Kontakt 2022, 24(1):79-84 | DOI: 10.32725/kont.2022.002

Depresia a úzkosť ako prediktory kvality života po cievnej mozgovej príhodeSociální vědy ve zdraví - původní práce

Tomáš Sollár1, *, Katarína Dančová2, Andrea Solgajová3, Martina Romanová2
1 Constantine the Philosopher University in Nitra, Faculty od Social Sciences and Health Care, Department of Psychological Sciences, Nitra, Slovak Republic
2 Constantine the Philosopher University in Nitra, Faculty od Social Sciences and Health Care, Institute of Applied Psychology, Nitra, Slovak Republic
3 Constantine the Philosopher University in Nitra, Faculty od Social Sciences and Health Care, Department of Nursing, Nitra, Slovak Republic

Úvod: Hodnotenie kvality života u pacientov po prekonaní cievnej mozgovej príhody (CMP) je nevyhnutnou súčasťou liečby. Kvalitu života predikujú nielen telesné postihnutie po CMP, ale aj psychosociálny stav pacienta. Cieľom štúdie je zistiť vzťah medzi depresiou, úzkosťou a kvalitou života v akútnej fáze po prekonaní CMP.

Metódy: Výskum bol realizovaný ako prierezová deskriptívna štúdia. Výskumnú vzorku tvorilo 79 pacientov po CMP (Mvek = 67,9 ± 12,3). Depresia a úzkosť boli merané prostredníctvom dotazníka Hospital Anxiety and Depression Scale a kvalita života dotazníkom Stroke Specific Quality of Life Scale . Dáta boli analyzované jednoduchou a viacnásobnou lineárnou regresiou.

Výsledky: Depresia a úzkosť predikujú celkovú kvalitu života pacientov po CMP štatisticky významne. Fyzický aspekt kvality života a celkovú kvalitu života viac predikuje depresia, naopak psychosociálny aspekt kvality života viac súvisí s úzkosťou pacientov po prekonaní CMP. Vyššia depresia aj úzkosť sa prejavujú v zhoršenej kvalite života, obdobne vo fyzickom aj psychosociálnom aspekte. Závažnú mieru depresie a úzkosti vykazovalo približne 20 % pacientov.

Záver: Na kvalitu života pacienta po prekonaní CMP má vplyv nielen jeho funkčný stav, ale aj psychosociálny distres. Včasná diagnostika psychosociálneho distresu by mala byť dôležitou súčasťou starostlivosti a liečby pacientov po CMP.

Klíčová slova: cievna mozgová príhoda; depresia; kvalita života; úzkosť
Granty a financováni:

The paper was supported by the VEGA project 1/0418/19 Coping strategies in recovery after stroke.

Střet zájmů:

The authors have no conflict of interests to declare.

Vloženo: 12. srpen 2021; Revidováno: 28. listopad 2021; Přijato: 12. leden 2022; Zveřejněno online: 21. leden 2022; Zveřejněno: 15. březen 2022  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Sollár T, Dančová K, Solgajová A, Romanová M. Depression and anxiety as predictors of quality of life after a stroke. Kontakt. 2022;24(1):79-84. doi: 10.32725/kont.2022.002.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Akinpelu AO, Odetunde MO, Odole AC (2012). Cross-cultural adaptation and initial validation of the Stroke-Specific Quality of Life Scale into the Yoruba language. Int J Rehabil Res 35(4): 339-344. DOI: 10.1097/MRR.0b013e328355dd54. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Akosile CO, Adegoke B, Ezeife CA, Maruf FA, Ibikunle PO, Johnson OE, Dada OO (2013). Quality of life and sex-differences in a south-eastern Nigerian stroke sample. Afr J Neurol Sci 32(1): 19-25.
    3. Ayerbe L, Ayis S, Wolfe CD, Rudd AG (2013). Natural history, predictors and outcomes of depression after stroke: systematic review and meta-analysis. Br J Psychiatry 202(1): 14-21. DOI: 10.1192/bjp.bp.111.107664. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Barker-Collo SL (2007). Depression and anxiety 3 months post stroke: prevalence and correlates. Arch Clin Neuropsychol 22(4): 519-531. DOI: 10.1016/j.acn.2007.03.002. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Berg A, Palomäki H, Lehtihalmes M, Lönnqvist J, Kaste M (2001). Poststroke depression in acute phase after stroke. Cerebrovasc Dis 12(1): 14-20. DOI: 10.1159/000047675. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Boudokhane S, Migaou H, Kalai A, Jellad A, Borgi O, Bouden A, et al. (2021). Predictors of Quality of Life in Stroke Survivors: A 1-year Follow-Up Study of a Tunisian Sample. J Stroke Cerebrovasc Dis 30(4): 105600, DOI: 10.1016/j.jstrokecerebrovasdis.2021.105600. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Burton CAC, Murray J, Holmes J, Astin F, Greenwood D, Knapp P (2013). Frequency of anxiety after stroke: a systematic review and meta-analysis of observational studies. Int J Stroke 8(7): 545-559. DOI: 10.1111/j.1747-4949.2012.00906.x. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Chou C-Y, Huang C-Y, Huang Y-J, Lin G-H, Huang S-L, Lee S-C, Hsieh C-L (2017). Comparison of construct validity of two short forms of Stroke-Specific Quality of Life scale. PLoS One 12(12): e0188478. DOI: 10.1371/journal.pone.0188478. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Dafer RM, Rao M, Shareef A, Sharma A (2008). Poststroke depression. Top Stroke Rehabil 15(1): 13-21. DOI: 10.1310/tsr1501-13. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Darlington AS, Dippel DW, Ribbers GM, van Balen R, Passchier J, Busschbach JJ (2007). Coping strategies as determinants of quality of life in stroke patients: a longitudinal study. Cerebrovasc Dis 23(5-6): 401-407. DOI: 10.1159/000101463. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Dimunová L, Sováriová Soósová M, Kardosová K, Červený M, Belovičová M (2021). Quality of life in post-stroke patients. Kontakt 22(3): 157-161. DOI: 10.32725/kont.2020.036. Přejít k původnímu zdroji...
    12. Donnellan C, Hickey A, Hevey D, O'Neill D (2010). Effect of mood symptoms on recovery one year after stroke. Int J Geriatr Psychiatry 25(12): 1288-1295. DOI: 10.1002/gps.2482. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Enato EFO, Yovwin EO, Ogunrin OA (2011). Assessment of health-related quality of life in stroke survivors attending two healthcare facilities in Benin City, Nigeria. JPB 8(1): 54-60. DOI: 10.4314/jpb.v8i1.9. Přejít k původnímu zdroji...
    14. Hackett ML, Pickles K (2014). Part I: frequency of depression after stroke: an updated systematic review and meta-analysis of observational studies. Int J Stroke 9(8): 1017-1025. DOI: 10.1111/ijs.12357. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Hackett ML, Yapa C, Parag V, Anderson CS (2005). Frequency of depression after stroke: a systematic review of observational studies. Stroke 36(6): 1330-1340. DOI: 10.1161/01.STR.0000165928.19135.35. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Hamza AM, Al-Sadat N, Loh SY, Jahan NK (2014). Predictors of poststroke health-related quality of life in Nigerian stroke survivors: a 1-year follow-up study. Biomed Res Int 2014: 350281. DOI: 10.1155/2014/350281. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Kouwenhoven SE, Kirkevold M, Engedal K, Kim HS (2011). Depression in acute stroke: prevalence, dominant symptoms and associated factors. A systematic literature review. Disabil 33(7): 539-556. DOI: 10.3109/09638288.2010.505997. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Lincoln NB., Brinkmann N, Cunningham S, Dejaeger E, De Weerdt W, Jenni W, et al. (2013). Anxiety and depression after stroke: a 5 year follow-up. Disabil 35(2): 140-145. DOI: 10.3109/09638288.2012.691939. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Mayo NE, Wood-Dauphinee S, Côté R, Durcan L, Carlton J (2002). Activity, participation, and quality of life 6 months poststroke. Arch Phys Med Rehabil 83(8): 1035-1042. DOI: 10.1053/apmr.2002.33984. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. McDowell I (2006). Measuring health: a guide to rating scales and questionnaires. Oxford: University Press, USA, 1006 p.
    21. Peixoto B, Silva S, Carreira S, Sousa D, Rezende V, Teixeira A (2017). Quality of life predictors after first stroke: A study with post-acute patients. Neurol Psychiatry Brain Res 23: 10-15. DOI: 10.1016/j.npbr.2016.11.003. Přejít k původnímu zdroji...
    22. Post MW, Boosman H, Van Zandvoort MM, Passier PE, Rinkel GJ, Visser-Meily JM (2011). Development and validation of a short version of the Stroke Specific Quality of Life Scale. J Neurol Neurosurg Psychiatry 82(3): 283-286. DOI: 10.1136/jnnp.2009.196394. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. Rachpukdee S, Howteerakul N, Suwannapong N, Tang-Aroonsin S (2013). Quality of life of stroke survivors: a 3-month follow-up study. J Stroke Cerebrovasc Dis. 22(7): e70-78. DOI: 10.1016/j.jstrokecerebrovasdis.2012.05.005. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. Rafsten L, Danielsson A, Sunnerhagen KS (2018). Anxiety after stroke: a systematic review and meta-analysis. J Rehabil Med 50(9): 769-778. DOI: 10.2340/16501977-2384. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    25. Sadlonova M, Wasser K, Nagel J, Weber-Krüger M, Gröschel S, Uphaus T, et al. (2021). Health-related quality of life, anxiety and depression up to 12 months post-stroke: Influence of sex, age, stroke severity and atrial fibrillation -A longitudinal subanalysis of the Find-AFRANDOMISED trial. J Psychosom Res 142: 110353. DOI: 10.1016/j.jpsychores.2020.110353. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. Selvaraj S, Arora T, Casameni Montiel T, Selvaraj S, Arora T, Casameni Montiel T, et al. (2021). Early screening for post-stroke depression, and the effect on functional outcomes, quality of life and mortality: a protocol for a systematic review and meta-analysis. BMJ Open 11: e050451. DOI: 10.1136/bmjopen-2021-050451. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    27. Tabachnick BG, Fidell LS (2007). Using multivariate statistics (5th ed.). Allyn & Bacon/Pearson Education.
    28. Thomas SA, Lincoln NB (2006). Factors relating to depression after stroke. Br J Clin Psychol 45(1): 49-61. DOI: 10.1348/014466505X34183. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    29. Tóthová V, Bártlová S, Dolák F, Kaas J, Kimmer D, Maňhalová J, et al. (2014). Quality of life in patients with chronic diseases. Neuro Endocrinol Lett 35(Suppl. 1): 11-18. Přejít na PubMed...
    30. Towfighi A, Ovbiagele B, El Husseini N, Hackett ML, Jorge RE, Kissela BM, et al. (2017). Poststroke depression: a scientific statement for healthcare professionals from the American Heart Association/American Stroke Association. Stroke 48(2): e30-e43. DOI: 10.1161/STR.0000000000000113. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    31. Watanabe Y (2005). Fear of falling among stroke survivors after discharge from inpatient rehabilitation. Int J Rehabil Res 28(2): 149-152. DOI: 10.1097/00004356-200506000-00008. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    32. Zigmond AS, Snaith RP (1983). The hospital anxiety and depression scale. Acta Psychiatr Scand 67(6): 361-370. DOI: 10.1111/j.1600-0447.1983.tb09716.x. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License (CC BY-NC-ND 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah