Kontakt 2022, 24(4/2022):316-323 | DOI: 10.32725/kont.2022.034

Faktory ovlivňující (ne)využívání sociálních služeb - z pohledu rodinných příslušníků z vybraných obcí Moravskoslezského kraje zajišťujících péči a opatrovnictví blízké osobě s mentálním postiženímSociální vědy ve zdraví - původní práce

Anna Musialová1, *, Romana Gulová2
1 University of Ostrava, Faculty of Social Studies, Department of Social Work, Ostrava, Czech Republic
2 Magistrate of City Havířov, Department of Social Affairs, Department of Social and Legal Protection of Children, Havířov, Czech Republic

Úvod: Navzdory tomu, že jsou sociální služby z hlediska pečujících osob významnou formou podpory, stále častěji se v České republice setkáváme se situací, kdy spolu pečující rodiče a člověk se zdravotním postižením žijí ve společné domácnosti až do pozdního seniorského věku či smrti pečující osoby, přičemž jsou sociální služby jimi využívány minimálně nebo vůbec.

Cíl: Cílem příspěvku je představit zjištěné faktory (ne)využívání sociálních služeb z pohledu rodinných příslušníků z vybraných obcí Moravskoslezského kraje, kteří zajišťují péči a opatrovnictví blízké osobě s mentálním postižením.

Metody: Data byla získána prostřednictvím terénního výzkumu, který se realizoval v roce 2021 v 6 obcích na území Moravskoslezského kraje, kdy bylo uskutečněno 12 individuálních a 5 skupinových polostrukturovaných rozhovorů s 22 komunikačními partnery. Analýza dat byla provedena s využitím konstruktivistické zakotvené teorie. Výsledky a diskuse: Většina komunikačních partnerů preferuje péči o blízkou osobu ve formě domácí péče. Důvodem odmítnutí využívání sociálních služeb je negativní předchozí zkušenost se sociální službou, nespokojenost s jejich kvalitou. Otázky, které řeší rodinní příslušníci při zajištění péče a opatrovnictví, jsou: zvládání náročné péče, únavy, izolace, ztráta sociálních kontaktů s přáteli a rodinou, řešení chybějících sociálních vztahů, budoucího bydlení a zachování kontaktu s opatrovanou osobou.

Závěr: Aby bylo možné zohlednit individuální přání a možnosti každého klienta, je nezbytné se při plánování sociálních a návazných služeb zaměřit na koordinaci a síťování podpory na úrovni obce nad jednotlivými službami. Jako vhodné východisko se nabízí plánování zaměřené na člověka. Nově rozvíjenou formou podpory lidí se zdravotním postižením a pečujících osob, která by mohla efektivně doplňovat síť sociálních a návazných služeb v komunitě, je homesharing (forma odlehčovacího pobytu založeného na komunitní pomoci).

Klíčová slova: mentální postižení; neformální pečující; opatrovnictví; sociální služby
Granty a financováni:

The research was financed by the specific research support of the University of Ostrava as part of the project SGS01/FSS/2021.

Střet zájmů:

The authors have no conflict of interests to declare.

Vloženo: 14. červen 2022; Revidováno: 11. září 2022; Přijato: 21. říjen 2022; Zveřejněno online: 16. listopad 2022; Zveřejněno: 19. prosinec 2022  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Musialová A, Gulová R. Factors influencing the (non) use of social services - from the point of view of family members from selected municipalities of the Moravian-Silesian Region who provide care and guardianship for a loved one with an intellectual disability. Kontakt. 2022;24(4):316-323. doi: 10.32725/kont.2022.034.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Adamčíková Z, Bernoldová J, Strnadová I (2018). Formální podpora rodičů s mentálním postižením pohledem sociálních pracovníků. Sociální práce / Sociálna práca. Brno: ASVSP a ERIS. 18(6): 123-141.
    2. Charmaz K (2006). Constructing Grounded Theory. A Practical Guide through Qualitative Analysis. London: Sage Publications.
    3. Chmelová M (2021). Péče o dítě se zdravotním postižením (Ema, František a jejich rodina). In: Fryč V, Chmelová M, Adámková P (Eds). Neformální péče v teorii a praxi. Sborník odborných statí. Praha: Pasparta Publishing, pp. 35-55.
    4. Čtvrtník J, Tomášková V (2021). Neformální péče jako základ subsidiarity a role sociální práce. In: Fryč V, Chmelová M, Adámková P (Eds). Neformální péče v teorii a praxi. Sborník odborných statí. Praha: Pasparta publishing, pp. 65-78.
    5. Esteban L, Navas P, Verdugo MÁ, Arias VB (2021). Community Living, Intellectual Disability and Extensive Support Needs: A Right-Based Approach to Assessment and Intervention. Int J Environ Res Public Health 18(6): 3175. DOI: 10.3390/ ijerph18063175. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Geissler H (2021). Neformální péče v datech. In: Fryč V, Chmelová M, Adámková P (Eds). Neformální péče v teorii a praxi. Sborník odborných statí. Praha: Pasparta Publishing, pp. 56-64.
    7. Geissler H, Holeňová A, Horová T, Jirát D, Schlanger J, Solnářová D, et al. (2015a). Výstupní analytická zpráva o současné situaci a potřebách pečujících osob a bariérách pro poskytování neformální péče v ČR. Praha: Fond dalšího vzdělávání.
    8. Geissler H, Holeňová A, Horová T, Jirát D, Solnářová D, Svobodová K, et al. (2015b). Neformální péče ve vybraných státech Evropské unie. Komparativní rešerše a identifikace příkladů dobré praxe. Praha: Fond dalšího vzdělávání.
    9. Giertz L (2018). Guardianship for Adults with Intellectual Disabilities: Accountant, Advocate or 'Family' Member?. Scand J Disabil Res 20(1): 256-265. DOI: 10.16993/sjdr.40. Přejít k původnímu zdroji...
    10. Hendl J (2005). Kvalitativní výzkum. Základní metody a aplikace. Praha: Portál, 407 p.
    11. Hubíková O (2017). Otázka ustavení rodinných pečujících jako cílové skupiny sociální práce. Sociální práce / Sociálna práca. Brno: ASVSP a ERIS. 17(6): 5-21.
    12. Hubíková O (2021). Rozvoj sociální práce zaměřené na neformální pečující. In: Fryč V, Chmelová M, Adámková P (Eds). Neformální péče v teorii a praxi. Sborník odborných statí. Praha: Pasparta Publishing, pp. 84-12.
    13. Jenaro C, Flores N, Gutiérrez-Bermejo B, Vega V, Pérez C, Cruz M (2020). Parental Stress and Family Quality of Life: Surveying Family Members of Persons with Intellectual Disabilities. Int J Environ Res Public Health 1(23): 9007. DOI: 10.3390/ijerph17239007. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Klusáček J, Adamcová M (2021). Žít jako ostatní. Zpráva o stavu pobytových služeb pro lidi s mentálním postižením v roce 2021. Praha: Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v ČR, z.s. Jednota pro deinstitucionalizace - JDI, z.s. 2nd suppl. ed.
    15. Kocman D (2016). Sociální služby a práce se zdroji přirozené podpory: kvalitativní studie tří komunitních služeb (online). Praha: QUIP a Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením.
    16. Kotrusová M, Dobiášová K, Hošťálková J (2013). Role rodinných pečovatelů v systému sociální a zdravotní péče v České republice. Fórum sociální politiky. Praha: VUPSV (6): 10-20.
    17. Mazák J, Vomáčka A, Havrda M, Schlossarek M (2021). Analýza potřeb rodičů dětí s postižením nebo chronickým onemocněním. Výzkumná zpráva z dotazníkového šetření. Supplemented ed. (online). Nadační fond Abakus.
    18. Michalík J, et al. (2018). Kvalita života osob pečujících a osob se zdravotním postižením. Výzkumná šetření. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 146 p. Přejít k původnímu zdroji...
    19. Ministerstvo spravedlnosti ČR (2016). Důvodová zpráva k věcnému záměru zákona o veřejném opatrovnictví (RIA). Praha.
    20. Průša L, et al. (2021). Dlouhodobá péče nejen v České republice. Tábor: Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR, 366 p.
    21. Pudlovská A., Třešňáková P., Šrůtková K., Kunová A (2021). Začínáme s homesharingem. Měšice: Naděje pro děti úplňku, z.s., Nadační fond Abakus.
    22. Rojas-Garcia A, Woodhead C, Imwensi E, Hassiotis A, Aspinal F (2020). Managing demand for social care among adults with intellectual disabilities: A systematic scoping review. J Appl Res Intellect Disabil 33(11): 111-125. DOI: 10.1111/jar.12652. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. SPMP (2020). Co teď a co potom? Průvodce pro pečující o člověka s mentálním postižením. Praha: Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v České republice, z.s.
    24. Strnadová I (2009). A co bude dál?: plánování budoucnosti v rodinách osob s mentálním postižením. Speciální pedagogika: Časopis pro teorii a praxi speciální pedagogiky. Praha: Univerzita Karlova - Pedagogická fakulta. 19(3): 185-195.
    25. Uhlířová B, Latimier C (2013). Příspěvek k situaci osob pečujících o osoby s mentálním, kombinovaným a tělesným postižením a o osoby s poruchami autistického spektra. Praha: MPSV ČR.
    26. Votoupal M, Krystek V (2019). Pohled rodičů seniorského věku neformálně pečujících o dospělé s mentálním handicapem na vlastní životní situaci. Sociální práce / Sociálna práca. Brno: ASVSP a ERIS. 19(5): 104-120.
    27. Woittiez I, Evelien E, Putman L, Ras M (2018). An international comparison of care for people with intellectual disabilities. An Exploration. The Hague, The Netherlands: Institute for Social Research.
    28. Wood E (2018). Older Caregivers and Guardianship: A Primer. Generations - J Am Soc Ageing 42(3): 82-89.

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License (CC BY-NC-ND 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah