.013. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    30. Söderquist J, Wijma B, Thorbert G, Wijma K (2009). Risk factors in pregnancy for post-traumatic stress and depression after childbirth. BJOG 116(5): 672-680. DOI: 10.1111/j.1471-0528.2008.02083.x. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    31. Steinberg JR, Rubin LR (2014). Psychological Aspects of Contraception, Unintended Pregnancy, and Abortion. Policy Insights Behav Brain Sci 1(1): 239-247. DOI: 10.1177/2372732214549328. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    32. Tebbe BBM, Terluin B, Koelewijn JM (2013). Assessing psychological health in midwifery practice: A validation study of the Four-Dimensional Symptom Questionnaire (4DSQ), a Dutch primary care instrument. Midwifery 29(6): 608-615. DOI: 10.1016/j.midw.2012.05.004. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    33. Verkerk GJM, Pop VJM, Van Son MJM, Van Heck GL (2003). Prediction of depression in the postpartum period: a longitudinal follow-up study in high-risk and low-risk women. J Affect Disord 77(2): 159-166. DOI: 10.1016/S0165-0327(02)00146-5. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    34. Zubaran C, Foresti K (2011). Investigating quality of life and depressive symptoms in the postpartum period. Women Birth 24(1): 10-16. DOI: 10.1016/j.wombi.2010.05.002 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License (CC BY-NC-ND 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah