Kontakt 2021, 23(2):97-103 | DOI: 10.32725/kont.2020.033

Ako je hlásenie nežiaducich udalostí v Slovenskej republike ovplyvnené charakteristikami sestier a pracovnými podmienkami: prierezová štúdiaOšetřovatelství - původní práce

Dominika Kalánková1, Marcia Kirwan2, Daniela Bartoníčková1, 3, Radka Kurucová1, Katarína Žiaková1, Elena Gurková3
1 Comenius University in Bratislava, Jessenius Faculty of Medicine, Department of Nursing, Martin, Slovak Republic
2 Dublin City University, School of Nursing and Human Sciences, Dublin, Ireland
3 Palacký University in Olomouc, Faculty of Health Sciences, Department of Nursing, Olomouc, Czech Republic

Súhrn Cieľ: Preskúmať postupy hlásenia nežiaducich udalostí sestrami na Slovensku. Dizajn: Prierezová štúdia.

Metódy: Údaje boli zbierané prostredníctvom nástroja Hospital Survey on Patient Safety Culture medzi decembrom 2017 a júlom 2018. Do súboru boli zaradené registrované sestry ((n = 1073) z verejných aj súkromných nemocníc z celej Slovenskej republiky. Údaje boli analyzované pomocou deskriptívnej a induktívnej štatistiky s použitím programu SPSS 25.0.

Výsledky: Vzťah bol preukázaný medzi sestrami hláseným stupňom bezpečnosti pacientov a rôznymi typmi oddelení, spolu s počtom nadčasových hodín. Signifikantný vzťah bol potvrdený medzi počtom sestrami hlásených udalostí a vzdelaním sestier, dĺžkou klinickej praxe, veľkosťou nemocnice a typom oddelenia a nemocnice. Súčasne bol verifikovaný vzťah medzi hlásením takmer-pochybení a typom a veľkosťou nemocnice a počtom nadčasových hodín.

Záver: Sestry sú zodpovedné za zlepšovanie bezpečnosti pacientov, čo zahŕňa hlásenie nežiaducich udalostí a takmer-pochybení. Boli identifikované konkrétne faktory na strane sestier a organizačné faktory, ktoré zlepšujú postupy hlásenia ako aj bezpečnosť pacientov. Zváženie daných faktorov pri plánovaní pracovnej záťaže sestier môže ovplyvniť celkovú bezpečnosť pacientov.

Klíčová slova: hlásenie; Hospital Survey on Patient Safety Culture; nemocnica; nežiaduce udalosti; sestra

Vloženo: 11. červen 2020; Revidováno: 11. červen 2020; Přijato: 1. září 2020; Zveřejněno online: 2. září 2020; Zveřejněno: 5. květen 2021  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Kalánková D, Kirwan M, Bartoníčková D, Kurucová R, Žiaková K, Gurková E. How adverse event reporting in the Slovak Republic is influenced by nurse characteristics and working arrangements: a cross-sectional study. Kontakt. 2021;23(2):97-103. doi: 10.32725/kont.2020.033.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Aiken LH, Sermeus W, Van den Heede K, Sloane DM, Busse R, McKee M, et al. (2012). Patient safety, satisfaction and quality of hospital care: cross sectional surveys of nurses and patients in 12 countries in Europe and the United States. BMJ 344: e1717. DOI: 10.1136/bmj.e1717. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Andersson Å, Frank C, Willman AML, Sandman P-O, Hansebo G (2018). Factors contributing to serious adverse events in nursing homes. J Clin Nurs 27(1-2): e354-e362. DOI: 10.1111/jocn.13914. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Council Recommendation 2009/C 151/01 on patient safety, including prevention and control of healthcare associated infections (2009). Official Journal of the European Union 52: 1-7.
    4. de Vries EN, Ramrattan MA, Smorenburg SM, Gouma DJ, Boermeester MA (2008). The incidence and nature of in-hospital adverse events: a systematic review. Qual Saf Health Care 17(3): 216-223. DOI: 10.1136/qshc.2007.023622. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Espin S, Wickson-Griffiths A, Wilson M, Lingard L (2010). To report or not to report: A descriptive study exploring ICU nurses' perceptions of error and error reporting. Intensive and Critical Care Nursing 26: 1-9. DOI: 10.1016/j.iccn.2009.10.002. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Griffiths P, Maruotti A, Saucedo AR, Redfern OC, Ball JE, Briggs J, et al. (2019). Nurse staffing, nursing assistants and hospital mortality: retrospective longitudinal cohort study. BMJ Quality and Safety 28: 609-617. DOI: 10.1136/bmjqs-2018-008043. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Hammer A, Ernstmann N, Ommen O, Wirtz M, Manser T, Pfeiffer Y, et al. (2011). Psychometric properties of the Hospital Survey on Patient Safety Culture for hospitalmanagement (HSOPS_M). BMC Health Serv Res 11(165): 1-10. DOI: 10.1186/1472-6963-11-165. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Kim MY, Kim YM, Kang S-W (2016). A survey and multilevel analysis of nursing unit tenure diversity and medication errors. J Nurs Manag 24(5): 634-645. DOI: 10.1111/jonm.12366. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Kirwan M, Matthews A, Scott A (2013). The impact of the work environment of nurses on patient safety outcomes: A multi-level modelling approach. Int J Nurs Stud 50(2): 253-263. DOI: 10.1016/j.ijnurstu.2012.08.020. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Ko Y, Yu S (2017). The relationship among perceived patients' safety culture, intention to report errors, and leader coaching behaviour of nurses in Korea: A pilot study. J Patient Saf 13(3): 175-183. DOI: 10.1097/PTS.0000000000000224. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Lederman R, Dreyfus S, Matchan J, Knott JC, Milton SK (2013). Electronic error-reporting systems: A case study into the impact on nurse reporting of medical errors. Nurs Outlook 61(6): 417-426. DOI: 10.1016/j.outlook.2013.04.008. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Lee CT-S, Doran DM (2017). The role of interpersonal relations in healthcare team communication and patient safety: A proposed model of interpersonal process in teamwork. Can J Nurs Res 49(2): 75-93. DOI: 10.1177/0844562117699349. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Lipsitz LA (2012). Understanding health care as a complex system: The foundation for unintended consequences. JAMA 308(3): 243-244. DOI: 10.1001/jama.2012.7551. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Makary MA, Daniel M (2016). Medical error - the third leading cause of death in the US. BMJ 353: i2139. DOI: 10.1136/bmj.i2139. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. McLennan SR, Diebold M, Rich LE, Elger BS (2016). Nurses' perspectives regarding the disclosure of errors to patients: A qualitative study. Int J Nurs Stud 54: 16-22. DOI: 10.1016/j.ijnurstu.2014.10.001. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Methodological guidance no. 3/2014 focusing on the system of the implementation of reporting of errors, mistakes and adverse events in institutional healthcare (2014). Health Care Surveillance Authority in the Slovak Republic. [online] [cit. 2020-01-22]. Available at: http://www.udzs-sk.sk/metodicke-usmernenia
    17. Needleman J, Buerhaus P, Mattke S, Stewart M, Zelevinsky K (2002). Nurse-Staffing Levels and the Quality of Care inHospitals. New England Journal of Medicine 346(22): 1715-1722. DOI: 10.1056/NEJMsa012247. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Nie Y, Mao X, Cui H, He S, Li J, Zhang M (2013). Hospital survey on patient safety culture in China. BMC Health Serv Res 13(1): 228-238. DOI: 10.1186/1472-6963-13-228. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Office of the Inspector General (2014). Adverse Events in Skilled Nursing Facilities: National Incidence Among Medicare Beneficiaries. Department of Health and Human Services, National Institutes of Health. [online] [cit. 2020-01-22]. Available at: https://oig.hhs.gov/oei/reports/oei-06-11-00370.pdf
    20. Pham JC, Girard T, Pronovost PJ (2013). What to do with healthcare incident reporting systems. J Pub Health Res 2(3): 154-159. DOI: 10.4081/jphr.2013.e27. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Prang IW, Jelsness-Jørgensen L-P (2014). Should I report? A qualitative study of barriers to incident reporting among nurses working in nursing home. Geriatr Nurs 35(6): 441-447. DOI: 1016/j.gerinurse.2014.07.003. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Regulation No 95/2018 (2018). Ministry of Health of the Slovak Republic. [online] [cit. 2020-01-22]. Available at: http://www.epi.sk/zz/2018-95/znenie-20180401#Share
    23. Shin S, Park J-H, Bae S-H (2018). Nurse staffing and nurse outcomes: a systematic review and meta-analysis. Nurs Outlook 66(3): 273-282. DOI: 10.1016/j.outlook.2017.12.002. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. Sorra JS, Nieva VF (2004) Hospital Survey on Patient Safety Culture (Prepared by Westat, under Contract No.290-96-0004). [online] [cit. 2020-01-22]. Available at: http://www.ahrq.gov/sites/default/files/wysiwyg/professionals/quality-patient-safety/patientsafetyculture/hospital/resources/hospcult.pdf
    25. Sováriová Soósová M, Zamboriová M, Murgová A (2017). Hospital patient safety culture in Slovakia. Ošetrovateľstvo: teória, výskum, vzdelávanie 1(1): 12-19.
    26. Zarea K, Mohammadi A, Beiranvand S, Hassani F, Baraz S (2018). Iranian nurses' medication errors: A survey of the types, causes, and the related factors. International Journal of African Nursing Sciences 8: 112-116. DOI: 10.1016/j.ijans.2018.05.001. Přejít k původnímu zdroji...

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License (CC BY-NC-ND 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah