Kontakt 2022, 24(3):205-211 | DOI: 10.32725/kont.2022.022

Faktory ovplyvňujúce duševné zdravie sestier v období pandémie covidu-19Ošetřovatelství - původní práce

Mária Šupínová1, *, Júlia Jankovičová1, 2, Oľga Jarabicová3, Lukasz Rypicz4, Izabela Witczak4
1 Slovak Medical University in Bratislava, Faculty of Health, Banská Bystrica, Slovak Republic
2 Slovak Medical University in Bratislava, Faculty of Nursing and Professional Health Studies, Bratislava, Slovak Republic
3 Jan Evangelista Purkyně University, Faculty of Health Studies, Ústí nad Labem, Czech Republic
4 Wroclaw Medical University, Faculty of Health Sciences, Department of Population Health, Division of Public Health, Wroclaw, Poland

Súhrn Úvod: Zdravotnícki pracovníci, predovšetkým sestry, môžu byť v exponovanom období počas pandémie covidu-19 vystavení zvýšenej psychickej záťaži.

Cieľ: Zistiť, aký je dopad zvýšených nárokov na poskytovanie zdravotnej starostlivosti spojený s koronakrízou, na úroveň psychickej záťaže a kvality života sestier na rôznych pracoviskách.

Metodika: Prierezová, prieskumná štúdia merania duševného zdravia u 504 sestier. Bol použitý štandardizovaný dotazník SF-36 a Meisterov dotazník miery neuropsychickej záťaže.

Výsledky: Škála preťaženia a monotónnosti významne (p < 0,05) a negatívne (r < 0) koreluje s kvalitou života v každej z domén. Celková záťaž významne (p < 0,05) a negatívne (r < 0) koreluje s kvalitou života v každej z domén. Vek respondentov významne (p < 0,05) a pozitívne (r > 0) koreluje s kvalitou života v doménach vitalita, mentálne zdravie a duševné zdravie a negatívne (r < 0) koreluje s kvalitou života v oblastiach fyzické fungovanie, telesná bolesť, celkové vnímanie zdravia a celkové fyzické zdravie. Záťaž signifikantne lepšie zvládali muži. Signifikantne vyššia bola v skupine respondentov pracujúcich na jednotkách intenzívnej starostlivosti a v primárnej zdravotnej starostlivosti.

Záver: Zvýšené nároky na poskytovanie zdravotnej starostlivosti spojené s koronakrízou negatívne pôsobili na úroveň psychickej záťaže a kvalitu života sestier. Horšie výsledky boli zaznamenané u sestier pracujúcich na jednotkách intenzívnej starostlivosti a v primárnej zdravotnej starostlivosti.

Klíčová slova: covid-19; kvalita života; neuropsychická záťaž; sestra
Granty a financováni:

The article was published with the support of the IGA UJEP Ústí nad Labem project.

Střet zájmů:

The authors have no conflict of interests to declare.

Vloženo: 20. duben 2022; Revidováno: 8. srpen 2022; Přijato: 8. září 2022; Zveřejněno online: 12. září 2022; Zveřejněno: 5. říjen 2022  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Šupínová M, Jankovičová J, Jarabicová O, Rypicz L, Witczak I. Factors affecting nurses' mental health during the COVID-19 pandemic. Kontakt. 2022;24(3):205-211. doi: 10.32725/kont.2022.022.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Altieri M, Santangelo G (2021). The Psychological Impact of COVID-19 Pandemic and Lockdown on Caregivers of People with Dementia. Am J Geriatr Psychiatry 29(1): 27-34. DOI: 10.1016/j.jagp.2020.10.009. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Azoulay E, De Waele J, Ferrer R, Staudinger T, Borkowska M, Povoa P, et al. (2020). Symptoms of burnout in intensive care unit specialists facing the COVID-19 outbreak. Ann Intensive Care 10(1): 110. DOI: 10.1186/s13613-020-00722-3. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Brooks SK, Webster RK, Smith LE, Woodland L, Wessely S, Greenberg N, Rubin GJ (2020). The psychological impactof quarantine and how to reduce it: rapid review of the evidence. Lancet 395(10227): 912-920. DOI: 10.1016/S0140-6736(20)30460-8. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Galderisi S, Heinz A, Kastrup M, Beezhold J, Sartorius N (2017). A proposed new definition of mental health. Psychiatr Pol 51(3): 407-411. DOI: 10.12740/PP/74145. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Hammond NE, Crowe L, Abbenbroek B, Elliott R, Tian DH, Donaldson LH, et al. (2021). Impact of the coronavirus disease 2019 pandemic on critical care healthcare workers' depression, anxiety, and stress levels. Aust Crit Care 34(2): 146-154. DOI: 10.1016/j.aucc.2020.12.004. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Hladký A, Židková Z (1999). Metody hodnocení psychosociální pracovní zátěže. Praha: Karolinum, 78 p.
    7. Inter-Agency Standing Committee (2020). Briefing note on addressing mental health and psychosocial aspects of COVID-19 Outbreak - Version 1.0. [online] [cit. 2022-03-16]. Available from: https://www.unicef.org/media/65916/file/Briefing%20note%20on%20addressing%20mental%20health%20and%20psycosocial%20aspects%20of%20COVID-19%20outbreak.pdf
    8. International Federation of Red Cross and Red Crescent Societies (2020). Mental health and psychosocial support for staff, volunteers and communities in an outbreak of novel Coronavirus. [online] [cit. 2022-03-16]. Available from: file:///C:/Users/zstrakova/Downloads/MHPSS-in-nCoV-2020_ENG.pdf
    9. Kang L, Ma S, Chen M, Yang J, Wang Y, Li R, et al. (2020). Impact on mental health and perceptions of psychological 0care among medical and nursing staff in Wuhan during the 2019 novel coronavirus disease outbreak: A cross-sectional study. Brain Behav Immun 87: 11-17. DOI: 10.1016/j.bbi.2020.03.028. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Kruczek A, Basińska MA, Janicka M (2020). Cognitive flexibility and flexibility in coping in nurses - the moderating role of age, seniority and the sense of stress. Int J Occup Med Environ Health 33(4): 507-521. DOI: 10.13075/ijomeh.1896.01567. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Lai J, Ma S, Wang Y, Cai Z, Hu J, Wei N, et al. (2020). Factors Associated With Mental Health Outcomes Among Health Care Workers Exposed to Coronavirus Disease 2019. JAMA Netw Open 3(3): e203976. DOI: 10.1001/jamanetworkopen.2020.3976. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Maunder R, Hunter J, Vincent L, Bennett J, Peladeau N, Leszcz M, et al. (2003). The immediate psychological and occupational impact of the 2003 SARS outbreak in a teaching hospital. CMAJ 168(10): 1245-1251. Přejít na PubMed...
    13. Ornell F, Halpern SC, Kessler FHP, Narvaez JCM (2020). The impact of the COVID-19 pandemic on the mental health ofhealthcare professionals. Cad Saude Publica 36(4): e00063520. DOI: 10.1590/0102-311X00063520. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Petzold MB, Plag J, Ströhle A (2020). Umgang mit psychischer Belastung bei Gesundheitsfachkräften im Rahmen der Covid-19-Pandemie [Dealing with psychological distress by healthcare professionals during the COVID-19 pandemia]. Nervenarzt 91(5): 417-421. DOI: 10.1007/s00115-020-00905-0. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Riedel B, Horen SR, Reynolds A, Hamidian Jahromi A (2021). Mental Health Disorders in Nurses During the COVID-19 Pandemic: Implications and Coping Strategies. Front Public Health 9: 707358. DOI: 10.3389/fpubh.2021.707358. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Sagherian K, Steege LM, Cobb SJ, Cho H (2020). Insomnia, fatigue and psychosocial well-being during COVID-19 pandemic: A cross-sectional survey of hospital nursing staff in the United States. J Clin Nurs 20: 10.1111/jocn.15566. DOI: 10.1111/jocn.15566. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Sarwar MAA, Sarwar H (2020). The Impact of COVID-19 on the Mental Health of Healthcare Professionals. J Coll Physicians Surg Pak 30(6): 83. DOI: 10.29271/jcpsp.2020.Supp1.S83. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. WHO (2020). Statement on the second meeting of the International Health Regulations (2005). Emergency Committee regarding the outbreak of novel coronavirus (2019-nCoV). [online] [cit. 2020-02-15]. Available from: https://www.who.int/news-room/detail/30-01-2020-statement-on-the-second-meeting-of-the-international-health-regulations-(2005)-emergency-committee-regarding-the-outbreak-of-novel-coronavirus-(2019-ncov).
    19. Zhang Y, Ma ZF (2020). Impact of the COVID-19 Pandemic on Mental Health and Quality of Life among Local Residents in Liaoning Province, China: A Cross-Sectional Study. Int J Environ Res Public Health 17(7): 2381. DOI: 10.3390/ijerph17072381. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License (CC BY-NC-ND 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah