Kontakt 2021, 23(3):200-206 | DOI: 10.32725/kont.2021.039

Typologie neformálních pečujících o blízké po cévní mozkové příhoděSociální vědy ve zdraví - původní práce

Miroslav Paulíček1, Lenka Krhutová1, *, Iva Kuzníková1, Kamila Vondroušová1, Iva Tichá1, Hana Lukšová1, Petra Anna-Marie Blahová1, Veronika Valoušková1, Marcela Dabrowská2, Jarmila Kristiníková2, Petr Šaloun3
1 University of Ostrava, Faculty of Social Studies, Department of Health and Social Studies, Ostrava, Czech Republic
2 University of Ostrava, Faculty of Medicine, Department of Rehabilitation, Ostrava, Czech Republic
3 VSB - Technical University of Ostrava, Faculty of Electrical, Engineering and Computer Science, Department of Computer Science, Ostrava, Czech Republic

Úvod: Studie se opírá o výzkum osob pečujících o blízké po cévní mozkové příhodě mimo veřejné instituce - tzv. neformálních pečujících. Jejím cílem bylo vytvořit typologii pečujících, která odráží jejich způsob konstrukce identity, přístup k vlastním emocím, reflexi a prožívání péče, formy komunikace nebo způsoby práce s informacemi.

Metody: Výzkum byl veden kvalitativním přístupem s využitím principů biografického výzkumu. Studie vychází z třiceti polostrukturovaných rozhovorů. Jejich prostřednictvím byly identifikovány oblasti, v nichž pečující mluvili sami o sobě a jimiž se navzájem odlišují v prožívání své role pečujícího. Výzkum byl doplněn o dotazníkové šetření k doplnění demografických a dalších dat na stejném vzorku.

Výsledky: Výsledkem studie je typologie, která obsahuje pět čistých typů neformálních pečujících o blízké po cévní mozkové příhodě: (1) racionální, (2) sebekonstruující, (3) depresivní, (4) tradiční a (5) optimistický typ.

Diskuse: Výsledky studie jsou diskutovány v kontextech péče obecně a v komparaci s výzkumy zabývajícími se tím, jak se neformální pečující vyrovnávají se sníženou autonomií, emocemi, genderem nebo jejich přístupem k informovanosti.

Závěr: V rámci uvedených typů se pečující vyznačují růzností ovládání svých emocí, rozmanitým vztahem k sobě nebo uvažováním o budoucnosti. Zařazení do typů závisí na velikosti zátěže pečujícího, době pečování, možnostech pomoci či osobnostním zaměření. Tato typologie může být užitečná jak analyticky, tak z hlediska potenciálních intervencí k podpoře informovanosti a sdílení zkušeností pečujících.

Klíčová slova: cévní mozková příhoda; neformální pečující; typologie
Granty a financováni:

This research was supported by the Technology Agency of the Czech Republic within the framework of the project “Research and development of support networks and information systems for informal carers for persons after stroke” – implemented by the University of Ostrava and VSB – Technical University of Ostrava, project ID: TACR/TL02000050, project duration: 2019–2021. We would also like to express our gratitude to the application guarantors of the project – The Association for Rehabilitation of People after Cerebrovascular Accidents and the Moravian- Silesian Region.

Střet zájmů:

The authors have no conflict of interests to declare.

Vloženo: 31. leden 2021; Revidováno: 24. květen 2021; Přijato: 3. srpen 2021; Zveřejněno online: 23. srpen 2021; Zveřejněno: 3. září 2021  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Paulíček M, Krhutová L, Kuzníková I, Vondroušová K, Tichá I, Lukšová H, et al.. Typology of informal carers providing care to family members after cerebrovascular accident. Kontakt. 2021;23(3):200-206. doi: 10.32725/kont.2021.039.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Albrecht D, Wollensak T, Ernst C, Becker C, Hautzinger M, Pfeiffer K (2015). Costs of informal care in a sample of German geriatric stroke survivors. Eur J Ageing 13(1): 49-61. DOI: 10.1007/s10433-015-0356-x. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Araújo O, Lage I, Cabrita J, Teixeira L (2015). Intervention in informal caregivers who take care of older people after a stroke (InCARE): study protocol for a randomised trial. J Adv Nurs 71(10): 2435-2443. DOI: 10.1111/jan.12697. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Barbic SP, Mayo NE, White CL, Bartlett SJ (2014). Emotional vitality in family caregivers: content validation of a theoretical framework. Qual Life Res 23(10): 2865-2872. DOI: 10.1007/s 11136-014-0718-4. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Brémault-Phillips S, Parmar J, Johnson M, Huhn A, Mann A, Tian V, Sacrey L-A (2016). The voices of family caregivers of seniors with chronic conditions: a window into their experience using a qualitative design. Springerplus 5: 620. DOI: 10.1186/s40064-016-2244-z. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Casado-Marín D, García-Gómez P, López-Nicolás Á (2011). Informal care and labour force participation among middle-aged women in Spain. SERIEs 2: 1-29. DOI: 10.1007/s13209-009-0008-5. Přejít k původnímu zdroji...
    6. Chen P, Fyffe DC, Hreha K (2017). Informal caregivers' burden and stress in caring for stroke survivors with spatial neglect: an exploratory mixed-method study. Top Stroke Rehabil 24(1): 24-33. DOI: 10.1080/10749357.2016.1186373. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Dudová R (2015). Postarat se ve stáří. Rodina a zajištění péče o seniory. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON).
    8. Dudová R, Vohlídalová M (2018). Muži a ženy pečující o seniory v rodině. Sociologický časopis / Czech Sociological Review 54(2): 219-251. DOI: 10.13060/00380288.2018.54.2.400. Přejít k původnímu zdroji...
    9. Fischer-Rosenthal W, Rosenthal G (2001). Analýza narativně- -biografických rozhovorů. Biograf 24: 9-20.
    10. Geissler H (2021). Neformální péče v datech. In: Fryč V, Chmelová M, Adámková P (Eds) (2021). Neformální péče v teorii a praxi. Sborník odborných statí. Praha: Pasparta publishing, pp. 56-64.
    11. Geissler H, Holeňová A, Horová T, Jirát D, Schlanger J, Solnářová D, et al. (2015a). Výstupní analytická zpráva o současné situaci a potřebách pečujících osob a bariérách pro poskytování neformální péče v ČR. Praha: Fond dalšího vzdělávání.
    12. Geissler H, Holeňová A, Horová T, Jirát D, Solnářová D, Svobodová K, et al. (2015b). Neformální péče ve vybraných státech Evropské unie. Komparativní rešerše a identifikace příkladů dobré praxe. Praha: Fond dalšího vzdělávání.
    13. Greenwood N, Mackenzie A (2010). Informal caring for stroke survivors: Meta-ethnographic review of qualitative literature. Maturitas 66(3): 268-276. DOI: 10.1016/j.maturitas.2010.03.017. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Greenwood N, Mackenzie A, Cloud G, Wilson N (2010). Loss of autonomy, control and independence when caring: A qualitative study of informal carers of stroke survivors in the first three months after discharge. Disabil Rehabil 32(2): 125-133. DOI: 10.3109/09638280903050069. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Horová J, Bártlová S, Hajduchová H, Motlová L, Trešlová M, Záškodná H, Brabcová I (2021). Mezinárodní přehled podpory neformálního (rodinného) pečovatelství. Sociální práce / Sociálna práca 21(2): 20-43.
    16. Hubíková O (2021). Rozvoj sociální práce zaměřené na neformální pečující. In: Fryč V, Chmelová M, Adámková P (Eds) (2021). Neformální péče v teorii a praxi. Sborník odborných statí. Praha: Pasparta publishing, pp. 84-12.
    17. Imarhiagbe FA, Asemota AU, Oripelaye BA, Akpekpe JE, Owolabi AA, Abidakun AO, et al. (2017). Burden of Informal Caregivers of Stroke Survivors: Validation of the Zarit Burden Interview in an African Population. Ann Afr Med 16(2): 46-51. DOI: 10.4103/aam.aam_213_16. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Jegermalm M (2006). Informal care in Sweden: a typology of care and caregivers. Int J Soc Welf 15: 332-343. DOI: 10/1111/j.1468-2397.2006.00400.x Přejít k původnímu zdroji...
    19. Jeřábek H (Ed.) (2013). Mezigenerační solidarita v péči o seniory. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON).
    20. Joo H, Dunet DO, Fang J, Wang G (2014). Cost of informal caregiving associated with stroke among the elderly in the United States. Neurology 83(20): 1831-1837. DOI: 10.1212/WNL.0000000000000986. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Morris SM, Thomas C (2002). The need to know: informal carers and information. Eur J Cancer Care 11(3): 183-187. DOI: 10.1046/j.1365-2354.2002.00337.x. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Mosquera I, Vergara I, Larrañaga I, Machón M, del Río M, Calderón C (2015). Measuring the impact of informal elderly caregiving: a systematic review of tools. Qual Life Res 25(5): 1059-1092. DOI: 10.1007/s11136-015-1159-4. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. Nemčíková M, Katreniaková Z, Dobríková P, Nagyová I (2020). Efektívne intervencie pre znižovanie záťaže neformálnychopatrovateľov osôb s demenciou pri Alzheimerovej chorobe: systematický prehľad. Sociální práce / Sociálna práca 20(6): 120-140.
    24. Neubert L, Gottschalk S, König H-H, Brettschneider C (2020). Dementia care-giving from a family network perspective in Germany: A typology. Health Soc Care Comm 00: 1-13. DOI: 10.1111/hsc.13161. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    25. Pendergrass A, Beische D, Becker C, Hautzinger M, Pfeiffer K (2015). An abbreviated German version of the Sense of Competence Questionnaire among informal caregivers of relatives who had a stroke: development and validation. Eur J Ageing 12(3): 203-213. DOI: 10.1007/s10433-015-0342-3. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. Pesantes MA, Brandt LR, Ipince A, Miranda JJ, Diez-Canseco F (2017). An exploration into caring for a stroke-survivor in Lima, Peru: Emotional impact, stress factors, coping mechanisms and unmet needs of informal caregivers. eNeurologicalSci 6: 33-50. DOI: 10.1016/j.ensci.2016.11.004. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    27. Rosenthal G (2018). Interpretive Social Research, An Introduction. Göttingen: Göttingen University Press. Přejít k původnímu zdroji...
    28. Simon C, Little P, Birtwistle J, Kendrick T (2003). A questionnaire to measure satisfaction with community services for informal carers of stroke patients: construction and initial piloting. Health Soc Care Community 11(2): 129-137. DOI: 10.1046/j.1365-2524.2003.00408.x. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    29. Smith LN, Lawrence M, Kerr SM, Langhorne P, Lees KR (2004). Informal carers' experience of caring for stroke survivors. J Adv Nurs 46(3): 235-244. DOI: 10.1111/j.1365-2648.2004.02983.x. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    30. Strang S, Fährn J, Strang P, Ronstad A, Danielsson L (2019). Support to informal caregivers of patients with severe chronic obstructive pulmonary disease: a qualitative study of caregivers' and professionals' experiences in Swedish hospitals. BMJ Open 9(8): e028720. DOI: 10.1136/bmjopen-2018-028720. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    31. Weber M (2012). Collected methodological writings. London and New York: Routledge.
    32. White CL, Lauzon S, Yaffe MJ, Wood-Dauphinee S (2004). Toward a model of quality of life for family caregivers of stroke survivors. Qual Life Res 13(3): 625-638. DOI: 10.1023/B:QURE.0000021312.37592.4f. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License (CC BY-NC-ND 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah