Kontakt 2019, 21(3):234-239 | DOI: 10.32725/kont.2019.028

Sociální opora v edukaci pacientů s kardiovaskulárními chorobami: situace v České republiceOšetřovatelství - původní práce

Lenka Šedová1,*, Valérie Tóthová1, Věra Olišarová1, Sylva Bártlová1, Ivana Chloubová1, Helena Michálková1, Marie Trešlová1, Radka Prokešová2, Kristýna Toumová1, Věra Adámková3
1 University of South Bohemia in České Budějovice, Faculty of Health and Social Sciences, Institute of Nursing, Midwifery, and Emergency Care, České Budějovice, Czech Republic
2 University of South Bohemia in České Budějovice, Faculty of Health and Social Sciences, Institute of the Humanities in Nursing Professions, České Budějovice, Czech Republic
3 Institute for Clinical and Experimental Medicine, Preventive Cardiology Department, Prague, Czech Republic

Výskyt kardiovaskulárních chorob je vázán na rizikové faktory životního stylu. Tradičními ovlivnitelnými faktory jsou kouření, výživa, fyzická aktivita a psychosociální faktory. Mezi psychosociální faktory konkrétně patří nízké socioekonomické postavení, nedostatek sociální opory, pracovní stres a stav nebo způsob rodinného života, deprese a úzkost, nepřátelství. Cílem předložené studie bylo prokázat souvislost názorů na sledování vybraných psychosociálních faktorů kardiovaskulárních chorob s vybranými sociodemografickými charakteristikami. K naplnění cílů byla využita kvantitativní metoda s využitím řízených rozhovorů. Celkem bylo osloveno 1 992 osob ve věku 40 let. Soubor byl reprezentativní věkem, pohlavím i bydlištěm. Zjištěné informace byly podrobeny statistické analýze a míra závislosti byla hodnocena pomocí chí-2 testu, t-testu a testu analýzy. Z výsledků je patrné, že se lékaři v rámci prevence ve své praxi orientují na získání informací o zaměstnání svých pacientů, o životním stylu pacienta i o tom, jak diagnostikované kardiovaskulární onemocnění ovlivňuje běžný život pacientů. Méně často dochází v praxi ke zjištění otázek k socioekonomickým faktorům. Ve většině otázek byla zachycena signifikantní souvislost s věkem, zaměstnáním a rodinným stavem. Kladně na otázky častěji odpovídali respondenti nad 60 let, respondenti ovdovělí a respondenti v invalidním nebo starobním důchodu. Tento fakt může souviset s cílenou intervencí u těchto ohrožených skupin pacientů. Pro většinu respondentů je rodina oporou v úpravě životosprávy.

Klíčová slova: kardiovaskulární; faktory; choroby; pacient; psychosociální; opora

Vloženo: 15. srpen 2018; Přijato: 31. leden 2019; Zveřejněno online: 29. duben 2019; Zveřejněno: 18. září 2019  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Šedová L, Tóthová V, Olišarová V, Bártlová S, Chloubová I, Michálková H, et al.. Social support in the education of patients with cardiovascular diseases: the situation in the Czech Republic. Kontakt. 2019;21(3):234-239. doi: 10.32725/kont.2019.028.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Albus C (2010). Psychosocial and social factors in coronary heart disease. Ann Med 42(7): 487-494. DOI: 10.3109/07853890.2010.515605. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Albus Ch, Hermann-Lingen Ch (2015). Behaviour and motivation. In: Gielen S, De Backer G, Piepoli M, Wood D (Eds). The ESC textbook of preventive cardiology. Oxford: Oxford University Press, pp. 105-112.
    3. Bruthans J, Mayer O Jr, De Bacquer D, De Smedt D, Reiner Z, Kotseva K, et al. (2016). Educational level and risk profile and risk control in patients with coronary heart disease. Eur J Prev Cardiol 23(8): 881-890. DOI: 10.1177/2047487315601078. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Buford WT, Anton DS, Bavry AA, Carter CS, Daniels MJ, Pahor M (2015). Multi-modal intervention to reduce cardiovascular risk among hypertensive older adults: Design of a randomized clinical trial. Contemp Clin Trials 43: 237-242. DOI: 10.1016/j.cct.2015.06.019. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Callander EJ, McDermott R (2017). Measuring the effects of CVD interventions and studies across socioeconomic groups: A brief review. Int J Cardiol 227: 635-643. DOI: 10.1016/j.ijcard.2016.10.085. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Cífková R, Skodová Z, Bruthans J, Adámková J, Jozífová M, Galovcová M, et al. (2010). Longitudinal trends in major cardiovascular risk factors in the Czech population between 1985 and 2007/8. Czech MONICA and Czech post-MONICA. Atherosclerosis 211(2): 676-681. DOI: 10.1016/j.atherosclerosis.2010.04.007. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Compare A, Zarbo C, Manzoni GM, Castelnuovo G, Baldassari E, Bonardi A (2013). Social support, depression, and heart disease: a ten year literature review. Front Psychol 4: 384. DOI: 10.3389/fpsyg.2013.00384. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. de Mestral C, Stringhini S (2017). Socioeconomic status and cardiovascular disease: an update. Curr Cardiol Rep 19: 115. DOI: 10.1007/s11886-017-0917-z. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Doležel J, Jarošová D (2015). Analysis of clinical practice guidelines for cardiovascular disease prevention. Kontakt 17(2): 96-102. DOI: 10.1016/j.kontakt.2015.05.001. Přejít k původnímu zdroji...
    10. Gielen S, Backer De G; Piepoli FM, Wood D (2015). The ESC Textbook of preventive cardiology. Oxford: Oxford University Press. Přejít k původnímu zdroji...
    11. Kabátová O, Uríčková A, Botíková A (2014). Factors affecting the incidence of depression in the elderly. Cent Eur J Nurs Midw 5(3): 105-111. DOI: 10.15452/CEJNM.2014.05.0004. Přejít k původnímu zdroji...
    12. Kajanová A, Urban D, Hajduchová H (2016). Závěr, shrnutí, doporučení, intervence. In: Kajanová A et al. (Eds). Sociální determinanty zdraví u obyvatel sociálně vyloučených lokalit žijících v Jihočeském kraji. Praha: NLN, pp. 85-88.
    13. Kivimäki M, Kawachi I (2015). Work stress as a risk factor for cardiovascular disease. Curr Cardiol Rep 17(9): 74. DOI: 10.1007/s11886-015-0630-8. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Labarthe RD (2010). Epidemiology and prevention of cardiovascular diseases. London: Janes and Barlett Publishers.
    15. Piepoli MF, Hoes WH; Agewall S, Albus C, Brotons C, Catapano AL, et al. (2016). European Guidelines on cardiovascular disease prevention in clinical practice: The sixth joint task force of the European society of cardiology and other societies on cardiovascular disease Prevention in Clinical Practice (constituted by representatives of 10 societies and by invited experts). Eur Heart J 37(29): 2315-2381. DOI: 10.1093/eurheartj/ehw106. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Puska P, Norrving Bo, World Health Organization (2011). Global Atlas on cardiovascular disease prevention and control. Geneva: WHO.
    17. Schwarzer R (2008). Modeling health behavior change: how to predict and modify the adoption and maintenance of health behaviors. Appl Psychol 57(1): 1-29. DOI: 10.1111/j.1464-0597.2007.00325.x. Přejít k původnímu zdroji...
    18. Slouka D et al. (2018a). Otorinolaryngologie. Praha: Galén.Slouka D, Kučera R, Hošek P, Gál B, Trčka O, Kostlivý T, Havel D (2018b). Key problems of the quality of life of patients aftertotal laryngectomy. Kontakt 20(3): 249-255. DOI: 10.1016/j.kontakt.2018.08.006. Přejít k původnímu zdroji...
    19. Solgajová A, Sollár T, Vörösová G (2015). Gender, age and proactive coping as predictors of coping in patients with limb amputation. Kontakt 17(1): e1-e7. DOI: 10.1016/j.kontakt.2015.01.005 Přejít k původnímu zdroji...
    20. Töres T, Brisson Ch, Ouimet GM (2015). Psychosocial factors I the prevention of cardiovascular disease. In: Gielen S, De
    21. ÚZIS ČR (2016). Zdravotnická ročenka České republiky 2016. Praha: ÚZIS ČR.
    22. Wilkins E, Wilson L, Wickramasinghe K, Bhatnagar P, Leal J, Luengo-Fernandez R, et al. (2017). European cardiovascular disease statistics 2017. Brussels: European Heart Network.
    23. 0% 10.0% 20.0% 30.0% 40.0% 50.0% 60.0% 70.0% 80.0%
    24. 0% 10.0% 20.0% 30.0% 40.0% 50.0% 60.0% 70.0% 80.0%

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License (CC BY-NC-ND 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah