Kontakt 2019, 21(4):395-402 | DOI: 10.32725/kont.2019.050

Kvalita života u pacientů s chronickým srdečním selhánímOšetřovatelství - původní práce

Pavla Kudlová1,*, Ilona Kočvarová2, Kateřina Burešová1,3
1 Tomas Bata University Zlín, Faculty of Humanities, Department of Health Sciences, Zlín, Czech Republic
2 Tomas Bata University in Zlín, Faculty of Humanities, Research Center, Zlín, Czech Republic
3 Faculty Hospital in Olomouc, 1st Internal Medicine Clinic - Cardiology Department, Olomouc, Czech Republic

Cíle: Naším úkolem bylo zjistit u pacientů s chronickým srdečním selháním (CHSS) míru kvality života a zda existuje vztah mezi pohlavím, sociodemografickým postavením, BMI, počtem komorbidit, stupněm NYHA (kritéria vypracovaná New York Heart Association), léčebným režimem, dobou léčení, věkem a kvalitou života.

Metodika: Výzkum byl realizován v roce 2018 na kardiologických ambulancích u pacientů s CHSS. K výzkumu byl použit standardizovaný "Minnesota Living with Heart Failure Questionnaire" (MLHFQ). Za účelem komplexního sledování vztahů mezi proměnnými sledovanými v rámci studie byla realizována regresní analýza, avšak v exploračním režimu jako popisná technika, tedy bez ohledu na hodnoty statistické signifikance a bez nároku na zobecňování. Model byl realizován metodou ENTER a naším záměrem bylo zahrnout do něj všechny výše uvedené proměnné. Relativní sílu vlivu pak odhadujeme pomocí standardizovaného koeficientu beta.

Výsledky: Na základě hodnot tohoto koeficientu lze říci, že nejzásadnější vliv na kvalitu života podle MLHFQ má rostoucí stupeň NYHA, dále příslušnost k invalidům či důchodcům a příslušnost k mužům. Dodržování léčebného režimu nemá zásadní vliv na kvalitu života, dokonce při jeho větším dodržování dojde k jejímu zhoršení.

Závěr: Pro pacienta s různým stupněm NYHA mohou být léčebné cíle rozdílné. Důležité je, aby si byl vědom, že i když dodržování léčebného režimu zasahuje do jeho kvality života, je toto dodržování nezbytné ke zpomalení progrese tohoto závažného onemocnění.

Klíčová slova: chronické srdeční selhání; kvalita života; MLHFQ; pacient; režimové opatření

Vloženo: 9. květen 2019; Přijato: 30. září 2019; Zveřejněno online: 8. říjen 2019; Zveřejněno: 13. prosinec 2019  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Kudlová P, Kočvarová I, Burešová K. Quality of life in patients with chronic heart failure. Kontakt. 2019;21(4):395-402. doi: 10.32725/kont.2019.050.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Abbasi A, Ghezeljeh TN, Farahani MA (2018). Effect of the self-management education program on the quality of life in people with chronic heartfailure: a randomized controlled trial. Electron Physician 10(7): 7028-7037. DOI: 10.19082/7028. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. Boman K, Olofsson M, Bergman AR, Brännström M (2017). Anaemia, but not iron deficiency, is associated with clinical symptoms and quality of life in patients with severe heart failure and palliative home care: A substudy of the PREFER trial. Eur J Intern Med 46: 35-40. DOI: 10.1016/j.ejim.2017.08.027. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  3. Buchtová B, et al. (2002). Nezaměstnanost: Psychologický, ekonomický a sociální problém. Praha: Grada.
  4. Buleu F, Pah A, Iurciuc S, Iurciuc M, Tudor A, Badalica-Petrescu M, et al. (2019). Vitamin D deficiency, anxiety and depression correlated with quality of life in patients with chronic heart failure. Rom J Cardiol 29(1): 40-46.
  5. Bunyamin V, Spaderna H, Weidner G (2013). Health behaviors contribute to quality of life in patients with advanced heart failure independent of psychological and medical patient characteristics. Qual Life Res 22(7): 1603-1611. DOI: 10.1007/s11136-012-0312-6. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. Fotos NV, Giakoumidakis K, Kollia Z, Petros G, Copanitsanou P, Pananoudaki E, et al. (2013). Health-related quality of life of patients with severe heart failure. A cross-sectional multicentre study. Scand J Caring Sci 27(3): 686-694. DOI: 10.1111/j.1471-6712.2012.01078.x. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. Ghanbari-Firoozabadi M, Rahimianfar AA, Nasab RVM; Namayandeh SM, Emami M, Boostani F, et al. (2014). A study of the effect of cardiac rehabilitation on heart failure patients' life quality. J Med Life 7(1): 51-54.
  8. Greenberg BD, Bardard S, Narayan J, Teerlink JR (Eds) (2010). Management of heart failure. Chichester, West Sussex: Wiley. Přejít k původnímu zdroji...
  9. Halmo R, Galuszka J, Langová K, Galuszková D (2015). Self care in patients with chronic heart failure. pilot study - self care includes problems. Biomed Pap Med Fac Univ Palacky Olomouc Czech Repub 159(1): 124-130. DOI: 10.5507/bp.2013.044. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. Haluzíková J, Hrubá M (2015). Kvalita života pacientů s chronickým srdečním selháním. Cor et Vasa 57(6): 691-696. Přejít k původnímu zdroji...
  11. Heo S, Lennie TA, Pressler SJ, Dunbar SB, Chung ML, Moser DK (2015). Factors associated with perceived control and the relationship to quality of life in patients with heart failure. Eur J Cardiovasc Nurs 14(2): 137-144. DOI: 10.1177/1474515113519931. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. Hopp FP, Thornton N, Martin L (2010). The lived experience of heart failure at the end of life: a systematic literature review. Health Soc Work 35(2): 109-117. DOI: 10.1093/hsw/35.2.109. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. Hradec J, Býma S (2015). Chronické srdeční selhání. Novelizace 2015. [online] [cit. 2019-04-07]. Available from: https://www.svl.cz/files/files/Doporucene-postupy-od-2013/Chronicke-srdecni-selhani.pdf
  14. Kliková Ch, Kotlán I (2003). Hospodářská politika. Ostrava: Sokrates.
  15. Lazárová M, Málek F, Táborský M (2012). Péče o pacienty s pokročilým chronickým srdečním selháním. Interní Med 14(6-7): 246-249.
  16. Lewis EF, Johnson PA, Johnson W, Collins C, Griffin L, Stevenson LW (2001). Preferences for quality of life or survival expressed by patients with heart failure. J Heart Lung Transplant 20(9): 1016-1024. DOI: 10.1016/S1053-2498(01)00298-4. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. Luo N, O'Connor CM, Cooper LB, Sun JL, Coles A, Reed SD, et al. (2019). Relationship between changing patient-reported outcomes and subsequent clinical events in patients with chronic heart failure: insights from HF-action. Eur J Heart Fail 21(1): 63-70. DOI: 10.1002/ejhf.1299. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. Mainardi L, Iazzolino E, Asteggiano R, Lusardi R, Varbella F, Sasso L, Conte MR (2006). Comparison between telephone and outpatient nursing management in patients with chronic heart failure in a large territorial area in Piedmont, Italy. G Ital Cardiol (Rome) 11(1): 35-42.
  19. Málek F, Schejbalová M (2011). Chronické srdeční selhání v praxi. Medicína po promoci 2(4): 60-65.
  20. Mareš, P. Rabušic L, Soukup P (2015). Analýza sociálně vědních dat (nejen) v SPSS. Brno: Masarykova univerzita.
  21. McMurray JJ, Adamopoulos S, Anker SD, Auricchio A, Böhm M, Dickstein K, et al. (2012). ESC Guidelines for the diagnosis and treatment of acute and chronic heart failure 2012. The task force for the diagnosis and treatment of acute and chronic heart failure 2012 of the European Society of Cardiology. Developed in collaboration with the Heart Failure Association (HFA) of the ESC. Eur Heart J 33(14): 1787-1847. DOI: 10.1093/eurheartj/ehs104. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  22. Obiegło M, Siennicka A, Jankowska E, Danel DP (2017). Direction of the relationship between acceptance of illness and health-related quality of life in chronic heart failure patients. J Cardiovasc Nurs 32(4): 348-356. DOI: 10.1097/JCN.0000000000000365. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  23. Rector TS (2017). FDA Medical Device Development Tool (MDDT) Qualification Package for the Minnesota Living with Heart Failure Questionnaire MLHFQ. [online] [cit. 2019-04-07]. Available from: https://djhurij4nde4r.cloudfront.net/attachments/files/000/000/483/original/MLHFQ_FDA_Medical_Device_Development_Tool_(MDDT)_Qualification_Package.pdf?1516113948
  24. Riedel M (2009). Dějiny kardiologie. Praha: Galén.
  25. Slováček L, Slováčková B, Jebavý L, Blažek M, Kačerovský J (2004). Kvalita života nemocných - jeden z důležitých parametrů komplexního hodnocení léčby. Vojenské zdravotnické listy 73(1): 6-9.
  26. Soukup, P (2013). Věcná významnost výsledků a její možnosti měření. Data a výzkum - SDA Info 7(2): 125-148. DOI: 10.13060/23362391.2013.127.2.41. Přejít k původnímu zdroji...
  27. Šenkyříková M (2014). Hodnocení kvality života a informovanosti u pacientů se srdečním selháním. Disertační práce. Brno: LF MU.
  28. Špinar J, Vítovec J, Hradec J, Málek I, Meluzín J, Špinarová L, et al. (2012). Czech Society of Cardiology guidelines for the diagnosis and treatment of chronic heart failure 2011. Cor et Vasa 54(2): e113-e134. DOI: 10.1016/j.crvasa.2012.03.002. Přejít k původnímu zdroji...
  29. The Criteria Committee of the New York Heart Association (1994). Nomenclature and criteria for diagnosis of diseases of the heart and great vessels (9th ed.). Boston: Little, Brown & Co., pp. 253-256.
  30. Travis L, Hardin SR, Benton ZG, Austin L, Norris LW (2012). A nurse-managed population based heart failure clinic: Sustaining quality of life. J Nurs Educ Pract 2(4): 1-9. DOI: 10.5430/jnep.v2n4p. Přejít k původnímu zdroji...
  31. Vévodová Š, Andrlová M, Vévoda J (2017). Deprese a kvalita života pacientů s chronickým srdečním selháním. Profese Online 10(1): 15-21. DOI: 10.5507/pol.2017.003. Přejít k původnímu zdroji...
  32. Vojáček J, Kettner J, et al. (2017). Klinická kardiologie. Praha: Maxdorf.
  33. Volz A, Schmid JP, Zwahlen M, Kohls S, Saner H, Barth J (2011). Predictors of readmission and health related quality of life in patients with chronic heart failure: a comparison of different psychosocial aspects. J Behav Med 34(1): 13-22. DOI: 10.1007/s10865-010-9282-8. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  34. Widimský J, Lefflerová K, Sedláček K (2013). Srdeční selhání. Praha: Triton, 203 p.

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License (CC BY-NC-ND 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.