Kontakt 2024, 26(4):319-326 | DOI: 10.32725/kont.2024.047

Risk factors for age-related frailtyOšetřovatelství - původní práce

Ľubica Poledníková *, Alica Slamková, Miroslava Líšková, Alexandra Archalousová
Constantine the Philosopher University, Faculty of Social Sciences and Health Care, Department of Nursing, Nitra, Slovak Republic

Goal: The objective of this study was to identify which risk factors nurses in the Slovak Republic perceive as most significant for validating the nursing diagnosis Risk for Frail Elderly Syndrome (NANDA I 2021-2023) in older patients. The Fehring's Diagnostic Content Validity model was used for validating the potential nursing diagnosis to find out the significance of the risk factors for the nursing diagnosis Risk for Frail Elderly Syndrome. The study included two samples: 126 nurses from healthcare facilities (n1) and 51 nurses from social service facilities (n2) who met the modified Fehring's criteria for an expert.

Results: Out of the total number of 36 items, seven items in the n1 sample and 12 items in the n2 sample were identified as major (most frequently present) risk factors that can be predictors of age-related frailty. The samples reached an agreement on six major risk factors: impaired mobility, immobility, chronic illness, history of falls, age >70 years, and social isolation. Most risk factors were rated as minor (they were present less frequently).

Conclusion: Due to the findings in the present study, we suggest considering their use as key risk factors in all older adults over 70 years of age to improve and facilitate nurses' assessment and guidance for the selection of interventions that are to be used to prevent frailty.

Klíčová slova: Age-related frailty; Potential nursing diagnosis; Risk factors, Validation
Střet zájmů:

The authors declare that the study has no conflict of interest and ethical aspects of research were followed in processing it. All the respondents were informed of the purpose of the study and agreed to be included in the sample.

Vloženo: 18. březen 2024; Revidováno: 26. srpen 2024; Přijato: 18. říjen 2024; Zveřejněno online: 23. říjen 2024; Zveřejněno: 17. prosinec 2024  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Poledníková Ľ, Slamková A, Líšková M, Archalousová A. Risk factors for age-related frailty. Kontakt. 2024;26(4):319-326. doi: 10.32725/kont.2024.047.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Alcolea-Ruiz N, Alcolea-Ruiz S, Esteban-Paredes F, Beamud-Lagos M, Villar-Espejo MT, Pérez-Rivas FJ (2021). [Prevalence of fear of falling and related factors in community-dwelling older people]. Spanish. Aten Primaria 53(2): 101962. DOI: 10.1016/j.aprim.2020.11.003. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Andrade JM, Duarte YAO, Alves LC, Andrade FCD, Souza Junior PRB, Lima-Costa MF, et al. (2018). Frailty profile in Brazilian older adults: ELSI-Brazil. Rev Saude Publica 52 (Suppl 2): 17. DOI: 10.11606/S1518-8787.2018052000616. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Blaum CS, Xue QL, Michelon E, Semba RD, Fried LP (2005). The association between obesity and the frailty syndrome in older women: the Women's Health and Aging Studies. J Am Geriatr Soc 53(6): 927-934. DOI: 10.1111/j.1532-5415.2005.53300.x. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Chong EY, Lim AH, Mah FCY, Yeo LHW, Ng ST, Yi H (2022). Assessing the psychosocial dimensions of frailty among older adults in Singapore: a community-based cross-sectional study. BMJ Open 12(2): e047586. DOI: 10.1136/ bmjopen-2020-047586. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Collard RM, Boter H, Schoevers RA, Oude Voshaar RC (2012). Prevalence of frailty in community-dwelling older persons: a systematic review. J Am Geriatr Society 60(8): 1487-1492. DOI: 10.1111/j.1532-5415.2012.04054.x. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Cruz-Jentoft AJ, Kiesswetter E, Drey M, Sieber CC (2017). Nutrition, frailty, and sarcopenia. Aging Clin Exp Res 29(1): 43-48. DOI: 10.1007/s40520-016-0709-0. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Ding YY, Kuha J, Murphy M (2017). Multidimensional predictors of physical frailty in older people: identifying how and for whom they exert their effects. Biogerontology 18(2): 237-252. DOI: 10.1007/s10522-017-9677-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Fehring RJ (1986). Validating diagnostic labels: standardized methodology. In: Hurley ME (ed.). Classification of nursing diagnoses: Proceedings of the sixth conference. Mosby: St. Louis, pp. 183-190.
    9. Feng Z, Lugtenberg M, Franse C, Fang X, Hu S, Jin C, et al. (2017). Risk factors and protective factors associated with incident or increase of frailty among community-dwelling older adults: A systematic review of longitudinal studies. PloS One 12(6): e0178383. DOI: 10.1371/journal.pone.0178383. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Fried LP, Ferrucci L, Darer J, Williamson JD, Anderson G (2004). Untangling the concepts of disability, frailty, and comorbidity: implications for improved targeting and care. J Gerontol A Biol Sci Med Sci 59(3): 255-263. DOI: 10.1093/gerona/59.3.m255. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Fried LP, Tangen CM, Walston J, Newman AB, Hirsch C, Gottdiener J et al. (2001). Frailty in older adults: evidence for a phenotype. J Gerontol A Biol Sci Med Sci 56(3): M146-M157. DOI: 10.1093/gerona/56.3.M146. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Guedes RC, Dias R, Neri AL, Ferriolli E, Lourenço RA, Lustosa LP (2020). Frailty syndrome in Brazilian older people: a population based study. Cien Saude Colet 25(5): 1947-1954. DOI: 10.1590/1413-81232020255.21582018. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Hammami S, Zarrouk A, Piron C, Almas I, Sakly N, Latteur V (2020). Prevalence and factors associated with frailty in hospitalized older patients. BMC Geriatr 20(1): 144. DOI: 10.1186/s12877-020-01545-4. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Hoozová J (2014). Krehkosť (frailty): spoločná téma geriatra a paliatológa. Onkológia 9(6): 349-354.
    15. Jazbar J, Pišek Š, Locatelli I, Kos M (2021). Prevalence and Incidence of Frailty Among Community-dwelling Older Adults in Slovenia. Zdr Varst 60(3): 190-198. DOI: 10.2478/sjph-2021-0027. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Kendhapedi KK, Devasenapathy N (2019). Prevalence and factors associated with frailty among community-dwelling older people in rural Thanjavur district of South India: a cross-sectional study. BMJ Open 9(10): e032904. DOI: 10.1136/bmjopen-2019-032904. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Krajčík Š (2010). Sebestačnosť a závislosť. In: Hegyi L, Krajčík Š (Eds). Geriatria. Bratislava: Herba, p. 84-88.
    18. Lim WS, Wong CH, Ding YY, Rockwood K, Lien C (2019). Translating the Science of Frailty in Singapore: Results from the National Frailty Consensus Discussion. Ann Acad Med Singap 48(1): 25-31. Přejít k původnímu zdroji...
    19. Llano PMP, Lange C, Sequeira CADC, Jardim VMDR, Castro DSP, Santos F (2019). Factors associated with frailty syndrome in the rural elderly. Rev Bras Enferm 72(Suppl 2): 14-21. DOI: 10.1590/0034-7167-2017-0079. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Malini FM, Lourenço RA, Lopes CS (2016). Prevalence of fear of falling in older adults, and its associations with clinical, functional and psychosocial factors: the Frailty in Brazilian Older People - Rio de Janeiro study. Geriatr Gerontol Int 16(3): 336-344. DOI: 10.1111/ggi.12477. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Melo Filho J, Moreira NB, Vojciechowski AS, Biesek S, Bento PCB, Gomes ARS (2020). Frailty prevalence and related factors in older adults from southern Brazil: A cross-sectional observational study. Clinics (Sao Paulo) 75: e1694. DOI: 10.6061/clinics/2020/e1694. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Morley JE, Malmstrom TK, Miller DK (2012). A simple frailty questionnaire (FRAIL) predicts outcomes in middle aged African Americans. J Nutr Health Aging 16(7): 601-608. DOI: 10.1007/s12603-012-0084-2. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. Morley JE, Vellas B, van Kan GA, Anker SD, Bauer JM, Bernabei R, et al. (2013). Frailty consensus: a call to action. J Am Med Dir Assoc 14(6): 392-397. DOI: 10.1016/j.jamda.2013.03.022. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. NANDA International Nursing Diagnoses: Definitions and Classification 2021-2023 (2021). Herdman TH, Kamitsuru S, Lopes CT (Eds). 12th ed. New York: Thieme, 592 p.
    25. Oliveira FMRL, Leal NPDR, Medeiros FAL, Oliveira JDS, Nóbrega MMLD, Leadebal ODCP, et al. (2021). Clinical validation of nursing diagnosis Fragile Elderly Syndrome. Rev Bras Enferm 74(Suppl 2): e20200628. DOI: 10.1590/0034-7167-2020-0628. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. Papiol M, Serra-Prat M, Vico J, Jerez N, Salvador N, Garcia M, et al. (2016). Poor Muscle Strength and Low Physical Activity Are the Most Prevalent Frailty Components in Community-Dwelling Older Adults. J Aging Phys Act 24(3): 363-368. DOI: 10.1123/japa.2015-0114. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    27. Pengpid S, Peltzer K (2019). Prevalence and Associated Factors of Frailty in Community - Dwelling Older Adults in Indonesia, 2014-2015. Int J Environ Res Public Health 17(1): 10. DOI: 10.3390/ijerph17010010. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    28. Qin Y, Li J, McPhillips M, Lukkahatai N, Yu F, Li K (2021). Association of fear of falling with frailty in community-dwelling older adults: A cross-sectional study. Nurs Health Sci 23(2): 516-524. DOI: 10.1111/nhs.12840. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    29. Robertson DA, Savva GM, Kenny RA (2013). Frailty and cognitive impairment - a review of the evidence and causal mechanisms. Ageing Res Rev 12(4): 840-851. DOI: 10.1016/j.arr.2013.06.004. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    30. Rockwood K, Mitnitski A (2011). Frailty defined by deficit accumulation and geriatric medicine defined by frailty. Clin Geriatr Med 27(1): 17-26. DOI: 10.1016/j.cger.2010.08.008. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    31. Roldán-Chicano MT, García-López MM, Martínez-Pacheco MC, Rodríguez-Tello J (2023). Prognostic value of defining characteristics in frail elderly syndrome: Hospital readmission and mortality outcomes. Int J Nurs Knowl (35)3: 290-297. DOI: 10.1111/2047-3095.12445. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    32. Schuurmans H, Steverink N, Lindenberg S, Frieswijk N, Slaets JP (2004). Old or frail: what tells us more? J Gerontol A Biol Sci Med Sci 59(9): M962-M965. DOI: 10.1093/gerona/59.9.m962. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    33. Subra J, Gillette-Guyonnet S, Cesari M, Oustric S, Vellas B, Platform Team (2012). The integration of frailty into clinical practice: preliminary results from the Gérontopôle. J Nutr Health Aging 16(8): 714-720. DOI: 10.1007/s12603-012- 0391-7. Přejít k původnímu zdroji...
    34. Vaňo I, Királová A (2008). Zraniteľnosť ako sociálny faktor v seniorskej populácii. In: Dni sociálnej práce. Zborník príspevkov s medzinárodnou účasťou. 12.-13. november 2008, Nitra, pp. 117-121.
    35. Vaughan L, Corbin AL, Goveas JS (2015). Depression and frailty in later life: a systematic review. Clin Interv Aging 10: 1947-1958. DOI: 10.2147/CIA.S69632. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    36. Vieira RA, Guerra RO, Giacomin KC, Vasconcelos KS, Andrade AC, Pereira LS, et al. (2013). [Prevalence of frailty and associated factors in community-dwelling elderly in Belo Horizonte, Minas Gerais State, Brazil: data from the FIBRA study]. Portuguese. Cad Saude Publica 29(8): 1631-1643. DOI: 10.1590/0102-311x00126312. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    37. Walston J, Hadley EC, Ferrucci L, Guralnik JM, Newman AB, Studenski SA, et al. (2006). Research agenda for frailty in older adults: toward a better understanding of physiology and etiology: summary from the American Geriatrics Society/National Institute on Aging Research Conference on Frailty in Older Adults. J Am Geriatr Soc 54(6): 991-1001. DOI: 10.1111/j.1532-5415.2006.00745.x. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    38. Washington SL 3rd, Porten SP, Quanstrom K, Jin C, Bridge M, Finlayson E, Walter LC, et al. (2019). The Association Between Race and Frailty in Older Adults Presenting to a Nononcologic Urology Practice. Urology 127: 19-23. DOI: 10.1016/j.urology.2019.02.024. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    39. Xu R, Li Q, Guo F, Zhao M, Zhang L (2021). Prevalence and risk factors of frailty among people in rural areas: a systematic review and meta-analysis. BMJ Open 11(4): e043494. DOI: 10.1136/bmjopen-2020-043494. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    40. Yuan L, Chang M, Wang J (2021). Abdominal obesity, body mass index and the risk of frailty in community-dwelling older adults: a systematic review and meta-analysis. Age Ageing 50(4): 1118-1128. DOI: 10.1093/ageing/afab039. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    41. Zeleníková R, Žiaková K (2010). Validizačné štúdie ošetrovateľských diagnóz. Cent Eur J Nurs Midw 1(1): 1-9.
    42. Zulfiqar AA, Habchi P, Dembele IA (2022). Obesity and Frailty Syndrome in the Elderly: Prospective Study in Primary Care. Medicines 9(7): 38. DOI: 10.3390/medicines9070038. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License (CC BY-NC-ND 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah