Kontakt 2007, 9(2):387-390 | DOI: 10.32725/kont.2007.059

Poslední poznatky v teorii spoušťových bodů - trigger pointsBiomedicína

Petr Šifta
Univerzita Karlova v Praze, Fakulta tělesné výchovy a sportu, katedra anatomie a biomechaniky

Teorie spoušťových bodů (trigger points) je běžně používána v rehabilitační medicíně. Setkáváme se s ní v knihách od prof. Lewita (Lewit, 1986) nebo Jandy, ale doposud nebyla popsána etiologie jejich vzniku a nebylo vysvětleno, jakou strukturu takový spoušťový bod z hlediska histologického a anatomického představuje. Dále jsou známa místa, kde spoušťové body leží, ale není popsáno, z jakého důvodu vytvořily, a hlavně jak. Nedostatek informací k této problematice mě proto přiměl k jejímu hlubšímu studiu a rešeršní práci tak, abych nalezl odpovědi na následující otázky, jejichž zodpovězení je zároveň hlavním cílem tohoto článku:
1. Existují spoušťové body, nebo je to jenom fiktivní pojem?
2. Je vůbec nutné se touto problematikou dále zabývat?
3. Jaká je etiologie vzniku spoušťových bodů?
4. Jaký vliv má spoušťový bod na lidský organismus?
Z hlediska metodologie představuje tato práce především hlubší rešeršní studii, která je zaměřená jak na české, tak na zahraniční autory, a jejím výsledkem by pak mělo být nalezení odpovědí na výše položené otázky.
Je zajímavé, že není snadné nalézt mnoho odborných článků, které by vysvětlovaly a popisovaly vznik spoušťových bodů. Velké množství literatury je věnováno pouze lokalizaci spoušťových bodů, ne jejich vzniku.
Výsledek rešeršní studie je podán v následujícím textu, kde jsou zodpovězeny předložené otázky a je zde snaha podat ucelené informace o posledních poznatcích při studiu spoušťových bodů.
Obsah práce můžeme rozdělit na dvě části: na část teoretickou, která je věnována etiopatogenezi vzniku spoušťových bodů, a část praktickou, kde je uveden souhrnný popis využití teoretických poznatků v praxi.

Klíčová slova: spoušťový bod; motorická jednotka; acetylcholin

Vloženo: 21. září 2007; Přijato: 9. listopad 2007; Zveřejněno: 21. prosinec 2007  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Šifta P. Recent knowledge in the theory of trigger points. Kontakt. 2007;9(2):387-390. doi: 10.32725/kont.2007.059.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. LEWIT, K.: Postisometrische relaxation in kombination mit Andersen mes muskularer fazilitation und inhibition. Manuelle Medúzin. 1986, 24: 30-34.
    2. MCPARTLAND, J. M.: Travell Trigger Points - Molecular and Osteopathic Perspectives. JAOA, 2004, 104 (6), s. 244-249.
    3. KANDEL, E. R., SCHWARZ, J. H., NESSEK, T. M.: Principals of Neural Science. 4th ed. New York: McGraw - Hill, 2000.
    4. GINIATULLIN, R. A., SOKOLOVA, E. M.: ATP and adenosine inhibit transmitter release at the frog neuromuscular junction through distinct presynaptic receptors. Br. J. Pharmacol. 1998, 124: 839-844. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. GESSA, G. L., CASA, M. A., CARTA, G. et al.: Cannabinoids decrease acetylcholine release in the medial-prefrontal cortex and hippocampus. Eur J. Pharmacol. 1998, 355: 119-124. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. FOLDES, F. F., KUZE, S., VIZI, E. S. et al.: The inluence of temperature on neuromuscular performance. J. Neural Transm. 1978, 43: 27-45. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. SIMONS, D. G., TRAVELL, J. G., SIMONS, L. S.: Travell and Simons Myofascial Pain and Dysfunction: The Trigger point Manual. Vol 1. Upper Half of Body. 2nd ed. Baltimore, Md: Williams & Wilkins, 1999.

    Zpět na obsah