Kontakt 2019, 21(3):286-290 | DOI: 10.32725/kont.2019.030

Porovnání nástrojů sloužících k hodnocení bolesti v chirurgii v České republice a zahraničíOšetřovatelství - přehledový článek

Kristýna Toumová *, Vendula Dvořáková, Věra Olišarová, Valérie Tóthová
University of South Bohemia in České Budějovice, Faculty of Health and Social Sciences, Institute of Nursing, Midwifery and Emergency Care, České Budějovice, Czech Republic

Úvod: Bolest provází člověka odnepaměti při mnoha životních událostech - od narození až po smrt. V dnešní době máme mnoho způsobů její léčby. K tomu, aby však patřičná léčba mohla být zahájena, je zapotřebí správně bolest zhodnotit. K získání těchto informací pomáhají zdravotníkům různé měřicí nástroje, které se soustřeďují na zhodnocení místa, intenzity, šíření bolesti, spojitost s denní dobou, fyzickou či psychickou aktivitou nebo předchozí zkušenosti pacienta.

Cíl: Cílem tohoto příspěvku je zjistit, jaké místo zaujímají měřicí nástroje v rámci hodnocení bolesti u chirurgických pacientů. Dále pak zmapovat využití jednotlivých nástrojů na bolest v České republice a ve světě.

Metodika: Pro zpracování předložené publikace byla využita metoda obsahové analýzy dokumentů. Vyhledávání bylo realizováno pomocí klíčových slov, která byla zadána do databází EBSCO, PubMed, Medvik a Scopus. Další informace pak byly vyhledávány v odborných monografiích, které se zabývají možností hodnocení bolesti u chirurgických pacientů či využití vhodných měřicích nástrojů k monitoraci bolesti. Celkově bylo využito 39 odborných zdrojů.

Výsledky: Při hodnocení bolesti u pacienta je vždy potřeba rozlišit, zda se jedná o akutní, či chronickou bolest. V České republice se nejčastěji pracuje především s Vizuální analogovou škálou (VAS), popřípadě Škálou obličejů (FPS). Oproti tomu v zahraničí se více propojují jednotlivé škály podle potřeb pacienta a tím tak zdravotníci získávají daleko více informací než s použitím pouze jedné škály.

Závěr: Měřicí nástroje v dnešní době zjednodušují práci sester a jsou nezbytnou součástí při realizaci ošetřovatelského procesu. Navzdory využití různorodých měřicích škál k hodnocení bolesti je vždy potřeba mít na paměti, že každý pacient je individuální a k hodnocení bolesti přistupuje subjektivně.

Klíčová slova: bolest; bolest v ošetřovatelství; hodnocení bolesti; měřící nástroje; ošetřovatelství

Vloženo: 9. leden 2019; Přijato: 7. březen 2019; Zveřejněno online: 20. květen 2019; Zveřejněno: 18. září 2019  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Toumová K, Dvořáková V, Olišarová V, Tóthová V. Comparison of tools used to evaluate pain in surgery in the Czech Republic and abroad. Kontakt. 2019;21(3):286-290. doi: 10.32725/kont.2019.030.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Abdalrahim M, Majali SA, Stomberg MW, Bergbom I (2011). The effect of postoperative pain management program on improving nurses' knowledge and attitudes toward pain. Nurse Educ Pract 11(4): 250-255. DOI: 10.1016/j.nepr.2010.11.016. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. Australian Nursing Midwifery Council (ANMC) (2005). National Competency Standards for the Registered Nurse. [online] [cit. 2018-06-07]. Available from: http://www.nursingmidwiferyboard.gov.au
  3. Bahreini M, Jalili M, Moradedi-Lakeh M (2015). A comparison of three self-report pain scales in adults with acute pain. J Emerg Med 48(1): 10-18. DOI:10.1016/j.jemermed.2014.07.039. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. Bech RD, Lauritsen J, Ovesen O, Overgaard S (2015). The verbal rating scale is reliable for assessment of postoperative pain in hip fracture patients. Pain Res Treat 2015(3): 1-7. DOI: 10.1155/2015/676212. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  5. Bellido-Vallejo JC, Pancorbo-Hidalgo PL (2017). Cultural adaptation and psychometric evaluation of the spanish version of the nursing outcome "pain control" in primary care patients with chronic pain. Pain Manag Nurs 18(5): 337-350. DOI: 10.1016/j.pmn.2017.04.001. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. Bendinger T, Plunkett N (2016). Measurement in pain medicine. BJA Education 16(9): 310-315. DOI: 10.1093/bjaed/mkw014. Přejít k původnímu zdroji...
  7. Bóriková I, Žiaková K (2007). Problematika posudzovacích nástrojov v ošetrovateĺstve. In: Bužgová R, Jarošová D (Eds). Ošetřovatelská diagnostika a praxe založená na důkazech. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, pp. 13-17.
  8. Briggs M, Closs JS (1999). Descriptive study of the use of visual analogue scales and verbal rating scales for the assessment of postoperative pain in orthopedic patients. JPSM 18(6): 438-446. DOI: 10.1016/S0885-3924(99)00092-5. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. de Jong AE, Bremer M, Hofland HW, Schuurmans MJ, Middelkoop E, van Loey NE (2015). The visual analogue thermometer and the graphic numeric rating scale: A comparison of self-report instruments for pain measurement in adults with burns. Burns 41(2): 333-340. DOI: 10.1016/j.burns.2014.07.002. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. Fortinash KM, Holoday-Worret AP (2008). Psychiatric mental health nursing. St. Louis: Mosby Elsevier.
  11. Göransson K, Heilborn U, Selberg J, von Scheele S, Djärv T (2015). Pain rating in the ED - a comparison between 2 scales in a Swedish hospital. Am J Emerg Med 33(3): 419-422. DOI: 10.1016/j.ajem.2014.12.069. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. Haedtke C, Smith M, VanBuren J, Klein D, Turvey C (2018). The Characteristic of pain in patients diagnosed with depression and heart failure. Pain Manag Nurs 18(6): 353-362. DOI: 10.1016/j.pmn.2017.05.005. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. Hurley A, Volicer L (2007). Mental status measurement: the mini-mental state examination. In: IGAP. Dekubitus - immer noch ein problem in der pflege? [online] [cit. 2018-06-06]. Available from: http://www.dekubitus.de/index.htm
  14. Knotek P (2005). Dotazník copingu bolesti: restandardizace. Bolest 8(2): 90-94.
  15. Kolektiv autorů (2006). Vše o léčbě bolesti: příručka pro sestry. Praha: Grada.
  16. Křivohlavý J (2002). Psychologie nemocí. Praha: Grada.
  17. Lumley MA, Cohen JL, Borszcz GS, Cano A, Radcliffe AM, Porter LS, et al. (2011). pain and emotion: a biopsychosocial review of recent research. J Clin Psychol 67(9): 942-968. DOI: 10.1002/jclp.20816. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. Mandysová P, Nedvědová A, Ehler E (2017). Comparison of three self- report pain scales in Czech patients with stroke. Cent Eur J Nurs Midwifery 8(1): 572-579. DOI: 10.15452/CEJNM.2017.08.0004. Přejít k původnímu zdroji...
  19. Mann EM, Carr E (2008). Pain: creative approaches to effective management. Red Globe Press.
  20. Mersky H, Bogduk N (1994). Classification of chronic pain. 2nd ed. Seattle: ISAP Press.
  21. Nemcová J (2009). Chronická bolesť. In: Gurková E, Žiaková K, Čáp J (Eds). Vybrané ošetrovateľské diagnózy v klinickej praxi. Martin: Osveta.
  22. Rokyta R, et al. (2009). Bolest a jak s ní zacházet. Praha: Grada.
  23. Rowbotham D, Macintyre PE (2003). Clinical pain management: acute pain. London: Arnold. Přejít k původnímu zdroji...
  24. Searle RD, Bennett MI (2008). Pain assessment. Anaesth Invasive Care Med 9(1): 13-15. DOI: 10.1016/j.mpaic.2007.10.004. Přejít k původnímu zdroji...
  25. Slama K, Slouka D, Slipka J, Fischer S (2016). Short-term postoperative distress associated with open vs. transoral robotic surgery (TORS) in patients with T1-T2 carcinomas of the tongue base and supraglottis. Biomed Pap 160(3): 423-428. DOI: 10.5507/bp.2016.015. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  26. Smart KM, O'Connel NE, Doody C (2008). Towards of mechanisms-based classification of pain in musculosceletal physiotherapy. Phys Ther Rev 13(1): 1-10. DOI: 10.1179/174328808X251984. Přejít k původnímu zdroji...
  27. Sollár T (2014). Empirická verifikácia štrukturálných modelov psycho-diagnostických nástrojov. Bratislava: SAP.
  28. Song W, Eaton LH, Gordon DB, Hoyle C, Doorenbos AZ (2015). Evaluation of evidence-based nursing pain management practice. Pain Manag Nurs 16(4): 456-463. DOI: 10.1016/j.pmn.2014.09.001. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  29. The Canadian Medical Hall of Fame (2018). Dr. Ronald Melzack. [online] [cit 2018-06-07]. Available from: http://www.cdnmedhall.org/inductees/dr-ronald-melzack
  30. The Joint Commision (2018). Facts about joint commission accreditation standards for health care organizations: pain assessment and management. [online] [cit. 2018-08-08]. Available from: https://www.jointcommission.org/facts_about_joint_commission_accreditation_standards_for_health_care_organizations_pain_assessment_and_management/
  31. Tomagová M (2010). Benefity meracích nástrojov v ošetrovateľskej starostlivosti o pacienta s demenciou. Ošetřovatelství a porodní asistence 1(4): 132-138.
  32. Topham D, Drew D (2017). Quality improvement project: replacing the numeric rating scale with a clinically aligned pain assessment (CAPA) tool. Pain Manag Nurs 18(6): 363-371. DOI: 10.1016/j.pmn.2017.07.001. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  33. Topinková E, Jirák R, Kožený J (2002). Krátká neurokognitivní baterie pro screening demence v klinické praxi: sedmiminutový screeningový test. Neurol Praxi 3(6): 323-328.
  34. Vörösová G, Solgajová A, Archalousová A (2015). Ošetřovatelská diagnostika pro sestry. Praha: Grada.
  35. Wells N, Pasero C, McCaffery M (2008). Improving the quality of care through pain assessment and management. In: Hughes RG (Ed.). Patient safety and quality: an evidence based handbook for nurses. Rockville: Agency for Healthcare Research and Quality.
  36. Zacharová E, Hermanová M, Šrámková J (2007). Zdravotnická psychologie. Praha: Grada.
  37. Zemanová J, Zoubková R (2012). Vybrané kapitoly z léčby bolesti. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě.

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License (CC BY-NC-ND 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.