Kontakt 2023, 25(1):10-17 | DOI: 10.32725/kont.2023.009

Prevalence a prediktory sebevražednosti mezi studenty ošetřovatelství v IndonésiiOšetřovatelství - původní práce

Akbar Satria Fitriawan1, Wiwit Ananda Wahyu Setyaningsih2, *, Apri Nur Wulandari3, Erni Samutri4, Bayu Fandhi Achmad5, Gani Apriningtyas Budiyati6, Yuyun Nailufar7, Listyana Natalia Retnaningsih8
1 Universitas Respati Yogyakarta, Faculty of Health Sciences, Department of Nursing, Yogyakarta 55282, Indonesia
2 Universitas Gadjah Mada, Faculty of Medicine, Public Health and Nursing, Department of Anatomy, Yogyakarta 55281, Indonesia
3 Notokusumo School of Health Sciences, Department of Maternity Nursing, Yogyakarta 55243, Indonesia
4 Universitas Alma Ata, Faculty of Health Sciences, Department of Maternity Nursing, Yogyakarta 55184, Indonesia
5 Universitas Gadjah Mada, Faculty of Medicine, Public Health and Nursing, Department of Emergency Nursing, Yogyakarta 55281, Indonesia
6 Surya Global School of Health Sciences, Department of Pediatric Nursing, Yogyakarta 55194, Indonesia
7 Universitas 'Aisyiyah Yogyakarta, Faculty of Health Sciences, Department of Medical Laboratory Technology, Yogyakarta 55592, Indonesia
8 Universitas Respati Yogyakarta, Faculty of Health Sciences, Department of Nursing Management, Yogyakarta 55282, Indonesia

Úvod: Studenti ošetřovatelství jsou během pandemie covidu-19 zranitelnou populací, protože zažívají vyšší úroveň stresu a problémů s duševním zdravím než studenti mimo zdravotní péči, což je vystavuje vyššímu riziku sebevražedného chování.

Cíl: Prozkoumat sebevražednost mezi studenty ošetřovatelství a posoudit souvislost mezi nezávislými proměnnými a sebevražedností.

Metody: Tato průřezová studie zahrnovala 670 studentů ošetřovatelství z 5 indonéských univerzit, kteří byli vybráni metodou postupného vzorkování. Vlastní validované nástroje se skládaly z 8 sekcí: sociodemografický dotazník, RSES k posouzení sebe- úcty, BHS k posouzení beznaděje, UCLA-3 k posouzení osamělosti, GSES k posouzení sebeúčinnosti, PHQ-9 k posouzení deprese, CD-RISC-10 k posouzení odolnosti a SBQ-R k posouzení sebevražednosti. K identifikaci významných prediktorů sebevražednosti byla použita binární logistická regrese.

Výsledky: Prevalence sebevražednosti mezi studenty ošetřovatelství byla 22,8 %. Se sebevražedností byly významně spojeny následující faktory (p < 0,05): nízká odolnost (AOR = 2,044; 95 %CI: 1,309-3,192), osamělost (AOR = 1,609; 95 %CI: 1,040-2,492), beznaděj (AOR = 48,48 95 %CI: 2,356-8,398) a deprese (AOR = 9,413; 95 %CI: 5,795-15,288).

Závěr: Tato zjištění poskytují důkaz, že odolnost, osamělost, beznaděj a deprese jsou rizikovými faktory sebevražednosti mezi studenty ošetřovatelství. Tento výsledek lze použít jako základ pro rozvoj vhodných strategií prevence sebevražd.

Klíčová slova: covid-19; Indonésie; prediktory; prevalence; sebevražednost; studenti ošetřovatelství
Střet zájmů:

The authors have no conflict of interests to declare.

Vloženo: 3. únor 2023; Revidováno: 3. únor 2023; Přijato: 24. březen 2023; Zveřejněno online: 27. březen 2023; Zveřejněno: 30. březen 2023  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Satria Fitriawan A, Setyaningsih WAW, Wulandari AN, Samutri E, Achmad BF, Apriningtyas Budiyati G, et al.. Prevalence and predictors of suicidality among nursing students in Indonesia. Kontakt. 2023;25(1):10-17. doi: 10.32725/kont.2023.009.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Achmad BF, Fitriawan AS, Kurniawan D, Kafil RF, Retnaningsih LN, Setyaningsih WAW (2021). Perceived barriers in online learning among nursing students during the COVID-19 pandemic in Indonesia. Open Access Macedonian J Med Sci 9(G): 203-210. DOI: 10.3889/oamjms.2021.7183. Přejít k původnímu zdroji...
    2. Aradilla-Herrero A, Tomás-Sábado J, Gómez-Benito J (2014). Associations between emotional intelligence, depression and suicide risk in nursing students. Nurse Educ Today 34(4): 520-525. DOI: 10.1016/j.nedt.2013.07.001. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Badcock JC, Di Prinzio P, Ambrosi T, Waterreus A, Morgan VA (2021). Loneliness, social isolation and suicide risk in people with psychotic disorders. Schizophr Res 233: 60-61. DOI: 10.1016/j.schres.2021.06.037. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Balsamo M, Carlucci L, Innamorati M, Lester D, Pompili M (2020). Further insights into the beck hopelessness scale (BHS): Unidimensionality among psychiatric inpatients. Front Psychiatry 1: 727. DOI: 10.3389/fpsyt.2020.00727. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Bujang MA, Sa'at N, Ikhwan TM, Sidik TAB, Joo LC (2018). Sample size guidelines for logistic regression from observational studies with large population: Emphasis on the accuracy between statistics and parameters based on real life clinical data. Malays J Med Sci 25(4): 122-130. DOI: 10.21315/mjms2018.25.4.12. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Chang EC (2017). Hope and hopelessness as predictors of suicide ideation in Hungarian college students. Death Stud 41(7): 455-460. DOI: 10.1080/07481187.2017.1299255. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Chomon RJ (2022). Depression and suicidal ideation among medical students in a private medical college of Bangladesh: a cross sectional web-based survey. PLoS One 17(4): e0265367. DOI: 10.1371/journal.pone.0265367. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Dian CN, Effendy E, Amin MM (2022). The validation of Indonesian version of Patient Health Questionnaire-9. Open Access Maced J Medical Sci 10(T7): 193-198. DOI: 10.3889/oamjms.2022.9293. Přejít k původnímu zdroji...
    9. Fauziannisa M, Tairas MMW (2013). Hubungan antara strategi coping dengan self-efficacy pada penyalahguna narkoba pada masa pemulihan. Jurnal Psikologi Kepribadian dan Sosial 2(3): 136-140.
    10. García JA, Olmos FC, Matheu ML, Carreño TP (2019). Self-esteem levels vs global scores on the Rosenberg self-esteem scale. Heliyon 5(3): e01378. DOI: 10.1016/j.heliyon.2019. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Gina F, Fitriani Y (2022). Validasi 10-item Connor-Davidson Resilience Scale (10-ITEM CD-RISC) pada ibu bekerja. J Mitra Pendidik 6(1): 49-57.
    12. Gürhan N, Beşer NG, Polat Ü, Koç M (2019). Suicide risk and depression in individuals with chronic illness. Community Ment Health J 55(5): 840-848. DOI: 10.1007/s10597-019-00388-7. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Han J, Wong I, Christensen H, Batterham PJ (2022). Resilience to suicidal behavior in young adults: a cross-sectional study. Sci Rep 12(1): 11419. DOI: 10.1038/s41598-022-15468-0. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Huen JM, Ip BY, Ho SM, Yip PS (2015). Hope and hopelessness: the role of hope in buffering the impact of hopelessness on suicidal ideation. PLoS One 10(6): e0130073. DOI: 10.1371/journal.pone.0130073. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Idham AF, Sumantri MA, Rahayu P (2019). Ide dan upaya bunuh diri pada mahasiswa. Jurnal Psikologi Ilmiah 11(3): 1-7.
    16. Kaloeti DVS, Ardhiani LN (2020). The effect of self-esteem, attitude towards the body, and eating habit on cognitive reactivity. Psikohumaniora: J Penelit Psikol 5(1): 57-74. DOI: 10.21580/pjpp.v5i1.4561. Přejít k původnímu zdroji...
    17. Karaca A, Yildirim N, Cangur S, Acikgoz F, Akkus D (2019). Relationship between mental health of nursing students and coping, self-esteem and social support. Nurse Educ Today 76: 44-50. DOI: 10.1016/j.nedt.2019.01.029. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Klonsky ED, Kotov R, Bakst S, Rabinowitz J, Bromet EJ (2012). Hopelessness as a predictor of attempted suicide among first admission patients with psychosis: A 10-year cohort study. Suicide Life Threat Behav 42(1): 1-10. DOI: 10.1111/j.1943-278X.2011.00066.x. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Leal SC, Santos JC (2016). Suicidal behaviors, social support and reasons for living among nursing students. Nurse Educ Today 36: 434-438. DOI: 10.1016/j.nedt.2015.09.012. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Lee M, You M (2020). Psychological and behavioral responses in South Korea during the early stages of Coronavirus Disease 2019 (COVID-19). Int J Environ Res Public Health 17(9): 1-14. DOI: 10.3390/ijerph17092977. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Liem A, Prawira B, Magdalena S, Siandita MJ, Hudiyana J (2022). Predicting self-harm and suicide ideation during the COVID-19 pandemic in Indonesia: a nationwide survey report. BMC Psychiatry 22(1): 1-10. DOI: 10.1186/s12888-022-03944-w. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Luszczynska A, Scholz U, Schwarzer R (2005). The general self-efficacy scale: multicultural validation studies. J Psychol 139(5): 439-457. DOI: 10.3200/JRLP.139.5.439-457. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. Macalli M, Kinouani S, Texier N, Schück S, Tzourio C (2022). Contribution of perceived loneliness to suicidal thoughts among French university students during the COVID-19 pandemic. Sci Rep 12(1): 16833. DOI: 10.1038/s41598-022-21288-z. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. Mackenzie S, Wiegel JR, Mundt M, Brown D, Saewyc E, Heiligenstein E, et al. (2011). Depression and suicide ideation among students accessing campus health care. Am
    25. J Orthopsychiatry 81(1): 101-107. DOI: 10.1111/j.1939-0025.2010.01077.x. Přejít k původnímu zdroji...
    26. Mira J, Hutajulu J, Djunaidi A, Triwahyuni A (2021). Properti psikometri Beck Hopelessness Scale pada populasi non-klinis Indonesia. Jurnal Psikologi Ilmiah 13(1): 24-37. DOI: 10.15294/intuisi.v13i1.28037. Přejít k původnímu zdroji...
    27. Obuobi-Donkor G, Nkire N, Agyapong VIO (2021). Prevalence of major depressive disorder and correlates of thoughts of death, suicidal behaviour, and death by suicide in the geriatric population: a general review of literature. Behav Sci 11(11): 142. DOI: 10.3390/bs11110142. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    28. Okechukwu FO, Ogba KTU, Nwufo JI, Ogba MO, Onyekachi BN, Nwanosike CI, Onyishi AB (2022). Academic stress and suicidal ideation: moderating roles of coping style and resilience. BMC Psychiatry 22(1): 1-12. DOI: 10.1186/s12888-022-04063-2. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    29. Okuyama J, Funakoshi S, Tomita H, Yamaguchi T, Matsuoka H (2018). Longitudinal characteristics of resilience among adolescents: a high school student cohort study to assess the psychological impact of the Great East Japan Earthquake. Psychiatry Clin Neurosci 72(11): 821-835. DOI: 10.1111/pcn.12772. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    30. Orsolini L, Latini R, Pompili M, Serafini G, Volpe U, Vellante F, et al. (2020). Understanding the complex of suicide in depression: from research to clinics. Psychiatry Investig 17(3): 207-221. DOI: 10.30773/pi.2019.0171. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    31. Pramukti I, Strong C, Sitthimongkol Y, Setiawan A, Pandin MGR, Yen CF, et al. (2020). Anxiety and suicidal thoughts during the COVID-19 pandemic: cross-country comparative study among Indonesian, Taiwanese, and Thai university students. J Med Internet Res 22(12): e24487. DOI: 10.2196/24487. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    32. Quarshie ENB, Cheataa-Plange HV, Annor F, Asare-Doku W, Lartey JKS (2019). Prevalence of suicidal behaviour among nursing and midwifery college students in Ghana. Nurs Open 6(3): 897-906. DOI: 10.1002/nop2.271. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    33. Sadeghian MH, Etesam F, Nakhostin-Ansari A, Akbarpour S, Akhlaghi M (2021). Association between hopelessness and suicidal ideation in Iranian medical students: a cross-sectional study. Health Psychol Res 9(1): 27579. DOI: 10.52965/001C.27579. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    34. Sakai M, Nakanishi M, Yu Z, Takagi G, Toshi K, Wakashima K, Yoshii H (2022). Depression and anxiety among nursing students during the COVID-19 pandemic in Tohoku region, Japan: A cross-sectional survey. Jpn J Nurs Sci 19(3): e12483. DOI: 10.1111/jjns.12483. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    35. Sher L (2019). Resilience as a focus of suicide research and prevention. Acta Psychiatr Scand 140(2): 169-180. DOI: 10.1111/acps.13059. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    36. Stark L, Seff I, Yu G, Salama M, Wessells M, Allaf C, Bennouna C (2022). Correlates of suicide ideation and resilience among native- and foreign-born adolescents in the United States. J Adolesc Health 70(1): 91-98. DOI: 10.1016/j.jadohealth.2021.07.012. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    37. Stickley A, Koyanagi A (2016). Loneliness, common mental disorders and suicidal behavior: findings from a general population survey. J Affect Disord 197: 81-87. DOI: 10.1016/j.jad.2016.02.054. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    38. Tin ST, Sidik MS, Rampal L, Ibrahim N (2015). Prevalence and predictors of suicidality among medical students in a public university. Med J Malaysia 70(1): 1-5.
    39. Wang YH, Shi ZT, Luo QY (2017). Association of depressive symptoms and suicidal ideation among university students in China: a systematic review and meta-analysis. Medicine 96(13): e6476. DOI: 10.1097/MD.0000000000006476. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    40. Wolfe KL, Nakonezny PA, Owen VJ, Rial KV, Moorehead AP, Kennard BD, Emslie GJ (2019). Hopelessness as a predictor of suicide ideation in depressed male and female adolescent youth. Suicide Life Threat Behav 49(1): 253-263. DOI: 10.1111/sltb.12428. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    41. Yang Y, Wang R. Zhang D, Zhao X, Su Y (2021). How loneliness worked on suicidal ideation among Chinese nursing home residents: roles of depressive symptoms and resilience. Int J Environ Res Public Health 18(10): 5472. DOI: 10.3390/ijerph18105472. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License (CC BY-NC-ND 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah