Měřicí nástroje v ošetřovatelství

Valérie Tóthová

DOI: 10.32725/zsf.2021.74228179.01

Measuring is a systematic process of quantifying a phenomenon, situation, or a person’s characteristics. Measuring is part of scientific research and the assessment and evaluation of the patient’s condition within the nursing process. This chapter describes the importance of measuring tools in nursing, the procedure for selecting tools, validity and reliability, and the process for creating new tools. At the end of this chapter, the individual phases of linguistic validation of measuring tools are presented.

Využití hodnoticích a měřicích nástrojů u pacientů s tělesným znevýhodněním

Jan Neugebauer

DOI: 10.32725/zsf.2021.74228179.02

Tělesné znevýhodnění je multifaktoriálním fenoménem prolínajícím mnoho vědních oborů. V české klinické praxi se ošetřovatelství zaměřuje na holisticko-humanistický přístup, a proto je potřeba hodnotit tuto problematiku komplexně. Vzhledem k nejasnosti terminologie je potřeba si uvědomit rozdílnost mezi poškozením (impairment), postižením (handicap) a znevýhodněním (disability). Samotné hodnocení by se poté mělo odvíjet od oblastí, které jsou poškozeny, postiženy nebo znevýhodněny. V klinické praxi se využívá mnoho standardizovaných nástrojů pro hodnocení aktuálního zdravotního stavu a rizik vznikajících v důsledku reverzibilního i ireverzibilního tělesného znevýhodnění. Jako nejvíce rozšířené standardizované nástroje pro účely hodnocení rizik se v klinické praxi využívají Norton scale, Braden scale pro hodnocení rizika vzniku dekubitů; Morse Fall Scale, Tinetti test a Conley scale pro hodnocení rizika pádu; Barthel test a IADL pro hodnocení soběstačnosti. V zahraniční literatuře i klinické praxi je doporučováno využít nástroje pro hodnocení znevýhodnění (WHODAS 2.0, MDS), které poskytují nejen pohled na znevýhodněné oblasti, ale i na úroveň znevýhodnění. Výsledky naší studie prokázaly souvislost mezi vzděláním sester, používáním hodnoticích nástrojů, edukací sester v klinické praxi a doporučením nástrojů pro hodnocení pacientů s tělesným znevýhodněním v celé ČR. Sestry s vysokoškolským vzděláním pracují více se standardizovanými hodnoticími nástroji a doporučují je pro klinickou praxi, podobně i sestry, které prošly edukací o problematice tělesného znevýhodnění. Sestry se středoškolským vzděláním používají pouze nástroje, které jsou nařízené managementem zdravotnického zařízení jako povinná součást dokumentace.

Klíčová slova: hodnoticí nástroje, měřicí nástroje, pacient, tělesné znevýhodnění, vzdělání sester

Využití měřicích a hodnoticích nástrojů pro populaci starší 60 let

Jitka Doležalová

DOI: 10.32725/zsf.2021.74228179.03

Populace seniorů (60+) bude v budoucnu tvořit významnou část příjemců ošetřovatelské péče. V rámci poskytování kvalitní, specializované a odborné péče je třeba jako podstatnou součást vnímat i práci s měřicími a hodnoticími nástroji, a především implementovat výsledky hodnocení i do samotné péče. Vzhledem k obsáhlé zdravotní problematice, která se postupem věku může rozvíjet, je nutné používat komplexní soubor nástrojů. V kapitole jsou zmapovány významné geriatrické syndromy jako sarkopenie a křehkost, kterým současné geriatrické ošetřovatelství nevěnuje dostatečnou pozornost. Potvrdili jsme ovšem i výskyt kognitivních poruch a nedostatečného nutričního stavu. Významné zjištění jsme také prokázali v oblasti kvality života a již vyjmenovaných syndromů. Jedná se pouze o část celkového problému, v rámci ošetřovatelství je nutné například působit i na oblast vzdělání sester pracujících s populací seniorů.

Klíčová slova: hodnoticí nástroje, kvalita života, populace starší 60 let, sarkopenie, vzdělání sester

Hodnocení bolesti u chirurgických pacientů

Věra Hellerová

DOI: 10.32725/zsf.2021.74228179.04

Hodnocení bolesti stejně jako účinku intervencí směřujících k jejímu snížení patří k základním dovednostem každé sestry. Z podstaty zaměření chirurgických oborů je jasné, že v tomto případě má hodnocení svá specifika. Současné ošetřovatelství, vědecko-technický pokrok, multimédia nám poskytují řadu podnětů a inspiraci, jak management bolesti zkvalitnit. Pro EBN a zejména EBP je schopnost učit se novým věcem a určitá otevřenost nezbytná. Sestry mají k dispozici řadu standardizovaných nástrojů pro hodnocení bolesti, které jsou objektivní, efektivní, validní. Míra jejich využití sice záleží na daném zdravotnickém zařízení, ale je také v rukou sester samotných. Ukazuje se, že kvalita péče poskytované v rámci managementu bolesti ve smyslu hodnocení bolesti, využívání kritického myšlení v průběhu tohoto procesu, navázání spolupráce s pacientem i lékařem, je ovlivněná řadou faktorů. Nelze přitom opomenout roli délky praxe a vzdělání sester. Kromě vhledu do současného stavu hodnocení bolesti u chirurgických pacientů v Jihočeském kraji naše výsledky přinášejí inspiraci k využití standardizovaného nástroje SF-MPQ-2. Ten může sestrám pomoci v posouzení fyzické a emoční složky bolesti, což je pro celkovou léčbu bolesti důležité.

Klíčová slova: hodnocení bolesti, chirurgický pacient, praxe sester, standardizovaný nástroj, vzdělání sester

Bolest u dětí předškolního a mladšího školního věku

Věra Hellerová, Alena Machová, Andrea Schönbauerová

DOI: 10.32725/zsf.2021.74228179.05

V současném pojetí léčebného a ošetřovatelského procesu hraje při léčbě a zvládání bolesti významnou úlohu multidisciplinární přístup, kde nezastupitelnou roli hraje právě sestra. Sestra je nedílnou součástí týmu odborníků, jejichž cílem je dosažení uspokojivého terapeutického účinku při léčbě bolesti a s tím související zlepšení kvality života dětského pacienta. Je potřeba, aby sestry přehodnotily své postoje k využívání hodnoticích systémů v neonatologii a pediatrii. Zavedení a používání hodnoticích systémů bolesti sice zvyšuje náročnost administrativní práce sester, ale pečlivé zaznamenávání projevů bolesti mohou nejen zvýšit efektivitu své práce, ale především zmírnit utrpení dětských pacientů (Fendrychová et al., 2001). Absence posuzování bolesti u dětí vede k nedostatečnému poznání a neléčení bolesti. Vlastní hlášení bolesti u dětí jsou důležitá a měla by být vždy zvažována. Děti, které nejsou schopné verbální komunikace, nebo děti s kognitivním poškozením jsou zranitelnější kvůli tomu, že jejich bolest je podceňována (Palyzová, 2007a). Pro děti všech věkových a vývojových skupin jsou k dispozici spolehlivé nástroje pro hodnocení bolesti (Beltramini et al., 2017). Samotné měření intenzity bolesti (skóre bolesti) je pro hodnocení nedostatečné a nemělo by být používáno samostatně při rozhodování o léčbě bolesti. Měly by se používat spolehlivé nástroje k posouzení dopadu bolesti na kvalitu života dětí (spánek, aktivity sociální, školní atd.) a být vypracovány holistické plány zvládání bolesti. Hodnocení bolesti je zásadní pro účinné zvládání bolesti. Prvním krokem při hodnocení bolesti je záznam historie bolesti. Druhým krokem je posouzení bolesti dítěte pomocí vhodného nástroje pro hodnocení bolesti. Třetím krokem je vyhodnocení účinnosti intervencí zmírňujících bolest. Bolest by měla být pravidelně hodnocena, aby se zjistila přítomnost bolesti a vyhodnocena účinnost léčby (Manworren a Stinson, 2016).

Klíčová slova: bolest u dětí, hodnocení bolesti, hodnoticí nástroj, účinnost léčby

Využití měřicích nástrojů u žen v období klimakteria

Romana Belešová

DOI: 10.32725/zsf.2021.74228179.06

Prezentovaný výzkum při hodnocení kvality vlastního života u velké většiny žen potvrdil kvalitu života jako dobrou, stejně tak i majoritní počet žen uvedl spokojenost s vlastním zdravím. Dále je z odhalených výsledků výzkumu zřejmé, že při vyhodnocení zdraví žen pociťují ženy nejméně úzkost/obavy, vedle toho se u nich nejčastěji vyskytují vazomotorické příznaky. V této souvislosti je nutno zmínit fakt, že i když na období klimakteria větší část naší společnosti nahlíží jako na zcela přirozenou součást ženského života, je podstatné, abychom pomáhali ženám v tomto obtížném životním období vyrovnat se s ním a prožívat jej ve zdraví a kvalitně. Na závěr je významné v kontextu s dosaženými výsledky, dokládajícími důležitost v provádění změn v životním stylu, vyzdvihnout význam edukace, se zaměřením na zdravý životní styl a na jeho vliv na kvalitu života a kvalitu zdraví žen. Na základě zmiňovaného argumentu vnímáme jako podstatné informovat ženy ještě před nástupem menopauzy o problematice symptomů, změn, které se mohou u žen vyskytovat v souvislosti s následným estrogenním deficitem. Stěžejní roli by v této oblasti měly zastávat porodní asistentky v rámci svých kompetencí, s cílem poskytovat kvalitní a efektivní péči ženám.

Klíčová slova: klimakterium, kvalita života, měřicí nástroje, porodní asistentka, žena

Připravenost studentů na setkání s péčí o umírající pacienty a se smrtí

Inka Kratochvílová

DOI: 10.32725/zsf.2021.74228179.07

Podíváme-li se mezi laickou veřejnost a někdy bohužel i mezi zdravotníky, zjistíme častokrát, že koncept paliativní péče není známý. Jednou z oblastí, na které bychom měli zapracovat, je tedy osvěta. Ta by mohla přispět k rozšíření povědomí zejména o možnostech hospicové péče jak kamenné, tak mobilní.
Nelze jednoznačně říct, jaké prostředí a přístup k péči o umírajícího pacienta je nejlepší. Vše by se mělo odvíjet od individuálních preferencí jednotlivce a jeho rodiny. Ať už však pacient stráví poslední chvíle kdekoliv, je důležité, aby měl dostatečný a patřičný přístup k paliativní péči. Jelikož je péče o umírající pacienty komplexní, vysoce individualizovaná a orientovaná na specifická přání a potřeby pacienta a jeho blízkých, nese s sebou také vysoké nároky na zdravotnický personál. Z tohoto hlediska je nutné, aby byla zajištěna kvalitní profesní příprava a následně příliv odborníků pro tento obor.
 
Klíčová slova: měřicí nástroje, nelékařské zdravotnické obory, student, paliativní péče

Vybrané hodnoticí nástroje v psychiatrickém ošetřovatelství

Selected assessment tools in psychiatric nursing

Hana Hajduchová

DOI: 10.32725/zsf.2021.74228179.08

As one member of multidisciplinary teams that provide care and support to patients or clients with mental illness, a nurse plays an essential role in assessing patients’ physical and psychological conditions. Nurses do not give diagnoses, but their evaluation can contribute to proper treatment. In the field of mental health, these include both hospitalized patients in inpatient facilities (acute psychiatric wards of general hospitals, psychiatric clinics, psychiatric hospitals, etc.), clients of residential social services (e.g., senior homes with a special regime), clients using outpatient services, and also the reformed services of psychiatric care developing community care (e.g., mental health centres). In all these areas, evaluation is a significant nursing activity. This chapter provides an overview of selected assessment tools that can be used by nurses working with patients with a mental disorder (or a suspected one) to assess different types of psychopathologies. The mentioned assessment tools and scales can also be used by nurses to formulate individual patient/client care plans and monitor the effectiveness of nursing interventions and medical and other care. It is essential to look at the patient/client as a holistic being. The text presents and describes assessment tools and scales typical for certain groups of patients/clients and scales globally used in psychiatric care. An example of such tools may include tools for assessing the risk of aggression, the risk of suicidal behaviour, psychotic symptoms, cognitive functions, mood disorders, as well as rating scales and methods used in people with addictions.
 Keywords: Anxiety; Assessment tools; Depression; Mental health; Psychiatric nursing