Kontakt 2021, 23(3):170-177 | DOI: 10.32725/kont.2021.023

Longitudinální sledování vývoje posturálních a lokomočních funkcí u klientů po získaném poškození mozkuSociální vědy ve zdraví - původní práce

Markéta Bendová1, *, Martina Hartmanová1, Jitka Vacková1, Marcela Míková1, 2, Anna Kuželková1, 3
1 University of South Bohemia in České Budějovice, Faculty of Health and Social Sciences, České Budějovice, Czech Republic
2 České Budějovice Hospital a. s., Department of Rehabilitation, České Budějovice, Czech Republic
3 Charles University and General University Hospital in Prague, The First Faculty of Medicine, Department of Rehabilitation Medicine, Prague, Czech Republic

Úvod: Získané poškození mozku netraumatického původu je onemocnění, které je příčinou těžké disability, jež s sebou nese nejen medicínské, fyzioterapeutické, ale také sociální a ekonomické problémy. Z tohoto důvodu jsme vytvořili interdisciplinární rehabilitační tým složený z lékařů, fyzioterapeutů, ergoterapeutů a sociálních pracovníků působících v domácím prostředí - ve snaze minimalizovat důsledky dlouhodobého zdravotního postižení.

Cíl: Hodnocení vývoje posturálních a lokomočních funkcí u 17 klientů se získaným poškozením mozku v časovém období 9 měsíců, u kterých byla prováděna individuální tříměsíční fyzioterapie v domácím prostředí.

Metody: K objektivizaci funkčního stavu klientů byly použity standardní testy Berg Balance Scale (BBS) a Timed Up and Go test (TUG). Hodnocení bylo prováděno při vstupu do studie, dále po 3, 6 a 9 měsících - celkem 4 měření u každého klienta.

Výsledky: Na základě vyhodnocení testů BBS a TUG došlo po tříměsíční intervenci u 15 klientů k výraznému zlepšení jejich balančních funkcí; 2 klienti nebyli schopni dokončit TUG test a 6 klientů zůstalo stále ohroženo pádem.

Závěr: Z longitudinálního sledování vývoje posturálních a lokomočních funkcí u klientů s poškozením mozku je jednoznačný benefit tříměsíční fyzioterapeutické intervence v jejich domácím prostředí. S odstupem půl roku po ukončení terapie je ale téměř u třetiny klientů zřejmé mírné zhoršení v testu TUG, naopak v BBS se všech 15 klientů dále zlepšovalo, což může poukazovat na větší citlivost testu TUG pro hodnocení balančních funkcí. Proto by bylo vhodné fyzioterapeutickou intervenci prodloužit na delší časový úsek, hlavně u klientů, kteří mají FIM pod 6 stupňů.

Klíčová slova: BBS; FIM; hodnocení stability; riziko pádů; TUG test; získané poškození mozku
Granty a financováni:

This work was supported by the University of South Bohemia Grant Agency under the Grant “Coordinated rehabilitation of patients with brain injury” (Reg. No. GAJU 138/2016/S).

Střet zájmů:

The authors have no conflict of interests to declare.

Vloženo: 9. prosinec 2020; Revidováno: 5. duben 2021; Přijato: 19. květen 2021; Zveřejněno online: 19. květen 2021; Zveřejněno: 3. září 2021  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Bendová M, Hartmanová M, Vacková J, Míková M, Kuželková A. Longitudinal study of postural and locomotor function development in clients with brain damage. Kontakt. 2021;23(3):170-177. doi: 10.32725/kont.2021.023.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Algwiri AA, Whitney SL (2012). Balance and Falls. Geriatric Physical Therapy. 3rd ed. St. Louis, MO: Elsevier, 331-353. [online] [cit. 2020-01-22]. Available from: https://www.chirocredit.com/downloads/geriatricrehab/geriatricrehab110.pdf Přejít k původnímu zdroji...
  2. Ambler Z (2011). Základy neurologie: učebnice pro lékařské fakulty. 7th ed. Praha: Galén.
  3. Andersson AG, Kamwendo K, Seiger A, Appelros P (2006). How to identify potential fallers in a stroke unit: validity indexes of 4 test methods. J Rehabil Med 38(3): 186-191. DOI: 10.1080/16501970500478023. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. Barry E, Galvin R, Keogh C, Horgan F, Fahey T (2014). Is the Timed Up and Go test a useful predictor of risk of falls in community dwelling older adults: a systematic review and meta-analysis. BMC Geriatr 14: 14. DOI: 10.1186/1471-2318-14-14. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  5. Berg KO, Wood-Dauphinee SL, Williams JI, Guiton D (1989). Measuring Balance in the Elderly: Preliminary development of an Instrument. Physiother Can 41(6): 304-311. DOI: 10.3138/ptc.41.6.304. Přejít k původnímu zdroji...
  6. Berg KO, Wood-Dauphinee SL, Williams JI, Maki B (1992). Measuring balance in the elderly: Validation of an instrument. Can J Public Health 83(Suppl. 2): S7-S11. Přejít na PubMed...
  7. Bizovská L, Janura M, Míková M, Svoboda Z (2017). Rovnováha a možnosti jejího hodnocení. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. Přejít k původnímu zdroji...
  8. Bohannon RW (2006). Reference values for the timed up and go test: a descriptive meta-analysis. J Geriatr Phys Ther 29(2): 64-68. DOI: 10.1519/00139143-200608000-00004. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. Burget N (2015). Využití zpětné vazby v rehabilitaci pacientů s poruchami chůze po cévní mozkové příhodě. Rehabil Fyz Lék 22(2): 70-78.
  10. Carraro L (2002). Obnova pohybu po cévní mozkové příhodě. Praha: Rehalb o.p.s.
  11. Čeledová L, Čevela R (2011). Future of coordinated rehabilitation (complete, comprehensive). Prakt Lék 91(11): 653-656.
  12. Čeledová L, Čevela R. Kalita Z, Vaňásková E (2010). Posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti osob po cévní mozkové příhodě - kazuistiky. Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie 73/106(6): 728-733.
  13. Dungl P (2005). Biomechanika chůze. In: Dungl P, et al. Ortopedie. Grada Publishing.
  14. Geraldo A, Dores AR, Coelho B, Ramião E, Castro-Caldas A, Barbosa F (2018). Efficacy of ICT-based neurocognitive rehabilitation programs for acquired brain injury: A systematic review on its assessment methods. Eur Psychol 23(3): 250-264. DOI: 10.1027/1016-9040/a000319. Přejít k původnímu zdroji...
  15. Hlinovský D, Doležalová I, Hlinovská J (2016). Komplexní rehabilitace pacientů po cévní mozkové příhodě - projekt iktového centra Thomayerovy nemocnice. Prakt Lék 96(6): 267-271.
  16. IHIS CR - Institute of Health Information and Statistics of the Czech Republic (2018). Hospitalizovaní v nemocnicích ČR 2017. Zdravotnická statistika ČR. [online] [cit. 2020-01-22]. Available from: https://www.uzis.cz/index.php?pg=record&id=8100
  17. Kolář P, et al. (2012). Rehabilitace v klinické praxi. Praha: Galén.
  18. Kolář P, Máček M, et al. (2015). Základy klinické rehabilitace. Praha: Galén.
  19. Lippertová-Grünerová M (2015). Rehabilitace po náhlé cévní mozkové příhodě. Praha: Galén.
  20. Mayer M (2002). Paradoxy v neurokineziologii spastické chůze. Rehab Fyz Lék 7(2): 66-73.
  21. McIntyre A, Janzen S, Richardson M, Kwok C, Teasell R (2015). An Overview of Acquired Brain Injury Rehabilitation Randomized Controlled Trials. J Head Trauma Rehabil 30(6): E47-53. DOI: 10.1097/HTR.0000000000000108. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  22. Mikula J (2008). Rehabilitace po CMP. Kardiol Rev Int Med 10(2): 66-73.
  23. MoH - Ministry of Health of the Czech Republic (2010). Péče o pacienty s cerebrovaskulárním onemocněním v České republice. 2: 2-10. [online] [cit. 2020-01-22]. Available from: https://www.cmp.cz/jnp/cz/pece_o_cmp_v_cr/cerebrovaskularni_pece_v_cr.html
  24. MoH - Ministry of Health of the Czech Republic (2015). Seznam center vysoce specializované zdravotní péče o pacienty s iktem. 11: 55-56. [online] [cit. 2020-01-22]. Available from: https://www.cmp.cz/public/5f/f3/e9/4809_21789_ZDRAVOTNICTVI_11_15__1_.pdf
  25. Musilová E, Žiaková E, Letašiová D (2014). Fyzioterapie u pacientů po cévní mozkové příhodě. Rehab Fyz Lék 21(3): 136-140.
  26. Podsiadlo D, Richardson S (1991). The Timed "Up & Go": a Test of Basic Functional Mobility for Frail Elderly Persons. J Am Geriatr Soc 39(2): 142-148. DOI: 10.1111/j.1532-5415.1991.tb01616.x. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  27. Rehabilitation measures database (2010). The Rehabilitation Clinician's Place to Find the Best Instruments to Screen Patients and Monitor Their Progress. Rehabilitation Institute of Chicago. [online] [cit. 2019-10-01]. Available from: http://www.rehabmeasures.org/ and from: https://www.sralab.org/rehabilitation-measures/timed-and-go
  28. Son H, Park CH (2018). Effect of turning direction on Timed Up and Go test results in stroke patients. Eur J Phys Rehabil Med 55(1): 35-39. DOI: 10.23736/S1973-9087.18.05202-4. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  29. The FIM Instrument: Its Background, Structure, and Usefulness (2014). Buffalo: UDS MR [online] [cit. 2018-09-11]. Available from: http://www.udsmr.org/Documents/The_FIM_Instrument_Background_Structure_and_UsUsefUsUs.pdf
  30. Vařeka I (2002). Posturální stabilita (I. část): Terminologie a biomechanické principy. Rehab Fyz Lék 9(4): 115-121.

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License (CC BY-NC-ND 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.