Kontakt 2009, 11(2):471-479 | DOI: 10.32725/kont.2009.072

Sociální situace u dětí trpících enurézouVaria

Alena Bockschneiderová^*, Romana Klečková

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, katedra supervize a odborné praxe

Poruchy vyměšování (enuréza, enkopréza) patří k nejčastějším dlouhodobým problémům v pediatrii a přinášejí dětem, které jimi trpí, psychické a sociální problémy. Řadou epidemiologických studií bylo prokázáno, že 15-20 % pětiletých má potíže s úniky moče. V dospělosti přetrvávají tyto potíže jen u 1 % populace (Gut, J., Doležal, J., Ženíšek, J., 1999, s. 28).
Mnoho dětí má problémy s nočním pomočováním, některé z nich mají tyto problémy i ve dne. Nočním pomočováním (enuresis nocturna) se označuje mimovolné vyprazdňování močového měchýře během spánku. Stupeň pomočení může být různý, od zvlhčení spodního prádla po vyprázdnění celého močového měchýře. Noční pomočování přetrvávající po pátém roce života se považuje za patologické (Gut, J., Doležal, J., Ženíšek, J., 1999, s. 28).
Existují 2 typy enurézy - primární (dítě se vždycky pomočovalo) a sekundární (dítě se začalo pomočovat po období, kdy již bylo schopné zůstat suché). Problém se vyskytuje nejčastěji mezi pátým až sedmým rokem a zřídka přetrvává až do dvanácti let. Sekundární enurézou trpí častěji chlapci než dívky (Train, A., 2001, s. 110).
Primární enuréza je v současné době hodnocena jako biologicky podmíněná porucha. Základním problémem je zrání a rozvoj koordinace jednotlivých funkcí. U většiny dětí je enuréza spojena s velmi hlubokým spánkem, při kterém dochází k překročení funkční kapacity močového měchýře a jeho reflexnímu vyprázdnění bez navození bdělého stavu. Sekundární potíže bývají spíše podmíněné psychogenně. Bývají důsledkem nějaké traumatizace či nezvládnuté stresové situace (Janda, J., 1999, s. 30-32).
Významným ukazatelem u rozvoje sekundárních poruch jsou psychosociální faktory. Může jít o specifické zátěže, které narušují rozvoj regulace vyměšování, např. necitlivý trénink udržování čistoty, příliš náročný a neodpovídající aktuální vývojové úrovni dítěte, nebo naopak jeho zanedbání. Vzhledem k tomu, že potíže kontroly vyměšování lze chápat jako psychosomatický problém, bývá považována za možný zdroj psychosociálního stresu rodina, zejména pokud je rodinné prostředí disharmonické, emočně neuspokojivé a nefunguje zde adekvátním způsobem vzájemná komunikace (Vágnerová, M., 2002, s. 480-481).
Genetické predispozice jsou u enurézy udávány asi u dvou třetin postižených dětí (Gut, J., 1998, s. 39-40).

Vloženo: 17. červenec 2009; Přijato: 14. říjen 2009; Zveřejněno: 18. prosinec 2009  Zobrazit citaci