Kontakt 2007, 9(1):172-178 | DOI: 10.32725/kont.2007.024

Současný stav zásobení jódem u české populaceBiomedicína

Kvetoslava Kotrbová1,2,3, Markéta Kastnerová1,2,*
1 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, katedra veřejného a sociálního zdravotnictví
2 Krajská hygienická stanice Jihočeského kraje se sídlem v Českých Budějovicích
3 Kontaktní a doléčovací centrum pro drogovou závislost, o. s., Háječek, České Budějovice

Jód je stopovým prvkem, jehož základní funkcí v lidském těle je účast na tvorbě hormonů štítné žlázy trijódtyroninu a tyroxinu. Hormony štítné žlázy ovlivňují a regulují rozhodujícím způsobem intenzitu bazálního metabolismu. Nedostatek jódu může vést ke snížené sekreci hormonů štítné žlázy, hypotyreóze, jež vede k četným zdravotním problémům. Projevem nedostatku jódu je endemická struma - zvětšení štítné žlázy. Naopak nadbytek jódu vede ke zvýšené sekreci hormonů štítné žlázy, hypertyreóze. Ta může způsobit rozvoj autoimunitních tyreopatií. Naše země patří dlouhodobě k oblastem s velmi nízkým obsahem jódu v půdě. V našich podmínkách jsou tedy hlavním zdrojem jódu mořské ryby a další mořští živočichové, méně už pak vejce a mléko. Mezirezortní komise na podnět prof. Françoise Délange vyhlašuje každoročně v ČR 6. března Den jódu, který je propagační kampaní pro širokou veřejnost. Den jódu má připomenout široké laické i odborné veřejnosti důležitost přítomnosti jódu v potravě pro lidské zdraví. Česká republika, ačkoliv má nedostatek přirozených zdrojů jódu, jódový deficit úspěšně vyřešila díky intenzivní činnosti Mezirezortní komise pro řešení jódového deficitu ve spolupráci se zdravotníky, s představiteli státní správy i podnikatelskými sektory. Prevence nedostatku jódu je jedním z cílů Dlouhodobého programu zlepšování zdraví obyvatel Zdraví 21. Zkušenosti ze zemí, kde se také s jódovým deficitem vypořádali, ukazují v souladu s našimi zkušenostmi, že globální úspěch neplatí pro celou populaci. Existují skupiny osob, které jsou stále ohroženy jódovým deficitem. Naopak u některých skupin populace je saturace jódem nadměrná. V příštím období bychom se měli zaměřit na optimalizaci obsahu jódu v živočišných potravinách, zejména v mléce, a edukaci a opatření k uváženému používání potravních doplňků ve výživě lidí i zvířat.

Klíčová slova: jód; Den jódu; deficit jódu

Vloženo: 22. únor 2007; Přijato: 3. květen 2007; Zveřejněno: 15. červen 2007  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Kotrbová K, Kastnerová M. Current condition of supplying the Czech population with iodine. Kontakt. 2007;9(1):172-178. doi: 10.32725/kont.2007.024.
Stáhnout citaci

Reference

  1. PROVAZNÍK, K. A SPOL.: Manuál prevence v lékařské praxi. 1. vyd. Praha: Státní zdravotní ústav, 1998. s. 622.
  2. RYŠAVÁ, L.: Současný stav prevence jódového deficitu v ČR. In: Sborník z VIII. konference u příležitosti Dne jódu. Ostrava: Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, 2007.
  3. SILBERNAGL, S., DESPOPOULOS, A.: Atlas fyziologie člověka. 1. vyd. Praha: Grada Avicenum, 1993. s. 368.
  4. Jód a význam Dne jódu. [online], [cit. 2007-12-03]. Dostupné z: http://www.szu.cz/aktual/jód/den_jódu.htm
  5. Nedostatek jódu u veganů. [online], [cit. 2007-12-03]. Dostupné z: http://www.vegspol.cz/showpage.php?name=vorsilka_plantbased).