Kontakt 2010, 12(1):83-90 | DOI: 10.32725/kont.2010.010

Rytířská etika (poznámky k historickému vývoji profesní etiky)Zdravotně sociální vědy

Jan Vitoň

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, katedra filozofie a etiky v pomáhajících profesích

Během historického vývoje lidské společnosti se zákonitě v souvislosti se sociálním postavením a z něho vyplývajícím podílem jednotlivců i skupin na moci mění i její morální principy a stav. Zpočátku intuitivně pociťovaná potřeba vzájemné pozitivní mravní interakce vyplývající z pudu sebezáchovy nachází ve formující se evropské feudální společnosti mj. svůj výraz v análech, kronikách, středověké rytířské epice, lyrice a románech, jež mají napomoci vytvořit více či méně životný vzor hodný následování, později jsou nejrůznější požadavky, samozřejmě s pragmatickým podtextem a ideologicky zdůvodňované, v podobě mravních principů soustřeďovány v nejrůznějších, zejména profesních kodexech. K výrazně strukturovaným sociálním skupinám křesťanské západní Evropy, možná lépe řečeno stavu či řádu, patří rytířstvo, které se coby válečnická formace společnosti od dalších sociálních vrstev liší možností legálně nosit a používat zbraň. Proto jsou na tento od 3. do 15.-16. století intenzivně se formující stav kladeny požadavky mravního rázu, jež se postupně s pozdějšími ekonomickými, politickými či kulturními změnami evropské společnosti a v důsledku toho odchodem rytířstva z historické scény stávají součástí mýtu. Nic to však nemění na skutečnosti, že nás postava a motivace jednání středověkého rytíře, tak jak nám byl a dosud je v literární či dramatické podobě "bez bázně a hany" cílevědomě předkládán, mohou dnes nejenom pobavit, ale i poučit.

Klíčová slova: rytířská etika; miles; křesťanský rytíř; křížové výpravy; sarmatismus; rytířská epika a lyrika

Zveřejněno: 31. březen 2010  Zobrazit citaci