Kontakt 2006, 8(1):149-153 | DOI: 10.32725/kont.2006.025

Je extáze bezpečnou drogou?Biomedicína

Polák Robert
Jihočeská univerzita České Budějovice, Zdravotně sociální fakulta, katedra radiologie a toxikologie

Extáze, MDMA (3,4-methylendioxymetamfetamin) je syntetická, psychoaktivní látka, chemicky podobná stimulanciu metamfetaminu a halucinogenu meskalinu. MDMA uplatňuje svůj účinek především v mozku na neuronech, které používají ke komunikaci s jinými neurony serotonin. Serotoninový systém hraje významnou úlohu při regulaci nálady, agresivity, sexuální aktivity, spánku a citlivosti na bolest. Výzkumy na zvířatech ukazují, že MDMA má neurotoxický účinek; zda to platí také pro člověka, je v současné době intenzivně studováno. MDMA může být nebezpečná a vzácně může způsobit i smrt. Ve vysokých dávkách narušuje MDMA schopnost těla regulovat teplotu. To může vést k rychlému zvýšení tělesné teploty (hypertermie) a způsobit selhání jater, ledvin a kardiovaskulárního systému. Konzumenti MDMA tak čelí stejnému nebezpečí jako konzumenti jiných stimulancií jako je kokain nebo amfetaminy. Tyto zvyšují srdeční frekvenci a krevní tlak, což může být nebezpečné zejména pro osoby s oběhovými problémy a nemocemi srdce, a vyvolávají i další symptomy jako svalové napětí, nechtěné svírání zubů, nucení ke zvracení, rozmazané vidění, mdloby, třesavku a pocení.

Klíčová slova: extáze; MDMA; metamfetamin; stimulující látka; hypertermie; riziko

Zveřejněno: 26. květen 2006  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Robert P. Is ecstasy a dangerous drug? Kontakt. 2006;8(1):149-153. doi: 10.32725/kont.2006.025.
Stáhnout citaci

Reference

  1. BALTAROWICH, L., SMOLINSKE, S., THOMAS, R.: Fatal complications of ecstasy and amphetamine abuse. J. Toxicol. Clin. Toxicol. 2003. Vol. 41. s. 744.
  2. Benzenhofer, U., Passie, T.: The early history of "Ecstasy" [Article in German] Nervenarzt. [online]. 6/2006; [Epub ahead of print]
  3. DAVIS, W. M., HATOUM, H. T., WATERS, I. W.: Toxicity of MDA (3,4-methylenedioxyamphetamine) considered for relevance to hazards of MDMA (Ecstasy) abuse. Alcohol Drug Res. 1987. Vol. 7, s. 123-134.
  4. FIŠEROVÁ, M., PÁLENÍČEK, T.: MDMA (3,4-methylendioxymetamfetamin) - "extáze". Adiktologie. 2001. Vol. 2, s. 61-79.
  5. GABLE, R. S.: Acute toxic effects of club drugs. J. Psychoactive Drugs. 2004. Vol. 36, s. 303-313. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. HO, E., KARIMI-TABESH, L., KOREN, G.: Characteristics of pregnant women who use Ecstasy (3,4-methylenedioxymethamphetamine). Teratology. 2001. Vol. 63, s. 280. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. GOUZOULIS-MAYFRANK, E., DAUMANN, J.: The confounding problem of polydrug use in recreational ecstasy/MDMA users: a brief overview. J. Psychopharmacol. 2006. Vol. 20, s. 188-193. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. LU, H. et al.: Myocardial hypertrophy in users of methylenedioxymethamphetamine MDMA. J. Toxicol. Clin. Toxicol. 2003. Vol. 41, s. 693.
  9. LYLES, J., CAI, N. S., CADET, J. L.: Changes in gene expression induced by prenatal 3,4-methylenedioxymethamphetamine (MDMA, Ecstasy) exposure. FASEB J. 2003. Vol. 17, A1213.
  10. MEYER, J. S., GRANDE, M.: 3,4-Methylenedioxymethamphetamine (MDMA) increases cell death in the neonatal rat brain. Neurotoxicol. Teratol. 2003. Vol. 24, s. 421.
  11. MEYER, J. S., HSU, A.: Induction of the immediate-early gene Egr-1 by MDMA in neonatal rats. Neurotoxicol. Teratol. 2005. Vol. 27, s. 377-378.
  12. MILLER, D. B., O'CALLAGHAN, J. P.: Stress interactions with the neurotoxicity of the amphetamines. Neurotoxicko. Teratom. 1994. Vol.16, s. 327-328. Přejít k původnímu zdroji...
  13. MURPHY, P. N., WAREING, M., FISK, J.: Users' perceptions of the risks and effects of taking ecstasy (MDMA): a questionnaire study. J. Psychopharmacol. 2006. Vol. 20, s. 447-455. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. PATEL, M. M. et al.: Shedding new light on the "safe" club drug: methylenedioxymethamphetamine (ecstasy)-related fatalities. Acad. Emerg. Med. 2004. Vol. 11, s. 208-210. Přejít k původnímu zdroji...
  15. PIPER, B. J. et al.: Analysis of the behavioral and neurochemical consequences of (+/-)3,4-methylenedioxymethamphetamine (MDMA or "ecstasy). Neurotoxicol. Teratol. 2005. Vol. 2 7, s. 377.
  16. SAUNDERS, N.: Extáze a Techno scéna, 1. vyd., Brno: JOTA, 1996. s. 314.
  17. SEGURA, M., FARRE, M., PICHINI, S. et al.: Contribution of cytochrome P450 2D6 to 3,4-methylenedioxymethamphetamine disposition in humans: use of paroxetine as a metabolic inhibitor probe. Clin. Pharmacokinet. 2005. Vol. 44, s. 649-660. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. SMOLINSKE, S., BALTAROWICH, L., THOMAS R.: "Ecstasy? and methamphetamine related hyperthermia. Toxicol. Clin. Toxicol. 2003. Vol. 41, s. 655.
  19. SOKOL, M., FUSEK, J., NAVRÁTIL, P.: Omamné a psychotropní látky - metodologie profesních testů pro potřeby armády ČR. Voj. Zdrav. Listy. 2005. Vol. 74, s. 49-52.
  20. STICHT, G., PLUISCH, F., BIERHOFF, E., KAFERSTEIN, H.: Fatal outcome of Ecstasy overdose [Article in German] Arch. Kriminol. 2003. Vol. 211, s. 73-80.
  21. VANĚČEK, M.: Extáze. Bull. Nár. Protidrog. Centr. Praha, 1997. Vol. 1, s. 9-11.
  22. VAN TONNINGEN, M. R., GARBIS, H., REVERS, M. 1998: Ecstasy exposure during pregnancy. Teratology 58: 33A.
  23. VORHEES, C. V. et al.: Short-term effects of P11 MDMA treatment on monoamines, ACTH, corticosterone and serotonin transporter in rats. Neurotoxicol. Teratol. 2003. Vol. 25, s. 385-386.