Kontakt 2020, 22(3):178-182 | DOI: 10.32725/kont.2020.032

Efektivita kognitívneho tréningu u seniorov s demenciouOšetřovatelství - původní práce

Andrea Botíková1,*, Oľga Kabátová1, Nikol Hošková1, Šárka Tomová2
1 Trnava University, Faculty of Health Sciences and Social Work, Department of Nursing, Trnava, Slovak Republic
2 Charles University, Second Faculty of Medicine and Motol University Hospital, Institute of Nursing, Praha, Czech Republic

Súhrn Cieľ: Cieľom výskumu bolo preukázať pozitívny efekt kognitívneho tréningu na stav kognitívnych funkcií u seniorov s demenciou. Dizajn: Kvalitatívna prierezová štúdia.

Metodika: Kognitívneho tréningu sa zúčastnilo celkom 22 seniorov, ktorí spĺňali nami stanovené kritéria zaradenia do výberového súboru. Seniori absolvovali 14 lekcii intenzívneho dvojtýždňového skupinového kognitívneho tréningu v trvaní 45 minút. Náplň tvorili cvičenia na pozornosť a koncentráciu, mnemotechniky a ich uplatnenie v živote, úlohy na precvičovanie krátkodobej a dlhodobej pamäti. Všetci seniori boli na začiatku vyšetrení testom MoCA-CZ. Po skončení skupinového kognitívneho tréningu prebehlo re-testovanie a záverečné hodnotenie. Pre štatistické spracovanie výsledkov bol použitý program Microsoft Excel.

Výsledky: Kognitívny tréning preukázal v 18 prípadoch mierne navýšenie bodov v MoCA teste v rozsahu 1-4 bodov. V štyroch prípadoch sa stav bodov nezmenil. Po skončení 14 lekcií kognitívneho tréningu teda došlo u seniorov k navýšeniu v priemere o 2 body. Väčšina účastníkov tiež uviedla, že kognitívny tréning bol pre nich prínosný, povzbudil ich k ďalšej aktivite a subjektívne pociťovali po jeho absolvovaní zlepšenie v oblasti kognitívnych funkcií.

Záver: Kognitívny tréning sa preukázal ako efektívny nástroj pri zlepšovaní kognitívnych funkcií a aktivity seniorov s miernou až stredne ťažkou demenciou.

Klíčová slova: demencia; efekt; kognitívny tréning; MoCa; senior

Vloženo: 14. duben 2020; Revidováno: 2. červenec 2020; Přijato: 25. srpen 2020; Zveřejněno online: 25. srpen 2020; Zveřejněno: 28. srpen 2020  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Botíková A, Kabátová O, Hošková N, Tomová Š. Effect of cognitive training in seniors with dementia. Kontakt. 2020;22(3):178-182. doi: 10.32725/kont.2020.032.
Stáhnout citaci

