DOI: 10.32725/zsf.2021.74228179.08

Vybrané hodnoticí nástroje v psychiatrickém ošetřovatelství

Selected assessment tools in psychiatric nursing

Hana Hajduchová
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta


As one member of multidisciplinary teams that provide care and support to patients or clients with mental illness, a nurse plays an essential role in assessing patients’ physical and psychological conditions. Nurses do not give diagnoses, but their evaluation can contribute to proper treatment. In the field of mental health, these include both hospitalized patients in inpatient facilities (acute psychiatric wards of general hospitals, psychiatric clinics, psychiatric hospitals, etc.), clients of residential social services (e.g., senior homes with a special regime), clients using outpatient services, and also the reformed services of psychiatric care developing community care (e.g., mental health centres). In all these areas, evaluation is a significant nursing activity. This chapter provides an overview of selected assessment tools that can be used by nurses working with patients with a mental disorder (or a suspected one) to assess different types of psychopathologies. The mentioned assessment tools and scales can also be used by nurses to formulate individual patient/client care plans and monitor the effectiveness of nursing interventions and medical and other care. It is essential to look at the patient/client as a holistic being. The text presents and describes assessment tools and scales typical for certain groups of patients/clients and scales globally used in psychiatric care. An example of such tools may include tools for assessing the risk of aggression, the risk of suicidal behaviour, psychotic symptoms, cognitive functions, mood disorders, as well as rating scales and methods used in people with addictions.
 Keywords: Anxiety; Assessment tools; Depression; Mental health; Psychiatric nursing

stránky: 192-215, Publikováno: 2021



Přílohy

Stáhnout soubor10_Vybrane_hodnotici_nastroje_v.pdf

Velikost: 206.89 kB

Reference

  1. Acorn, S. (1993). Use of the Brief Psychiatric Rating Scale by Nurses. J Psychosoc Nurs Ment Health Serv 31(5): 9-12. DOI: 10.3928/0279-3695-19930501-04. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. Alexopoulos, G. S., et al. (1988). Cornell scale for depression in dementia. Biol Psychiatry 23(3): 271-284. DOI: 10.1016/0006-3223(88)90038-8. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  3. Almvik, R., et al. (2000). The Brøset Violence Checklist sensitivity, specificity, and interrater reliability. J Interpers Violence 15(12): 1284-1296. DOI: 10.1177/088626000015012003. Přejít k původnímu zdroji...
  4. Andreasen, N. C. (1984). Scale for the Assessment of Positive Symptoms (SAPS). Iowa City, University of Iowa.
  5. Barker, P. J. (2004). Assessment in Psychiatric and Mental Health Nursing. Cheltenham: Nelson Thornes.
  6. Bartoš, A. (2018). Pamatujte na POBAV - krátký test pojmenování obrázků a jejich vybavení sloužící ke včasnému záchytu kognitivních poruch. Neurol praxi 19(Suppl. 1): 5-10.
  7. Bartoš, A. (2019). Dvě původní české zkoušky k vyšetření paměti za tři minuty: Amensia Light and Brief Assessment (ALBA). Cesk Slov Neurol N 82(4): 420-429. DOI: 10.14735/amcsnn2019420. Přejít k původnímu zdroji...
  8. Bartoš, A., Raisová, M. (2019). Testy a dotazníky pro vyšetřování kognitivních funkcí, nálady a soběstačnosti. 2. vyd. Praha: Mladá fronta.
  9. Bartoš, A., et al. (2014). Česká tréninková verze Montrealského kognitivního testu (MoCA-CZ1) k časné detekci Alzheimerovy nemoci. Cesk Slov Neurol N 110(5): 587-594.
  10. Beck, A. T., et al. (1996). Comparison of Beck Depression Inventories - IA and - II in Psychiatric Outpatients. J Pers Assess 67(3): 588-597. DOI: 10.1207/s15327752jpa6703_13. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. Bednařík, J. (2006). Delirium: nová výzva pro neurologii? Česk Slov Neurol Neurochir 69/102(1): 18-26.
  12. Beer, M. D., et al. (2005). Intenzivní péče v psychiatrii. Praha: Grada.
  13. Beránková, D., et al. (2015). Addenbrookský kognitivní test - orientační normy pro českou populaci. Cesk Slov Neurol N 78/111(3): 300-305.
  14. Běhounek, J. (2014). Vyšetřovací metody v psychiatrii. In: Petr, T., a kol. Ošetřovatelství v psychiatrii. Praha: Grada, s. 86-92.
  15. Birrer, B. R., Vemuri, S. P. (2004). Depression in later life: A diagnostic and therapeutic challange. Am Fam Physician 69(10): 2375-2382. Přejít na PubMed...
  16. Bjørkly, S., et al. (2009). Development of a brief screen for violence risk (V-RISK-10) in acute and general psychiatry: An introduction with emphasis on findings from a naturalistic test of interrater reliability. Eur Psychiatry 24(6): 388-394. DOI: 10.1016/j.eurpsy.2009.07.004. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. Blazer, D. G. (2000). Psychiatry and the Oldest Old. Am J Psychiatry 157(12): 1915-1924. DOI: 10.1176/appi.ajp.157.12.1915. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. Boháček, K. (2008). Agresivní chování vůči zdravotnickému personálu. Sestra 18(1): 33.
  19. Bowers, L., et al. (2011). The nursing observed illness intensity scale (NOIIS). J Psychiatr Ment Health Nurs 18(1): 28-34. DOI: 10.1111/j.1365-2850.2010.01615.x. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  20. Burns, A., et al. (2002). Rating scales in old age psychiatry. Br J of Psychiatry 180: 161-167. DOI: 10.1192/bjp.180.2.161. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  21. CCSMH (2006). National Guidelines for Seniors' Mental Health: The Assessment and Treatment of Depression. Toronto: CCSMH. [online] [cit. 2020-05-17]. Dostupné z: http://canadiangeriatrics.ca/students/assets/File/NatlGuideline_Depression.pdf
  22. Consultgeri. [online] [cit. 2020-05-17]. Dostupné z: https://consultgeri.org/try-this/general-assessment/issue-4.pdf.
  23. Coombs, T., et al. (2011). What is a comprehensive mental health nursing assessment? A review of the literature. Int J Ment Health Nurs 20(5): 364-370. DOI: 10.1111/j.1447-0349.2011.00742.x. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  24. Cutcliffe, J. R., Barker, P. (2004). The Nurses' Global Assessment of Suicide Risk (NGASR): developing a tool for clinical practice. J Psychiatr Ment Health Nurs 11(4): 393-400. DOI: 10.1111/j.1365-2850.2003.00721.x. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  25. Daňsová, P., et al. (2016). Metoda Patient Health Questionnaire - 9: česká verze. Cesk Psychol 60(5): 468-481.
  26. De Hert, M., et al. (Eds). (1998). PECC, Psychosis Evaluation Tool for Common Use by Caregivers. Antwerpen: EPO. Přejít k původnímu zdroji...
  27. De Hert, M., et al. (2002). Validation study of PECC (Psychosis Evaluation tool for Common use by Caregivers): Interscale validity and inter-rater reliability. Int J Psychiatry Clin Pract 6(3): 135-140. DOI: 10.1080/136515002760276054. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  28. Drobná, T., Pečeňák, J. (2008). Použitie štandardizovaných posudzovacích stupníc v ošetrovateľskom procese v psychiatrii. Čes a slov Psychiatr 104(8): 398-404. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  29. Evropský index závažnosti návykového chování (European Addiction Severity Index, EuropASI). [online] [cit. 2020-10-12]. Dostupné z: https://www.adiktologie.cz/evropsky-index-zavaznosti-navykoveho-chovani-european-addiction-severity-index-europasi
  30. Gilje, F. L., Talseth, A. G. (2014). How psychiatric nurses experience suicidal patients: A qualitative meta-analysis. In: Cutcliffe, J. R., et al. (Eds). Routledge international handbooks. Routledge international handbook of clinical suicide research: pp. 11-23. Routledge/Taylor & Francis Group.
  31. Goethals, S., et al. (2012). Nurses' decision-making in cases of physical restraint: a synthesis of qualitative evidence. J Adv Nurs 68(6): 1198-1210. DOI: 10.1111/j.1365-2648.2011.05909.x. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  32. Gossop, M., et al. (1995). The Severity of Dependence Scale (SDS): psychometric properties of the SDS in English and Australian samples of heroin, cocaine and amphetamine users. Addiction 90(5): 607-614. DOI: 10.1046/j.1360-0443.1995.9056072.x. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  33. Gottfried, J. (2019). Beckova sebeposuzovací škála depresivity pro dospělé: Recenze metody. Testfórum 7(12): 47-54. DOI: 10.5817/TF2015-5-35. Přejít k původnímu zdroji...
  34. Greenberg, S. A. (2012). The Geriatric Depression Scale (GDS). Try This: Best Practices in Nursing Care to Older Adults. New York University College of Nursing.
  35. Griffiths, A. W., et al. (2020). Validation of the Cohen-Mansfield Agitation Inventory Observational (CMAI-O) tool. Int Psychogeriatr 32(1): 75-85. DOI: 10.1017/S1041610219000279. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  36. Hagen, J., et al. (2017). Mental Heatlt Nurses' Experiences Of Carinf for Suicidal Patients in Psychiatric Wards: An Emotional Endeavor. Arch Psychiatr Nurs 31(1): 31-37. DOI: 10.1016/j.apnu.2016.07.018. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  37. Hamaideh, S. H. (2017). Mental health nurses' perceptions of patient safety culture in psychiatric settings. Int Nurs Rev 64(4): 476-485. DOI: 10.1111/inr.12345. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  38. Hamilton, M. A. (1960). A rating scale for depression. J Neurol Neurosurg Psychiatry 23(1): 56-62. DOI: 10.1136/jnnp.23.1.56. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  39. Hanušková, V. (2008). Terapie akutního neklidu a agrese. Psychiatrie pro praxi 9(4): 168-169.
  40. Hardy, S. (2011). Depression in elderly: ways to offer support. Practice Nursing 22(10): 520-525. DOI: 10.12968/pnur.2011.22.10.520. Přejít k původnímu zdroji...
  41. Holá, M., Bartoš, A. (2019). Krátké testy kognitivních funkcí do ordinace praktického lékaře. Prakt Lék 99(5): 191-196.
  42. Holmerová, I., Vaňková, H. (2009). Demence a deprese ve vyšším věku. Med Pro Praxi 6(2): 111-114.
  43. Hosák, L., Hrdlička, M., Libiger, J., a kol. (2015). Psychiatrie a pedopsychiatrie. Praha: Karolinum.
  44. Chew-Graham, C., et al. (2014). Management of depression in older people: Why this is important in primary care. Update: Royal College of General Practitioners & Royal College of Psychiatrists
  45. Chromý, K., Honzák, R., a kol. (2005). Somatizace a funkční poruchy. Praha: Grada.
  46. Jacobs D. G., et al. (2010). Practice Guidline for the Assessment and Treatment of Patients With Suicidal Behaviors. American Psychiatric Association. [online] [cit. 2020-10-12]. Dostupné z: https://psychiatryonline.org/pb/assets/raw/sitewide/practice_guidelines/guidelines/suicide.pdf
  47. Jarošová, D. (2007). Úvod do komunitního ošetřovatelství. Praha: Grada.
  48. Kalina, K., a kol. (2015). Klinická adiktologie. Praha: Grada, 696 s.
  49. Kamarádová, D., et al. (2016). Validizace české verze Beckova inventáře úzkosti. Čes a slov Psychiat 112(4): 153-158.
