Kontakt 2021, 23(3):157-161 | DOI: 10.32725/kont.2020.036

Kvalita života pacientov po cievnej mozgovej príhodeOšetřovatelství - původní práce

Lucia Dimunová1, *, Mária Sováriová Soósová1, Kinga Kardosová2, Martin Červený3, Mária Belovičová4
1 Pavol Jozef Šafárik University in Košice, Faculty of Medicine, Department of Nursing Care, Slovak Republic
2 Hospital with Out-patient Clinic of St. Barbora Rožňava, a. s, Neurological Department, Rožňava, Slovak Republic
3 University of South Bohemia in České Budějovice, Faculty of Health and Social Sciences, Institute of Nursing, Midwifery and Emergency Care, České Budějovice, Czech Republic
4 St. Elizabeth University of Health and Social Sciences Bratislava, n. o., Internal Outpatient Clinic Focusing on the Diagnosis and Treatment of Liver Diseases, Remedium, s.r.o., Bardejovské Kúpele, Slovak Republic

Súhrn Úvod: Cievna mozgová príhoda je treťou najčastejšou príčinou hospitalizácie pacientov na Slovensku. Predstavuje vážny sociálny a ekonomický problém, pretože u takmer polovice pacientov ostáva po prekonaní tohto stavu trvalý neurologický deficit. Dizajn: Kvantitatívna prierezová štúdia.

Cieľ: Cieľom výskumu bolo posúdiť kvalitu života u pacientov v akútnom štádiu po cievnej mozgovej príhode.

Metodika: Dotazník Stroke Impact Scale (SIS 3.0, Škála vplyvu mŕtvice) vyplnilo 80 pacientov s priemerným vekom 69,9 (± 9,49) rokov v období do 28 dní po CMP. Výsledky boli analyzované Mann-Whitneyho U testom a Spearmanovou koreláciou.

Výsledky: Priemerné skóre sa v jednotlivých doménach SIS 3.0 pohybovalo od 48,28 (sociálna participácia) po 75,18 (komunikácia) bodov. Celková miera zotavenia bola hodnotená priemerne 54,10 (± 29,19) bodmi. Podľa pohlavia neboli zistené signifikantné rozdiely v doménach SIS, iba v doméne pamäte a myslenie dosiahli horšie skóre ženy (p ≤ 0,05). Vyšší vek signifikantne negatívne koreloval s väčšinou domén (p ≤ 0,05). Potvrdila sa asociácia medzi celkovou mierou zotavenia a všetkými doménami SIS (p ≤ 0,05), okrem domény emócií.

Záver: Hodnotenie následkov cievnej mozgovej príhody je dôležité pre efektívny manažment zdravotnej, psychologickej a sociálnej starostlivosti rešpektujúc individuálne potreby pacienta.

Klíčová slova: cievna mozgová príhoda; kvalita života; pohlavie; škála vplyvu mŕtvice
Střet zájmů:

The authors have no conflict of interests to declare.

Vloženo: 17. květen 2020; Revidováno: 11. srpen 2020; Přijato: 23. září 2020; Zveřejněno online: 9. říjen 2020; Zveřejněno: 3. září 2021  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Dimunová L, Sováriová Soósová M, Kardosová K, Červený M, Belovičová M. Quality of life in post-stroke patients. Kontakt. 2021;23(3):157-161. doi: 10.32725/kont.2020.036.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Al-Qazzaz NK, Ali SH, Ahmad SA, Islam S, Mohamad K (2014). Cognitive impairment and memory dysfunction after a stroke diagnosis: a post memory assessment. Neuropsychiatr Dis Treat 10: 1677-1691. DOI: 10.2147/NDT.S67184. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Carod-Artal FJ, Coral LF, Trizotto DS, Moreira CM (2008). The Stroke Impact Scale 3.0: evaluation of acceptability, reliability, and validity of the Brazilian version. Stroke 39(9): 2477-2484. DOI: 10.1161/STROKEAHA.107.513671. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Chen CHX, Mao RH, Li AX, Zhao YN, Zhang M (2015). Effect of visual training on cognitive function in stroke patients. IJNS 2(4): 329-333. DOI: 10.1016/j.ijnss.2015.11.002.13. Přejít k původnímu zdroji...
    4. Choi SU, Lee HS, Shin JH, Ho SH, Koo MJ, Park KH, et al. (2017). Stroke Impact Scale 3.0: Reliability and Validity Evaluation of the Korean Version. Ann Rehabil Med 41(3): 387-393. DOI: 10.5535/arm.2017.41.3.387. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Drugdová I, Rogalewicz V, Šrámek M, Kopalová V, Krahula O, Gavurová B, et al. (2020). Health-related quality of life measures for a cost-effectiveness analysis of ischemic stroke therapies. Kontakt 22(2): 128-136. DOI: 10.32725/kont.2020.019. Přejít k původnímu zdroji...
    6. Duncan PW, Bode RK, Min Lai S, Perera S (2003). Rasch analysis of a new stroke-specific outcome scale: The Stroke Impact Scale. Arch Phys Med Rehabil 84(7): 950-963. DOI: 10.1016/s0003-9993(03)00035-2. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Duncan PW, Lai SM, Tyler D, Perera S, Reker DM, Studenski S (2002). Evaluation of proxy responses to the Stroke Impact Scale. Stroke 33(11): 2593-2599. DOI: 10.1161/01.str.0000034395.06874.3e. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Duncan PW, Wallace D, Lai SM, Johnson D, Embretson S, Laster LJ (1999). The Stroke Impact Scale Version 2.0: Evaluation of reliability, validity and sensitivity to change. Stroke 30(10): 2131-2140. DOI: 10.1161/01.str.30.10.2131. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Fadrná T, Školoudík D (2017). Kvalita života u soběstačných pacientů po cévní mozkové příhodě. [Quality of life in self-suffient patients after stroke]. Cesk Slov Neurol 113(3): 323-327. DOI: 10.14735/amcsnn2017csnn.eul. Přejít k původnímu zdroji...
    10. Gdovinová Z (2013). Manažment cievnej mozgovej príhody vo svetle súčasných odporúčaní. [Stroke management in the light of current guidelines]. Interná med 13(10): 441-444.
    11. Gorelick PH (2019). The global burden of stroke: persistent and disabling. Lancet Neurol 18(5): 417-418. DOI: 10.1016/S1474-4422(19)30030-4. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Gurková E (2011). Hodnocení kvality života. Pro klinickou praxi a ošetřovatelský výzkum. [Evaluation of quality of life. For clinical practice and nursing research]. Praha: Grada Publishing, 224 p.
    13. Jenkinson C, Fitzpatrick R, Crocker H, Peters M (2013). The Stroke Impact Scale: validation in a UK setting and development of a SIS short form and SIS index. Stroke 44(9): 2532-2535. DOI: 10.1161/STROKEAHA.113.001847. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Johnson CO, Nguyen M., Roth GA, Nichols E, Alam T, Abade D, et al. (2019). Global, regional, and national burden of stroke, 1990-2016: a systematic analysis for the Global Burden of Disease Study 2016. Lancet Neurol 18(5): 439-458. DOI: 10.1016/S1474-4422(19)30034-1. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Kamel A, Ghani A, Zaiton MA, El-Motayam AS, El-Fattah DA (2010). Health related quality of life in stroke survivors measured by the Stroke Impact Scale. Egypt J Neurol Psychiat Neurosur 47(2): 267-274.
    16. Lizáková L, Mrosková S, Novotná Z, Horanská V, Filičková M (2017). The quality of life of dialysis patients in the context of nursing. Aktuality v nefrologii 23(3): 139-144.
    17. Národné centrum zdravotníckych informácií (2019). Zdravotnícka ročenka Slovenskej republiky 2018. [National Health Information Center in Slovakia]. [online] [cit. 2019-12-04]. Available from: http://www.nczisk.sk/Documents/rocenky/2018/Zdravotnicka_rocenka_Slovenskej_republiky_2018.pdf.
    18. Norrving B, Barrick J, Davalos A, Dichgans M, Cordonnier CH, Guekht A, et al. (2018). Action Plan for Stroke in Europe 2018-2030. Eur Stroke J 3(4): 309-336. DOI: 10.1177/2396987318808719. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Ramos-Lima MJM, Brasileiro IC, Lima TL, Braga-Neto P (2018). Quality of life after stroke: impact of clinical and sociodemographic factors. Clinics (Sao Paulo) 73: e418. DOI: 10.6061/clinics/2017/e418. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Solgajová A, Vörösová G, Zrubcová D (2017). Determinants of quality of life in patients after stroke. Ošetrovateľstvo: teória, výskum, vzdelávanie 1(1): 34-39.
    21. Suhonen R, Välimäki M., Leino-Kilpi H (2009). The driving and restraining forces that promote and impede the implementationof individualised nursing care: a literature review. Int J Nurs Stud 46(12): 1637-1649. DOI: 10.1016/j.ijnurstu.2009.05.012. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Sullivan JE, Crowner BE, Kluding PM, Nichols D, Rose DK, Yoshida R, et al. (2013). Outcome measures for individuals with stroke: Process and recommendations from the American Physical Therapy Association neurology section task force. Phys Ther 93(10): 1383-1396. DOI: 10.2522/ptj.20120492. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. Šupínová M, Sklenková G (2018). The quality of life of patients after an acute stroke. Kontakt 20(2): e153-159. DOI: 10.1016/j.kontakt.2018.02.001. Přejít k původnímu zdroji...
    24. Szilasiová J (2011). Vybrané kapitoly zo špeciálnej neurológie pre študentov zubného lekárstva. [Select chapters from special neurology for students of dental medicine]. Košice: Univerzita Pavla Jozefa Šafárika v Košiciach, 234 p.
    25. Tóthová V, Bártlová S, Dolák F, Kaas J, Kimmer D, Maňhalová J, et al. (2014). Quality of life in patients with chronic diseases. Neuro Endocrinol Lett 35(Suppl. 1): 11-18. Přejít na PubMed...
    26. Törnbom K, Persson HC, Lundälv J, Sunnerhagen KS (2017). Self-Assessed Physical, Cognitive, and Emotional Impact of Stroke at 1 Month: The Importance of Stroke Severity and Participation. J Stroke Cerebrovasc Dis 26(1): 57-63. DOI: 10.1016/j.jstrokecerebrovasdis.2016.08.029. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    27. Vellone E, Savini S, Fida R, Dickson VV, Melkus GD, Carod-Artal FJ, et al. (2015). Psychometric evaluation of the Stroke Impact Scale 3.0. J Cardiovasc Nurs 30(3): 229-241. DOI: 10.1097/JCN.0000000000000145. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    28. Wolfe A (2001). Institute of Medicine Report: Crossing the Quality Chasm: A New Health System for the 21st Century. PPNP 2(3): 233-235. DOI: 10.1177/152715440100200312. Přejít k původnímu zdroji...

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License (CC BY-NC-ND 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah