Kontakt 2021, 23(3):149-156 | DOI: 10.32725/kont.2021.024

Zdravotní gramotnost a ovlivnitelné rizikové faktory cévní mozkové příhodyOšetřovatelství - původní práce

Lenka Šedová1, *, Sylva Bártlová1, Andrea Hudáčková1, Lucie Havierniková1, František Dolák1, Svatopluk Ostrý2, 3, 4
1 University of South Bohemia in České Budějovice, Faculty of Health and Social Sciences, Institute of Nursing, Midwifery and Emergency Care, České Budějovice, Czech Republic
2 Department of Neurology, České Budějovice Hospital, České Budějovice, Czech Republic
3 Department of Neurosurgery of 1st Faculty of Medicine of Charles University and Neurooncological Clinic of 1st Faculty of Medicine of Charles University and Central Military Hospital - Military University Hospital in Prague, Prague, Czech Republic
4 University of South Bohemia in České Budějovice, Faculty of Health and Social Sciences, Institute of Physiotherapy and Selected Medical Disciplines, České Budějovice, Czech Republic

Úvod: Cévní mozková příhoda (CMP) patří mezi hlavní příčiny smrti a postižení v evropských zemích. Prevence a s ní spojovaná zdravotní gramotnost patří mezi efektivní nástroje snižování výskytu tohoto onemocnění a slouží k případnému snižování jejích následků.

Cíl: Vztah socioekonomických faktorů zdravotní gramotnosti a ovlivnitelných rizikových faktorů v souvislosti s ischemickou CMP.

Metodika: Šlo o kvantitativní strategii šetření, výzkum byl proveden technikou standardizovaného řízeného rozhovoru tazatele s respondentem. Výzkumný soubor tvořilo 1 004 občanů. Ke sběru dat byla použita kombinace standardizovaného dotazníku pro zjištění celkové zdravotní gramotnosti (HLSQ-16) a nestandardizovaného dotazníku týkajícího se prevence cévní mozkové příhody.

Výsledky: Většina občanů České republiky (58,5 %) má dostatečnou zdravotní gramotnost. Problematickou zdravotní gramotnost vykazuje 29,2 % dotázaných, zbývajících 13,3 % respondentů má zdravotní gramotnost neadekvátní. Přesto však výsledky prokazují, že značná část obyvatelstva vykazuje problematickou zdravotní gramotnost v oblastech, jako jsou správná životospráva, kouření, konzumace alkoholických nápojů a v neposlední řadě v pohybové aktivitě.

Závěr: Rozpoznání těchto faktorů je pak možné vsadit do oblastí preventivního působení. Efektivní intervence zaměřené přímo na rizikové faktory umožní změnu v myšlení a postojích rizikových skupin obyvatel.

Klíčová slova: cévní mozková příhoda; intervence; rizikové faktory; zdravotní gramotnost
Granty a financováni:

Supported by the Ministry of Health of the Czech Republic, grant nr. NV19-09-00199. All rights reserved.

Střet zájmů:

The authors have no conflict of interests to declare.

Vloženo: 25. březen 2021; Revidováno: 23. duben 2021; Přijato: 18. květen 2021; Zveřejněno online: 25. květen 2021; Zveřejněno: 3. září 2021  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Šedová L, Bártlová S, Hudáčková A, Havierniková L, Dolák F, Ostrý S. Health literacy and modifiable risk factors of a stroke. Kontakt. 2021;23(3):149-156. doi: 10.32725/kont.2021.024.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Action Plan for the Development of Health Literacy (2014). In: Zdraví 2020 - Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí. Pracovní skupina č. 12. Praha: MZ ČR.
  2. Appel LJ, Angell SY, Cobb LK, Limper HM, Nelson DE, Samet JM, Brownson RC (2012). Population-wide sodium reduction: the bumpy road from evidence to policy. Ann Epidemiol 22(6): 417-425. DOI: 10.1016/j.annepidem.2012.04.003. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  3. Appel LJ, Brands MW, Daniels SR, Karanja N, Elmer PJ, Sacks FM (2006). Dietary approaches to prevent and treat hypertension: a scientific statement from the American Heart Association. Hypertension 47(2): 296-308. DOI: 10.1161/01.HYP.0000202568.01167.B6. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. Bártlová S, et al. (2018). Zdravotní gramotnost u vybraných skupin obyvatelstva Jihočeského kraje. Praha: Grada Publishing, 176 p.
  5. Bennett IM, Chen J, Soroui JS, White S (2009). The contribution of health literacy to disparities in self-rated health status and preventive health behaviors in older adults. Ann Fam Med 7(3): 204-211. DOI: 10.1370/afm.940. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. Berkman ND, Davis TC, McCormack L (2010). Health literacy: what is it? J Health Commun 15(Suppl. 2): 9-19. DOI: 10.1080/10810730.2010.499985. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. Bryndziar T, Šedová P, Mikulík R (2017). Incidence cévní mozkové příhody v Evropě - systematická review. Cesk Slov Neurol 80/113(2): 180-189. DOI: 10.14735/amcsnn2017180. Přejít k původnímu zdroji...
  8. Chiuve SE, Rexrode KM, Spiegelman D, Logroscino G, Manson JE, Rimm EB (2008). Primary prevention of stroke by healthy lifestyle. Circulation 118(9): 947-954. DOI: 10.1161/CIRCULATIONAHA.108.781062. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. Choudhury MS, Chowdhury MD, Nayeem A, Jahan WA (2015). Modifiable and Non-Modifiable Risk Factors of Stroke: A Review Update. Journal of National Institute of Neurosciences Bangladesh 1(1): 22-26. DOI: 10.3329/jninb.v1i1.22944. Přejít k původnímu zdroji...
  10. GBD 2016 Risk Factors Collaborators (2017). Global, regional, and national comparative risk assessment of 84 behavioural, environmental and occupational, and metabolic risks or clusters of risks, 1990-2016: a systematic analysis for the Global Burden of Disease Study 2016. Lancet 390(10100): 1345-1422. DOI: 10.1016/0140-6736(17)32366-8. Přejít k původnímu zdroji...
  11. Gibney S, Doyle G (2017). Self-rated Health Literacy is Associated with Exercise Frequency Among Adults Aged 50+ in Ireland. Eur J Public Health 27(4): 755-761. DOI: 10.1093/eurpub/ckx028. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. Goff DC, Jr., Lloyd-Jones DM, Bennett G, Coady S, D'Agostino RB, Gibbons R, et al. (2014). 2013 ACC/AHA guideline on the assessment of cardiovascular risk: a report of the American College of Cardiology/American Heart Association Task Force on Practice Guidelines. Circulation 129(25 Suppl. 2): S49-73. DOI: 10.1161/01.cir.0000437741.48606.98. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. Goldfinger JZ, Kronish IM, Fei K, Graciani A, Rosenfeld P, Lorig K, Horowitz CR (2012). Peer education for secondary stroke prevention in inner-city minorities: Design and methods of the prevent recurrence of all inner-city strokes through education randomized controlled trial. Contemp Clin Trials 33(5): 1065-1073. DOI: 10.1016/j.cct.2012.06.003. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. Flemming KD, Allison TG, Covalt JL, Herzig DE, Brown RD (2013). Utility of a Post-Hospitalization Stroke Prevention Program Managed by Nurses. Hosp Pract 41(3): 70-79. DOI: 10.3810/hp.2013.08.1070. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. Hankey GJ (2012). Nutrition and the risk of stroke. Lancet Neurol 11(1): 66-81. DOI: 10.1016/S1474-4422(11)70265-4. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. Holčík J (2009). Zdravotní gramotnost a její role v péči o zdraví: k teoretickým základům cesty ke zdraví. Brno: MSD, 149 p.
  17. Holčík J (2010). Systém péče o zdraví a zdravotní gramotnost: k teoretickým základům cesty ke zdraví. Brno: Masarykova univerzita, 293 p.
  18. Holčík J (2017a). Zdravotní gramotnost je prioritou péče o zdraví 1. část. In: Ústav pro zdravotní gramotnost. 1. národní konference o zdravotní gramotnosti (situační dokument). Praha: UHL.
  19. Holčík J (2017b). Zdravotní gramotnost a zdravotní politika. Sborník textů pro kolokvium. Praha: Ústav pro zdravotní gramotnost, z. ú.
  20. Králíková E (2011). Jak pomoci pacientům přestat kouřit. Interní Med 13(11): 453-454.
  21. Kronish IM, Goldfinger JZ, Negron R, Fei K, Tuhrim S, Arniella G, Horowitz CR (2014). Effect of peer education on stroke prevention: the prevent recurrence of all inner-city strokes through education randomized controlled trial. Stroke 45(11): 3330-3336. DOI: 10.1161/STROKEAHA.114.006623. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  22. Kučera Z, Pelikan J, Šteflová A (2016). Zdravotní gramotnost obyvatel ČR. Výsledky komparativního reprezentativního šetření. Čas Lék čes 155(5): 233-241.
  23. Meschia JF, Bushnell C, Boden-Albala B, Braun LT, Bravata DM, Chaturvedi S, et al. (2014). Guidelines for the Primary Prevention of Stroke A Statement for Healthcare Professionals From the American Heart Association/American Stroke Association. Stroke 45(12): 3754-3832. DOI: 10.1161/STR.0000000000000046. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  24. Nielsen-Bohlman L, Panzer AM, Kindig DA (Eds) (2004). Health literacy: A Prescription to End Confusion. Washington (DC): National Academies Press. DOI: 10.17226/10883. Přejít k původnímu zdroji...
  25. Norrving B, Barrick J, Davalos A, Dichgans M, Cordonnier C, Guekht A, et al. (2018). Action Plan for Stroke in Europe 2018-2030. Eur Stroke J 3(4): 309-336. DOI: 10.1177/2396987318808719. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  26. Nurjanah N, Rachmany E, Manglapy YM (2015). Assessing Health Literacy on Student Using Online HLS-EU-16. In: International Seminar on Public Health and Education, 23rd April. Indonesia.
  27. O'Donnell M, Xavier D, Diener C, Sacco R, Lisheng L, Zhang H, et al. (2010). Rationale and design of INTERSTROKE: a global case-control study of risk factors for stroke. Neuroepidemiology 35(1): 36-44. DOI: 10.1159/000306058. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  28. Pandian JD, Gall SL, Kate MP, Silva GS, Akinyemi RO, Ovbiagele BI, et al. (2018). Prevention of stroke: a global perspective. Lancet 392(10154): 1269-1278. DOI: 10.1016/S0140-6736(18)31269-8. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  29. Parappilly BP, Field TS, Mortenson WB, Sakakibara BM, Eng JJ (2018). Effectiveness of interventions involving nurses in secondary stroke prevention: A systematic review and meta-analysis. Eur J Cardiovasc Nurs 17(8): 728-736. DOI: 10.1177/1474515118779732. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  30. Piepoli MF, Hoes AW, Agewall S, Albus Ch, Brotons C, Catapano AL, et al. (2016). 2016 European Guidelines on cardiovascular disease prevention in clinical practice: the Sixth Joint Task Force of the European Society of Cardiology and Other Societies on Cardiovascular Disease Prevention in Clinical Practice (constituted by representatives of 10 societies and by invited experts) developed with the special contribution of the European Association for Cardiovascular Prevention & Rehabilitation (EACPR). Eur Heart J 37(29): 2315-2381. DOI: 10.1093/eurheartj/ehw106. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  31. Qureshi AI, Suri MF, Kirmani JF, Divani AA (2005). Cigarette smoking among spouses: another risk factor for stroke in women. Stroke 36(9): e74-e76. DOI: 10.1161/01.STR.0000177475.30281.7f. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  32. Rudd RE (2015). The evolving concept of Health literacy: New directions for health literacy studies. J Commun Healthc 8(1): 7-9. DOI: 10.1179/1753806815Z.000000000105. Přejít k původnímu zdroji...
  33. Sarikaya H, Ferro J, Arnold M (2015). Stroke prevention - medical and lifestyle measures. Eur Neurol 73(3-4): 150-157. DOI: 10.1159/000367652. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  34. Shah RS, Cole JW (2010). Smoking and stroke: the more you smoke the more you stroke. Expert Rev Cardiovasc Ther 8(7): 917-932. DOI: 10.1586/erc.10.56. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  35. Sørensen K, Van den Broucke S, Fullam J, Doyle G, Pelikan J, Slonska Z, Brand H (2012). Health literacy and public health: A systematic review and integration of definitions and models. BMC Public Health 12(80). DOI: 10.1186/1471-2458-12-80. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  36. Sovinová H, Csémy L (2016). Užívání tabáku v České republice 2015. Praha: Státní zdravotní ústav.
  37. Stevens E, Emmett E, Wang Y, McKevitt C, Wolfe C (2017). The burden of stroke in Europe. London: Stroke Alliance for Europe (SAFE), 131 p.
  38. Stormacq C, Van den Broucke S, Wosinski J (2019). Does health literacy mediate the relationship between socioeconomic status and health disparities? Integrative review. Health Promot Int 34(5): e1-e17. DOI: 10.1093/heapro/day062. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  39. Tiller D, Herzog B, Kluttig A, Haerting J (2015). Health literacy in an urban elderly East-German population - results from the population-based CARLA study. BMC Public Health 15(1): 883. DOI: 10.1186/s12889-015-2210-7. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  40. Timmis A, Townsend N, Gale CP, Torbica A, Lettino M, Petersen SE, et al. (2020). European Society of Cardiology: Cardiovascular Disease Statistics 2019. Eur Heart J 41(1): 12-85. DOI: 10.1093/eurheartj/ehz859. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  41. Vrablík M, Králíková E, Češka R (2004). Kouření a kardiovaskulární onemocnění se zaměřením na metabolizmus lipidů. Kardiologická revue 4: 166-169.
  42. Wendel-Vos GCW, Schuit AJ, Feskens EJM, Boshuizen HC, Verschuren WMM, Saris WHM, Kromhout D (2004). Physical activity and stroke: a meta-analysis of observational data. Int J Epidemiol 33(4): 787-798. DOI: 10.1093/ije/dyh168. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  43. WHO - World Health Organization (2013). Health literacy: The solid facts, 73 p.

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License (CC BY-NC-ND 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.