Kontakt 2022, 24(3):254-262 | DOI: 10.32725/kont.2022.024

Význam mobility pro autonomii seniorůSociální vědy ve zdraví - původní práce

Miroslav Joukl1, Lucie Vítková1, *, Zuzana Truhlářová2, Petra Marešová3, Lucie Orlíková4
1 University of Hradec Králové, Philosophical Faculty, Hradec Králové, Czech Republic
2 University of Hradec Králové, Faculty of Education, Hradec Králové, Czech Republic
3 University of Hradec Králové, Hradec Králové, Czech Republic
4 VSB - Technical University of Ostrava, Ostrava, Czech Republic

Prostorová mobilita seniorů patří k aktuálním zkoumaným tématům. Její aktuálnost je dána jednak stárnutím populace, jednak otázkami spojenými s kvalitou života seniorů. Je spojena s tím, jakým způsobem prostorová mobilita seniorů ovlivňuje jejich osobní nebo rodinný život, ale také život komunitní a veřejný. Předmětem soudobých zkoumání jsou faktory, které podporují prostorovou mobilitu, a naopak ty, které jí zabraňují. Ke zkoumaným tématům spojeným se stárnutím a stářím je také autonomie seniorů, která zahrnuje řadu aspektů. V průniku obou témat, tj. prostorové mobility a autonomie, vznikají otázky, jak spolu tyto jevy i procesy souvisejí, nakolik se podmiňují a ve výsledku, jaké takto pojatá mobilní autonomie plní funkce, či naopak za jakých okolností přestává být funkční. Byla provedena analýza 24 hloubkových rozhovorů se seniory staršími 70 let. Hlavním cílem bylo zjistit, jaký význam přisuzují senioři venkovní mobilitě pro svou autonomii. Cíl byl rozpracován do následujících výzkumných otázek: a) Jaký význam senioři přisuzují využívaným módům venkovní mobility? b) Jaké okolnosti senioři identifikují jako ovlivňující jejich mobilitu? c) Jak se senioři vyrovnávají s vnímanými omezeními venkovní mobility? Zvláště se ukázalo, jak významný je modus automobilu, význam je však diferencován podle různých kritérií, např. zda senior sám řídí, zda řídí jeho partner nebo zda je odkázán na pomoc druhých. Velkou otázkou je, jak se právě řidiči vyrovnávají se situací, kdy řídit přestanou či jsou nuceni přestat. Význam kola spjatý obvykle s širším rádiem každodenního žitého prostoru seniora závisí na zdravotní situací, kondici a životním způsobu. Z rozhovorů je patrné, že situaci seniorů a jejich strategie zvládání stárnutí zvláště v případě pokročilého stáří dobře charakterizuje to, jak jsou schopni pěšího pohybu a jak se mu věnují. Analýza rozhovorů vede k typologii přístupu seniorů k mobilitě a jejímu významu pro vlastní autonomii.

Klíčová slova: autonomie; módy mobility; senioři; stárnutí seniorů; venkovní mobilita
Granty a financováni:

The project was supported by project GAČR 21-22276s Modelling of accessibility for seniors, perception of accessibility and determinants of their spatial mobility, solved by VŠB-TU Ostrava, UHK.

Střet zájmů:

The authors have no conflict of interests to declare.

Vloženo: 21. leden 2022; Revidováno: 29. červenec 2022; Přijato: 24. srpen 2022; Zveřejněno online: 21. září 2022; Zveřejněno: 5. říjen 2022  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Joukl M, Vítková L, Truhlářová Z, Marešová P, Orlíková L. The importance of mobility for the autonomy of seniors. Kontakt. 2022;24(3):254-262. doi: 10.32725/kont.2022.024.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Brabcová I, Vacková J (2013). Koncepce deseti sociálních determinant zdraví. Kontakt 15(4): 406-412. DOI: 10.32725/kont.2013.048. Přejít k původnímu zdroji...
    2. Burlando C, Ivaldi E, Ciacci A (2021). Seniors' Mobility and Perceptions in Different Urban Neighbourhoods: A Non-Aggregative Approach. Sustainability 13(12): 6647. DOI: 10.3390/su13126647. Přejít k původnímu zdroji...
    3. Čepelka O (2021). Aktivity seniorů ve třetím věku. In: Stárnutí 2021, Sborník příspěvků 5. gerontologické mezioborové konference Praha, 11.-12. února 2021, Praha: Pražská vysoká škola psychosociálních studií, pp. 17-30.
    4. Corazza ST, Vacková J, Costa DL (2019). Analýza kvality života starších dospělých v České republice a Brazílii - systematický přehled. Revista Kairós-Gerontologia 22(4): 161-188.
    5. Crews DE (2022). Aging, frailty, and design of built environments. J Physiol Anthropol 41(1): 2. DOI: 10.1186/s40101-021-00274-w. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Fjordside S, Morville A (2016). Factors influencing older people's experiences of participation in autonomous decisions concerning their daily care in their own homes: A review of the literature. Int J Older People Nurs 11(4): 284-297. DOI: 10.1111/opn.12116. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Hamplová D, et al. (2014). Rodina a zdraví - jejich vzájemné souvislosti. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 147 p.
    8. Haustein S, Siren A (2014). Seniors' unmet mobility needs-how important is a driving licence? J Transp Geogr 41: 45-52. DOI: 10.1016/j.jtrangeo.2014.08.001. Přejít k původnímu zdroji...
    9. Hendl J (2012). Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace, Praha: Portál, 407 p.
    10. Johnson J, Rodriguez MA, Al Snih S (2020). Life-space mobility in the elderly: current perspectives. Clin Interv Aging 15: 1665-1674. DOI: 10.2147/CIA.S196944. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Kahana E, Kelley-Moore J, Kahana B (2012). Proactive aging: A longitudinal study of stress, resources, agency, and well-being in late life. Aging Ment Health 16(4): 438-451. DOI: 10.1080/13607863.2011.644519. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Kaufmann J-C (2010). Chápající rozhovor. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 151 p.
    13. Khalek FA, Marechal L, Barthod C, Benoit E, Perrin S, Godiard B (2021). Toward a person-centred, multidisciplinary method to assess the vulnerability of the elderly. In: JetSan. Toulouse. HAL Id: hal-03245959.
    14. Koutná Kostínková J, Čermák I (2013). Interpretativní fenomenologická analýza. In: Řiháček T, Čermák I, Hytych R. Kvalitativní analýza textů: čtyři přístupy. Brno: Masarykova univerzita, pp. 9-43.
    15. Levasseur M, Naud D (2022). The Application of Salutogenesis for Social Support and Participation: Toward Fostering Active and Engaged Aging at Home. The Handbook of Salutogenesis. Springer, Cham, pp. 249-258. Přejít k původnímu zdroji...
    16. Matsui M, Capezuti E (2008). Perceived autonomy and self-care resources among senior center users. Geriatr Nurs 29(2): 141-147. DOI: 10.1016/j.gerinurse.2007.09.001. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Mišovič J (2019). Kvalitativní výzkum se zaměřením na polostrukturovaný rozhovor. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 292 p.
    18. Novotná H, Špaček O, Šťovíčková Jantulová M (2019). Metody výzkumu ve společenských vědách. Praha: Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy, 496 p.
    19. Petrová Kafková M (2013). Užívání prostoru a venkovní mobilita městských seniorů. Fórum sociální politiky 7(3): 19-23.
    20. Petrová Kafková M, Sedláková T (2017). Čtvrtý věk jako specifické pole pro vyjádření aktérství. Sociologický časopis/Czech Sociological Review 53 (5): 719-735. DOI: 10.13060/00380288.2017.53.5.362. Přejít k původnímu zdroji...
    21. Smith GC, Sylvestre GM (2001). Determinants of the travel behavior of the suburban elderly. Growth and Change 32(3): 395-412. DOI: 10.1111/0017-4815.00165. Přejít k původnímu zdroji...
    22. Smith JA, Flowers P, Larkin M (2009). Interpretative phenomenological analysis: Theory, method and research. London: Sage Publications, 240 p.
    23. Stachoň M (2015). Diskurz, kritika a medziľudská komunikácia In: Okrasa M, Maliszewski WJ, Fiedor M (Eds): Komunikowanie sie w środowisku szkolnym i pozaszkolnym: nowe trendy i obszary, Toruń. Wydawnictwo Adam Marszałek, pp. 13-29.
    24. Strauss AL (2003). Qualitative analysis for social scientists. Cambridge University Press. DOI: 10.1017/CBO9780511557842. Přejít k původnímu zdroji...
    25. Su R, Xiao J, McBride EC, Goulias KG (2021). Understanding senior's daily mobility patterns in California using human mobility motifs. J Transp Geogr 94: 103117. DOI: 10.1016/j.jtrangeo.2021.103117. Přejít k původnímu zdroji...
    26. Sudré MRS, Reiners AAO, Azevedo RDS, Floriano LA (2015). Socioeconomic and health conditions of the elderly assisted by Family Health Teams. Cienc Cuid Saúde 14(1): 933-940. DOI: 10.4025/cienccuidsaude.v14i1.19794. Přejít k původnímu zdroji...
    27. Sýkorová D (2007). Autonomie ve stáří. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 285 p.
    28. Truhlářová Z, Vosečková A (2013). Autonomie z pohledu seniorů. Aktuální otázky sociální politiky - teorie a praxe 7(1): 97-110.
    29. Truhlářová Z, Vosečková A, Janebová R (2016). Importance of Subjective Health for the perception of seniors autonomy. In: 3rd International Multidisciplinary Scientific Conference on Social Sciences and Arts SGEM 2016, pp. 589-596.
    30. Vidovićová L (2018). Vybrané rozdíly v kvalitě života českých seniorů ve městě a na venkově. Fórum sociální politiky 12(3): 2-8.
    31. Zacher H, Kooij DTAM (2017). Aging and proactivity. In: Parker S, Bindl U (Eds). Proactivity at work: Making things happen in organizations. London: Routledge, pp. 258-294.

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License (CC BY-NC-ND 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah