Kontakt 2021, 23(3):193-199 | DOI: 10.32725/kont.2021.027

Náhled a jeho hodnocení u pacientů po získaném poškození mozkuSociální vědy ve zdraví - přehledový článek

Mária Krivošíková1, 2, *, Yvona Angerová1
1 Charles University, First Faculty of Medicine, Department of Rehabilitation Medicine, Prague, Czech Republic
2 Charles University; Second Faculty of Medicine, Prague, Czech Republic

Úvod: Porucha náhledu je komplexní kognitivně behaviorální porucha, která je typická u pacientů po získaném poškození mozku. Deficit náhledu u těchto pacientů způsobuje sníženou motivaci k rehabilitaci nebo nerealistická očekávání. Vede k horším výsledkům v terapii a k problémům zapojit se do aktivit v širší komunitě a do zaměstnání.

Cíl: Cílem přehledové studie je popsat definice a teoretické modely náhledu a shrnout závěry výzkumů ke způsobu hodnocení náhledu u dospělých pacientů po získaném poškození mozku za posledních 15 let.

Metodika: Rešerše s prvky systematizace za použití metodiky PRISMA. Vyhledávání bylo provedeno v bibliografických a multioborových elektronických databázích (Web of Science, CINAHL, MEDLINE, EBSCO, ScienceDirect, Scopus). Do práce jsou začleněny studie publikované od roku 2005 do roku 2020 včetně.

Výsledky: Celkem bylo vyhledáno 544 zdrojů. Do finální rešerše bylo zařazeno 14 studií, které spadají do jedné ze tří kategorií: definice náhledu, modely náhledu a hodnocení náhledu.

Závěr: Z rešerše vyplývá, že náhled je komplexní pojem, který je součástí metakognice. Jeho definice je nejednotná. Nejčastěji je náhled konceptualizován jako schopnost objektivního vnímání a posouzení vlastní situace při zachování určité subjektivity v porozumění její důležitosti pro člověka. Pouze dva z vyhledaných objektivních hodnocení náhledu hodnotí všechny jeho úrovně.

Klíčová slova: anosognosie; hodnocení náhledu; poruchy náhledu; získaná poškození mozku
Střet zájmů:

The authors have no conflict of interests to declare.

Vloženo: 15. prosinec 2020; Revidováno: 6. duben 2021; Přijato: 18. květen 2021; Zveřejněno online: 27. květen 2021; Zveřejněno: 3. září 2021  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Krivošíková M, Angerová Y. Self-awareness and its evaluation in patients after acquired brain injury. Kontakt. 2021;23(3):193-199. doi: 10.32725/kont.2021.027.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Al Banna M, Abdulla Redha N, Abdulla F, Nair B, Donnellan C (2016). Metacognitive function poststroke: a review of definition and assessment. J Neurol Neurosurg Psychiatry 87: 161-166. DOI: 10.1136/jnnp-2015-310305. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. BIAA - Brain Injury Association of America (2017). What is the difference between an acquired brain injury and a traumatic brain injury? [online] [cit. 2020-09-10]. Available from: https://www.biausa.org/brain-injury/about-brain-injury/nbiic/what-is-the-difference-between-an-acquired-brain-injury-and-a-traumatic-brain-injury
    3. Bloomfield J, Woods D, Ludingon J (2016). Self-awareness of memory impairment in Parkinson´s disease: A review of the literature. Working with Older People 20(1): 57-64. DOI: 10.1108/WWOP-08-2015-0019. Přejít k původnímu zdroji...
    4. Borgaro SR, Prigatano GP (2003). Modification of the Patient Competency Rating Scale for use on an acute neurorehabilitation unit: the PCRS-NR. Brain Inj 17(10): 847-853. DOI: 10.1080/0269905031000089350. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Chesnel CC, Jourdan C, Bayen E, Ghout I, Darnoux E, Azerad S, et al. (2018). Self-awareness four years after severe traumatic brain injury: Discordance between the patient's and relative's complaints. Results from the Paris-TBI study. Clin Rehabil 32(5): 692-704. DOI: 10.1177/0269215517734294. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Cova I, Grande G, Cucumo V, Ghiretti R, Maggiore L, Galimeberti D, et al. (2017). Self-awareness for memory impairment in amnestic mild cognitive impairment: A longitudinal study. Am J Alzheimers Dis Other Demen 32(7): 401-407. DOI: 10.1177/15333175117725812. Přejít k původnímu zdroji...
    7. Crosson C, Barco PP, Velozo C, Bolesta MM, Cooper PV, Werts D, Brobeck T (1989). Awareness and compensation in postacute head injury rehabilitation. J Head Trauma Rehabil 4: 46-54. DOI: 10.1097/00001199-198909000-00008. Přejít k původnímu zdroji...
    8. Fleming JM, Strong J, Ashton R (1998). Cluster analysis of self-awareness levels in adults with traumatic brain injury and relationship to outcome. J Head Trauma Rehabil 13: 39-51. DOI: 10.1097/00001199-199810000-00006. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Godfrey HPD, Marsh NV, Partridge F (1987). Severe traumatic head injury and social functioning: a review. New Zeal J Psychol 16: 49-57.
    10. Hart T, Seignourel PJ, Sherer M (2009). A longitudinal study of awareness of deficit after moderate to severe traumatic brain injury. NeuropsycholRehabil 19(2): 161-176. DOI: 10.1080/09602010802188393. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Janečková M (2010). Fakta o poranění mozku. In: Powell T (Ed.). Poškození mozku: Praktický průvodce pro terapeuty, rodinné příslušníky a pacienty. Praha: Portál, p. 21.
    12. Klonoff PS (2010) Psychotherapy after brain injury: principles and techniques. New York: The Guilford Press, 288 p.
    13. Kolakowsky-Hayner SA, Wright J, Bellon K (2012). A Brief Overview of the Patient Competency Rating Scale. J Head Trauma Rehabil 27(1): 83-85. DOI: 10.1097/HTR.0b013e31823645db. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Leicht H, Berwig M, Gertz H-J (2010). Anosognosia in Alzheimer's disease: the role of impairment levels in assessment of insight across domains. J Int Neuropsychol Soc 16: 463-473. DOI: 10.1017/S1355617710000056. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Levy S, Gansler D, Huey E, Wassermann E, Grafman J (2018). Assessment of Patient Self-awareness and Related Neural Correlates in Frontotemporal Dementia and Corticobasal Syndrome. Arch Clin Neuropsychol 33(5): 519-529. DOI: 10.1093/arclin/acx105. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Mahoney D, Gutman SA, Gillen G (2019). A Scoping Review of Self-Awareness Instruments for Acquired Brain Injury. Open J Occup Ther 7(2). DOI: 10.15453/2168-6408.1529. Přejít k původnímu zdroji...
    17. McGuire BE, Morrison TG, Barker LA, Morton N, McBrinn J, Caldwell S, et al. (2014). Impaired self-awareness after traumatic brain injury: inter-rater reliability and factor structure of the Dysexecutive Questionnaire (DEX) in patients, significant others and clinicians. Front Behav Neurosci 8: 352. DOI: 10.3389/fnbeh.2014.00352. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Ownsworth T (2010). A metacognitive contextual approach for facilitating return to work following acquired brain injury: three descriptive case studies. Work 36: 381-388. DOI: 10.3233/WOR-2010-1041. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Ownsworth T, Fleming J (2005). The relative importance of metacognitive skills, emotional status, and executive function in psychosocial adjustment following acquired brain injury. J Head Trauma Rehabil 20: 315-332. DOI: 10.1097/00001199-200507000-00004. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Ownsworth T, Desbois J, Grant E, Fleming J, Strong J (2006). The associations among self-awareness, emotional well-being, and employment outcome following acquired brain injury: a 12-month longitudinal study. Rehabil Psychol 51(1): 50-59. DOI: 10.1037/0090-5550.51.1.50. Přejít k původnímu zdroji...
    21. Ownsworth TL, McFarland K, Young RM (2000). Development and standardization of the Self-Regulation Skills Interview (SRSI): A new clinical assessment tool for acquired brain Indry. Clin Neuropsychol 14(1): 76-92. DOI: 10.1076/1385-4046(200002)14:1;1-8;FT076. Přejít k původnímu zdroji...
    22. Powell TJ (2010). Poškození mozku: praktický průvodce pro terapeuty, rodinné příslušníky a pacienty. Praha: Portál, 200 p.
    23. Prigatano GP, Fordyce D, Zeiner H, Roueche J, Pepping M, Wood B, et al. (1986). Neuropsychological rehabilitation after brain Injury. Baltimore, MD: John Hopkins University Press.
    24. Reich E, Arias E, Torres C, Halac E, Carlino M (2015). Anosognosia and self-awareness in multiple sclerosis. J Neurol Sci 357(1): e317. DOI: 10.1016/j.jns.2015.08.1111. Přejít k původnímu zdroji...
    25. Richardson C, McKay A, Ponsford JL (2014). The trajectory of awareness across the first year after traumatic brain injury: The role of biopsychosocial factors. Brain Inj 28: 1711-1720. DOI: 10.3109/02699052.2014.954270. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. Richardson C, McKay A, Ponsford JL (2015). Factors influencing self-awareness following Traumatic brain Indry. J Head Trauma Rehab 30: E43-E54. DOI: 10.1097/HTR.0000000000000048. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    27. Rigon J, Burro R, Guariglia C, Maini M, Marin D, Ciurli P, et al. (2017). Self-awareness rehabilitation after Traumatic Brain Injury: A pilot study to compare two group therapies. Restor Neurol Neurosci 35(1): 115-127. DOI: 10.3233/RNN-150538. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    28. Robertson K, Schmitter-Edgecombe M (2015). Self-awareness and traumatic brain Injury outcome. Brain Inj 29(7-8): 848-858. DOI: 10.3109/02699052.2015.1005135. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    29. Sherer M, Fleming J (2014). Impaired self-awareness. In: Sherer M, Sander AM (Eds). Clinical handbooks in neuropsychology. Handbook on the neuropsychology of traumatic brain Injury. London: Springer, pp. 233-255. Přejít k původnímu zdroji...
    30. Sherer M, Bergloff P, Levin E, High WM, Oden KE, Nick TG, et al. (1998). Impaired awareness and employment outcome after traumatic brain injury. J Head Trauma Rehabil 13(5): 52-61. DOI: 10.1097/00001199-199810000-00007. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    31. Sherer M, Hart T, Nick TG (2003). Measurement of Impaired Self-awareness after Traumatic Brain Injury: A Comparison of the Patient Competency Rating Scale and the Awareness Questionnaire. Brain Inj 17: 25-37. DOI: 10.1080/0269905021000010113. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    32. Šplíchal J (2017). Poranění mozku. In: Kulišťák P (Ed.). Klinická neuropsychologie v praxi. Praha: Karolinum Press, pp. 422-446.
    33. Tiar AMV, Dumas JE (2015). Impact of parental acquired brain injury on children: Review of the literature and conceptual model. Brain Inj 29(9): 1005-1017. DOI: 10.3109/02699052.2014.976272. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    34. Toglia JP, Kirk U (2000). Understanding awareness deficits following brain injury. NeuroRehabilitation 15: 57-70. Přejít k původnímu zdroji...
    35. Toglia JP, Maeir A (2018). Self-awareness and metacognition: Impact on occupational performance and outcome across the lifespan. In: Katz N, Toglia JP (Eds). Cognition, occupation and participation across the life span: Neuroscience, neurorehabilitation, and models of intervention in occupational therapy. Bethesda, MD: AOTA Press, pp. 143-163.
    36. ÚZIS ČR - Institute of Health Information and Statistics of the Czech Republic (2016). Hospitalizovaní v nemocnicích ČR 2015. [online] [cit. 2020-09-05]. Available from: http://www.uzis.cz/category/tematicke-rady/zdravotnicka-statistika/hospitalizovani
    37. WHO (2013). Global action plan for the prevention and control of NCDs 2013-2020. [online] [cit. 2020-09-07]. Available from: http://www.who.int/nmh/publications/ncd-action-plan/en/
    38. Winkens I, Prinsen A, Meijerink A, Van Heugten C, Ponds R (2019). Psychometric evaluation of the Self-Awareness in Daily Life-3 Scale (SADL-3) for the assessment of self-awareness after acquired brain injury. Brain Inj 33(5): 598-609. DOI: 10.1080/02699052.2019.1566969. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    39. Wise K, Ownsworth T, Fleming J (2005). Convergent validity of self-awareness measures and their association with employment outcome in adults following acquired brain injury. Brain Inj 19: 765-775. DOI: 10.1080/0269905050019977. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    40. Zamboni G, Drazich E, McCulloch E, Fillipini N, Mackay CE, Jenkinson M, et al. (2013). Neuroanatomy of impaired self-awareness in Alzheimer's disease and mild cognitive impairment. Cortex 49: 668-678. DOI: 10.1016/j.cortex.2012.04.011. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License (CC BY-NC-ND 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah