Kontakt 2021, 23(2):76-82 | DOI: 10.32725/kont.2021.016

Profesní duševní pohoda zdravotních sester v nemocnicích na jihozápadě MaďarskaOšetřovatelství - původní práce

Szabolcs Cseh1, *, Boglárka Zorga1, Dávid Sipos1, 2, 3, Judit Fináncz4, Melinda Csima4
1 University of Pécs, Faculty of Health Sciences, Doctoral School, Pécs, Hungary
2 University of Pécs, Faculty of Health Sciences, Department of Medical Imaging, Pécs, Hungary
3 Somogy County Mór Kaposi Teaching Hospital Dr. József Baka Diagnostic, Radiation Oncology, Research and Teaching Center, Kaposvár, Hungary
4 Szent István University Kaposvár Campus, Faculty of Pedagogy, Kaposvár, Hungary

Cíl: Účelem výzkumu bylo prozkoumat profesní duševní pohodu zdravotních sester v práci a její diferenciační faktory.

Metody: Nástrojem průřezového, kvantitativního a popisného výzkumu byl dotazník, který zahrnoval otázky týkající se sociodemografických charakteristik, spolu s validovanými dotazníky široce používanými v mezinárodní výzkumné literatuře [Maslach Burnout Inventory (dále jen MBI), Beck Depression, Diener Quality of Life], a otázky zaměřené na zkoumání situace na pracovišti. Respondenti byli cíleně vybráni a do analýzy byly zahrnuty odpovědi 581 zdravotních sester.

Výsledky: Při zkoumání syndromu vyhoření bylo zjištěno, že sestry zapojené do průzkumu vykazují nepříznivé výsledky v oblastech depersonalizace a emočního vyčerpání ve srovnání s normálními hodnotami MBI. Na druhé straně se průměrná hodnota vnímání osobního úspěchu mezi nimi ukázala být vyšší, což znamená, že respondenti cítí, že jejich snaha přináší větší úspěch a pozitivitu na pracovišti. Celkovou spokojenost se životem významně ovlivňují organizační charakteristiky pracoviště (F = 2,875; p = 0,009) a pozitivní vnímání práce zdravotních sester společností (F = 4,275; p < 0,001).

Závěr: Podpora duševní pohody na pracovišti má zásadní význam pro zdravotnické pracovníky (kteří jsou stále více vystaveni stresu a syndromu vyhoření), zejména pak pro zdravotní sestry, které pracují v ústavní péči.

Klíčová slova: atmosféra na pracovišti; profesní duševní pohoda; syndrom vyhoření; zdravotní sestry

Vloženo: 8. leden 2021; Revidováno: 7. březen 2021; Přijato: 6. duben 2021; Zveřejněno online: 14. duben 2021; Zveřejněno: 5. květen 2021  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Cseh S, Zorga B, Sipos D, Fináncz J, Csima M. Professional well-being of nurses in Southwest Hungarian hospitals. Kontakt. 2021;23(2):76-82. doi: 10.32725/kont.2021.016.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Ádám S, Győrffy Z, Csoboth C (2006). Kiégés (burnout) szindróma az orvosi hivatásban [Burnout syndrome in the medical profession]. Hippocrates 8(2): 113-117.
    2. Aelterman A, Engels N, Petegem KV, Verhaeghe JP (2007). The wellbeing of teachers in Flanders: The importance of a supportive school culture. Educational Studies 33(3): 285-297. DOI: 10.1080/03055690701423085. Přejít k původnímu zdroji...
    3. Briones E, Tabernerro C, Arenas A (2010). Job satisfaction of secondary school teachers: effect of demographic and psycho-social factors. Revista de psicologia del trabajoy de las organizaciones 26(2): 115-122. DOI: 10.5093/tr2010v26n2a3. Přejít k původnímu zdroji...
    4. das Merces MC, Coelho JMF, Lua I, de Souza e Silva D, Gomes AMT, Erdmann AL, et al. (2020). Prevalence and Factors Associated with Burnout Syndrome among Primary Health Care Nursing Professionals: A Cross-Sectional Study. Int J Environ Res Public Health 17(2): 474-485. DOI: 10.3390/ijerph17020474. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Deutsch SZ, Fejes E, Kun Á, Medvés D (2015). A Jóllétet Meghatározó Tényezők Vizsgálata Egészségügyi Szakdolgozók Körében [Determinants Of Well-Being Among Health Care Professionals]. Alkalmazott pszichológia 15(2): 49-71. DOI: 10.17627/ALKPSZICH.2015.2.49. Přejít k původnímu zdroji...
    6. Diener E, Emmons RA, Larsen RJ, Griffin S (1985). The Satisfaction with Life Scale. J Pers Assess 49(1): 71-75. DOI: 10.1207/s15327752jpa4901_13. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Diener E, Suh M, Lucas R, Smith HL (1999). Subjective well-being: three decades of progress. Psych Bulletin 125(2): 276-302. DOI: 10.1037/0033-2909.125.2.276. Přejít k původnímu zdroji...
    8. Fekete S (1991). Segítő foglalkozások kockázatai Helfer szindróma és burnout jelenség [The Risks of Helping Professions. Helfer Syndrome and Burnout]. Psychiatria Hungarica 6(4): 17-27.
    9. Fináncz J, Nyitrai Á, Podráczky J, Csima M (2020). Connections between Professional Well-Being and Mental Health of Early Childhood Educators. Int J Instr 13(4): 731-746. DOI: 10.29333/iji.2020.13445a. Přejít k původnímu zdroji...
    10. Halász G (1980). Az iskolai szervezet elemzése [Analysis of School Organization]. Budapest: MTA Pedagógiai Kutatócsoport.
    11. Hall LH, Johnson J, Watt I, Tsipa A, O'Connor DB (2016). Healthcare Staff Wellbeing, Burnout, and Patient Safety: A Systematic Review. PLoS One 11(7): e0159015. DOI: 10.1371/journal.pone.0159015. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Halpin AW, Croft DB (1963). The Organisational Climate of Schools. Chicago: Midwest Administration Centre, University of Chicago.
    13. HCSO (2018). A 2014-ben végrehajtott Európai lakossági egészségfelmérés eredményei. Összefoglaló adatok [Results of the European Public Health Survey conducted in 2014. Summary data]. [online] [cit. 2020-04-07]. Available from: http://www.ksh.hu/docs/hun/xftp/idoszaki/elef/elef2014_osszefoglalo.pdf
    14. Hegedűs R (2001). Szubjektív társadalmi indikátorok - szelektív áttekintés a téma irodalmából [Subjective social indicators - a selective review of the topic literature]. Szociológiai Szemle 2: 58-72.
    15. Kopp M, Kovács ME (2006). Az életminőség kutatás jelentősége a népesség jóllétének vizsgálata céljából: interdiszciplináris modell [The importance of quality of life research to examine the well-being of the population: an interdisciplinary model].
    16. In: Kopp M, Kovács ME (Ed.). A magyar népesség életminősége az ezredfordulón [The Hungarian Population's Quality of Life at the Millennium]. Semmelweis, Budapest, pp. 2-9.Martos T, Sallay V, Désfalvi J, Szabó T, Ittzés A (2014). Az Élettel való Elégedettség Skála magyar változatának (SWLS-H) pszichometriai jellemzői [Psychometric characteristics of the Hungarian version of the Satisfaction with Life Scale (SWLS-H)]. Mentálhigiéné és Pszichoszomatika 15(3): 289-303. DOI: 10.1556/Mental.15.2014.3.9. Přejít k původnímu zdroji...
    17. Kruger J, Dunning D (1999). Unskilled and Unaware of It: How Difficulties in Recognizing One's Own Incompetence Lead to Inflated Self-Assessments. J Pers Soc Psychol 77(6): 1121-1134. DOI: 10.1037//0022-3514.77.6.1121. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Maslach C (2003). Job Burnout: New Directions in Research and Intervention. Current Directions in Psychological Science 12(5): 189-192. DOI: 10.1111/1467-8721.01258. Přejít k původnímu zdroji...
    19. Maslach C, Jackson SE (1981). The measurement of experienced burnout. J Org Behav 2(2): 99-113. DOI: 10.1002/job.4030020205. Přejít k původnímu zdroji...
    20. Maslach C, Jackson SE, Leiter M (1996). Maslach Burnout Inventory Manual. Consulting Psychologist Press, Palo Alto, CA.
    21. Menéndez-Espina S, Llosa JA, Agulló-Tomás E, Rodríguez-Suárez J, Sáiz-Villar R, Lahseras-Díez HF (2019). Job Insecurity and Mental Health: The Moderating Role of Coping Strategies From a Gender Perspective. Front Psychol 10: 286. DOI: 10.3389/fpsyg.2019.00286. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Royer N, Moreau C (2015). A survey of Canadian early childhood educators' psychological wellbeing at work. Early Child Educ J 44(2): 135-146. DOI: 10.1007/s10643-015- 0696-3. Přejít k původnímu zdroji...
    23. Rózsa S, Szádóczky E, Füredi J (2001). A Beck Depresszió Kérdőív rövidített változatának jellemzői hazai mintán [Characteristics of the abbreviated version of the Beck Depression Questionnaire in a domestic sample]. Psychiatria Hungarica 16(4): 384-402.
    24. Sipos D, Freihat O, Pandur AA, Tollár J, Kedves A, Repa I, et al. (2020). Possible predictors of burnout among radiographers in Hungary: demographic and work related characteristics. Kontakt 22(4): 228-234. DOI: 10.32725/kont.2020.038. Přejít k původnímu zdroji...
    25. Sipos D, Vandulek C, Petone CSM, Kedves A, Pandur AA, Boncz I, et al. (2017). The attrition and migration behaviour among Hungarian radiographers. Glob J Health Sci 10(1): 1-10. DOI: 10.5539/gjhs.v10n1p1. Přejít k původnímu zdroji...
    26. Sipos D, Varga V, Pandur AA, Kedves A, Csima MP, Cseh S, et al. (2019). Radiológiai osztályon dolgozó szakdolgozók kiégési szintje Magyarországon [Burnout level among radiology department workers in Hungary]. Orvosi Hetilap 160(27): 1047-1056. DOI: 10.1556/650.2019.31442. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    27. Szabó L (2003). A boldogság relatív - Fogyatékosság és szubjektív életminőség [Happiness is relative - Disability and subjective quality of life]. Szociológiai Szemle 13(3): 86-105.
    28. Szántó Z, Susánszky É, Berényi Z, Sipos F, Murányi I (2016). A jól-lét fogalmának értelmezése az európai szakirodalomban (2009-2014) [Interpretation of the concept of well-being in the European literature (2009-2014)]. Metszetek 5(1): 16-47. DOI: 10.18392/metsz/2016/. Přejít k původnímu zdroji...
    29. Tagiuri R, Litwin G (1968). Organizational climate: Explorations of a concept. Boston: Harvard Business School.
    30. Tomo A, de Simone S (2017). Exploring Factors that Affect the Well-Being of Healthcare Workers. Int J Bus Manag 12(6): 49-61. DOI: 10.5539/ijbm.v12n6p49. Přejít k původnímu zdroji...
    31. van Horn JE, Taris TW, Schaufeli WB, Schreurs PG (2004). The structure of occupational well-being: A study among Dutch teachers. J Occup Organ Psychol 77: 365-375. DOI: 10.1348/0963179041752718. Přejít k původnímu zdroji...
    32. Veenhoven R (2007). Quality of life research. In: Bryant CD, Peck DL. 21st Century Sociology, A Reference Handbook. Sage, Thousand Oaks, California, USA. 2, pp. 54-62. Přejít k původnímu zdroji...
    33. Warr P (1994). A conceptual framework for the study of work and mental health. Work & Stress 8(2): 84-97. DOI: 10.1080/02678379408259982. Přejít k původnímu zdroji...
    34. WHO - World Health Organization (2020). Depression. [online] [cit. 2020-08-09]. Available from: www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/depression
    35. Yildirim K (2014). Main factors of teachers' professional well-being. Educational Research and Reviews 9(6): 153-163. DOI: 10.5897/ERR2013.1691. Přejít k původnímu zdroji...

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License (CC BY-NC-ND 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah