Kontakt 2009, 11(1):149-155 | DOI: 10.32725/kont.2009.027

Životní spokojenost českých dětí jako významný koncept ovlivňující zdravíPotřeba rozvoje ošetřovatelské komunitní péče

Eva Hlaváčková1,*, Lenka Hodačová2, Ladislav Csémy3, Jindra Šmejkalová4, Eva Čermáková5
1 Univerzita Pardubice, Fakulta zdravotnických studií
2 Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové, Ústav sociálního lékařství
3 Psychiatrické centrum Praha, Univerzita Karlova v Praze, 3. lékařská fakulta
4 Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové, Ústav hygieny a preventivního lékařství
5 Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové, OVT, Ústav lékařské biofyziky

Cílem studie bylo zjistit míru životní spokojenosti, subjektivně vnímaný zdravotní stav a pocit štěstí u českých dětí a získané výsledky posoudit ve vztahu k místu bydliště, věku a pohlaví. Cílovou populací pro výzkum byly české děti ve věku 11, 13 a 15 let.
Data byla získána od celkového počtu 5 711 dětí ve věku 11 let (1 817 dětí, tj. 31,8 %), 13 let (1 952 dětí, tj. 34,2 %) a 15 let (1 942 dětí, tj. 34 %). Chlapců bylo 2 882 (50,5 %), dívek 2 829 (49,5 %). Sběr dat byl proveden v rámci výzkumného šetření mezinárodní studie Světové zdravotnické organizace (WHO) "The Health Behaviour in School-Aged Children: A WHO Cross-National Study" (HBSC). Analýza životní spokojenosti byla prováděna pomocí Cantrilova indexu.
Vysoké procento českých dětí (80,6 %) uvádí na žebříčku životní spokojenosti index 6 a více. Převážná většina dětí (88 %) hodnotí svůj zdravotní stav jako vynikající a dobrý a více než 80 % dětí se cítí šťastnými. Prokázali jsme statisticky významné souvislosti mezi sledovanými faktory, věkem a pohlavím dětí, neprokázali jsme souvislost s místem bydliště. Ve srovnání s výsledky z roku 2002 míra životní spokojenosti u dětí klesla, a to zejména u jedenáctiletých dětí a u respondentů ženského pohlaví.

Klíčová slova: životní spokojenost; děti; zdraví; Cantrilův index

Vloženo: 6. říjen 2008; Přijato: 28. leden 2009; Zveřejněno: 27. květen 2009  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Hlaváčková E, Hodačová L, Csémy L, Šmejkalová J, Čermáková E. Satisfaction with life in Czech children as an important factor affecting health. Kontakt. 2009;11(1):149-155. doi: 10.32725/kont.2009.027.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. ANTONOVSKY, A.: The salutogenic model as a theory to guide health promotion. Health promotion international. Oxford University Press 1996. Vol. 11, no 1, s. 11-18. Přejít k původnímu zdroji...
    2. BALCAR, K.: Psychologické aspekty psychosomatických poruch v dětství a dospívání. In: ŘÍČAN, P. a kol.: Dětská klinická psychologie. 3. vyd., Praha: Grada, 1997.
    3. BÁRTLOVÁ, S.: Sociologie medicíny a zdravotnictví. 6. vyd., Praha: Grada, 2005.
    4. BAŠTECKÁ, B., GOLDMANN, P.: Základy klinické psychologie. 1. vyd., Praha: Portál, 2001.
    5. CÍSAŘOVÁ, P.: Jsem doma tam, kde žiji. Psychologie dnes, 2005. Vol. XI, č. 10, s. 11-15.
    6. CSÉMY, L. a kol.: Životní styl a zdraví českých školáků. 1. vyd., Praha: Psychiatrické centrum Praha, 2005.
    7. CURRIE, C. et al.: Young people's health in context. Health Behaviour in School-aged Children (HBSC) study: internatonal report from the 2001/2002 survey. Health Policy for Children and Adolescents; No. 4. WHO 2004.
    8. KEBZA, V.: Psychosociální determinanty zdraví. 1. vyd., Praha: Academia, 2005.
    9. KOLEKTIV AUTORŮ: Štěstí přináší úspěch. Psychologie dnes, 2006. Vol. XII, č. 2, s. 4.
    10. KOŽENÝ, J., CSÉMY, L., TIŠANSKÁ, L.: Strukturální analýza modelu životní spokojenosti adolescentů. Československá psychologie, 2007. Vol. II, č. 3, s. 224-237.
    11. KŘIVOHLAVÝ, J.: Pozitivní psychologie. 1. vyd., Praha: Portál, 2004.
    12. KŘIVOHLAVÝ, J. Psychologie zdraví. 1. vyd., Praha: Portál, 2001.
    13. KUNHART, J.: Sociologie. 1. vyd., Pardubice: Univerzita Pardubice, 2003.
    14. MACEK, P.: Adolescence. Psychologické a sociální charakteristiky dospívajících. 1. vyd., Praha: Portál, 1999.
    15. MATĚJČEK, Z.: Výbor z díla. 1. vyd., Praha: Karolinum, 2005. 445 s.
    16. MOŽNÝ, I.: Sociologie rodiny. 1. vyd., Praha: Slon 2002.
    17. NEUBAUEROVÁ, R.: "Práce architektů" - projekt pro dětské zastupitelstvo. Sisyfos. no 3. Praha. 2000. s. 34-38.
    18. PAYNE, J. a kol.: Kvalita života a zdraví. 1. vyd., Praha: Triton, 2005.
    19. SKORUNKA, D.: Projevy somatizace a kvalita života u dětí a dospívajících: perspektiva rodinného terapeuta. In: MAREŠ, J.: Kvalita života u dětí a dospívajících I. 1. vyd., Brno: MSD 2006. s. 43-56.
    20. ŠTECH, S.: Jaké jsou děti na konci základní školy? Srovnání po deseti letech. Psychologie dnes, 2005, roč. XI, č. 6, s. 16-18.
    21. ZIMMELOVÁ, P.: Problematika stárnutí Evropy. Sborník konference Generace 50 plus v České republice - Třeboň, 21. 10. 2004.
    22. ZIMMELOVÁ, P.: Malnutrice a hodnocení výživy u seniorů. Sborník příspěvků II. ročník mezinárodní konference Výživa - nedílná součást léčby závažných chorob. JU ZSF v Českých Budějovicích a Centrum prevence civilizačních chorob 2006. 57 s. s. 24-29.
    23. ZIMMELOVÁ, P.: Psychologie stáří. In: Rukověť pro poskytovatele sociálních služeb v oblasti problematiky seniorů. 1. vyd. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. 2008. s. 54-68.

    Zpět na obsah