Kontakt 2019, 21(1):80-86 | DOI: 10.32725/kont.2018.005

Nástroje pro hodnocení bolesti u pacientů na umělé plicní ventilaciOšetřovatelství - přehledový článek

Alena Kohlová1,2,3,*, Katarína Žiaková1
1 Comenius University in Bratislava, Jessenius Faculty of Medicine in Martin, Department of Nursing, Martin, Slovak Republic
2 Jan Evangelista Purkyně University in Ústí nad Labem, Faculty of Health Studies, Department of Nursing and Midwifery, Ústí nad Labem, Czech Republic
3 Jan Evangelista Purkyně, University in Ústí nad Labem, Masaryk Hospital in Ústí nad Labem, Clinic of Anaesthesiology, Perioperative and Intensive Medicine, Ústí nad Labem, Czech Republic

Cílem literárního přehledu bylo vyhledat nástroje používané pro hodnocení bolesti u pacientů na umělé plicní ventilaci, kteří nemohou verbalizovat svoji bolest. Výzkum se uskutečnil na základě systematického vyhledávání v dostupných elektronických licencovaných a volných dostupných databázích Ebsco, Nursing Ovid, PubMed, Scopus a Web of Science. Pro hledání ve výše uvedených databázích byla použita tato klíčová slova: pain assessment, pain management, intensive care, critical care, nursing. Reference získané prvotním vyhledáváním byly podrobeny užšímu výběru, tak aby splnily následující kritéria: zaměření na hodnocení bolesti u pacientů v intenzivní péči, studie prezentující jednorozměrný nebo multidimenzionální nástroj, testování nástrojů probíhalo u pacientů spontánně ventilujících nebo na umělé plicní ventilaci, nástroj byl testován na využitelnost a psychometrické vlastnosti. Pomocí těchto kritérií bylo v této fázi nalezeno 1 153 plnotextů. Po analýze bylo do konečného přehledu zahrnuto 14 výzkumných studií. Bylo dohledáno šest měřicích nástrojů zaměřených na hodnocení bolesti u pacientů na umělé plicní ventilaci. Na základě analýzy a komparace dohledaných nástrojů se jako nejvhodnější nástroj pro hodnocení bolesti u pacientů na umělé plicní ventilaci jeví nástroje Behavioral Pain Scale a The Critical Care Observation Tool. V současné době existuje řada měřicích nástrojů, které mohou být použity k hodnocení bolesti u pacientů na umělé plicní ventilaci, ovšem žádný z nich není jazykově a kulturně validován pro české ošetřovatelské prostředí. Používání vhodného a platného nástroje pro posouzení bolesti u pa- cientů na umělé plicní ventilaci, kteří nemohou verbalizovat přítomnost bolesti, je u této skupiny pacientů základem pro detekci a eliminaci bolesti.

Klíčová slova: bolest; intenzivní péče; nástroj hodnocení bolesti; umělá plicní ventilace

Vloženo: 21. duben 2018; Přijato: 2. listopad 2018; Zveřejněno online: 11. leden 2019; Zveřejněno: 27. březen 2019  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Kohlová A, Žiaková K. Pain assessment tools in patients with artificial ventilation. Kontakt. 2019;21(1):80-86. doi: 10.32725/kont.2018.005.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Ahlers SJ, van der Veen AM, van Dijk M, Tibboel D, Knibble CA (2010). The use of Behavioral Pain Scale to assess pain in conscious sedated patients. Anesth Analg 110(1): 127-133. DOI: 10.1213/ANE.0b013e3181c3119e. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Akça O, Melischek M, Scheck T, Hellwagner K, Arkiliç CF, Kurz A, et al. (1999). Postoperative pain and subcutaneous oxygen pension. Lancet 354(9172): 41-42. DOI: 10.1016/S0140-6736(99)00874-0. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Barr J, Fraser GL, Puntillo K, Ely EW, Gélinas C, Dasta JF, et al. (2013).Clinical practice guidelines for the management of pain, agitation, and delirium in adult patients in the intensive care unit: Executive summary. Am J Health Syst Pharm 70(1): 53-58. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Bartůněk P, Jurásková D, Heczková J, Nalos D (2016). Vybrané kapitoly z intenzivní péče. Praha: Grada Publishing.
    5. Chanques G, Pohlman A, Kress JP, Molinari N, Jong de A, Jaber S, et al. (2014). Psychometric comparison of three behavioural scales for the assessment of pain in critically ill patients unable to self-report. Critical Care 18 R160. DOI: 10.1186/cc14000. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Chapman CR, Tuckett RP, Song CW (2008). Pain and stress in systems perspective: reciprocal neural, endocrine, and imine interactions. J Pain 9(2): 122-145. DOI: 10.1016/j.jpain.2007.09.006. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Dehghani H, Tavangar H, Ghandehari A (2014). Validity and reliability of behavioral pain scale in patients with low level of consciousness due to head trauma hospitalized in intensive care unit. Arch Trauma Res 3(1): e18608. DOI: 10.5812/atr.18608. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Gélinas C, Fillion L, Puntillo K, Viens C, Fortier M (2006). Validation of the Critical-Care Pain Observation Tool for non-verbal adult patients. Am J Crit Care 15(4): 420-427. Přejít k původnímu zdroji...
    9. Gélinas C, Fillion L, Puntillo KA (2008). Item selection and content validity of the Critical-Care Pain Observation Tool for non-verbal adults. J Adv Nurs 65(1): 203-216. DOI: 10.1111/j.1365-2648.2008.04847.x. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Gélinas C, Harel F, Fillion L, Puntillo K, Johnston C (2009). Sensitivity and specificity of the Critical-Care Observation Tool for the detection of pain in intubated adults after cardiac surgery. J Pain Symptom Manage 37(1): 59-67. DOI: 10.1016/j.jpainsymman.2007.12.022. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. IASP TWG (2012). International association for the study of pain; pain taxonomy. [online] [cit. 2018-03-05]. Available from: http://www.iasp-pain.org/Taxonomy
    12. Kabes AM, Graves JK, Norris J (2009). Futher validation of the Nonverbal Pain Scale in intensive care patients. Crit Care Nurse 29(1): 59-66. DOI: 10.4037/ccn2009992. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Klein DG, Dumpe M, Katz E, Bena J (2010). Pain assessment in the intensive care unit: development and psychometric testing of the Nonverbal Pain Assessment Tool. Heart Lung 39(6): 521-528. DOI: 10.1016/j.hrtlng.2010.05.053. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Latorre Marco I, Solíz Muñoz M, Falero Ruiz T, Larrasquitu Sánchez A, Romay Peréz AB, Millán Santos I (2011). Grupo del proyecto de Investigación ESCID. Validación de la Escala de condustas indicadoras de dolor para valorar el dolor en pacientes críticos, no comunicativos y sometidos a ventilaciónmecánica: resultados del proyecto ESCID. Enferm Intensiva 22: 3-12. DOI: 10.1016/j.enfi.2010.09.005. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Latorre-Marco I, Acevedo-Nuevo M, Solíz-Muñoz M, Hernándes-Sánchez L, López-López C, Sánchez-Sánchez MM, et al. (2016). Psychometric validation of the behavioral indicators of pain scale for the assessment of pain in mechanically ventilated and unable to self-report critical care patients. Med Intensiva 40(8): 463-473. DOI: 10.1016/j.medin.2016.06.004. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Marmo L, Fowler S (2010). Pain assessment tool in critically ill post-open heart surgery patient population. Pain Manag Nurs 11(3): 134-140. DOI: 10.1016/j.pmn.2009.05.007. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Marx D, Vlček F (2013). Akreditační standardy pro nemocnice: obsahující hodnoticí požadavky specifikované v příloze č. 1 vyhlášky MZ ČR č. 102/2012 Sb., o hodnocení kvality a bezpečí lůžkové zdravotní péče. Praha: SAK společně s TIGIS.
    18. Odhner M, Wegman D, Freeland N, Steinmetz A, Ingersoll G (2003). Assessing pain control nonverbal critically ill adults. Dimens Crit Care Nurse 22(6): 260-267. Přejít k původnímu zdroji...
    19. Olsen BF, Rustøen T, Sandvik L, Miaskowski C, Jacobsen M, Valeberg BT (2015). Development of a pain management algorithm for intensive care units. Heart Lung (44): 521-527. DOI: 10.1016/j.hrtlng.2015.09.001. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Pasero C, McCaffery M (2005). No self-report means no pain-intensity rating. Am J Nurs 105(10): 50-53. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Payen JF, Bru O, Bosson JL, Lagrasta A, Novel E, Deschaux I, et al. (2001). Assessing pain in critically ill sedated patients by using a behavioral pain scale. Crit Care Med 29(12): 2258-2263. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Payen JF, Chanques G, Mantz J, Hercule C, Auriant I, Leguillou JL, et al. (2007). Current Practices in Sedation and Analgesia for Mechanically Ventilated Critically Ill Patients. Anesthesiology 106(4): 687-695. DOI: 10.1097/01.anes.0000264747.09017.da. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. Pedersen LK, Rahbek O, Nikolajsen L, Møller-Madsen B (2017). Assessment of pain in children with cerebral palsy focused on translation and clinical feasibility of the revised FLACC score. Scand J Pain 9(1): 49-54. DOI: 10.1016/j.sjpain.2015.06.005. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. Puntillo K, Stannard D, Miaskowski C, Kehrle K, Gleeson S (2002). Use of a pain assessment and intervention notation (P.A.I.N) tool in critical care nursing practice: nurses' evaluations. Heart Lung 31: 303-314. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    25. Puntillo K (1990). Pain experiences of intensive care unit patients. Heart Lung 19(5 Pt 1): 526-533.
    26. Shannon K, Bucknall T (2003). Pain assessment in critical care: what have we learnt from research. Intensive Crit Care Nurs 19(3): 154-162. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    27. Skrobik Y, Ahern S, Leblanc M, Marquis F, Awissi DK, Kavanagh PB (2010). Protocolized Intensive Care Unit Management of Analgesia, Sedation, and Delirium Improves Analgesia and Subsyndromal Delirium Rates. Anesthesia 111(2): 451-463. DOI: 10.1213/ANE.0b013e3181d7e1b8. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    28. Wibbenmeyer L, Sevier A, Liao J, Williams I, Latenser B, Lewis R 2nd, et al. (2011). Evaluation of the usefulness of two established assessment tools a burn population. J Burn Care res 32(1): 52-60. DOI: 10.1097/BCR.0b013e3182033359. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    29. Wøien H, Bjørk IT (2013). Intensive care pain treatment and sedation. Intensive and critical care nursing. Intensive Crit Care Nurs 29(3): 128-136. DOI: 10.1016/j.iccn.2012.11.003. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License (CC BY-NC-ND 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah