Kontakt 2007, 9(1):137-140 | DOI: 10.32725/kont.2007.016
Vliv sociální opory na rizikové chování dospívajícíchZdravotně sociální vědy
- Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů Brno, katedra ošetřovatelství
Cílem přehledové studie je upozornit na rizikové chování mládeže ve vztahu k jejich zdraví a funkčnosti rodiny, která představuje nejdůležitější sociální oporu jedince. Definuje hlavní oblasti rizikového chování v podobě abúzu návykových látek, antisociálního chování a rizikového chování v oblasti reprodukce. Analyzuje úlohu rodinného prostředí v prevenci rizikového chování dospívajících z pohledu Světové zdravotnické organizace. Cituje přehledové studie zaměřené na sociální oporu rodiny a jmenuje některé rizikové faktory pro její naplnění, například vliv vzdělání, názorů, přesvědčení, postojů a náboženské orientace rodičů dospívajících dětí. Zamýšlí se nad vlivem funkčnosti rodiny a četnosti rizikového chování adolescentů, zvláště pak výchovných přístupů rodičů, jako je nadměrně poskytovaná autonomie, benevolentnost, nebo naopak hostilita a direktivnost. Vnímaná slabá sociální opora rodiny je také zkoumána z pohledu dopadu na zdraví. Podle některých autorů hraje klíčovou úlohu ve funkčnosti rodiny komunikace mezi rodiči a dětmi a celková rodinná atmosféra, která ovlivňuje vztah k sobě samému. Jsou také rozdíly v dopadu prožívání slabé sociální a emocionální opory rodiny mezi pohlavím. Zdá se, že dívky jsou na vnímanou slabou emocionální podporu rodiny citlivější. Chování rodičů dítě vnímá jako vzor a tyto strategie jednání si pak odnáší do dospělosti. Úloha pozitivního rodinného prostředí je tedy nezastupitelná. V závěru je nastolena otázka, zda rodina vlivem společenských tlaků, které výrazně mění její charakter, je schopna plnit svoje funkce. Určitou pozitivní úlohu v prevenci rizikového chování by mohla sehrát ustavená funkce tzv. školní sestry, která v ČR zatím nemá tradici.
Klíčová slova: adolescence; rizikové chování; rodina; sociální opora; prevence
Vloženo: 17. duben 2007; Přijato: 4. květen 2007; Zveřejněno: 15. červen 2007 Zobrazit citaci
Reference
- BLATNÝ, M. et al.: Problematika rizikového chování vývoje dětí a dospívajících: Hlavní témata a implikace pro další výzkum. In: Československá psychologie, 2006. no 6, s. 524-539.
- BORECKÁ-BIERNÁT, D.: Společensko-rodinná podmíněnost agresivní strategie jednání v obtížné společenské situaci u mládeže. In: Československá psychologie, 2005. no 6, s. 496-503.
- DUNOVSKÝ, J. et al.: Sociální pediatrie - vybrané kapitoly. 1. vyd. Praha: Grada, 1999. s. 91-93.
- GECKOVÁ, A.: Vplýv percipovanej sociálnej opory na zdravie a socio-ekonomické rozdiely v sociálnej opore adolescentov. In: Československá psychologie, 2001. no 1, s. 7-18.
- HAMANOVÁ, J., KABÍČEK, P.: Syndrom rizikového chování v dospívání. In: Lékařské listy, 2002, no 4, s. 38-40.
- HAVLÍK, R., KOŤA, J.: Sociologie výchovy a školy. Praha: Portál, 2002. s. 43-79.
- KUKLA, L., HRUBÁ, D., TYRLÍK, M.: Některé aspekty rodinného prostředí českých dětí. Výsledky studie ELSPAC. In: Česko-slovenská pediatrie, 2006. no 6, s. 357-364.
- KYASOVÁ, M.: Hodnocení postojů a chování adolescentů k ochraně a podpoře zdraví. Disertační práce. LF MU, Brno, 2002.
- MACEK, P.: Adolescence, utváření identity a současní čeští dospívající. In: Sborník příspěvků Psychologické otázky adolescence. Brno: Psychologický ústav Akademie věd ČR, Nakladatelství Albert, 2001. s. 18-28.
- MOŽNÝ, I.: Česká společnost - Nejdůležitější fakta o kvalitě našeho života. 1. vyd. Praha: Portál, 2002, s. 208.
- WHO Zdraví 2, Praha: MZ ČR, 2001. s. 25-32.