Kontakt 2021, 23(2):126-132 | DOI: 10.32725/kont.2021.018

Popôrodná vzťahová väzba medzi matkou a dieťaťom a s ňou súvisiace faktorySociální vědy ve zdraví - původní práce

Lucia Mazúchová1, *, Simona Kelčíková1, Erika Maskalová1, Nora Malinovská2, Marián Grendár3
1 Comenius University in Bratislava, Jessenius Faculty of Medicine in Martin, Department of Midwifery, Martin, Slovak Republic
2 Comenius University in Bratislava; Jessenius Faculty of Medicine in Martin, Department of Foreign Languages, Martin, Slovak Republic
3 Comenius University in Bratislava, Jessenius Faculty of Medicine in Martin, Bioinformatics Unit, Biomedical Center Martin, Martin, Slovak Republic

Súhrn Cieľ: Cieľom štúdie bolo zistiť súvislosti vybraných faktorov (veku, vzdelania, parity, plánovania dieťaťa, podpory kontaktu koža na kožu /skin to skin contact; SSC/, dojčenia, spokojnosti s partnerskou podporou, ochorenia dieťaťa, rizika depresie) s popôrodnou vzťahovou väzbou (mother-infant bonding; MIB) u slovenských žien.

Metódy: Bol zvolený dizajn prierezovej štúdie. Na zber relevantných údajov sa použili dotazník popôrodnej vzťahovej väzby (Postpartum Bonding Questionnaire; PBQ) a škála popôrodnej depresie (Edinburgh Postnatal Depression Scale, EPDS). Dotazníky boli doplnené o výskumné premenné nevyhnutné na skúmanie vzťahov medzi týmito položkami a MIB. Výskumný súbor tvorilo 204 žien (priemerný vek 30,9 ± 4,8 rokov), ktoré boli 6 týždňov po pôrode. Na analýzu údajov bola použitá deskriptívna štatistika, Wilcoxon dvojvýberový test, Kruskal-Wallis test a regresný model.

Výsledky: Menej kvalitná väzba medzi matkou a dieťaťom bola preukázaná u matiek s vyšším vzdelaním, s nepodporeným SSC po pôrode, nespokojných s partnerskou podporou a u matiek s rizikom depresie. Podľa regresného modelu medzi PBQ skóre a EPDS skóre sa preukázala štatisticky signifikantná súvislosť (p < 0.0001).

Záver: Poznanie a identifikovanie rizikových faktorov MIB s dôrazom na skríning psychického stavu matiek považujeme zo strany pôrodných asistentiek za kľúčové pri navrhovaní včasných intervencií pre zlepšenie kvality tehotenstva, materstva a detstva.

Klíčová slova: bonding po pôrode; kvalita väzby medzi matkou a dieťaťom; popôrodná depresia; popôrodné obdobie; vzťahová väzba medzi matkou a dieťaťom
Granty a financováni:

This study was supported by the project VEGA (research grant agency of the Ministry of Education, Science, Research and Sport of the Slovak Republic) under contract no. VEGA1/0211/19.

Vloženo: 4. leden 2021; Revidováno: 19. březen 2021; Přijato: 8. duben 2021; Zveřejněno online: 15. duben 2021; Zveřejněno: 5. květen 2021  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Mazúchová L, Kelčíková S, Maskalová E, Malinovská N, Grendár M. Mother-infant bonding and its associated factors during postpartum period. Kontakt. 2021;23(2):126-132. doi: 10.32725/kont.2021.018.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Abdulghani N, Edvardsson K, Amir LH (2018). Worldwide prevalence of mother-infant skin-to-skin contact after vaginal birth: A systematic review. PLoS One 13(10): e0205696. DOI: 10.1371/journal.pone.0205696. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Bernard K, Hostinar CE, Dozier M (2019). Longitudinal associations between attachment quality in infancy, C-reactive protein in early childhood, and BMI in middle childhood: preliminary evidence from a CPS-referred sample. Attach Hum Dev 21(1): 5-22. DOI: 10.1080/14616734.2018.1541513. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Bowlby J (1969). Attachment and loss: Vol. I. New York: Basic Books, 428 p.
    4. Bowlby J (1980). Attachment and loss: Vol III. Loss sadness and depression. New York, NY: Basic Books, 355 p.
    5. Brisch KH (2011). Bezpečná vzťahová väzba. Trenčín: Vydavateľstvo F, 150 p.
    6. Brockington IF, Fraser C, Wilson D (2006). The Postpartum Bonding Questionnaire: a validation. Arch Womens Ment Health 9(5): 233-242. DOI: 10.1007/s00737-006-0132-1. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Bryanton J, Gagnon AJ, Hatem M, Johnston C (2008). Predictors of early parenting self-efficacy: results of a prospective cohort study. Nursing Research 57(4): 252-259. DOI: 10.1097/01.NNR.0000313490.56788.cd. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Cox JL, Holden JM, Sagovsky R (1987). Detection of postnatal depression. Development of the 10-item Edinburgh Postnatal Depression Scale. Br J Psychiatry 150(6): 782-786. DOI: 10.1192/bjp.150.6.782. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Daglar G, Nur N (2018). Level of mother-baby bonding and influencing factors during pregnancy and postpartum period. Psychiatr Danub 30(4): 433-440. DOI: 10.24869/psyd.2018.433. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. De Falco S, Emer A, Martini L, Rigo P, Pruner S, Venuti P (2014). Predictors of mother-child interaction quality and child attachment security in at-risk families. Front Psychol 20(5): 898. DOI: 10.3389/fpsyg.2014.00898. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Delavari M, Mohammad-Alizadeh-Charandabi S, Mirghafourvand M (2018). The Relationship of Maternal-Fetal Attachment and Postpartum Depression: A Longitudinal Study. Arch Psychiatr Nurs 32(2): 263-267. DOI: 10.1016/j.apnu.2017.11.013. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Dubber S, Reck C, Müller M, Gawlik S (2015). Postpartum bonding: the role of perinatal depression, anxiety and maternal-fetal bonding during pregnancy. Arch Womens Ment Health 18(2): 187-195. DOI: 10.1007/s00737-014-0445-4. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Eklund A (2016). beeswarm: The Bee Swarm Plot, an Alternative to Stripchart. R package version 0.2.3. [online] [cit. 2020-11-05]. Available from: https://CRAN.R-project.org/package=beeswarm
    14. Ekrami F, Mohammad-Alizadeh Charandabi S, Babapour Kheiroddin J, Mirghafourvand M (2020). Effect of counseling on maternal-fetal attachment in women with unplanned pregnancy: a randomized controlled trial. J Reprod Infant Psychol 38(2): 151-165. DOI: 10.1080/02646838.2019.1636943. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Falceto OG, Giugliani ER, Fernandes CL (2012). Problematic parent-infant relationships in two-parent families: prevalence and risk factors in a Brazilian neighborhood. Trends Psychiatry Psychother 34(3): 139-146. DOI: 10.1590/S2237-60892012000300005. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Fasanghari M, Kordi M, Asgharipour N (2019). Effect of maternal role training program based on Mercer theory on maternal self-confidence of primiparous women with unplanned pregnancy. J Educ Health Promot 8: 4. DOI: 10.4103/jehp.jehp_202_17. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Fuchs A, Möhler E, Reck C, Resch F, Kaess M (2016). The early mother-to-child bond and its unique prospective contribution to child behavior evaluated by mothers and teachers. Psychopathology 49(4): 211-216. DOI: 10.1159/000445439. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Hendrych Lorenzová E, Boledovičová M, Kašová L (2016). Péče komunitní porodní asistentky o šestinedělku s poporodní depresí. Pediatr praxi 17(5): 322-325. DOI: 10.36290/ped.2016.072. Přejít k původnímu zdroji...
    19. Hong YR, Park JS (2012). Impact of attachment, temperament and parenting on human development. Korean J Pediatr 55(12): 449-454. DOI: 10.3345/kjp.2012.55.12.449. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Hrubý R (2017). Depresia a včasné emočné, kognitívne a behavirálne regulácie. Martin: VEEM, s.r.o., 275 p.
    21. Huizink AC, Menting B, De Moor MHM, Verhage ML, Kunseler FC, Schuengel C, Oosterman M (2017). From prenatal anxiety to parenting stress: a longitudinal study. Arch Womens Ment Health 20(5): 663-672. DOI: 10.1007/s00737-017- 0746-5. Přejít k původnímu zdroji...
    22. Hyun-Ju C, Sue K (2011). Effects of maternal role practice education on becoming a mother. Korean J Women Health Nurs 17(1): 52-63. DOI: 10.4069/kjwhn.2011.17.1.52. Přejít k původnímu zdroji...
    23. Jamshidimanesh M, Astaraki L, Behboodi Moghadam Z, Taghizadeh Z, Haghani H (2013). Maternal-Fetal Attachment and its Associated Factors. Hayat 18(5): 33-45.
    24. Kinsey CB, Baptiste-Roberts K, Zhu J, Kjerulff KH (2014). Birth-related, psychosocial, and emotional correlates of positive maternal-infant bonding in a cohort of first-time mothers. Midwifery 30(5): 188-194. DOI: 10.1016/j.midw.2014.02.006. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    25. Kommers DR, Truijens SEM, Oei SG, Bambang Oetomo S, Pop VJM (2017). Antenatal mother-infant bonding scores are related to maternal reports of infant crying behaviour. J Reprod Infant Psychol 35(5): 480-492. DOI: 10.1080/02646838.2017.1354360. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. Lehnig F, Nagl M, Stepan H, Wagner B, Kersting A (2019). Associations of postpartum mother-infant bonding with maternal childhood maltreatment and postpartum mental health: a cross-sectional study. BMC Pregnancy Childbirth 19(1): 278. DOI: 10.1186/s12884-019-2426-0. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    27. Linde K, Lehnig F, Nagl M, Kersting A (2020). The association between breastfeeding and attachment: A systematic review. Midwifery 81: 102592. DOI: 10.1016/j.midw.2019.102592. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    28. Lutkiewicz K, Bieleninik Ł, Cieślak M, Bidzan M (2020). Maternal-Infant Bonding and Its Relationships with Maternal Depressive Symptoms, Stress and Anxiety in the Early Postpartum Period in a Polish Sample. Int J Environ Res Public Health 17(15): 5427. DOI: 10.3390/ijerph17155427. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    29. Matthies LM, Müller M, Doster A, Sohn C, Wallwiener M, Reck C, Wallwiener S (2020). Maternal-fetal attachmentprotects against postpartum anxiety: the mediating role of postpartum bonding and partnership satisfaction. Arch Gynecol Obstet 301(1): 107-117. DOI: 10.1007/s00404-019-05402-7. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    30. Mazúchová L, Kelčíková S, Porubská A, Malinovská N, Grendár M (2020). Mother-infant bonding in the postpartum period and its predictors. Cent Eur J Nurs Midw 11(3): 121-129. DOI: 10.15452/cejnm.2020.11.0022. Přejít k původnímu zdroji...
    31. McNamara J, Townsend ML, Herbert JS (2019). A systemic review of maternal wellbeing and its relationship with maternal fetal attachment and early postpartum bonding. PLoS One 14(7): e0220032. DOI: 10.1371/journal.pone.0220032. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    32. Mohebati LM, Caulfield LE, Martinez H (2014). How much does your baby cry? Expectations, patterns and perceptions of infant crying in Mexico. Bol Med Hosp Infant Mex 71(4): 202-210. DOI: 10.1016/j.bmhimx.2014.08.002. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    33. Moore ER, Anderson GC, Bergman N, Dowswell T (2012). Early skin to skin contact for mothers and their healthy newborn infants. Cochrane Database of Systematic Reviews 5(5): CD003519. DOI: 10.1002/14651858.CD003519.pub3 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    34. Netsi E, Pearson RM, Murray L, Cooper P, Craske MG, Stein A (2018). Association of Persistent and Severe Postnatal Depression with Child Outcomes. JAMA Psychiatry 75(3): 247-253. DOI: 10.1001/jamapsychiatry.2017.4363. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    35. Nieto L, Lara MA, Navarrete L (2017). Prenatal Predictors of Maternal Attachment and Their Association with Postpartum Depressive Symptoms in Mexican Women at Risk of Depression. Matern Child Health J 21(6): 1250-1259. DOI: 10.1007/s10995-016-2223-6. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    36. Nóblega M, Bárrig P, Fourment K (2019). Maternal Care and Attachment Security in Preschool Children. Psic Teor e Pesq 35: e3534. DOI: 10.1590/0102.3772e3534. Přejít k původnímu zdroji...
    37. Örün E, Yalçin SS, Mutlu B (2013). Relations of maternal psychopathologies, social-obstetrical factors and mother-infant bonding at 2-month postpartum: a sample of Turkish mothers. World J Pediatr 9(4): 350-355. DOI: 10.1007/s12519-013-0432-2. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    38. Pereira PK, Lima LA, Legay LF, de Cintra Santos JF, Lovisi GM (2012). Maternal mental disorders in pregnancy and the puerperium and risks to infant health. World J Clin Pediatr 1(4): 20-23. DOI: 10.5409/wjcp.v1.i4.20. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    39. Petri E, Palagini L, Bacci O, Borri C, Teristi V, Corezzi C, et al. (2018). Maternal-foetal attachment independently predicts the quality of maternal-infant bonding and post-partum psychopathology. J Matern Fetal Neonatal Med 31(23): 3153-3159. DOI: 10.1080/14767058.2017.1365130. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    40. Phillips, R (2013). The Sacred Hour: Uninterrupted Skin-to-Skin Contact Immediately After Birth. Newborn Infant Nurs Rev 13(2): 67-72. DOI: 10.1053/j.nainr.2013.04.001. Přejít k původnímu zdroji...
    41. R Core Team (2018). R: A language and environment for statistical computing. R Foundation for Statistical Computing, Vienna, Austria. [online] [cit. 2020-11-05]. Available from: https://www.R-project.org/
    42. Salehi K, Kohan S (2017). Maternal-fetal attachment: what we know and what we need to know. Int J Pregn Chi Birth 2(5): 146-148. DOI: 10.15406/ipcb.2017.02.00038. Přejít k původnímu zdroji...
    43. Sjoberg DD, Curry M, Hannum M, Whiting K, Zabor EC, Drill E, et al. (2020). gtsummary: Presentation-Ready Data Summary and Analytic Result Tables. R package version 1.3.3. [online] [cit. 2020-11-05]. Available from: https://CRAN.R-project.org/package=gtsummary
    44. Zeifman DM, St James-Roberts I (2017). Parenting the Crying Infant. Curr Opin Psychol 15: 149-154. DOI: 10.1016/j.copsyc.2017.02.009. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License (CC BY-NC-ND 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah