Kontakt 2023, 25(2):131-137 | DOI: 10.32725/kont.2023.012

Neurorehabilitace pacientů po cévní mozkové příhoděSociální vědy ve zdraví - přehledový článek

Edy Suprayitno1, 2, *, Kustiningsih1, 2, Suhartini Ismail3
1 Universitas Diponegoro, Doctoral Program in Medical and Health Sciences, Semarang, Central Java, Indonesia
2 Universitas 'Aisyiyah Yogyakarta, Nursing Department, Yogyakarta, Indonesia
3 Universitas Diponegoro, Medical Faculty, Nursing Department, Semarang, Central Java, Indonesia

Úvod: Cévní mozková příhoda má dopad na životy pacientů a rodin, včetně narušení plnění každodenních potřeb, narušení nervového systému a snížení kvality života. K překonání těchto problémů je nutná rehabilitace. Současná koncepce rehabilitace však stále vyžaduje hloubkovou analýzu, aby byla koncepce jasnější.

Cíl: Tato studie podrobně rozebírá koncept neurorehabilitace iktu na základě relevantní literatury.

Metodika: Tato studie byla založena na prohledávání literatury prostřednictvím dat PubMed MESH a EBSCO s následujícími klíčovými slovy: rehabilitační ošetřovatelství a cévní mozková příhoda. Zároveň koncepční analýza využívá pokyny od Walkerové a Avantové.

Výsledky: Literární rešerše nalezla 51 článků, které splňovaly kritéria pro zařazení a byly analyzovány. Na základě provedeného přezkumu existují 2 předcházející faktory, a to interní a externí. Jedná se o 6 rehabilitačních atributů, mezi něž patří (1) poskytování holistické biopsychosociální péče, (2) schopnost sester efektivně, terapeuticky a kreativně komunikovat, (3) pečování a aktivita, (4) existence spolupráce mezi pečovatelskými týmy, pacienty a rodinami, (5) strukturovaný systém intervencí prostřednictvím jasných pokynů a (6) používání technologií k podpoře intervencí. Aplikací těchto atributů lze optimálně dosáhnout zvýšení kvality života pacientů po cévní mozkovou příhodě.

Závěr: Neurorehabilitace vyžaduje multidisciplinární přístup, pečlivý přístup a zvládnutí technologie.

Klíčová slova: cévní mozková příhoda; kvalita života; rehabilitace
Střet zájmů:

The authors have no conflict of interests to declare.

Vloženo: 24. prosinec 2022; Revidováno: 15. březen 2023; Přijato: 2. květen 2023; Zveřejněno online: 5. květen 2023; Zveřejněno: 26. červen 2023  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Suprayitno E, Kustiningsih, Ismail S. Stroke patients' neurorehabilitation. Kontakt. 2023;25(2):131-137. doi: 10.32725/kont.2023.012.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Amato S, Salter JP, Mion LC (2006). Physical restraint reduction in the acute rehabilitation setting: a quality improvement study. Rehabil Nurs 31(6): 235-241. DOI: 10.1002/j.2048-7940.2006.tb00019.x. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. An M, Shaughnessy M (2011). The Effects of Exercise-Based Rehabilitation on Balance and Gait for Stroke Patients: A Systematic Review. J Neurosci Nurs 43(6): 298-307. DOI: 10.1097/JNN.0b013e318234ea24. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Avan A, Hachinski V (2021) Stroke and dementia, leading causes of neurological disability and death, potential for prevention. Alzheimers Dement 17(6): 1072-1076. DOI: 10.1002/alz.12340. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Aviles Gonzalez CI, Galletta M, Chessa E, Melis P, Contu P, Jimenez Herrera MF (2019). Caring efficacy: Nurses' perceptions and relationships with work-related factors. Acta Biomed 90(11-S): 74-82. DOI: 10.23750/abm.v90i11-S.8684. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Barnard R, Jones J, Cruice M (2022). When interactions are interruptions: an ethnographic study of information - sharing by speech and language therapists and nurses on stroke units. Disabil Rehabil 44(14): 3590-3600. DOI: 10.1080/09638288.2021.1871785 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Barreca S, Wilkins S (2008). Experiences of nurses working in a stroke rehabilitation unit. J Adv Nurs 63(1): 36-44. DOI: 10.1111/j.1365-2648.2008.04648.x. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Beck CT (1999). Quantitative measurement of caring. J Adv Nurs 30(1): 24-32. DOI: 10.1046/j.1365-2648.1999.01045.x. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Belagaje SR (2017). Stroke Rehabilitation. Continuum: Lifelong Learning in Neurology 23(1): 238-253. DOI: 10.1212/CON.0000000000000423. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Bernhardt J, Urimubenshi G, Gandhi DBC, Eng JJ (2020). Stroke rehabilitation in low-income and middle-income countries: a call to action. Lancet 396(10260): 1452-1462. DOI: 10.1016/S0140-6736(20)31313-1. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Booth J, Hillier VF, Waters KR, Davidson I (2005). Effects of a stroke rehabilitation education programme for nurses. J Adv Nurs 49(5): 465-473. DOI: 10.1111/j.1365-2648.2004.03319.x. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Bright FAS, Reeves B (2022). Creating therapeutic relationships through communication: a qualitative metasynthesis from the perspectives of people with communication impairment after stroke. Disabil Rehabil 44(12): 2670-2682. DOI: 10.1080/09638288.2020.1849419. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Chau PH, Kwok YYJ, Chan MKM, Kwan KYD, Wong KL, Tang YH, et al. (2021). Feasibility, acceptability, and efficacy of virtual reality training for older adults and people with disabilities: Single-arm pre-post study. J Med Internet Res 23(5): 1-16. DOI: 10.2196/27640. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Chen J, Or CK, Chen T (2022). Effectiveness of Using Virtual Reality-Supported Exercise Therapy for Upper Extremity Motor Rehabilitation in Patients with Stroke: Systematic Review and Meta-analysis of Randomized Controlled Trials. J Med Internet Res 24(6): 1-26. DOI: 10.2196/24111. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Dorland KK (2002). Kamus Kedokteran Dorland. EGC, Jakarta.
    15. Dowswell G, Lawler J, Dowswell T, Young J, Forster A, Hearn J (2000). Investigating recovery from stroke: a qualitative study. J Clin Nurs 9(4): 507-515. DOI: 10.1046/j.1365-2702.2000.00411.x. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Drahošová L, Jarošová D (2016). Concept caring in nursing. Cent Eur J Nurs Midwifery 7(2): 453-460. DOI: 10.15452/CEJNM.2016.07.0014. Přejít k původnímu zdroji...
    17. Feigin VL, Brainin M, Norrving B, Martins S, Sacco RL, et al. (2022). World Stroke Organization (WSO): Global Stroke Fact Sheet 2022. Int J Stroke 17(1): 18-29. DOI: 10.1177/17474930211065917. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Fernández Trinidad M, González Pascual JL, Rodríguez García M (2019). Perception of caring among nursing students: Results from a cross-sectional survey. Nurse Educ Today 83: 104196. DOI: 10.1016/j.nedt.2019.08.014. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Flemming KD, Allison TG, Covalt JL, Herzig DE, Brown RD (2013). Utility of a Post-Hospitalization Stroke Prevention
    20. Program Managed by Nurses. Hosp Pract (1995) 41(3): 70-79. DOI: 10.3810/hp.2013.08.1070. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Franz S, Muster J, Thilhorn U, Wallesch CW, Behrens J. (2020). Inter-professional communication and interaction in the neurological rehabilitation team: a literature review. Disabil Rehabil 42(11): 1607-1615. DOI: 10.1080/09638288.2018.1528634. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Halbert K, Bautista C (2019). Telehealth Use to Promote Quality Outcomes and Reduce Costs in Stroke Care. Crit Care Nurs Clin North Am 31(2): 133-139. DOI: 10.1016/j.cnc.2019.02.001. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. Hancock NJ, Houghton J, Jones F (2022). Integrating an approach to personalised self-management support in stroke and neurorehabilitation service contexts: People1st - a quality improvement initiative. Disabil Rehabil, pp. 1-12. DOI: 10.1080/09638288.2022.2127930. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. Hemberg J, Bergdahl E (2019). Cocreation as a Caring Phenomenon: Nurses' Experiences in Palliative Home Care. Holist Nurs Pract 33(5): 273-284. DOI: 10.1097/HNP.0000000000000342. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    25. Hughes CML, Padilla A, Hintze A, Raymundo TM, Sera M, Weidner S, Ontiveros J, et al. (2020). Developing an mHealth app for post-stroke upper limb rehabilitation: Feedback from US and Ethiopian rehabilitation clinicians. J Health Inform J 26(2): 1104-1117. DOI: 10.1177/1460458219868356. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. Khalid W, Rozi S, Ali TS, Azam I, Mullen MT, Illyas S, et al. (2016). Quality of life after stroke in Pakistan. BMC Neurol 16(1): 250. DOI: 10.1186/s12883-016-0774-1. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    27. Kirkevold M (2010). The Role of Nursing in the Rehabilitation of Stroke. ANS Adv Nurs Sci 33(1): E27-40. DOI: 10.1097/ANS.0b013e3181cd837f. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    28. Kloda LA, Bartlett JC (2014). A characterization of clinical questions asked by rehabilitation therapists, J Med Libr Assoc 102(2): 69-77. DOI: 10.3163/1536-5050.102.2.002. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    29. Kobylańska M, Kowalska J, Neustein J, Mazurek J, Wójcik J, Belza M, et al. (2019). The role of biopsychosocial factors in the rehabilitation process of individuals with a stroke. Work 61(4): 523-535. DOI: 10.3233/WOR-162823. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    30. Lincoln NB, Gladman JR, Berman P, Noad RG, Challen K (2000). Functional recovery of community stroke patients. Disabil Rehabil 22(3): 135-139. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    31. Lindberg J, Kreuter M, Person L-O, Taft C (2013). Patient Participation in Rehabilitation Questionnaire (PPRQ) - Development and psychometric evaluation. Spinal Cord 51(11): 838-842. DOI: 10.1038/sc.2013.98. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    32. Lotfi M, Zamanzadeh V, Valizadeh L, Khajehgoodari M (2019). Assessment of nurse-patient communication and patient satisfaction from nursing care. Nursing Open 6(3): 1189-1196. DOI: 10.1002/nop2.316. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    33. Luzzo DA (2019). Albert Bandura's concept of Self-efficacy. J Couns Dev 74(3): 276-279. Přejít k původnímu zdroji...
    34. Martínez-Pernía D (2020). Experiential Neurorehabilitation: A Neurological Therapy Based on the Enactive Paradigm. Front Psychol 11: 924. DOI: 10.3389/fpsyg.2020.00924. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    35. Masters L, Barreca S, ANsley B, Waid K, Buckley S (2016). Functional Mobility Training for Individuals Admitted to Acute Care Following a Stroke: A Prospective Study. Top Stroke Rehabil 14(5): 1-11. DOI: 10.1310/tsr1405-1. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    36. Mauk KL, Lemley C, Pierce J, Schmidt NA (2009). The Mauk Model for Poststroke Recovery: assessing the phases. Rehabil Nurs 36(6): 241-247. DOI: 10.1002/j.2048-7940.2011.tb00089.x Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    37. Meng X, Chen X, Liu Z, Zhou L (2020). Nursing practice in stroke rehabilitation: Perspectives from multi-disciplinary healthcare professionals. Nurs Health Sci 22(1): 28-37. DOI: 10.1111/nhs.12641. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    38. Misawa F, Sanches RCN, Rego AS, Radovanovic CAT (2018). Care for the family member after a
    39. Fletcher-Brown J, Carter D, Pereira V, Chandwani R (2020). Mobile technology to give a resource-based knowledge management advantage to community health nurses in an emerging economies context. J Knowl Manag 25(3): 525-544. DOI: 10.1108/JKM-01-2020-0018. Přejít k původnímu zdroji...
    40. stroke. J Nurs UFPE on line 12(3): 599-606. DOI: 10.5205/1981-8963-v12i3a24138p599-606-2018. Přejít k původnímu zdroji...
    41. O'Brien MK, Shawen N, Mummidisetty CK, Kaur S, Bo X, Poellabauer C, et al. (2017). Activity recognition for persons with stroke using mobile phone technology: Toward improved performance in a home setting. J Med Int Res 19(5): e184. DOI: 10.2196/JMIR.7385. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    42. Obana M, Furuya J, Matsubara C, Tohara H, Inaji M, Miki K, et al. (2019). Effect of a collaborative transdisciplinary team approach on oral health status in acute stroke patients. J Oral Rehabil 46(12): 1170-1176. DOI: 10.1111/joor.12855. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    43. Palmcrantz S, Borg J, Sommerfeld D, Plantin J, Wall A, Ehn M, Sjölinder M, Boman IL (2017). An interactive distance solution for stroke rehabilitation in the home setting - A feasibility study. Inform Health Soc Care 42(3): 303-320. DOI: 10.1080/17538157.2016.1253015. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    44. Pang PCP, Cheung DS.K, Chiang VCL (2022). Visual Art Intervention for People with Stroke on Holistic Well-Being: A Critical Review. J Holist Nurs 40(2): 123-145. DOI: 10.1177/08980101211032062. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    45. Prabhakaran S, Zarah E, Riley C, Speizer A, Chong JY, Lazar RM, et al. (2008). Inter-individual variability in the capacity for motor recovery after ischemic stroke. Neurorehabil Neural Repair 22(1): 64-71. DOI: 10.1177/1545968307305302. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    46. Purdy M (2007). Increasing Stroke Patients' Success in Self-Medication Programs Using an Interdisciplinary Cognitive Rehabilitation Approach. Rehabil Nurs 32(5): 210-213, 219. DOI: 10.1002/j.2048-7940.2007.tb00175.x. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    47. Qian Y, Chopp M, Chen J (2020). Emerging role of microRNAs in ischemic stroke with comorbidities. Exp Neurol 331: 113382. DOI: 10.1016/j.expneurol.2020.113382. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    48. Rosario ER, Kaplan SE, Khonsari S, Patterson D (2013). Predicting and Assessing Fall Risk in an Acute Inpatient Rehabilitation Facility. Rehabil Nurs 39(2): 86-93. DOI: 10.1002/rnj.114. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    49. Salbach NM, Veinot P, Rappolt S, Bayley M, Burnett D, Judd M, et al. (2009). Physical therapists' experiences updating the clinical management of walking rehabilitation after stroke: A qualitative study. Physical Therapy 89(6): 556-568. DOI: 10.2522/ptj.20080249. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    50. Schjolberg A, Sunnerhagen KS (2012). Unlocking the locked in; a need for team approach in rehabilitation of survivors with locked-in syndrome. Acta Neurol Scand 125(3): 192-198. DOI: 10.1111/j.1600-0404.2011.01552.x. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    51. Scottish Government (2022). Strokes: progressive stroke pathway. Scottish Government. [online] [cit. 2023-01-22]. Available from: https://www.gov.scot/publications/progressive-stroke-pathway/pages/2/
    52. Song Y, Zhang W, Li Q, Ma W (2022). Medical Data Acquisition and Internet of Things Technology - Based Cerebral Stroke Disease Prevention and Rehabilitation Nursing Mobile Medical Management System. Comput Math Methods Med: 4646454. DOI: 10.1155/2022/4646454. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    53. Stephens R (1998). Quality of life in cancer patients. Hosp Med 59(9): 737.
    54. Stinear CM, Lang CE, Zeiler S, Byblon WD (2020). Advances and challenges in stroke rehabilitation. Lancet Neurol 19(4): 348-360. DOI: 10.1016/S1474-4422(19)30415-6. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    55. Stroehlein M (2016). Caring Concept. SOJ Nur Helath Care 2(1): 1-3. DOI: 10.15226/2471-6529/2/1/00113. Přejít k původnímu zdroji...
    56. Tetteh L, Aziato L, Mensah GP, Vehviläinen-Julkunen K, Kwegyir-Afful E (2021). Burns pain management: The role of nurse-patient communication. Burns 47(6): 1416-1423. DOI: 10.1016/j.burns.2020.11.011. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    57. Vanderzalm J, Hall MD, McFarlane L-A, Rutherford L, Patterson SK (2013). Fostering Interprofessional Learning in a Rehabilitation Setting: Development of an Interprofessional Clinical Learning Unit. Rehabil Nurs 38(4): 178-185. DOI: 10.1002/rnj.78. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    58. Vehko T, Hyppönen H, Puttonen S, Kujala S, Ketola E, Tuukkanen J, Aalto AM, Heponiemi T (2019). Experienced time pressure and stress: Electronic health records usability and information technology competence play a role. BMC Medical Inform Dec Mak 19(1): 1-9. DOI: 10.1186/s12911-019-0891-z. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    59. Wade DT (2020). What is rehabilitation? An empirical investigation leading to an evidence-based description. Clin Rehabil 34(5): 571-583. DOI: 10.1177/0269215520905112. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    60. Walker LO, Avant KC (2013). Strategies for Theory Construction in Nursing. Pearson, 222 p.
    61. Watson J (2009). Assessing and Measuring caring in nursing and Health Sciences. Sprigner Publishing Company.
    62. Whitehead S, Baalbergen E (2019). Post-stroke rehabilitation. S Afr Med J 109(2): 81-83. DOI: 10.7196/SAMJ.2019.v109i2.00011. Přejít k původnímu zdroji...
    63. WHO (2021). Rehabilitation. [online] [cit. 2023-01-22]. Available from: https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/rehabilitation
    64. Winstein CJ, Stein J, Arena R, Bates B, Cherney LR, Craner SC, et al. (2016). Guidelines for Adult Stroke Rehabilitation and Recovery: A Guideline for Healthcare Professionals from the American Heart Association/American Stroke Association. Stroke 47(6). DOI: 10.1161/STR.0000000000000098. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    65. Wolf ZR, Bailey DN, Keeley PA (2014). Creation of a Caring Protocol: Activities and Dissemination Strategies in Caring
    66. Wu Z, Xu J, Yue C, Li Y, Liang Y (2020). Collaborative Care Model Based Telerehabilitation Exercise Training Program for Acute Stroke Patients in China: A Randomized Controlled Trial. J Stroke Cerebrovasc Dis 29(12): 105328. DOI: 10.1016/j.jstrokecerebrovasdis.2020.105328. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    67. Murie-Fernández M, Irimia P, Martínez-Vila E, Meyer MJ, Teasell R (2010). Neuro-rehabilitation after stroke. Neurología (English Ed.) 25(3): 189-196. DOI: 10.1016/S2173-5808(10)70036-5. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    68. Research and Instruments. Int J Hum Caring 18(1): 66-82. DOI: 10.20467/1091-5710.18.1.66. Přejít k původnímu zdroji...
    69. Zamzam M, Tamtomo DG, Widyaningsih V (2020). Biopsychosocial Factors Affecting Quality of Life in Post-stroke Patients: A Path Analysis Evidence from Surakarta Hospital, Central Java. J Epidemiology Public Health 5(1): 1-14. DOI: 10.26911/jepublichealth.2020.05.01.01. Přejít k původnímu zdroji...
    70. Zhang Q, Fu Y, Lu Y, Zhang Y, Huang Q, Yang Y, et al. (2021). Impact of virtual reality-based therapies on cognition and mental health of stroke patients: Systematic review and meta-analysis. J Med Internet Res 23(11): e31007. DOI: 10.2196/31007. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    71. Zuo L, Sun M (2022). Effects of All-Inclusive and Hierarchical Rehabilitation Nursing Model Combined with Acupuncture on Limb Function and Quality of Life in Elderly Patients with Cerebral Infarction during Convalescence. J Healthc Eng 2022: 2654729. DOI: 10.1155/2022/2654729. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License (CC BY-NC-ND 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah