Kontakt 2021, 23(3):162-169 | DOI: 10.32725/kont.2021.022

Využití testů soběstačnosti k predikci výsledného funkčního stavu pacientů po cévních mozkových příhodáchSociální vědy ve zdraví - původní práce

Yvona Angerova1, *, Pavel Marsalek2, Anna Kratochvilova3, Irina Chmelova4, 5, Tereza Gueye1, Jan Briza6, Vladimir Rogalewicz1
1 Charles University, First faculty of Medicine and General University Hospital, Department of Rehabilitation Medicine, Prague, Czech Republic
2 Masaryk Hospital in Ústí nad Labem, Krajská zdravotní, a.s., Rehabilitation Department, Ústí nad Labem, Czech Republic
3 Czech Technical University in Prague, Faculty of Biomedical Engineering, Department of Biomedical Technology, Kladno, Czech Republic
4 University Hospital Ostrava, Clinic of Rehabilitation and Physical Medicine, Ostrava, Czech Republic
5 University of Ostrava, Faculty of Medicine, Department of Rehabilitation, Czech Republic
6 General University Hospital, Prague, Czech Republic

Hlavním cílem příspěvku je sledování testů soběstačnosti v časné fázi po cévní mozkové příhodě a vývoje jejich výsledků ve vztahu k tíži počátečního postižení pacientů. Pozornost je věnována hledání vztahu mezi rehabilitační léčbou a stavem pacientů rok po propuštění z oddělení včasné rehabilitace. Ve sledovaném souboru bylo 87 pacientů z akutních lůžkových rehabilitačních oddělení na třech různých místech České republiky. Jeden rok po propuštění bylo znovu testováno 29 z nich. Hodnoty testu soběstačnosti FIM (Functional Independence Measures) z kontrolního hodnocení statisticky významně (na hladině významnosti 0,05) korelovaly s tíží disability při přijetí na popisovaná rehabilitační lůžka. Pacienti s těžším postižením se zlepšili více než pacienti s postižením lehčím. Ke stejnému výsledku dospějeme při sledování vlivu počtu dnů, které uplynuly mezi vznikem iktu a přijetím na rehabilitační lůžka. Čím dříve byli pacienti přijati, tím většího zlepšení mohli dosáhnout (na hladině významnosti 0,05). Sledování vývoje funkčního stavu a zlepšování soběstačnosti je zcela zásadní pro indikaci rehabilitace a mapování jejích výsledků. V České republice bohužel stále ještě hledáme jednotná kritéria hodnocení disability a mnoho pacientů kvůli tomu prochází celým systémem rehabilitace bez jasného vedení.

Klíčová slova: BI (Barthel Index); cévní mozková příhoda; FIM (Functional Independence Measures); neurorehabilitace; závěrečné hodnocení pacientů
Granty a financováni:

The research leading to this paper was supported by the grant No. 410004194 provided by the General Health Insurance Company of the Czech Republic from their Secondary Prevention Fund.

Střet zájmů:

The authors have no conflict of interests to declare.

