Kontakt 2011, 13(3):298-307 | DOI: 10.32725/kont.2011.035

NEJČASTĚJŠÍ PŘÍČINY NESCHOPNOSTI K PRÁCI V ČESKÉ REPUBLICEZdravotně sociální vědy - původní práce

Ljiljana Bojičová^*, Věra Adámková

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, katedra klinických a preklinických oborů

Neschopnost k práci je komplexní jev s dopadem na jedince i celou společnost. Působí na ni vlivy z oblasti zdravotní, ekonomické i sociální a její vývoj závisí na mnoha faktorech, nicméně nejčastější příčiny neschopnosti k práci jsou stále tytéž, jen se mění jejich vzájemný poměr a pořadí. Cílem práce je identifikovat hlavní příčiny krátkodobé a dlouhodobé neschopnosti k práci v období pěti po sobě následujících letech a zhodnotit jejich socioekonomický dopad. Analyzovaný soubor práce neschopných tvořili pojištěnci, jejichž pojištění spravovala Česká správa sociálního zabezpečení, a to jak u krátkodobé neschopnosti (nemocenské pojištění - přes 4 mil. pojištěnců/rok), tak u dlouhodobé neschopnosti k práci (důchodové pojištění - přes 47 tis. nově uznaných invalidit/rok). Údaje byly čerpány ze statistik zveřejňovaných Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ) a Ústavem zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).
Na neschopnosti k práci se kromě příčin zdravotních podílejí i příčiny nezdravotní. Z dlouhodobého sledování vývoje vyplývá, že hlavní příčinou krátkodobé neschopnosti k práci (dočasné pracovní neschopnosti) v České republice jsou nemoci dýchacích cest a nemoci pohybového aparátu, u dlouhodobé neschopnosti k práci jsou to jednoznačně nemoci pohybového aparátu, na druhém místě pak nemoci oběhové soustavy.
Neschopnost k práci je nezanedbatelnou měrou ovlivněna také sociálně-ekonomickou situací. V oblastech s nízkou sociální úrovní obyvatel a nedostatkem volných pracovních míst je situace ve vývoji jak krátkodobé, tak dlouhodobé pracovní neschopnosti horší, rovněž malý rozdíl mezi mzdou (u nízkopříjmových skupin obyvatel) a výší nemocenského nebo invalidního důchodu hraje poměrně významnou roli ve vývoji neschopnosti k práci.
Dopad neschopnosti k práci jak na situaci jedince (pojištěnce), tak i na celou společnost je bezesporu velmi významný, a to jak po stránce ekonomické, tak také po stránce sociální. Zejména dlouhodobá neschopnost k práci většinou zcela zásadně mění kvalitu života jedince, často dochází k narušení společenských a rodinných vazeb, celkově se zhoršuje kvalita života invalidní osoby a v extrémních případech může dojít až ke ztrátě motivace k dalšímu životu. Také celkový ekonomický dopad na společnost je závažný, svědčí o tom narůstání výdajů na sociální dávky spojené s krátkodobou i dlouhodobou neschopností k práci (nemocenské, invalidní důchod).
Pro zlepšení situace ve vývoji neschopnosti k práci a omezení sociálních výdajů je třeba kromě neustálého zvyšování osvěty a zlepšování zdravotní péče také koordinované úsilí o zlepšení dalších společensko-ekonomických faktorů, souvisejících zejména s dlouhodobou neschopností k práci.

Klíčová slova: krátkodobá a dlouhodobá neschopnost k práci; invalidita; zdravotní stav; kvalita života

Vloženo: 8. prosinec 2010; Přijato: 24. květen 2011; Zveřejněno: 29. září 2011  Zobrazit citaci