  50. Kay, S. R., et al. (1987). The positive and negative syndrome scale (PANSS) for schizophrenia. Schizophr Bull 13(2): 261-276. DOI: 10.1093/schbul/13.2.261. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  51. Kolektiv autorů (2000). Terminologický slovník z oblasti alkoholu a drog. Praha: Psychiatrické centrum.
  52. Košťálová, M. (2011). Screening deliria: The Confusion Assesment Method for the Intensive Care Unit (CAM ICUcz). Neurol Praxi 12 (Suppl. G): 10.
  53. Koutek, J. (2010). Jak rozpoznat a řešit suicidální riziko. Interní Med 12(2): 109-110.
  54. Koutek, J., Kocourková, J. (2003). Sebevražedné chování. Praha: Portál, 128 s.
  55. Králíková, E. (2004). Závislost na tabáku a možnosti léčby. Čes a slov Psychiatrie 100(1): 13-18.
  56. Králíková, E., et al. (2007). Role praktického lékaře v léčbě závislosti na tabáku. Med Pro Praxi 2: 52-55.
  57. Kubička, L., Csémy, L. (1997). První zkušenosti s českou verzí EuropASI. Alkoholizmus a drogové závislosti 32(4): 215-222. Přejít k původnímu zdroji...
  58. Kubička, L., Csémy, L. (1998). Validita české verze EuropASI. Alkoholizmus a drogové závislosti 33(5): 307-315.
  59. Kurzová, H., Honzák, R., Krombholz, J. (2003). Psychiatrie v ordinaci praktického lékaře. Praha: UK, 140 s.
  60. Lantta, T., Kontio, R., Daffern, M., Adams, C. E., Välimäki, M. (2016). Using the Dynamic Appraisal of Situational Aggression with mental health inpatients: a feasibility study. Patient Prefer Adherence 10: 691-701. DOI: 10.2147/PPA.S103840. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  61. Látalová, K. (2013). Agresivita v psychiatrii. Praha: Grada.
  62. Lyall, D., et al. (2004). Nurses' Observation Scale for Inpatient Evaluation: reliability update. J Adv Nurs 46(4): 390-394. DOI: 10.1111/j.1365-2648.2004.03006.x. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  63. Madsen, T., et al. (2012). Predictors of psychiatric inpatient suicide: A national prospective register-based study. J Clin Psychiatry 73(2): 144-151. DOI: 10.4088/JCP.10m06473. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  64. Madsen, T., et al. (2017). Risk Estimates and Risk Factors Related to Psychiatric Inpatient Suicide: An Overview. Int J Eviron Res Public Health 14(3): 253. DOI: 10.3390/ijerph14030253. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  65. Marková, E., Venglářová, M., Babiaková, M. (2006). Psychiatrická ošetřovatelská péče. Praha: Grada.
  66. Mitášová, A., et al. (2010). Standardizace české verze The Confusion Assessment Method for the Intensive Care Unit (CAM‑ICUcz). Cesk Slov Neurol N 73/106(3): 258-266.
  67. Monahan, J., et al. (2001). Rethinking risk assessment: The MacArthur study of mental disorder and violence. Oxford University Press. Přejít k původnímu zdroji...
  68. Monahan, J., et al. (2005). An actuarial model of violence risk assessment for persons with mental disorders. Psychiatr Serv 56(7): 810-815. DOI: 10.1176/appi.ps.56.7.810. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  69. Nešpor, K. (2011). Návykové chování a závislost. 4., aktualizované vyd. Praha: Portál.
  70. Nešpor, K. (2018). Návykové chování a závislost. 5. aktualizované vyd. Praha: Portál.
  71. Nikolai, T., et al. (2013). Neuropsychologická diagnostika kognitivního deficitu u Alzheimerovy choroby. Praha: Psychiatrické centrum.
  72. Novotná, B. (2014). Kompetence sester pracujících na psychiatrii. In: Petr, T., a kol. Ošetřovatelství v psychiatrii. Praha: Grada, s. 37-41.
  73. Opler, M. G. A., et al. (2017). Positive and Negative Syndrome Scale (PANSS) Training: Challenges, Solutions, and Future Directions. Innov Clin Neurosci 14(11-12): 77-81.
  74. Orel, M., a kol. (2016). Psychopatologie: nauka o nemocech duše. 2., aktualizované a doplněné vyd. Praha: Grada.
  75. Overall, J. E., et al. (1986). The Nurses Evaluation Rating Scale (NERS). J Clin Psychol 42(3): 454-466. DOI: 10.1002/1097-4679(198605)42:3<454::aid-jclp2270420308>3.0.co;2-z. Přejít k původnímu zdroji...
  76. Petr, T. (2011). Řízení rizik na psychiatrických odděleních. Čes a slov Psychiat 107(2): 106-109.
  77. Petr, T. (2014a). Organizace psychiatrické péče v ČR. In: Petr, T., a kol. Ošetřovatelství v psychiatrii. Praha: Grada.
  78. Petr, T. (2014b). Ošetřovatelský přístup k neklidným a agresivním pacientům. In: Petr, T., a kol. Ošetřovatelství v psychiatrii. Praha: Grada, s. 171-175.
  79. Pilařová, L. (2003). Problematika závislosti na nikotinu. Psychiatr pro Praxi 5: 205-208.
  80. Praško, J. (2006). Péče o suicidálního pacienta. Psychiatr pro Praxi 4: 191-195.
  81. Praško, J. (2007). Suicidální pacient. In: Herman, E., a kol. Konziliární psychiatrie. Praha: Medical Tribune CZ.
  82. Ptáček, R., Bob, A. (2009). Metody diagnostiky disociativních symptomů. Čes a slov Psychiat 105(4): 163-172.
  83. Ptáček, R., et al. (2016). Beckova škála deprese BDI-II - standardizace a využití v praxi. Čes a slov Psychiat 112(6): 270-274.
  84. Rabinčák, M., Tkáčová, Ľ. (2019). Využívanie psychometrických konštruktov pre hodnotenie porúch nálady v ošetrovateľskej praxi. Zdravotnícke listy 7(2): 22-28.
  85. Raboch J., Červený, R. (2018). Deprese. Doporučené diagnostické a terapeutické postupy pro všeobecné praktické lékaře. Centrum doporučených postupů pro praktické lékaře, Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP, Praha.
  86. Raboch, J., Pavlovský, P., a kol. (2014). Psychiatrie. Praha: Karolinum.
  87. Radloff, L. S. (1977). The CES-D Scale: A Self-Report Depression Scale for Research in the General Population. Appl Psychol Meas 1(3): 385-401. DOI: 10.1177/014662167700100306. Přejít k původnímu zdroji...
  88. Roaldset, J. O., et al. (2011).V-RISK-10: validation of a screen for risk of violence after discharge from acute psychiatry. Eur Psychiatry 26(2): 85-91. DOI: 10.1016/j.eurpsy.2010.04.002. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  89. Rychlý test paměti - Amnesia Light and Brief Assessment (ALBA). [online] [cit. 2020-10-12]. Dostupné z: https://www.nudz.cz/adcentrum/velmi_kratke_zkousky.html#ALBA
  90. Saatchi, B., Larijani, T. T. (2019). Risk for suicide nursing diagnosis and its related risk factors, in psychiatric settings: A descriptive study. Nurs Open 6(4): 1438-1445. DOI: 10.1002/nop2.342. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  91. Sekot, M., et al. (2005). Hodnocení úzkosti a deprese u pacientů se zhoubnými nádory trávicího traktu. Čes a slov. Psychiat 101(5): 252-257.
  92. Shiekh, J., Yesavage, J. (1986). Geriatric Depression Scale; recent findings and development of a short version. In: Brink, T. L. (Ed.). Clinical Gerontology: a guide to assessment and intervention. NY: Howarth Press.
  93. Snowden, R. J., et al. (2009). Assessing risk of future violence among forensic psychiatric inpatients with the Classification of Violence Risk (COVR). Psychiatr Serv 60(11): 1522-1526. DOI: 10.1176/ps.2009.60.11.1522. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  94. Slezáková, Z. (2014). Ošetřovatelství v neurologii. Praha: Grada, 232 s.
  95. Staňková, M. (2001). České ošetřovatelství: praktická příručka pro sestry. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví.
  96. Svoboda, M. (2010). Psychologická diagnostika dospělých. 4. vyd. Praha: Portál, 343 s.
  97. Ševčíková, B., et al. (2019). Delirium screening instruments administered by nurses for hospitalized patients - Literature review. Cent Eur J Nurs Midwifery 10(4): 1167-1178. DOI: 10.15452/CEJNM.2019.10.0028. Přejít k původnímu zdroji...
  98. Štěpánková, H., et al. (2015). Mini‑Mental State Examination - česká normativní studie. Cesk Slov Neurol N 78/111(1): 57-63. Přejít k původnímu zdroji...
  99. Theodoridou, C., et al. (2009). The measurement of psychotic acuity by nursing staff. J Psychiatr Ment Health Nurs 16(3): 234-241. DOI: 10.1111/j.1365-2850.2008.01338.x. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  100. Tošnerová, T. (2002). Ageismus: průvodce stereotypy a mýty o stáří. Praha: Ambulance pro poruchy paměti, 45 s.
  101. Townsend, M. C. (2015). Psychiatric Mental Health Care: Concepts of Care in Evidenced-Based Practice. 8th ed. Philadelphia, PA: F. A. Davis.
  102. Uhrová, T., Klempíř, J. (2006). Delirium - obecný úvod do problematiky. Neurol Praxi 12(5): 304-306.
  103. Venclíková, S., et al. (2017). Dopady pracovně rehabilitačního programu na psychopatologii a kvalitu života u pacientů s chronickým průběhem schizofrenie. Čes a slov Psychiatr 113(1): 7-13.
  104. Vörösová, G., Solgajová, A., Archalousová, A. (2015). Ošetřovatelská diagnostika v práci sestry. Praha: Grada, 208 s.
  105. Vrzalová, M. (2016). Role sestry ve screeningu deprese u seniorů. Č. Budějovice. Diplomová práce (Mgr.). Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích. Zdravotně sociální fakulta.
  106. Vyhnálek, M., et al. (2012). Diagnostikujeme a léčíme demence správně a včas? Výsledky průzkumu ve světle nových doporučení. Psychiatr Praxi 13(1): 19-24.
  107. Wenigová, B. (2001). PECC - Nová možnost hodnocení a měření psychóz - nejen pro lékaře a klinické psychology? Psychiatr Praxi 4: 173-176.
  108. Wilstrand, C., et al. (2007). Being burdened and balancing boundaries: a qualitative study of nurses' experiences caring for patients who self-harm. J Psychiatr Ment Health Nurs 14(1): 72-78. DOI: 10.1111/j.1365-2850.2007.01045.x. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  109. World Health Organization (1992). International Statistical Classification of Diseases and Related Health Problems, 10th Revision. WHO, Geneva, Switzerland, World Health Organization.
  110. Yudofsky, S. C., et al. (1986). The Overt Aggression Scale for the objective rating of verbal and physical aggression. Am J Psychiatry 143(1): 35-39. DOI: 10.1176/ajp.143.1.35. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  111. Zacharová, E. (2009). Agresivní pacient v klinické praxi zdravotníků. Interní Med 11(10): 471.
  112. Zitelli, L., Palmer, C. V. (2018). Recognizing and Reacting to Risk Signs for Patient Suicide. Semin Hear 39(1): 83-90. DOI: 10.1055/s-0037-1613708. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
Návrat zpět