Kontakt 2008, 10(1):150-158 | DOI: 10.32725/kont.2008.021

Prosociální chování u pomáhajících profesíZdravotně sociální vědy

Helena Záškodná1,*, Alina Kubicová2
1 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, katedra sociální práce a sociální politiky
2 Ostravská univerzita, Filozofická fakulta, katedra psychologie a sociální práce

Příspěvek se věnuje objektivní stránce pomáhajících profesionálů se zřetelem k nárokům plynoucím z jejich profesní sociální role, vyjádřené v pojmech prosociální chování. Rekapituluje proces změn společenských i kulturních, který v posledních desetiletích přinesl rozvoj praxe řady pomáhajících profesí. Vymezuje pomáhající profese, včetně konceptu prosociálního chování v jejich rámci. Analyzuje profesní kompetence, díky nimž lze do určité míry predikovat to, zda někdo bude v určité profesi úspěšný, či neúspěšný. Konceptualizuje pojem kompetence jako širší spektrum proměnných s poukazem na hierarchický model struktury kompetencí autorů Lucia a Lepsingera. Cituje výsledky hodnocení profesionality lékařů a studentů medicíny v USA (L. Arnolda), které komparuje různé evaluační metody a hodnotí čtyři aspekty profesionality: profesionální odpovědnost, sebezdokonalování a přizpůsobivost lékaře, vztahy s pacienty a rodinami a vztahy s členy zdravotnického týmu. Mezi posuzovanými kvalitami se nachází: altruismus, úcta k druhým lidem a další humanistické vlastnosti jako čest, integrita, etické a morální standardy, zodpovědnost. Příspěvek poukazuje na výzkumy, které zpochybnily stabilitu profesionality a odklon od profesionálního chování dávají do souvislostí s výskytem konfliktů hodnot a etických dilemat. Doplňuje o výsledky výzkumů, které indikují zcela zásadní význam komunikační a interakční, ale také význam osobnostních vlastností pomáhajících profesionálů, kde jsou jako nejvýznamnější faktory uváděny empatie (vřelost, schopnost naslouchat), akceptace (přijetí, vztahová symetrie) a projevy afiliativního chování (neodsuzující postoje, nondirektivita), tj. principy, které výstižně formuloval C. R. Rogers. Uvedená fakta dokládají oprávněnost humanistického paradigmatu ve vzdělávání pomáhajících profesionálů.

Klíčová slova: pomáhající profese; kompetence; profesionalita; prosociální chování; empatie; rozvoj empatie

Vloženo: 25. únor 2008; Přijato: 18. duben 2008; Zveřejněno online: 27. červen 2008; Zveřejněno: 27. červenec 2008  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Záškodná H, Kubicová A. Prosocial behaviour in helping professions. Kontakt. 2008;10(1):150-158. doi: 10.32725/kont.2008.021.
Stáhnout citaci

Reference

  1. ARNOLD, L.: Assessing Professional Behavior: Yesterday, Today, and Tomorrow. Academic Medicine, 2002. Vol. 77, 6, s. 502-515. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. BIERHOFF, H. W.: Prosocial Behaviour. New York: Taylor&Francis, 2002.
  3. HATCHER, S. L., FAVORITE, T. K., HARDY, E. A., GOODE, R. L., DESHETLER, L. A. & THOMAS. R. M.: An analogue study of therapist empathic process: working with difference. Psychotherapy: Theory, Research, Practice, Training. 42, 2, s. 198-210, 2005. Přejít k původnímu zdroji...
  4. HAVRDOVÁ, Z.: Kompetence v sociální práci. Metodická příručka pro učitele a supervizity v sociální práci. Praha: Osmium, 1999.
  5. HEPWORTH, D. H., LARSEN, J. A.: Direct Social Work Practice. Theory and Skills. 4. vyd. Pacific Grove: Brooks Cole Publishing Company, 1993.
  6. GUGGENBUHL-CRAIG, A.: Nebezpečí moci v pomáhajících profesích. Praha: Portál, 2007.
  7. HOLM, U.: Empathy and professional attitude in social workers and non-trained aides. In: International Journal of Social Welfare. Blackwel, 2002. č. 11, s. 66-75. Přejít k původnímu zdroji...
  8. HOFFMAN, M. L.: Empatia i jej rozwój moralny. 1. wyd. Gdańsk: Gdańskie Wydawnictwo Psychologiczne, 2006.
  9. KARGULOWA, A.: Przeciw bezradności. Nurty - opcje - kontrowersje w poradnictwie i poradoznawstwie. 1. wyd. Wrocław: Wydawnictwo Uniwersytetu Wrocławskiego, 1996.
  10. KOPŘIVA, K.: Lidský vztah jako součást profese. 2. vyd., Praha: Portál, 1997.
  11. KRAUS, B., POLÁČKOVÁ, V. et al.: Člověk - prostředí - výchova. K otázkám sociální pedagogiky. Brno: Paido, 2001.
  12. ŁOBOCKI, M.: Altruizm i wychowanie. 1. wyd. Lublin: Wydawnictwo Uniwersytetu Marii Curie-Skłodowskiej, 1998.
  13. MATOUŠEK, O.: Slovník sociální práce. Praha: Portál, 2003.
  14. MLČÁK, Z.: Profesní kompetence sociálních pracovníků a jejich hodnocení klienty. Ostrava: Ostravská univerzita, 2005.
  15. MLČÁK, Z., KUBICOVÁ, A.: K pojetí klienta v sociální práci: Manažerismus nebo humanistický přístup? Sborník z konference III. hradecké dny sociální práce - Klient služeb sociální práce v proměnách doby. Hradec Králové, 2006.
  16. MLČÁK, Z., ZÁŠKODNÁ, H.: Altruistická motivace, emocionální empatie a afiliace. In: Acta facultatis philosphicae universitatis ostraviensis, 228, 2006, 11, 47-60.
  17. PARSONS, T. & BALES, F.: Family, socialization and interaction process. New York: Free Press, 1955.
  18. HATCHER, S. L. et al. An analogue study of therapist empathic process: working with difference. Psychotherapy: Theory, Research, Practice, Training. 2005. 42, 2, s. 198-210. Přejít k původnímu zdroji...
  19. PATTERSON C.: Relationship counseling and psychotherapy. New York: Harper, 1974.
  20. MLČÁK, Z., ZÁŠKODNÁ, H.: Altruistická motivace, emocionální empatie a afiliace. In: Acta facultatis philosphicae universitatis, 228, 2006, 11, 47-60.
  21. PENNER, L. A., FINKELSTEIN, M. A.: Dispositional and Structural Determinants of Volunteerism. Journal of Personality and Social Psychology, 1998. 74, 2, s. 525-537. Přejít k původnímu zdroji...
  22. VÝROST, J., SLAMĚNÍK, I.: Sociální psychologie - sociálna psychológia. 1. vyd. Praha: ISV, 1997.
  23. WILCZEK-RUŻYCZKA, E.: Empatia i jej rozwój u osób pomagających. 1. wyd. Kraków: Wydawnictwo Uniwersytetu Jagiellońskiego, 2002.