Vloženo: 13. prosinec 2020; Revidováno: 18. prosinec 2020; Přijato: 9. duben 2021; Zveřejněno online: 4. květen 2021; Zveřejněno: 3. září 2021  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Angerova Y, Marsalek P, Kratochvilova A, Chmelova I, Gueye T, Briza J, Rogalewicz V. Utilization of ADL performance tests to predict expected functional status in patients after stroke. Kontakt. 2021;23(3):162-169. doi: 10.32725/kont.2021.022.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Angerova Y, Hralova M, Gueye T, Švestková O, Lippertova- -Grünerova M (2012). Influence of enriched environment and erythropoietin on cognitive function of rats after hypobaric hypoxia. Brain Inj 26(4-5): 472-473.
    2. Angerova Y, Marsalek P, Chmelova I, Gueye T, Uherek S, Briza J, et al. (2020). Cost and cost-effectiveness of early inpatient rehabilitation after stroke varies with initial disability: the Czech Republic perspective. Int J Rehabil Res 43(4): 376-382. DOI: 10.1097/MRR.0000000000000440. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Bernhardt J, Borschmann K, Boyd L, Thomas Carmichael S, Corbett D, Cramer SC, et al. (2016). Moving rehabilitation research forward: Developing consensus statements for rehabilitation and recovery research. Int J Stroke 11(4): 454-458. DOI: 10.1177/1747493016643851. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Bernhardt J, English C, Johnson L, Cumming TB (2015). Early mobilization after stroke: early adoption but limited evidence. Stroke 46(4): 1141-1146. DOI: 10.1161/STROKEAHA.114.007434. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Boyd LA, Hayward KS, Ward NS, Stinear CM, Rosso C, Fisher RJ, et al. (2017). Biomarkers of Stroke Recovery: Consensus-Based Core Recommendations from the Stroke Recovery and Rehabilitation Roundtable. Neurorehabil Neural Repair 31(10-11): 864-876. DOI: 10.1177/1545968317732680. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Branco JP, Oliveira S, Sargento-Freitas J, Laíns J, Pinheiro J (2019). Assessing functional recovery in the first six months after acute ischemic stroke: a prospective, observational study. Eur J Phys Rehabil Med 55(1): 1-7. DOI: 10.23736/S1973-9087.18.05161-4. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Bruthans J (2019). Epidemiologie a prognóza cévních mozkových příhod v ČR. CMP Journal 2(1): 5-8.
    8. Chen H-F, Wu C-Y, Lin K-C, Chen C-L, Huang P-C, Hsieh C-J, Liu J-S (2013). Rasch validation of a combined measure of basic and extended daily life functioning after stroke. Neurorehabil Neural Repair 27(2): 125-132. DOI: 10.1177/1545968312457828. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Chumney D, Nollinger K, Shesko K, Skop K, Spencer M, Newton RA (2010). Ability of Functional Independence Measure to accurately predict functional outcome of stroke-specific population: systematic review. J Rehabil Res Dev 47(1): 17-29. DOI: 10.1682/jrrd.2009.08.0140. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Granger CV, Markello SJ, Graham JE, Deutsch A, Reistetter TA, Ottenbacher KJ (2010). The uniform data system for medical rehabilitation: report of patients with traumatic brain injury discharged from rehabilitation programs in 2000-2007. Am J Phys Med Rehabil 89(4): 265-278. DOI: 10.1097/PHM.0b013e3181d3eb20. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Hsueh I-P, Lin J-H, Jeng J-S, Hsieh C-L (2002). Comparison of the psychometric characteristics of the functional independence measure, 5 item Barthel index, and 10 item Barthel index in patients with stroke. J Neurol Neurosurg Psychiatry 73(2): 188-190. DOI: 10.1136/jnnp.73.2.188. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Katan M, Luft A (2018). Global Burden of Stroke. Semin Neurol 38(2): 208-211. DOI: 10.1055/s-0038-1649503. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Krishnamurthi RV, Moran AE, Feigin VL, Barker-Collo S, Norrving B, Mensah GA, et al. (2015). Stroke Prevalence, Mortality and Disability-Adjusted Life Years in Adults Aged 20-64 Years in 1990-2013: Data from the Global Burden of Disease 2013 Study. Neuroepidemiology 45(3): 190-202. DOI: 10.1159/000441098. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Kurokawa N, Kai C, Hokotachi Y, Hasegawa M, Amagai T (2018). Determination of the cut-off point of the Functional Independence Measure as a predictor of adverse events in patients with acute stroke. J Int Med Res 46(10): 4235-4245. DOI: 10.1177/0300060518792155. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Kwakkel G, Kollen B, Twisk J (2006). Impact of time on improvement of outcome after stroke. Stroke 37(9): 2348-2353. DOI: 10.1161/01.STR.0000238594.91938.1e. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Kwakkel G, Lannin NA, Borschmann K, English C, Ali M, Churilov L, et al. (2017). Standardized measurement of sensorimotor recovery in stroke trials: Consensus-based core recommendations from the Stroke Recovery and Rehabilitation Roundtable. Int J Stroke 12(5): 451-461. DOI: 10.1177/1747493017711813. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Langhorne P, Wu O, Rodgers H, Ashburn A, Bernhardt J (2017). A Very Early Rehabilitation Trial after stroke (AVERT): a Phase III, multicentre, randomised controlled trial. Health Technol Assess 21(54): 1-120. DOI: 10.3310/hta21540. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Mahoney FI, Barthel DW (1965). Functional evaluation: The Barthel index. Md State Med J 14: 61-65. Přejít k původnímu zdroji...
    19. Murphy TH, Corbett D (2009). Plasticity during stroke recovery: from synapse to behaviour. Nat Rev Neurosci 10(12): 861-872. DOI: 10.1038/nrn2735. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Prabhakaran S, Zarahn E, Riley C, Speizer A, Chong JY, Lazar RM, et al. (2008). Inter-individual variability in thecapacity for motor recovery after ischemic stroke. Neurorehabil Neural Repair 22(1): 64-71. DOI: 10.1177/1545968307305302. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Saito J, Koyama T, Domen K (2018). Long-Term Outcomes of FIM Motor Items Predicted From Acute Stage NIHSS of Patients With Middle Cerebral Artery Infarct. Ann Rehabil Med 42(5): 670-681. DOI: 10.5535/arm.2018.42.5.670. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Stiborová A (2017). Funkční míra nezávislosti a míra hodnocení funkčního stavu FIM + FAM jako nástroj pro hodnocení funkčního stavu v neurorehabilitaci. Neurol praxi 18(5): 330-333. DOI: 10.36290/neu.2017.107. Přejít k původnímu zdroji...
    23. Strasser DC, Falconer JA, Stevens AB, Uomoto JM, Herrin J, Bowen SE, et al. (2008). Team training and stroke rehabilitation outcomes: a cluster randomized trial. Arch Phys Med Rehabil 89(1): 10-15. DOI: 10.1016/j.apmr.2007.08.127. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. Švestková O, Angerová Y, Druga R (2017). Rehabilitace motoriky člověka [Human motor activity Rehabilitation]. Grada Publishing.
    25. Tur BS, Gursel YK, Yavuzer G, Kucukdeveci A, Arasil T (2003). Rehabilitation outcome of Turkish stroke patients: in a team approach setting. Int J Rehabil Res 26(4): 271-277. DOI: 10.1097/00004356-200312000-00004. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. ÚZIS - Institute of Health Information and Statistics of the Czech Republic (2018). Barthelové test. [online] [cit. 2020-01-22]. Available from: https://www.uzis.cz/index.php?pg=registry-sber-dat--klasifikace--barthelove-test
    27. Veerbeek JM, van Wegen E, van Peppen R, van der Wees PJ, Hendriks E, Rietberg M, Kwakkel G (2014). What is the evidence for physical therapy poststroke? A systematic review and meta-analysis. PLoS One 9(2): e87987. DOI: 10.1371/journal.pone.0087987. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    28. Winstein CJ, Stein J, Arena R, Bates B, Cherney LR, Cramer SC, et al. (2016). Guidelines for Adult Stroke Rehabilitation and Recovery: A Guideline for Healthcare Professionals from the American Heart Association / American Stroke Association. Stroke 47(6): e98-e169. DOI: 10.1161/STR.0000000000000098. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    29. Winters C, Kwakkel G, van Wegen EEH, Nijland RHM, Veerbeek JM, Meskers CGM (2018). Moving stroke rehabilitation forward: The need to change research. NeuroRehabilitation 43(1): 19-30. DOI: 10.3233/NRE-172393. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    30. Zeiler SR (2019). Should We Care About Early Post-Stroke Rehabilitation? Not Yet, but Soon. Curr Neurol Neurosci Rep 19(3): 13. DOI: 10.1007/s11910-019-0927. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License (CC BY-NC-ND 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah