Kontakt 2007, 9(1):137-140 | DOI: 10.32725/kont.2007.016

Vliv sociální opory na rizikové chování dospívajícíchZdravotně sociální vědy

Marie Marková
Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů Brno, katedra ošetřovatelství

Cílem přehledové studie je upozornit na rizikové chování mládeže ve vztahu k jejich zdraví a funkčnosti rodiny, která představuje nejdůležitější sociální oporu jedince. Definuje hlavní oblasti rizikového chování v podobě abúzu návykových látek, antisociálního chování a rizikového chování v oblasti reprodukce. Analyzuje úlohu rodinného prostředí v prevenci rizikového chování dospívajících z pohledu Světové zdravotnické organizace. Cituje přehledové studie zaměřené na sociální oporu rodiny a jmenuje některé rizikové faktory pro její naplnění, například vliv vzdělání, názorů, přesvědčení, postojů a náboženské orientace rodičů dospívajících dětí. Zamýšlí se nad vlivem funkčnosti rodiny a četnosti rizikového chování adolescentů, zvláště pak výchovných přístupů rodičů, jako je nadměrně poskytovaná autonomie, benevolentnost, nebo naopak hostilita a direktivnost. Vnímaná slabá sociální opora rodiny je také zkoumána z pohledu dopadu na zdraví. Podle některých autorů hraje klíčovou úlohu ve funkčnosti rodiny komunikace mezi rodiči a dětmi a celková rodinná atmosféra, která ovlivňuje vztah k sobě samému. Jsou také rozdíly v dopadu prožívání slabé sociální a emocionální opory rodiny mezi pohlavím. Zdá se, že dívky jsou na vnímanou slabou emocionální podporu rodiny citlivější. Chování rodičů dítě vnímá jako vzor a tyto strategie jednání si pak odnáší do dospělosti. Úloha pozitivního rodinného prostředí je tedy nezastupitelná. V závěru je nastolena otázka, zda rodina vlivem společenských tlaků, které výrazně mění její charakter, je schopna plnit svoje funkce. Určitou pozitivní úlohu v prevenci rizikového chování by mohla sehrát ustavená funkce tzv. školní sestry, která v ČR zatím nemá tradici.

Klíčová slova: adolescence; rizikové chování; rodina; sociální opora; prevence

Vloženo: 17. duben 2007; Přijato: 4. květen 2007; Zveřejněno: 15. červen 2007  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Marková M. Effects of social support on the risk behaviour of adolescents. Kontakt. 2007;9(1):137-140. doi: 10.32725/kont.2007.016.
Stáhnout citaci

Reference

  1. BLATNÝ, M. et al.: Problematika rizikového chování vývoje dětí a dospívajících: Hlavní témata a implikace pro další výzkum. In: Československá psychologie, 2006. no 6, s. 524-539.
  2. BORECKÁ-BIERNÁT, D.: Společensko-rodinná podmíněnost agresivní strategie jednání v obtížné společenské situaci u mládeže. In: Československá psychologie, 2005. no 6, s. 496-503.
  3. DUNOVSKÝ, J. et al.: Sociální pediatrie - vybrané kapitoly. 1. vyd. Praha: Grada, 1999. s. 91-93.
  4. GECKOVÁ, A.: Vplýv percipovanej sociálnej opory na zdravie a socio-ekonomické rozdiely v sociálnej opore adolescentov. In: Československá psychologie, 2001. no 1, s. 7-18.
  5. HAMANOVÁ, J., KABÍČEK, P.: Syndrom rizikového chování v dospívání. In: Lékařské listy, 2002, no 4, s. 38-40.
  6. HAVLÍK, R., KOŤA, J.: Sociologie výchovy a školy. Praha: Portál, 2002. s. 43-79.
  7. KUKLA, L., HRUBÁ, D., TYRLÍK, M.: Některé aspekty rodinného prostředí českých dětí. Výsledky studie ELSPAC. In: Česko-slovenská pediatrie, 2006. no 6, s. 357-364.
  8. KYASOVÁ, M.: Hodnocení postojů a chování adolescentů k ochraně a podpoře zdraví. Disertační práce. LF MU, Brno, 2002.
  9. MACEK, P.: Adolescence, utváření identity a současní čeští dospívající. In: Sborník příspěvků Psychologické otázky adolescence. Brno: Psychologický ústav Akademie věd ČR, Nakladatelství Albert, 2001. s. 18-28.
  10. MOŽNÝ, I.: Česká společnost - Nejdůležitější fakta o kvalitě našeho života. 1. vyd. Praha: Portál, 2002, s. 208.
  11. WHO Zdraví 2, Praha: MZ ČR, 2001. s. 25-32.