Kontakt 2009, 11(1):218-231 | DOI: 10.32725/kont.2009.038

Potřeba seberealizace u pacientů během hospitalizaceSestra a pacient v klinickém ošetřovatelství

Ivana Vachtová^1,*, Andrea Hudáčková²

¹ Nemocnice České Budějovice, a. s.

² Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, katedra ošetřovatelství

Potřeba seberealizace znamená realizaci vlastního potenciálu. Člověk, který má tuto potřebu, je realista, vidí život jasně a umí být objektivní ve svých hodnoceních. Umí rozpoznat správné od nesprávného, je rozhodný, nemá snížený pocit sebedůvěry ani sebeúcty. Nemoc je překážkou v uspokojování potřeb člověka a sama určuje způsob vyjádření a možnosti jejich uspokojování. Člověk v souvislosti s nemocí často zaměřuje svou pozornost na uspokojování nižších potřeb a potřebami vyšší úrovně se zabývá pouze přechodně. Potřeby a jejich psychická odezva bývají ovlivněny okolnostmi, za kterých nemoc vzniká, a také prostředím, ve kterém se člověk v nemoci nachází. Cílem výzkumného šetření, které bylo realizováno na počátku roku 2008, bylo zjištění výskytu potřeby seberealizace u hospitalizovaných pacientů. Byly porovnány 3 skupiny pacientů. Ti pacienti, co byli hospitalizováni zcela nečekaně, jimž se ve vteřině změnil život, s těmi, co byli přijati k plánovanému operačnímu výkonu, a také s těmi, kteří byli hospitalizováni již dlouhodobě. Dalším cílem bylo zjištění, zda jsou sestry aktivní při uspokojování této potřeby.

Klíčová slova: vyšší potřeby; potřeba seberealizace; pacient; hospitalizace; nemoc; úloha sestry

Vloženo: 6. říjen 2008; Přijato: 5. únor 2009; Zveřejněno: 27. květen 2009  Zobrazit citaci