Kontakt 2007, 9(1):172-178 | DOI: 10.32725/kont.2007.024
Současný stav zásobení jódem u české populaceBiomedicína
- 1 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, katedra veřejného a sociálního zdravotnictví
- 2 Krajská hygienická stanice Jihočeského kraje se sídlem v Českých Budějovicích
- 3 Kontaktní a doléčovací centrum pro drogovou závislost, o. s., Háječek, České Budějovice
Jód je stopovým prvkem, jehož základní funkcí v lidském těle je účast na tvorbě hormonů štítné žlázy trijódtyroninu a tyroxinu. Hormony štítné žlázy ovlivňují a regulují rozhodujícím způsobem intenzitu bazálního metabolismu. Nedostatek jódu může vést ke snížené sekreci hormonů štítné žlázy, hypotyreóze, jež vede k četným zdravotním problémům. Projevem nedostatku jódu je endemická struma - zvětšení štítné žlázy. Naopak nadbytek jódu vede ke zvýšené sekreci hormonů štítné žlázy, hypertyreóze. Ta může způsobit rozvoj autoimunitních tyreopatií. Naše země patří dlouhodobě k oblastem s velmi nízkým obsahem jódu v půdě. V našich podmínkách jsou tedy hlavním zdrojem jódu mořské ryby a další mořští živočichové, méně už pak vejce a mléko. Mezirezortní komise na podnět prof. Françoise Délange vyhlašuje každoročně v ČR 6. března Den jódu, který je propagační kampaní pro širokou veřejnost. Den jódu má připomenout široké laické i odborné veřejnosti důležitost přítomnosti jódu v potravě pro lidské zdraví. Česká republika, ačkoliv má nedostatek přirozených zdrojů jódu, jódový deficit úspěšně vyřešila díky intenzivní činnosti Mezirezortní komise pro řešení jódového deficitu ve spolupráci se zdravotníky, s představiteli státní správy i podnikatelskými sektory. Prevence nedostatku jódu je jedním z cílů Dlouhodobého programu zlepšování zdraví obyvatel Zdraví 21. Zkušenosti ze zemí, kde se také s jódovým deficitem vypořádali, ukazují v souladu s našimi zkušenostmi, že globální úspěch neplatí pro celou populaci. Existují skupiny osob, které jsou stále ohroženy jódovým deficitem. Naopak u některých skupin populace je saturace jódem nadměrná. V příštím období bychom se měli zaměřit na optimalizaci obsahu jódu v živočišných potravinách, zejména v mléce, a edukaci a opatření k uváženému používání potravních doplňků ve výživě lidí i zvířat.
Klíčová slova: jód; Den jódu; deficit jódu
Vloženo: 22. únor 2007; Přijato: 3. květen 2007; Zveřejněno: 15. červen 2007 Zobrazit citaci
Reference
- PROVAZNÍK, K. A SPOL.: Manuál prevence v lékařské praxi. 1. vyd. Praha: Státní zdravotní ústav, 1998. s. 622.
- RYŠAVÁ, L.: Současný stav prevence jódového deficitu v ČR. In: Sborník z VIII. konference u příležitosti Dne jódu. Ostrava: Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, 2007.
- SILBERNAGL, S., DESPOPOULOS, A.: Atlas fyziologie člověka. 1. vyd. Praha: Grada Avicenum, 1993. s. 368.
- Jód a význam Dne jódu. [online], [cit. 2007-12-03]. Dostupné z: http://www.szu.cz/aktual/jód/den_jódu.htm
- Nedostatek jódu u veganů. [online], [cit. 2007-12-03]. Dostupné z: http://www.vegspol.cz/showpage.php?name=vorsilka_plantbased).