Reference

  1. De Luca, R, Bramanti A, De Cola MC, Leonardi S, Torrisi M, Aragona B, Calabro RS (2016). Cognitive training for patients with dementia living in a sicilian nursing home: a novelweb-based approach. Neurol Sci 37(10): 1685-1691. DOI: 10.1007/s10072-016-2659-x. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. Decree of the Ministry of Health of the Slovak Republic No. 95/2018 Coll. [online] [cit. 2020-04-14]. Available from: https://www.slov-lex.sk/pravne-predpisy/SK/ZZ/2018/95/vyhlasene_znenie.html
  3. Hakun JG, Zhu ZD, Johnson NF, Gold BT (2015). Evidence for reduced efficiency and successful compensation in older adults during task switching. Cortex 64: 352-362. DOI: 10.1016/j.cortex.2014.12.006. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. Holmerová I, Jurašková B, Zikmundová K, et al. (2007). Vybrané kapitoly z gerontológie. Praha: EV Public Relations, spol. s r. o., 143 p.
  5. Huntley JD, Hampshire A, Bor D, Owen A, Howard RJ (2017). Adaptive Works memory strategy training in early Alzheimer's disease: Randomised controlled trial. The British Journal of Psychiatry 210(1): 61-66. DOI: 10.1192/bjp.bp.116.182048. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. Janečková H, Kalvach Z, Holmerová I (2004). Programování aktivit, motivování a akceptování kognitivní rehabilitace. In: Kalvach Z, Zadák Z, Jirák R, et al. Geriatrie a gerontologie. Praha: Grada Publishing, 864 p.
  7. Janoutová J, Ambroz P, Kovalová M, Machaczka O, Němček K, Zatloukalová A, et al. (2018). Epidemiologie mírné kognitivní poruchy. Cesk Slov Neurol N 81(3): 284-289. DOI: 10.14735/amcsnn2018284. Přejít k původnímu zdroji...
  8. Jirák R, Borzová C (2006). Demence. In: Raboch J, et al. Psychiatrie. Doporučené postupy psychiatrické péče II. Praha: Infopharm, 204 p.
  9. Kalvach Z, Zadák Z, Jirák R, Zavázalová H, Holmerová I, Weber P, et al. (2008). Geriatrické syndromy a geriatrický pacient. Praha: Grada, 336 p.
  10. Lampit A, Hallock H, Valenzuela M (2014). Computerized cognitive training in cognitively healthy older adults: a systematic review and meta-analysis of effect modifiers. PLoS Med 11:e1001756. DOI: 10.1371/journal.pmed.1001756. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. Lužný J (2011). Nefarmakologické ovlivnění kognitivních funkcí u klientů s demencí. Ošetřovatelství a porodní asistence 2(4/2011): 312-318.
  12. McKhann GM, Knopman DS, Chertkow H, Hyman BT, Jack CR, Jr., Kawas CH, et al. (2011). The diagnosis of dementiadue to Alzheimer's disease: recommendations from the National Institute on Aging-Alzheimer's Association workgroups on diagnostic guidelines for Alzheimer's disease. Alzheimers Dement 7(3): 263-269. DOI: 10.1016/j.jalz.2011.03.005. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. Olazarán J, Reisberg B, Clare L, Cruz I, Pena-Casanova J, del Ser T, et al. (2010). Nonpharmacological therapies in Alzheimer's disease: A systematic review of efficacy. Dementia and Geriatric Cognitive Disorders 30: 161-178. DOI: 10.1159/000316119. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. Ondášiová M. (2011). Kognitívne poruchy vo vyššom veku. Bratislava: Herba, 156 p.
  15. Peña-Casanova J, Sánchez-Benavides G, de Sola S, Manero-Borrás RM, Casals-Coll M (2012). Neuropsychology of Alzheimer's Disease. Archives of Medical Research 43(8): 686-693. DOI: 10.1016/j.arcmed.2012.08.015. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. Pidrman, V (2005). Kognitiva a další léky pro léčbu demencí a kognitivních poruch. In: Bouček J, Pidrman V. Psychofarmaka v medicíně. Praha: Grada Publishing, 304 p.
  17. Prince MJ, Wimo A, Guerchet MM, Ali GC, Wu, YT, Prina M (2015). World Alzheimer Report 2015 - The Global Impact of Dementia. London: Alzheimer's Disease International.
  18. Sadowsky CH, Galvin JE (2012). Guidelines for the Management of Cognitive and Behavioral Problems in Dementia. J Am Board Fam Med 25(3): 350-366. DOI: 10.3122/jabfm.2012.03.100183. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  19. Sheehan B (2012). Assessment scales in dementia. Ther Ad Neurol Disord 5(6): 349-358. DOI: 10.1177/1756285612455733. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  20. Štěpánková H, Steinová D (2009). Trénování paměti. Praha: Psychiatrické centrum.
  21. Trebbastoni A, Imbriano L, Podda L, Rendace L, Sacchetti ML, Campanelli A, et al. (2018). Cognitive Training in Patients with Alzheimer's Disease: Findings of a 12-month Randomized Controlled Trial. Curr Alzheimer Res 2018.15(5): 452-461. DOI: 10.2174/1567205014666171113105044. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  22. World Health Organization (2017). Dementia. [online] [cit. 2019-05-09]. Available from: https://www.who.int/publications-detail/isupport-for-dementia
  23. Zhang K, Wang J, Peng G, Liu P, He F, Zhu Z, et al. (2019). Effect of cognitive training on episodic memory retrieval in amnestic mild cognitive impairment patients: study protocol for a clinical randomized controlled trial. Trials 20(1): 26. DOI: 10.1186/s13063-018-3143-0. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  24. Zrubáková K, Novysedláková M, Magerčiaková M, Šupínová M (2018). Využitie nefarmakologickej liečby u seniorov v domácej a ústavnej starostlivosti. Ošetřovatelské perspektivy 1(2): 55-66. DOI: 10.25142/osp.2018.018. Přejít k původnímu zdroji...

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License (CC BY-NC-ND 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.