Kontakt 2020, 22(4):243-250 | DOI: 10.32725/kont.2020.021

Zdravotní gramotnost romské populaceSociální vědy ve zdraví - přehledový článek

Jitka Vacková1,*, Jana Maňhalová2, Lucie Rolantová2, David Urban3
1 University of South Bohemia in České Budějovice, Faculty of Health and Social Sciences, Institute of Social and Special-paedagogical Sciences, České Budějovice, Czech Republic
2 University of South Bohemia in České Budějovice, Faculty of Health and Social Sciences, Institute of Nursing, Midwifery and Emergency Care, České Budějovice, Czech Republic
3 College of Polytechnics Jihlava, Department of Social Work, Jihlava, Czech Republic

Tento článek zkoumá zdravotní gramotnost romské populace. Cílem autorů bylo zjistit prostřednictvím analýzy vybraných zdrojů v určitém časovém období zvolené aspekty zdravotní gramotnosti Romů. Analýza proběhla pomocí multivyhledávače EBSCO Discovery Service, dále v databázích PubMed a Scopus na základě klíčových slov "zdravotní gramotnost" a "Romové". Z výsledků vyplynulo 8 kategorií/oblastí zdravotní gramotnosti Romů, kterými se vybrané publikace zabývají: (1) vnímání vlastního zdraví - subjektivní a objektivní kritéria, subjektivní vnímání vlastního zdraví; (2) romský koncept "zdravého člověka"; (3) objektivně vnímaný zdravotní stav romské populace; (4) zdravotní gramotnost; (5) vzdělání jako základní aspekt zdravotní gramotnosti; (6) znalost zdraví (také aspekt zdravotní gramotnosti) a preventivního chování; (7) zdravotní péče o Romy; (8) zkušenosti Romů ve vztahu k systémům zdravotní a sociální péče. Analýza publikovaných článků ukázala, že existují určité aspekty zdravotní gramotnosti mezi Romy, kterou lze reorganizovat do obecnějších kategorií - tj. (1) vnímání vlastního zdraví; (2) výchova ke zdravotní gramotnosti; (3) znalosti o zdraví a preventivním chování; (4) zdravotní péče. Je zřejmé, že nejslabším článkem v oblasti zdravotní gramotnosti Romů je samotné vzdělávání v oblasti zdravotní gramotnosti, které je zároveň klíčem k jejímu zlepšení.

Klíčová slova: preventivní chování; Romové; zdravotní gramotnost; zdravotní péče; znalosti o zdraví

Vloženo: 3. únor 2020; Revidováno: 17. duben 2020; Přijato: 8. červen 2020; Zveřejněno online: 18. červen 2020; Zveřejněno: 15. prosinec 2020  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Vacková J, Maňhalová J, Rolantová L, Urban D. Health literacy in the Roma population. Kontakt. 2020;22(4):243-250. doi: 10.32725/kont.2020.021.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Ackermann Rau S, Sakarya S, Abel T (2014). When to see a doctor for common health problems: distribution patterns of functional health literacy across migrant populations in Switzerland. Int J Public Health 59(6): 967-974. DOI: 10.1007/s00038-014-0583. Přejít k původnímu zdroji...
  2. Babinska I, Veselska Z, Bobakova D, Pella D, Panico S, Reijneveld SA, et al. (2013). Is the cardiovascular risk profile of people living in Roma settlements worse in comparison with the majority population in Slovakia? Int J Public Health 58(3): 417-425. DOI: 10.1007/s00038-013-0463-4. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  3. Bártlová S (2005). Sociologie medicíny a zdravotnictví. Praha: Grada Publishing, 188 p.
  4. Bártlová S (2018). Health literacy in selected population groups. Kontakt 20(4): e317-318. DOI: 10.1016/j.kontakt.2018.10.012. Přejít k původnímu zdroji...
  5. Cook B, Wayne GF, Valentine A, Lessios A, Eyh E (2013). Revisiting the evidence on health and health care disparities among the Roma: a systematic review 2003-2012. Int J Public Health 58(6): 885-911. DOI: 10.1007/s00038-013-0518-6. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. Davidová E (1995). Cesty Romů - Romano drom 1945-1990. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 244 p.
  7. Davidová E (2010). Romské obyvatelstvo v České a Slovenské republice ve vývojových souvislostech. In: Davidová E, et al. Kvalita života a sociální determinanty zdraví u Romů v České a Slovenské republice. Praha: Triton.
  8. Dvořáková J (2003). Romské děti a úmluva o právech dítěte. Náhradní rodinná péče 6(1): 33-34.
  9. Fésüs, G, Östlin P, McKee M, Ádány R (2012). Policies to improve the health and well-being of Roma people: the european experience. Health Policy 105(1): 25-32. DOI: 10.1016/j.healthpol.2011.12.003. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. Hekelová Z (2012). Manažerské znalosti a dovednosti pro sestry. Praha: Grada Publishing, 128 p.
  11. Holčík J (2010). Systém péče o zdraví a zdravotní gramotnost: k teoretickým základům cesty ke zdraví. Brno: Masarykova univerzita, 293 p.
  12. Hübschmannová M (1995). Šaj pes dovakeras - můžeme se domluvit. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 129 p.
  13. Janevic T, Jankovic J, Bradley E (2012). Socioeconomic position, gender, and inequalities in self-rated health between Roma and non-Roma in Serbia. Int J Public Health 57(1): 49-55. DOI: 10.1007/s00038-011-0277-1. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. Janura L (2018). From the first surveys to an action plan - Examining health literacy in Germany. Kontakt 20(4): e408-415. DOI: 10.1016/j.kontakt.2018.10.004. Přejít k původnímu zdroji...
  15. Jarcuska P, Bobakova D, Uhrin J, Bobak L, Babinska I, Kolarcik P, et al. (2013). Are barriers in accessing health services in the Roma population associated with worse health status among Roma? Int J Public Health 58(3): 427-434. DOI: 10.1007/s00038-013-0451-8. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. Kajanová A, et al. (2015). (Ne)rovnosti v romských rodinách. Praha: Lidové noviny. 103 p.
  17. Laverack G (2015). Public health: power, empowerment and professional practice. Ny: Palgrave Macmillan, 152 p. Přejít k původnímu zdroji...
  18. Machalová T (2001). Lidská práva proti rasismu. Brno: Doplněk, 264 p.
  19. Machová A, Brabcová I (2018). Health literacy of children and adolescents. Kontakt 20(4): e326-332. DOI: 10.1016/j.kontakt.2018.10.007. Přejít k původnímu zdroji...
  20. Marcincin A, Marcincinova L (2009). The cost of non-inclusion: the key to integration is respect for diversity. Bratislava: open society foundation.
  21. Maxwell AE, Crespi CM, Antonio CM, Lu P (2010). Explaining disparities in colorectal cancer screening among five Asian ethnic groups: A population-based study in California. BMC Cancer 10(1): 214. DOI: 10.1186/1471-2407-10-214. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  22. Nesvadbová L, Elichová M (2010). Zdravotní stav romského obyvatelstva v 90. letech 20. století a v současnosti - objektivně z hlediska poskytovatelů zdravotní péče a porovnání s mezinárodním výzkumem "romská populace a zdraví". In: Davidová E, et al. Kvalita života a sociální determinanty zdraví u Romů v České a Slovenské republice. Praha: Triton.
  23. Nesvadbová L, Šandera J, Haberlová V (2009). Romská populace a zdraví. Česká republika - národní zpráva. 84 p. [online] [cit. 2020-04-28] Available from: http://www.vlada.cz/assets/ppov/zalezitosti-romske-komunity/dokumenty/sastipen.pdf
  24. Nielsen-Bohlman L, Panzer AM, Kindig DA (Eds) (2004). Health literacy. Washington: National Academies Press. Přejít k původnímu zdroji...
  25. Parekh N, Rose T (2011). Health inequalities of the Roma in Europe: a literature review. Cent Eur J Public Health 19(3): 139-142. DOI: 10.21101/cejph.a3661. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  26. Parnell TA (2015). Health literacy in nursing: providing person-centered care. New York: Springer Publishing Company, 320 p. Přejít k původnímu zdroji...
  27. Přibová M, Votinský J (2008). Zdravotní gramotnost (health literacy). Ordinace, © 2008. [online] [cit. 2018-10-08]. Available from: http://www.ordinace.cz/clanek/zdravotni-gramotnost/
  28. Rolantová L, Kajanová A, Maňhalová J (2019). Zdravotní gramotnost romské minority v České republice. Prakt Lek 99(1): 33-36.
  29. Roman G, Gramma R, Enache A, Pârvu A, Moisa ŞM, Dumitraş S, Ioan B (2013). The health mediators-qualified interpreters contributing to health care quality among Romanian Roma patients. Med Health Care Philos 16(4): 843-856. DOI: 10.1007/s11019-013-9467-3. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  30. Sepkowitz KA (2006). Health of the world's Roma population. Lancet 367(9524): 1707-1708. DOI: 10.1016/s0140-6736(06)68746-1. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  31. Šotolová E (2000). Vzdělávání Romů. Praha: Grada Publishing, 95 p.
  32. Sudzinova A, Rosenberger J, Stewart RE, van Dijk JP, Reijneveld SA (2015). Does poorer self-rated health mediate the effect of Roma ethnicity on mortality in patients with coronary artery disease after coronaro-angiography? Int J Public Health 61(3): 375-382. DOI: 10.1007/s00038-015-0771-y. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  33. Tóthová V, et al. (2012). Kulturně kompetentní péče u vybraných minoritních skupin. Praha: Triton, 277 p.
  34. ÚZIS (2002). Sample Survey on Health of the Czech Population. [online] [cit. 2020-04-28]. Available from: https://ehis.uzis.cz/index.php?pg=vyberova-setreni-o-zdravi-v-cr--vyberova-setreni-typu-his
  35. Vacková J (2010). Sociální postavení vybraných Romů v České a Slovenské republice a jeho vliv na zdraví. In: Davidová E, et al. Kvalita života a sociální determinanty zdraví u Romů v České a Slovenské republice. Praha: Triton.
  36. Vacková J, Velemínský M (2010a). Sociální podmínky života vybraných Romů žijících v České republice a jejich vliv na zdraví z pohledu lékaře a respondentů samotných. In: Davidová E, et al. Kvalita života a sociální determinanty zdraví u Romů v České a Slovenské republice. Praha: Triton.Vacková J, Velemínský M (2010b). Souvislosti mezi vybranými charakteristikami sociální situace a subjektivním vnímáním zdraví u vybraných Romů z České a Slovenské republiky. In: Davidová E, et al. Kvalita života a sociální determinanty zdraví u Romů v České a Slovenské republice. Praha: Triton.
  37. van der Gaag M, van der Heide I, Spreeuwenberg PMM, Brabers AEM, Rademakers JJDJM (2017). Health literacy and primary health care use of ethnic minorities in the Netherlands. BMC Health Serv Res 17(1). DOI: 10.1186/s12913-017-2276-2. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  38. Vukovic DS, Nagorni-Obradovic LM (2011). Knowledge and awareness of tuberculosis among Roma population in Belgrade: a qualitative study. BMC Infect Dis 11(284). DOI: 10.1186/1471-2334-11-284. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  39. WHO (2013). Health literacy. The solid facts. 73 p. [online] [cit. 2020-04-28]. Available from: http://www.euro.who.int/__data/assets/pdf_file/0008/190655/e96854.pdf
  40. Zarcadoolas C, Pleasant A, Greer DS (2006). Advancing health literacy: a framework for understanding and action. San Francisco, ca: Jossey-Bass, 396 p.
  41. Zdraví 2020 (2015). Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí. Ministerstvo zdravotnictví ČR. Akční plán 12: rozvoj zdravotní gramotnosti na období 2015-2020.
  42. Zelko E, Švab I, Maksuti A, Klemens-Ketiš Z (2015). Attitudes of the Prekmurje Roma towards health and healthcare. Wiener Klin Wochenschr 127(5): 220-227. DOI: 10.1007/s00508-015-0704-z. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  43. Zeman CL, Depken DE, Senchina DS (2003). Roma health issues: a review of the literature and discussion. Ethn Health 8(3): 223-249. DOI: 10.1080/1355785032000136434. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License (CC BY-NC-ND 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.